Informační šapitó Járy Cimrmana

   Vazeni pratele, vstupuje-li dnes nase zeme do celosvetove tkane INTERNETU, nelze nevzpomenout cloveka, ktery jako prvni nacrtl osnovu teto zazracne site. Byl to cesky genius Jara Cimrman.
   Civilizace podle Cimrmana zacala v okamziku, kdy se dva lide byli schopni vzajemne domluvit. Zakladni komunikacni jednotkou byl tedy podle neho par, dalsimi stupni pak rodina, hospoda, valna hromada, tabor lidu a mezinarodni konference. Postoupit dal a zapojit cele lidstvo do jednoho komunikacniho celku byl jeho velky sen. Uvedomil si vsak, ze k tomu uz lidstvu nebude stacit osobni setkavani, ale ze tu bude muset nastoupit technika. Samozrejme, ze ve sve dobe sahl po jedinem prostredku, ktery byl k dispozici, po telefonu. Rozhovor dvou jedincu od ucha k uchu nazyval Cimrman komunikacni pesinkou.
   Kdyz se poprve dostal do videnske telefonni ustredny, kde byla zamestnana jeho sestra Luisa, zrodila se v jeho mysli idea rusneho komunikacniho bulvaru, dnes bychom rekli informacni dalnice.
   O rok pozdeji si pronajal ve videnskem pratru maly cirkusovy stan, ktery promenil v proslule informacni sapito "Vsechno vime - odpovime." V nem bylo zamestnano dvanact stredoskolskych profesoru ve vysluzbe, kteri telefonicky zodpovidali dotazy ze svych oboru. Uprostred maneze sedela telefonistka, ktera podle druhu dotazu privolavala k aparatu jednotlive emeritni profesory.
   Vidensky Cech profesor Hodac, ktery v Cimrmanove encyklopedickem stanu pusobil jako chemik, ve svych pametech vzpomina:
   "Nastoupil jsem 1. rijna, kdy bylo ve stanu jiz chladno. Vsechny piliny z maneze jsme jiz stopili a sedeli jsme na lavicich v kabatech. Nekteri si na zkrehle ruce navlekli i rukavice. Povidali jsme si a popijeli caj z thermolahvi, a vzdycky kdyz zazvonil u pani Heleny telefon, kazdy se tesil, ze to bude prave on, kdo bude privolan, a z hlavy, bez pomoci prirucek, odpovi na otazku. Dotazy byly nejruznejsiho druhu: jak tezky je mesic, kde je nejvyssi hora sveta, kdy se vrati capi z teplych kraju, kdy se vrati manzel z restaurace a podobne. Sef kancelare dr. Cimrman byl s nasi praci spokojen. Jen profesor Schuster ho privadel k zoufalstvi, nebot ve vsech svych vykladech operoval s mysi polni. Slon africky byl o tri tisice mysi lehci nez slon indicky, brouk kovarik byl velky jako tri mysi ouska, lasicka byla jedenapulkrat hbitejsi nez mys. Tazala se ho jedna dama, jak jedovata je muchomurka zelena. Jeho odpoved jsem si zapsal: "Muchomurka zelena je tak prudce jedovata, ze pouhy jeji ulomek byl by schopen otraviti takove mnozstvi mysi, ze tyto polozeny vedle sebe vytvorily by radu, podel niz by zdatny chodec pochodoval 34 dnu."
   Vzpominka profesora Hodace je prvnim svedectvim o vyuziti mysi jako operatoru v informacni technice.
   Sve informacni sapito chapal Cimrman jako predstupen celoevropskych statu, aby je o sve myslence presvedcil. Vsichni s nim jednali jako s naivnim snilkem a nekteri s nim ani nejednali: napr. Velka Britanie, Francie, Italie, Nemecko, Rakousko-Uhersko a Rusko. Smutne je, ze jeho myslenky se po 2. svetove valce chopil az Albanec Enver Hodza, ktereho Cimrman nechal propadnout z filozofie.
   S pomoci modernejsi techniky, rozhlasu, zorganizoval v Tirane svetove vysilaci centrum, ktere zodpovidalo veskere otazky v ruznych jazycich. Misto kolektivu odborniku ze vsech oblasti lidskeho vedeni, byl tu vsak jen jeden, ktery veskere oblasti lidskeho vedeni, byl tu vsak jen jeden, ktery veskere otazky zodpovidal na bazi jedine vseobjimajici vedy.
   Nase dokumentacni stredisko relace tohoto vysilani monitorovalo a dve odpovedi vam pro predstavu nabizime:
Ktere umeni je nejdulezitejsi ?
Ze vsech umeni je pro nas nejdulezitejsi film, rekl velky vudce proletariatu Lenin, ktery rekl mnoho podobnych poucek, ktere dnesni sovetsti socialfasiste a imperialiste povrhli a stale hloubeji zabredaji do bahna oportunismu.
Kdo byl Jan Hus?
Jan Hus byl velky ceskoslovensky bojovnik za prava pracujicicch, ktereho pripalila katolicka cirkev. Soucasni ceskoslovensti revizioniste a prisluhovaci sovetskych socialfasistu se od neho oddaluji a stale hloubeji zabredaji do bahna oportunismu.

   Prejeme novemu, obrozenemu Cimrmanovu informacnimu sapito INTERNET mnoho zdaru a jsme stastni, ze DIVADLO JARY CIMRMANA bude prvnim, ktere se v ceskem oku teto site zaskveje.

         L. Smoljak/Z. Svěrák