CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A STUDENTSKY ELEKTRONICKY ZPRAVODAJ Z CESKE REPUBLIKY Fakulta Socialnich Ved Univerzity Karlovy Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 Ceska Republika E-mail: carolina@n.fsv.cuni.cz Fax: (+422) 24810987 *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 106, ctvrtek, 17. unora 1994. Z UDALOSTI UPLYNULEHO TYDNE (od 9. do 16. unora) O stanovisku k Bosne ma jednat rada pro zahranicni politiku Premier Vaclav Klaus vyjadril na ctvrtecni tiskove konferenci podle tisku pocit, ze "vychodiskem musi byt vnitrni situace, protoze hrozi, ze vnejsi zasah pri tomto typu obcanske valky, pri neexistenci front a jednoznacnych pozic armad, pri nejasnosti, odkud ktery granat vyletl, jakekoliv globalni reseni, a to jeste ze vzduchu a ne ze zeme, hrozi daleko vetsimi masakry a katastrofami". Prezident Vaclav Havel postoj NATO jednoznacne podporil. Ministr zahranici Josef Zieleniec se domniva, ze v otazce zasahu vojsk NATO na uzemi Bosny by se CR mela priklonit k reseni, ktere navrhnou zeme nebo strany, k nimz chce cesky stat patrit. O jednotnem postoji bude koalice diskutovat. Poslanci ve stredu 16. unora zamitli navrh, aby se situaci v Bosne zabyval parlament. Parlament schvalil nove zakony Na 16. schuzi Poslanecke snemovny Parlamentu CR, ktera zacala v utery 15. unora, bylo schvaleno nekolik novych zakonu. Jednim z nich je i zakon o vyvozu vojenskeho materialu. Zakonem se stal puvodni vladni navrh, podle nehoz lze obchodovat s vojenskym materialem krome zbrani hromadneho niceni. I nadale plati povinnost obchodnika vyzadat si ke kazdemu jednotlivemu obchodu povoleni nebo licenci, kterou udeluje Ministerstvo prumyslu a obchodu po dohode s resorty zahranici, obrany a vnitra. Podle nove zakonne normy jej vsak nemohou ziskat byvali spolupracovnici a agenti StB. Vlada jeste vypracuje formou vyhlasky seznam zbrani, jez bude mozno vyvazet. Porusi-li obchodnik-organizace novy zakon, hrozi mu ztrata povoleni ci licence k vyvozu vojenskeho materialu a pokuta az do vyse 30 milionu Kc. Zakon vsak postihuje i fyzicke osoby napr. v ridicich funkcich spolecnosti, ktere by pripadny nezakonny vyvoz svym jednanim umoznily. Tem hrozi trest odneti svobody az na dobu 10 let. Snemovna schvalila take zakon o zvyseni minimalnich duchodu, ktere se u jednotlivcu zvysuji o 100 Kc, tedy na 2040 Kc, u dvojic o 300 Kc na 3520 Kc. Nezamestnanych pomalu pribyva Pocet uchazecu o zamestnani, ktere registruji urady prace v CR, vzrostl od prosince do konce ledna o 13 600 osob. Mira nezamestnanosti, ktera na konci lonskeho roku dosahovala 3,52%, tak vzrostla na 3,78% a jak pripomina tisk, je nejvyssi od unora 1992. V nekterych okresech, napr. na Bruntalsku na severni Morave nebo na Znojemsku na jizni Morave prekrocila nezamestnanost jiz devet procent. Ekonomicti ministri proto na sve pondelni porade poverili ministerstvo hospodarstvi a ministerstvo prace a socialnich veci, aby do dvou tydnu vypracovaly navrhy, jak muze stat pomoci nejvice postizenym okresum tuto situaci resit. Uspokojeni naopak vyjadrili ministri nad tim, ze za stejne obdobi (od zacatku roku 1992) vzrostl pocet malych firem do 24 zamestnancu z 39 tisic na 150 tisic. O osudu paragrafu 102 a 103 (hanobeni republiky a jejich predstavitelu) Vlada ve stredu 9. unora neprijala navrh prezidenta Vaclava Havla na novelizaci trestniho zakona, ktery navrhoval vypustit termin "hanobeni" z paragrafu chraniciho dustojnost prezidenta, statnich symbolu a organu. O cause jsme podrobne referovali na sklonku roku v cislech 95 a 96. Slovenska vlada hodla oba paragrafy vypustit a vyhovi tak pripominkam Slovenskeho helsinskeho vyboru i Amnesty International. Severoceska obec Libkovice zrejme zmizi z mapy V roce 1987 rozhodla komunisticka vlada, ze obec Libkovice, jejiz vznik se datuje okolo dvanacteho stoleti, ustoupi tezbe hnedeho uhli. Mel se tak naplnit osud jedne z desitek vesnic, ktere byly na Mostecku v severnich Cechach zbourany v dusledku hledani novych lozisek a rozsirovani tezby uhli. Doly Hlubina vykoupily velkou vetsinu obydlenych domu a na zaklade Rozhodnuti o odstraneni staveb, vydanem Okresnim narodnim vyborem v Moste, se roku 1990 zacalo bourat. Ne vsichni obyvatele Libkovic se ale chteli smirit s nucenym (nicmene zaplacenym) vystehovanim. Poprve protestovali dopisem Gustavu Husakovi, komunistickemu prezidentovi, pozdeji se s zadosti o zastaveni bourani obratili na prezidenta Vaclava Havla a Chartu 77. V roce 1992 se o osud obce zacaly zajimat ekologicke iniciativy Greenpeace a Hnuti Duha. Spolu se starostou vesnice Stanislavem Brichackem a usedliky, kteri odmitli odejit nebo se hodlali vratit, zalozili Spolecnost pro obnovu Libkovic, ktera se obratila na vladu a sdelovaci prostredky. Prestoze mladi ekologicti aktiviste dokazali ziskat pozornost verejnosti branenim nicenych objektu vlastnim telem, demolicni firma pokracovala v praci. Doly Hlubina, ktere jsou vlastnikem vetsiny staveb, vystupovaly s tvrzenim, ze Libkovice neni mozne zachovat, protoze okoli obce je jiz znacne poddolovane, coz negativne pusobi na statiku domu. To ovsem vyvratila studie vypracovana firmou Stavebni geologie. Ze "pripadne poklesy pudy nevyvolaji vaznejsi poskozeni budov, pokud se tezba zastavi pred Libkovicemi" potvrdil take Ustav betonovych a zdenych konstrukci Vysokeho uceni technickeho Brno. Ministr prumyslu a obchodu Vladimir Dlouhy vyzval v unoru 1993 k zastaveni demolici. Reditel Dolu Hlubina Zdenek Struzka na televiznim programu CT1 reagoval prohlasenim, ze doly nebudou brat na vyzvu ministerstva zretel. Nekolik dnu pote byl ze sve funkce odvolan. Nicmene i jeho nastupce Ladislav Funiok se vyjadril pro urychlenou likvidaci obce. Od kvetna 1993 demolice domu pokracuji. Svym podpisem to potvrdil Jiri Kicl - starosta Marianskych Radcic, pod ktere Libkovice od ledna patri. Behem pasivniho braneni objektu byli ekologicti aktiviste nekolikrat napadeni delniky z demolicni cety a dva z nich, Petr Vozak a Jan Pinos, byli zraneni. Pet libkovickych obcanu podalo na Doly Hlubina zalobu. Spolecnost pro obnovu Libkovic podalo podnet k Ustavnimu soudu v Brne. Podle jejiho clena Petra Pakosty by mel soud prezkoumat postup vlady a ministra Dlouheho ve veci likvidace Libkovic. Vladimir Dlouhy na sklonku lonskeho roku rekl, ze se Libkovice jiz zachranit nedaji. Jenze napriklad statni podnik Diamo nabidl Dolum Hlubina zpusob "nezavalove tezby", ktery umoznuje zachovani poddolovanych obci (v Cechach jiz takovy zpusob byl pouzit) a skupina prazskych urbanistu byla pripravena zpracovat zdarma projekt obnovy vesnice. Nyni ve vsi zustavaji ctyri rodiny a z puvodnich 228 rodinnych a 33 cinzovnich domu jich stoji necela dvacitka. V sobotu 22. listopadu totiz demolicni firma, za asistence bezpecnostni agentury se psy, zbourala dalsich 25 objektu. Tyden na to zjistila okresni prokuratura v Moste, ze rozhodnuti byvaleho Okresniho narodniho vyboru z roku 1990 o bourani tech staveb, ktere nepresly do vlastnictvi Dolu Hlubina, bylo v rozporu s pravnimi predpisy. Okresni prokurator v Moste Bedrich Koubek tedy podal proti tri roky staremu rozhodnuti protest. Hnuti Duha, ktere cele setreni iniciovalo, oznamilo, ze do prozkoumani protestu ministerstvem hospodarstvi se v Libkovicich nesmi bourat. Osud Libkovic vyprovokoval mlade vytvarniky k netradicnimu pojeti fotograficke vystavy, kterou v techto dnech pod nazvem Libkovice - svedomi severu usporadali v protiatomovem bunkru v centru Prahy na Narodni tride. Americky film o Jezisovi pohorsil cirkevni kruhy Proti uvedeni filmu Posledni pokuseni Jezise Krista, ktery ve stredu 9. unora odvysilala Ceska televize, ostre protestoval sekretariat Ceske biskupske konference. V dopise zaslanem televizi pise, ze dej filmu je historicky nepravdivy a hrube urazi nabozenske citeni vericich. Premier Vaclav Klaus prohlasil, ze nepredpoklada stejnou odezvu na uvedeni filmu jako v pripade Rushdieho Satanskych versu."Nezijeme v Iranu a nemam pocit, ze bychom volili jejich metody", cituje tisk premiera. ZE SLOVENSKA Vnitropoliticka krize na Slovensku Pod titulkem Meciar ztratil podporu prezidenta a podtitulkem Michal Kovac doporucuje vymenu premiera pise stredecni Mlada fronta Dnes (16. unora) o soucasne krizi na slovenske politicke scene. Uvnitr vladniho Hnuti za demokraticke Slovensko (HZDS) se v minulych dnech vytvorila platforma Alternativa politickeho realismu, ktera kritizuje dosavadni praktiky vedeni vlady a jejiz clenove se shoduji na potrebe vytvoreni siroke vladni koalice bez soucasnych vladnich spicek. Platformu tvori podle tisku asi 10-15 poslancu parlamentu, napr. i mistopredseda vlady Roman Kovac a ministr zahranicnich veci Jozef Moravcik. Ti byli o vikendu vylouceni z HZDS. Postihy a vylucovani clenu HZDS za osobni nazory odsoudil i Michal Kovac, ktery k hnuti patril do sveho zvoleni prezidentem. Upozornil rovnez na potrebu politicke profilace HZDS i za cenu vytvoreni frakci. Oba "nehodni" ministri byli dokonce v utery premierem Meciarem vykazani z jednani kabinetu. Roman Kovac i Jozef Moravcik shodne uvedli, ze odstoupi jedine z rozhodnuti prezidenta a ze jsou dal pripraveni plnit sve vladni povinnosti. HZDS chce resit situaci "mensinove" vlady (v parlamentu ma podporu cca 65 poslancu proti 85 hlasum opozice) vypsanim predcasnych voleb jiz letos v cervnu, zatimco cela opozice se podle predsedy Strany demokraticke levice Petera Weise shoduje na listopadovem terminu, aby mela dost casu na vypracovani alternativniho programu. Vladni navrh parlament ve stredu 16. unora zamitl, o poslaneckem (opozicnim) navrhu se ma rozhodnout ve ctvrtek. Polistopadovy predseda Slovenske narodni rady a dnes poslanec parlamentu za Krestanskodemokraticke hnuti Frantisek Miklosko oznacil pri stredecni debate v parlamentu krizi za problem Vladimira Meciara a jeho vlady, o niz rekl, ze je jeden a pul roku v mensine, neni schopna se s nikym dohodnout a je v permanentnim konfliktu s prezidentem. Vyzval ji, aby odstoupila a umoznila vytvoreni vlady vetsinove. Pokud parlament schvali listopadove volby, je Meciar odhodlan prosadit svuj termin petici, kterou by podepsalo nejmene 350 tisic obcanu. Sber podpisu by mel zacit 21. unora. POCASI V uplynulem tydnu se vyrazne ochladilo, teploty klesaji v noci az 15 stupnu pod nulu a mrzne i pres den. ----------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy nam posilejte na adresu: carolina@n.fsv.cuni.cz Zajemci o tento casopis mohou zaslat objednavku na adresu: LISTSERV@CSEARN.BITNET nebo na adresu: LISTSERV@EARN.CVUT.CZ Text objednavky pro ceskou verzi musi byt: SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni nebo pro anglickou versi: SUBSCRIBE CAR-ENG Jmeno Prijmeni Zrusit zasilani casopisu lze zaslanim dopisu na LISTSERV@EARN.CVUT.CZ: SIGNOFF CAR-CS pro ceskou, resp.: SIGNOFF CAR-ENG pro anglickou versi. Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani Caroliny na Vasi adresu lze docasne pozastvit zaslanim prikazu: SET CAR-CS NOMAIL na adresu LISTSERV@EARN.CVUT.CZ