CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Univerzita Karlova v Praze Fakulta socialnich ved se sidlem Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 Ceska republika e-mail: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz tel: (+4202) 22112252, fax: (+4202) 24810987 *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 349, streda 27.rijna 1999 Z UDALOSTI UPLYNULEHO TYDNE (od 20. do 27.rijna) IVVM: Komuniste jsou nejsilnejsi stranou v zemi Poprve od listopadu 1989 se Komunisticka strana Cech a Moravy stala nejoblibenejsi stranou v zemi. Podle odhadu vysledku voleb, ktery ve ctvrtek 21.rijna zverejnil Institut pro vyzkum verejneho mineni (IVVM), by KSCM volilo 23% obcanu, Obcanskou demokratickou stranu 21% a vladni Ceskou stranu socialne demokratickou 17,5%. Analytici IVVM pripominaji, ze preference KSCM se za tento rok zdvojnasobily a komuniste posiluji i vzhledem k dlouhodobym trendum. Podle IVVM roste i podpora nekterych mimoparlamentnich stran, zejmena Sladkovych republikanu (SPR-RSC) a Strany zelenych. Konkurencni agentury v minulem tydnu (17.-24.rijna) zaznamenaly tesne prvenstvi ODS, KSCM je v jejich grafech na druhem miste. Politicke predstavitele ostatnich stran prvenstvi komunistu v pruzkumech prekvapilo. "Neverim, ze je to pravda. Nedava mi to smysl, nevidim kazdeho ctvrteho cloveka v Ceske republice, ktery by preferoval komunisty," rekl predseda Poslanecke snemovny a ODS Vaclav Klaus. "Pravicove strany totalne propadly, jak odborne, tak lidsky a bohuzel se ukazalo i to, ze socialni demokracie nezvladla situaci, prohlasil predseda KSCM Miroslav Grebenicek. Podle odborniku je prvenstvi KSCM spise odrazem negativnich nalad, nez realnych zmen ve spolecnosti. Nyni pry zalezi na tom, jak ostatni strany na vysledek zareaguji. O prvenstvi komunistu informovala i zahranicni media. Nemecky denik Die Welt povazuje za duvod vzestupu KSCM neplneni predvolebnich slibu vladni CSSD a neschopnost demokratickych stran spolu jednat. Iva Potrebova a Ondrej Maly Jednani o nove podobe vlady zatim bez vysledku, figury na politicke scene se vsak pohnuly Jiz vice nez ctrnact dni ubehlo od doby, kdy ODS s odkazem na tzv. opozicni smlouvu, kterou loni po volbach uzavrela s CSSD a umoznila ji tak vznik mensinoveho kabinetu, iniciovala jednani o rekonstrukci vlady (viz Carolina 347). Zatim bez vysledku. Behem tohoto tydne (20.-27.rijna) doslo v jednanich presto k posunum. Bodem zlomu se stal navrh statniho rozpoctu pro rok 2000, ktery snemovna ve ctvrtek zamitla (viz samostatna zprava). Ministr financi Pavel Mertlik oznacil vysledek za vyraz "eskalace politickeho napeti" a "spatny signal vuci zahranici. Po ctyrkoalici, ktera navrh ODS na vytvoreni superkoalice za ucasti vsech nekomunistickych stran zastoupenych v Poslanecke snemovne (viz Carolina 348) odmitla, reagovala stejne i CSSD. CSSD odmita tvrzeni opozice o prohlubujici se ekonomicke stagnaci, povazuje je za falesna a vladu menit nechce. Ctvrtecni mimoradne predsednictvo strany naopak prislo s navrhem na prohloubeni opozicni smlouvy. "Opozicni smlouva se neda zmenit jinak nez na smlouvu koalicni," reagoval predseda ODS Vaclav Klaus. Usty Vladimira Tlusteho, predsedy poslaneckeho klubu strany, pak ODS moznost vytvoreni velke koalice ODS-CSSD vyloucila. V patek se poprve po dvou letech (od tzv. sarajevskeho atentatu, ktery vyvolal v ODS rozkol a nasledny vznik Unie svobody) sesli Vaclav Klaus a predseda Unie svobody Jan Ruml. "Chceme vazne rici, ze nova mira komunikace byla zahajena," komentoval setkani Klaus. Prakticke vysledky vsak schuzka neprinesla. Predsedove se nedohodli ani na superkoalici ani na pravicove, tzv. koalici 102 (podle poctu poslancu ODS, US a KDU-CSL ve snemovne). Posledni udalosti, ktera by mohla jednani posunout do jine roviny, je uterni vystoupeni Marie Machate z poslaneckeho klubu Unie svobody. "Jsem zklamana neschopnosti Unie svobody vest dusledne opozicni politiku a hlavne prichazet se skutecne vecnymi tematy," kritizovala svou byvalou stranu Machata. S jejim odchodem se poji obavy ze zablokovani jednani. Bez Machate a Josefa Luxe (dlouhodobe nemocneho) totiz pravicove strany fakticky disponuji 100 hlasu. Predcasne volby CR zatim "nehrozi". Dve nejsilnejsi strany ODS a CSSD je totiz kategoricky vylucuji. "Predcasne volby by se Evropske unii prilis nelibily," uvedl pro Carolinu politolog a publicista Vaclav Belohradsky. K soucasne politicke situaci rika, ze "opozicni smlouva je jakousi politickou pasti. Pripomina Pavlovovy pokusy, kdy obe dve strany slintaji a cekaji, co druha strana nabidne. Jiz nyni je jasne, ze porazenym je CSSD. Ve vlade se neudrzi a preference povazlive klesaji." Udrzovanim nynejsiho stavu by zacala povazlive tratit i samotna ODS a jeji prosincovy kongres je nadohled. I tak vysvetluji nekteri komentatori posledni aktivity smluvneopozicni ODS. Tomas Havlin Poslanecka snemovna vratila vlade rozpocet k prepracovani Ve stredu 20.rijna zamitli poslanci vladni navrh zakona o statnim rozpoctu na rok 2000 (viz Carolina 348), ktery pocital se schodkem 39,8 mld. korun (prijmy 594 a vydaji 633,8 mld. korun), tzn. priblizne stejnym jako letos. Proti bylo podle ocekavani 100 poslancu ODS, lidovcu (KDU-CSL) a Unie svobody, pro 96 socialnich demokratu (CSSD) a komunistu (KSCM). Vlada, ktera ocekavala, ze diky lepsimu vyvoji ekonomiky a prijmum z privatizace bude mit vice penez na vydaje, musi novy navrh rozpoctu predlozit parlamentu do triceti dnu. Poslanci jasne formulovali omezeni rozpoctu: cast dodatecnych prijmu ve vysi 24 mld. korun ma vlada pouzit na kryti schodku a rozpocet nema zahrnovat 13 mld. prijmu z Fondu narodniho majetku. Pravicova opozice vola po uspornejsi verzi: odmita zarazeni prijmu z privatizace (cca 13 mld. korun) a naopak pozaduje, aby byla zapocitana ocekavana ztrata Konsolidacni banky (cca 20 mld. korun) a vytvorena miliardove rezerva na naklady na vstup do EU. Mandatorni vydaje maji byt rozcleneny na ze zakona povinne a ostatni, ktere mohou byt snizeny. Predseda poslaneckeho klubu Unie svobody Karel Kuhnl soudi, ze "vlada, ktere jiz podruhe parlament neprijal prvni navrh rozpoctu, je vlada, ktera by mela odstoupit sama od sebe." Mezi ostatnimi poslanci vysledek hlasovani nevzbudil zadny velky rozruch, protoze jak rekl predseda ODS Vaclav Klaus "se nic jineho cekat nedalo." Zaroven vsak stale spojuje podporu rozpoctu s uspechem jednani o vetsinove vlade: "Rozpocet bude prijat jedine po nalezeni nejake jine politicke dohody." Kurs koruny ani akciovy trh zamitnuti navrhu nijak neovlivnilo. Opakovane prvni cteni by melo podle ministra financi Pavla Mertlika probehnout v prosinci. Druhy navrh nemuze byt definitivne schvalen drive nez v lednu, Ceskou republiku tedy znovu ceka rozpoctove provizorium, tzn. hospodareni podle neschvaleneho navrhu rozpoctu. Dita Eckhardtova Akademicky senat zvolil 506. rektora Univerzity Karlovy Od unora 2000 povede nejstarsi ceskou univerzitu doc. Ing. Ivan Wilhelm, CSc.(1942), ktery vystrida dosavadniho rektora prof. JUDr. Karla Maleho, DrSc. V patek 22.rijna o tom rozhodl Akademicky senat Univerzity Karlovy. Protoze se nepredpokladalo, ze by rozhodnuti mohlo prinest hned prvni kolo, bylo Wilhelmovo vitezstvi velkym prekvapenim. Petatricet rukou z osmasedesati mu dalo prednost pred jeho kolegy prorektory prof. MUDr. Josefem Kouteckym, DrSc.(1930), byvalym dekanem 2.lekarske fakulty a zakladatelem detske onkologie, a prof. MUDr. Pavlem Klenerem, DrSc.,(1937) exministrem zdravotnictvi (1989-90) a prodekanem 1.lekarske fakulty. Ve Wilhelma, docenta jaderne fyziky na Matematicko-fyzikalni fakulte (MFF) a od roku 1994 prorektora pro rozvoj UK, se vkladaji velke nadeje. Ve svem programu zduraznil zintenzivneni vymeny studentu a pedagogu mezi vysokymi skolami, zvyseni poctu docentu a profesoru, sjednoceni kreditniho systemu a rozsireni moznosti VS vzdelani nabidkou bakalarskych forem studia. Skandal pri prijimacich zkouskach na prava hodla resit zverejnenim otazek a vicekolovym prijimacim rizenim s ucasti zastupcu verejnosti. Trnavsky rodak (Slovensko) studoval v Praze CVUT a hned po absolutoriu v roce 1961 zahajil svou karieru jako asistent katedry jaderne fyziky. V roce 1967 odjel na dlouhodoby studijni pobyt do ruske Dubaje, kde pod vedenim Jurije Popova pracoval v laboratori neutronove fyziky. Na konci 70.let se stal vedoucim nove experimentalni laboratore s van de Graaffovym urychlovacem iontu. Laborator na MFF se dnes radi k sesti nejuznavanejsim ve svete. Daniela Vrbova Valecni veterani se pravdepodobne dockaji financniho odskodneni Az 120 tisic korun by mohli dostat od statu ucastnici protifasistickeho odboje, kteri se zucastnili druhe svetove valky jako prislusnici ceskoslovenskych zahranicnich armad. Zakon, na jehoz zaklade by meli byt odskodneni vsichni, kteri svou zadost podaji do 30.cervna 2001, pustila Poslanecka snemovna 21.rijna do druheho cteni. Na uvedenou castku by meli narok vsichni, kteri na fronte bojovali dele nez rok a ti, kteri byli v bojich zraneni a v dusledku toho jim byl priznan invalidni duchod. O stejnou castku by se mohly prihlasit take vdovy a vdovci po padlych. Lide, kteri slouzili v zahranici mene nez rok, ale dele nez tri mesice, by obdrzeli 60 tisic korun. Podle predkladatele navrhu zakona, socialne demokratickeho poslance Radima Turka, je vlada pripravena na toto odskodneni vyclenit az 350 milionu korun. Odskodneni budou, pres namitky nekterych poslancu, i ti, kteri byli cleny komunisticke strany. Nikoleta Alivojvodic Winton a jeho deti v Praze Na slavnostni premieru filmu Mateje Minace Vsichni moji blizci (viz kulturni rubrika) pricestoval do Prahy 21.rijna Nicholas Winton, Anglican, ktery v prubehu roku 1939 zachranil 669 deti prevazne zidovskeho puvodu. Ve stredni Evrope pracovaly od roku 1938 organizace, ktere vyvazely ohrozene obcany do bezpeci: jednalo se predevsim o Zidy, komunisty a politicke disidenty. "Bezpecne" zeme vsak zavedly prisna pristehovalecka omezeni a pouze v Anglii prijimali uprchliky do 18 let v neomezenem poctu. Winton na pozadani pritele pomahal pri organizovani detskych transportu. Vyrizoval povoleni a shanel rodice ci komuny, ktere byly ochotne deti prijmout. Prvni transport vyrazil 30.cervna 1939, na posledni, ktery mel opustit prazske Wilsonovo nadrazi 1.zari, se uz nedostalo. Protoze valka vzala Wintonovi moznost pokracovat v zachrane deti, zapojil se do akci Cerveneho krize a v roce 1942 rozmnozil rady RAF. O jeho hrdinnem cinu se svet dozvedel az v roce 1988, kdy Wintonova manzelka nasla nekolik dokumentu o transportech a dopisy rodicu evakuovanych deti. Vsechny materialy poskytla televizi BBC, ktera nasledne usporadala setkani Wintona a "jeho deti", ktere se sjely z ruznych casti sveta. "Byl to neuveritelny pocit, sedet vedle cloveka, ktery vam zachranil zivot," rekla o teto udalosti spisovatelka Vera Gissingova, ktera odjela hned prvnim transportem. Teprve v lonskem roce se Nicholasi Wintonovi dostalo oficialniho uznani v Ceske republice, z rukou prezidenta Vaclava Havla prevzal vyznamenani T.G. Masaryka. Daniela Vrbova a Veronika Hankusova Medaile Univerzity Karlovy pro irskou prezidentku Irska prezidentka Mary McAleeseova ukoncila ve ctvrtek 21.rijna svou prvni oficialni navstevu CR (viz Carolina 348). Rano posnidala s ceskymi podnikateli. Jak rekla, je treba nebat se otevreni tuzemskeho trhu a prilakat investory nizsimi danemi. Ve Vlasteneckem sale Karolina prevzala McAleeseova z rukou prorektora Pavla Klenera pametni medaili Univerzity Karlovy. Dekan Filozoficke fakulty Frantisek Vrhel v profilu prezidentky pripomnel jeji puvod v severoirskem Belfastu a s tim souvisejici snahu dosahnout sjednoceni Irska. Zduraznil tez vazby mezi univerzitami v Praze a Dublinu, predevsim vzajemnou vymenu studentu. Prezidentka v nasledne reci projevila svuj respekt a uznani vuci postaveni Univerzity Karlovy v Evrope. Zduraznila potrebu "staveni mostu" nejen mezi evropskymi univerzitami, nybrz i mezi lidmi navzajem. Po oficialni casti setkani odpovidala McAleeseova na otazky studentu. V odpovedich zaznelo mimo jine presvedceni, ze cesky hlas by nemel chybet mezi hlasy zemi EU. Je treba se jen vymanit ze skepse vuci evropske integraci a aktivne se do ni zapojit. Na obede s predsedou vlady Milosem Zemanem McAleeseova rekla, ze udela vse pro to, aby se Ceska republika dostala do EU co nejdrive, nebot i to podpori cesko-irske vztahy. Lubos Kratochvil Strucne z domova * Reditelka prazske Fakultni nemocnice v Motole Helena Rognerova podala trestni oznameni na ministra zdravotnictvi Ivana Davida, ktery ji podle jejich slov vydira a manipuluje. David odpovedel tymz krokem. Duvodem sporu je firma, ktera zajistuje stravovani v motolske nemocnici. Podle Davida neni v poradku, aby nemocnice byla vlastnikem teto firmy a jeste ji platila. Podle reditelky naopak ministerstvo zmanipulovalo nove vyberove rizeni a sam ministr ji donutil, aby vysledek podepsala. * Vlna ceskych uprchliku do Velke Britanie opada. V zari pozadalo o azyl 195 romskych rodin, coz je asi o ctvrtinu mene nez v srpnu. Tento udaj zverejnilo 25.rijna britske ministerstvo vnitra. * Ceska nezavisla televizni spolecnost, drivejsi servisni organizace televize Nova, opet propoustela. Redaktori, kteri dosud tvorili takzvany pohotovostni tym, dostali k 31.lednu pristiho roku vypoved. Tyka se to i jedne z nejoblibenejsich moderatorskych dvojic z Televiznich novin, Evy Jurinove a Zbynka Merunky. * Pet poslancu z ODS, CSSD a Unie svobody navrhlo v novele trestniho zakona duraznejsi postup statnich organu pri stihani projevu fasismu i komunisticke ideologie. Navrh predpoklada, ze lidem, kteri by podnecovali verejne k tridni ci nabozenske nenavisti, by hrozily az dva roky vezeni. * Armada uvazuje, ze by se mohla vojenska zakladni sluzba pro vysokoskolaky zkratit na sest mesicu, pokud se dobrovolne rozhodnou absolvovat behem studii pripravny vojensky kurs. V nem by pracovali v profesi, ktera by byla blizka nebo totozna s oborem, ktery studuji. Zatim se vsak jedna o vizi, kterou se zabyvaji odbornici ministerstva obrany, armady a brnenske Masarykovy univerzity. * Jiz tri lide podali zalobu na romskou zenu z ustecke Maticni ulice. Ta pri sporech o stavbu plotu vykrikovala v televiznim zpravodajstvi urazky adresovane neromskym obcanum. Iva Potrebova a Ondrej Maly ZE SLOVENSKA Rad bileho dvoukrize pro cinskeho velvyslance Slovensky prezident Rudolf Schuster 21.rijna vyznamenal Radem bileho dvoukrize II. stupne odstupujiciho cinskeho velvyslance v Bratislave. Tao Miao Fa nikterak neskryval sve nadseni. "Je to jeden z nejvetsich dnu meho zivota. Rad pro mne znamena vyjadreni vecnosti dobrych vztahu slovenskeho a cinskeho lidu," rekl MF Dnes. Na rozdil od Ceske republiky, kde navrh ministra prumyslu Miroslava Gregra vyznamenat cinskeho velvyslance v Praze Jen Pchena vyvolal bouri nevole, na Slovensku se velke protesty nekonaly. Pouze clenove Amnesty International a Helsinky Citizens Assembly se sesli pred prezidentskym palacem, aby poukazali na porusovani lidskych prav v Cine. Statni tajemnik ministerstva zahranici Jozef Chlebo rekl, ze Cina je dulezita zeme a udeleni radu jejimu velvyslanci neni pouze otazka dodrzovani demokracie. Veronika Hankusova Vedeni FNM padlo Po vice nez trech mesicich diskusi se premierovi Mikulasi Dzurindovi 20.rijna podarilo v parlamentu prosadit odvolani prezidenta Ludovita Kanika a viceprezidenta Ladislava Sklenara z cela Fondu narodniho majetku. Jako hlavni duvod jejich odvolani uvedl premier kauzu Nafta Gbely. Vedeni FNM pry umoznilo podnikateli a byvalemu vysokemu funkcionari HZDS Vladimiru Poorovi, aby prodal firmu Arad, ktera prostrednictvim Druhe obchodni Naftu Gbely kontrolovala, treti, zahranicni firme. Ve skutecnosti vsak k prodeji nedoslo a akcie strategickeho slovenskeho podniku zustaly na uctu FNM. Lubos Kratochvil EKONOMIKA Obchodni bilance CR v zari skoncila prebytkem "Nejlepsi vysledek od dubna 1994," uvadi zprava Ceskeho statistickeho ustavu o miliardovem prebytku zarijove obchodni bilance. Vyvoz stoupl v mezirocnim srovnani o 11 % a dovoz 9,8 %. Objem vyvozu 83,7 mld. Kc je dokonce druhy nejvetsi v historii CR po letosnim cervnu. Podle analytiku je dulezitejsi nez cisla trend, ktery se za nimi skryva. Export totiz nekolik mesicu roste v korunach i v markach a odbornici kladne hodnoti teritorialni i zbozovou skladbu dovozu: zrychluje se vyvoz do zemi EU (65% z celkoveho vyvozu), zejmena do Spolkove republiky Nemecko, a od pocatku roku je CR v obchodni bilanci s unii o 9 miliard v plusu. Ceske podniky take vyvazeji stale vice zbozi s vyssi pridanou hodnotou. Nejvice roste vyvoz automobilu a ostatnich dopravnich prostredku a prumysloveho spotrebniho zbozi (o 11% oproti lonskemu zari). Dalsim naznakem, ze ceska ekonomika zacina ozivat a smerovat k hospodarskemu rustu, je zastaveni rustu nezamestnanosti a priliv investic do zahranici (v prvnich sedmi mesicich tohoto roku dosahly vyse 2,5 mld. dolaru). Dita Eckhardtova Vznika hutni konsorcium Tri nejvyznamnejsi hutni akciove spolecnosti v CR - Nova Hut, Vitkovice a Trinecke zelezarny - se dohodly na vytvoreni hutniho konsorcia. Smlouvu o smlouve budouci podepsali 25.rijna v Ostrave generalni reditele spolecnosti za ucasti premiera Milose Zemana. Majetek konsorcia by podle informaci Hospodarskych novin dosahoval 30 mld. korun, rocni vykony 75 mld. Smyslem konsorcia je zkoordinovat cinnosti, technologie, vyrobu, strategii a nakup surovin tak, aby nedochazelo k neefektivnimu plytvani prostredky. Nakup surovin ve velkem a zamezeni duplicitni vyroby by melo firmam prinest vyssi zisky a odstranit jejich vzajemnou konkurenci. Tento pocin hodnoti analytici pozitivne z ekonomickeho hlediska a zaroven jako vstricny krok smerem k EU, ktera klade na hutni podniky vysoke pozadavky. Lubos Kratochvil Kurzovni listek Ceske narodni banky (platny od 27.10.1999) ---------------------------------------------------------- 1 EUR = 36.760 Kc zeme mnozstvi kod kurz Belgie 100 BEF 91.126 Finsko 1 FIM 6.183 Francie 1 FRF 5.604 Irsko 1 IEP 46.676 Italie 1000 ITL 18.985 Lucembursko 100 LUF 91.126 Nizozemsko 1 NLG 16.681 Portugalsko 100 PTE 18.336 Rakousko 1 ATS 2.671 SRN 1 DEM 18.795 Spanelsko 100 ESP 22.093 ---------------------------------------- Australie 1 AUD 22.542 Velka Britanie 1 GBP 57.260 Dansko 1 DKK 4.945 Japonsko 100 JPY 32.951 Kanada 1 CAD 23.450 Madarsko 100 HUF 14.284 Norsko 1 NOK 4.447 Novy Zeland 1 NZD 17.845 Polsko 1 PLN 8.346 Recko 100 GRD 11.139 Slovensko 100 SKK 84.261 Slovinsko 100 SIT 18.655 Svedsko 1 SEK 4.238 Svycarsko 1 CHF 22.988 USA 1 USD 34.507 MFF 1 XDR 47.959 KULTURA Narodni galerie se stane majitelem Waldesovy sbirky Generalni reditel Narodni galerie Milan Knizak uzavrel 20.rijna kupni smlouvu s Jirim Waldesem, dedicem cenne Waldesovy sbirky. Ta obsahuje mimo jine dve desitky obrazu a nekolik kreseb malire Frantiska Kupky. Stat za sbirku zaplati 102 miliony korun. Transakce se uskutecnila skutecne za pet minut dvanact, protoze hned nasledujici den by NG ztratila predkupni pravo vyplyvajici ze zapujcni smlouvy uzavrene letos na jare. Unikatni sbirku zabavilo puvodnimu majiteli Jindrichovi Waldesovi gestapo. Komunisticky rezim obrazy rovnez nevratil a narok dedicu soud uznal az v roce 1996. Waldesovi se s NG dohodli na postupnem odkoupeni vsech del. To se vsak nestalo, proto majitele na jare vypovedeli Narodni galerii smlouvu. Cela zalezitost se hnula kupredu jen diky ministrovi kultury Pavlu Dostalovi, ktery byl jako prvni v teto funkci o veci ochoten jednat, a diky vlade, ktera na nakup urychlene uvolnila 100 milionu korun. Iva Potrebova Cesky film se vraci k holocaustu Film Vsichni moji blizci, ktery v cesko-slovensko-polske koprodukci natocil s plejadou znamych hercu (Josef Abrham, Jiri Bartoska, Libuse Safrankova a mnozi dalsi), debutujici slovensky reziser Matej Minac podle scenare zkuseneho dramatika Jiriho Hubace, neni snimkem o Nicholasi Wintonovi. Jeho cin poslouzil tvurcum pouze jako namet, na jehoz pozadi rozehravaji velke drama jedne obycejne zidovske rodiny. Silbersteinovi dlouho verili, ze ve dvacatem stoleti je slovo genocida pouhym historickym reliktem, a brezen 1939 je zastihl naprosto nepripravene. Ani tehdy si vsak neuvedomili vaznost situace. Teprve brzke a nenadale strety s okupacni moci jim davaji poznat, jak se veci skutecne maji. Na zachranu vsech clenu rodiny je vsak jiz pozde, pouze maly David diky rozhodnosti Nicholase Wintona odjizdi poslednim transportnim vlakem do Velke Britanie. Winton, jehoz hraje anglicky herec Rupert Graves, tedy neni ustredni postavou, do deje vstupuje az v jeho poslednich fazich. Tvurci se nesnazili natocit zivotopisny pribeh o statecnem zachranci deti, ale soustredili se na vykresleni osudu jedne fiktivni rodiny zamenitelne za kteroukoliv z vice nez sesti set skutecnych rodin, ktere sve dite do Britanie poslaly. Zabyvali se motivy, jez rodice vedly k souhlasu s odjezdem deti, i onim strasnym dilematem, zda je poslat pryc a zachranit s tim, ze uz se mozna vickrat neshledaji, ci riskovat nejistou budoucnost v protektoratu. Pribeh nevyzniva optimisticky tim, ze by kladl duraz na zachranu 669 deti, ale pripomina, ze dalsi pripraveny transport uz kvuli propuknuvsi valce vyjet nemohl a mnoho deti se svobody nedockalo. Aby vsak tragickeho ladeni nebylo prilis, zakomponoval reziser Minac do zaveru filmu uryvek z dokumentu BBC, ktery zachycuje dojemne shledani Nicholase Wintona a "jeho deti" po temer padesati letech od jejich letmeho setkani na Wilsonove nadrazi. Simon Dominik Ephraim Kishon pri prilezitosti uvedeni sve hry navstivil Prahu V divadle Rokoko se 24.rijna uskutecnila premiera hry Oddaci list, kterou napsal izraelsky dramatik Ephraim Kishon. Ten do Prahy pri teto prilezitosti prijel a predstaveni se zucastnil. Hra pojednava o strastech moderni izraelske rodiny. Ve chvili, kdy se dcera chce vdavat, se zacina rozvijet lehce absurdni zapletka. Rodice, kteri jsou spolu jiz dvacet pet let, nemohou najit vlastni oddaci list, ktery je k uzavreni dcerina snatku nutny. Najednou neni jiste ani to, zda jejich svazek byl oficialne stvrzen. Na tento "malicherny" problem se pak nabaluji dalsi groteskni situace. "Zil jsem dlouho v kibucu a jeden pritel si stezoval, ze nema cas se ozenit. Jiny pritel se nabidl, ze ho pri obradu zaskoci. Clovek si pak ani nemuze byt jisty, jestli zenaty je nebo neni," popsal svou inspiraci v rozhovoru pro Lidove noviny Kishon. Rezie hry se ujal Ondrej Zajic, znamy zejmena ze sveho predesleho pusobeni v Rokoku (Volani za rekou, Manon). V hlavnich rolich se predstavili Jan Vlasak, Tatjana Medvecka a Marika Prochazkova. Tomas Havlin Strucne * Film Sasi Gedeona Navrat idiota ziskal 23.rijna na festivalu televizni a rozhlasove tvorby v Berline v kategorii televiznich hranych filmu hlavni cenu. Zaroven tvurci oznamili, ze snimek byl nominovan na evropskou filmovou cenu roku Felix v kategorii nejlepsi scenar. Gedeonuv film patri mezi ceskymi uchazeci k favoritum pro souboj o nominaci na americkeho Oscara. Simon Dominik * Spisovatel Viktor Fischl pricestoval minuly tyden do Prahy, aby 25.rijna prevzal v Karolinu cestny doktorat Teologicke evangelicke fakulty Univerzity Karlovy. Fischl, ktery od roku 1949 zije v Izraeli, se proslavil jako autor pisici o osudech Zidu za druhe svetove valky. Pavel Korinek SPORT Sparta se remizou v Bordeaux probojovala do ctvrtfinale Ligy mistru Uz pred zapasem Sparta vedela, ze ji diky remize Tilburgu v Moskve staci k postupu pouze neprohrat. Vsadila proto na obvyklou taktiku ceskych tymu na hristich soupere v poharovych utkanich - nedostat gol. Po remize 0:0 v Bordeaux se 26.rijna jako prvni ceske muzstvo v historii dostala do vyrazovacich boju Ligy mistru. Spartane se sice v uvodu pokouseli o kombinaci, ale pote spise celili utocnym akcim domacich. Ta nejefektnejsi vyrusila divaky z klidu ke konci polocasu, kdy Martins prihral Rouvierovi, ten okamzite poslal na Wiltorda. Rychlost akce zaskocila letenskou obranu a volny Wiltord mel velkou moznost poslat mic do site, brankar Postulka byl vsak vysunuty a strelu stacil odklonit. Jeho jistota pomohla Sparte jeste nekolikrat, zejmena pri riskantni male domu Jiriho Novotneho a pokusu o vlastni gol od Martina Haska. Po polocase uz hrali oba souperi takticky a vyckavali. Sparta svymi streleckymi pokusy dokazala vzdy najit naruc brankare Rameho. Deset minut pred koncem stridajici Horst Siegl pripravil Francouzum mensi sok, kdyz pres dva strazce odcentroval mic pred branu, jeden z domacich obrancu vsak stacil na posledni chvili tecovat pred Liborem Sionkem. Darina Johanidesova Sparta prezila klinickou smrt (Tilburg - Sparta 3:4, polocas 2:1) Opravdove strelecke hody opeprene vpravde detektivni zapletkou, presne takovy byl 20.rijna zapas 4.kola Ligy mistru Willem II Tilburg - Sparta Praha. Sparta jela do Nizozemska s umyslem zvitezit a zvysit tak svoje nadeje na postup ze zakladni skupiny (pred utkanim mela na druhem miste pet bodu, o jeden vic nez treti moskevsky Spartak). Optimizmus ji dodavala domaci vyhra prave nad Tilburgem 4:0. Jenze nez se spartane poradne rozkoukali, uz prohravali. Na casomire naskocila tricata vterina a Bombarda hlavou skoroval - 1:0. Do rozlozene spartanske obrany se za dalsich pet minut vrhnul Rus Sukov a presnou strelou k tyci Spartu definitivne probudil ze sna o snadnem vitezstvi. Prazsky tym jakoby na podobne upozorneni cekal. Zvysil agresivitu a stacil jeste do pule snizit. Po Labantove rohu hlavickoval do prazdne brany Tilburgu Jiri Novotny. "Nabadal jsem hrace, aby vysunuli presing vic dopredu," okomentoval zmenu taktiky po dvou obdrzenych golech trener Sparty Ivan Hasek. Veskera prestavkova predsevzeti ale vzala hned od pocatku druheho polocasu zasve. Treti facku do tvare spartanskeho sebevedomi vpalil nadhernou strelou z primeho kopu Schenning - 3:1. Zaklady malokdy vidaneho obratu byly polozeny v minute 54. Cech ve sluzbach Tilburgu, kapitan, Tomas Galasek na hranici velkeho vapna podkopnul pronikajiciho Sionka, byl vyloucen a nasledovala penalta. Tu v pohode promenil Vladimir Labant - 3:2. Tlak Sparty narustal a v 62.minute dokonce Miroslav Baranek zblizka dotahnul na 3:3. Na fotbalisty Tilbugu nakonec nezbyl bod ani jeden. V pate nastavene minute prosel az do vapna soupere stridajici Josef Obajdin, za coz se mu od nizozemskeho obrance dostalo odmeny v podobe presne mirene kopacky mezi oci. Turecky rozhodci ale nejspis nema rad akcni filmy, a tak bez milosti podruhe v zapase ukazal na znacku pokutoveho kopu. Mic si na ni postavil opet Labant a v poslednich vterinach neuveritelneho zapasu priklepl Sparte tri body za vitezstvi. David Luksu Pohar UEFA: Slavia Praha - Grasshoppers Curych 3:1 (polocas 2:1) Vubec ne jako vitez, ale spis jako porazeny se tvaril po skonceni uvodniho zapasu druheho kola poharu UEFA (21.rijna) trener prazske Slavie Frantisek Cipro. "Ne, opravdu mam radost, ze jsme vyhrali," ujistil vsechny pritomne a prece jen se trosku usmal. Slavia porazila na domacim hristi Grasshoppers Curych a prave inkasovana branka nejvic lezela slavistickemu kouci v zaludku. "Mam jim co vracet a dneska jsem si to predstavoval jeste o kousicek lepsi. Radsi bych vyhral 2:0." Poharovy los si tentokrat hodne zazertoval, kdyz do druheho kola poslal Slavii do cesty prave curysske Kobylky. Ty totiz pred tremi roky po vysledcich 5:0 a 1:0 vyradily klub z ucasti v Lize mistru a pripravily mu jednu z nejhorsich porazek. Mozna prave letite trauma domaci tym od zacatku strasilo. Ne vsak na dlouho. Ve 20. minute Pavel Horvath idealne nasel rozbehnuteho Ivo Ulicha a ten si uz s micem vedel rady: presne mirena strela - 1:0. Radost ale nevydrzela dlouho. Po rohovem kopu palil pod brevno Svycar Hakan Yakin a nekolika tisicovkam promrzlych divaku ztuhl usmev na rtech - vyrovnano. Ze poradne rozcviceni pred nastupem do hry neni vzdy nutnou veci pak ukazal Tomas Kuchar. Ten po obdrzenem golu vystridal defenzivniho Jiriho Skalu, aby posilil utocne snazeni prazskeho tymu. Na hriste vtrhnul rovnou z lavicky a uz nedlouho pote se zapsal mezi strelce. Presny centr Lukase Doska, chvilku klidu, vic Kuchar nepotreboval: "Snazil jsem se to trefit tak, abych neprestrelil." Mic skocil tesne pred svycarskym brankarem a byl v siti - 2:1. Ctyrclenna obrana Curychu jen stezi celila rychle kombinaci Slavie. V 51.minute pritukl Horvath po jednom z jejich zavahani mic Ulichovi a ten z velkeho vapna propalil vsechno a vsechny - 3:1. Jeste zvyraznit svoje vedeni uz ale Slavia do konce zapasu nestihla. Do Svycarska presto pojede s velice slibnym naskokem, i kdyz zdaleka nema vyhrano. "Zatim neni co oslavovat. Ten vysledek je dobry, ale muze se jeste stat vselicos," mirnil bezprostredne po utkani optimistickou naladu strelec vecera Ivo Ulich. David Luksu Pohar UEFA: Teplice - Mallorca 1:2 (polocas 0:2) Ze 30 na 15% se podle trenera Josefa Pesiceho snizily sance Teplic na postup do tretiho kola poharu UEFA. Prohru 1:2 s Mallorcou (21.rijna) by mohl v odvete vymazat jen vyjimecny vykon. Oba goly hosti zaridil rychlik Tristan. Ve 28. minute prekonal brankare Machacka hlavou, o ctyri minuty pozdeji tecoval jeho strelu z hranice pokutoveho uzemi Rada. To byla pro Teplicke rana. Vzkriseni prislo v 68.minute po snizeni Verbire. Hraci vycitili sanci a mocne se vrhali vpred. Spanele jen branili. Trener Pesice sice nasadil tretiho utocnika, vyrovnat se vsak nepodarilo. Martin Moravec Fotbalova Gambrinus liga: Gol dal i brankar Cerny Do druhe tretiny se prehoupla fotbalova Gambrinus liga. V jejim jedenactem kole byli stoprocentne uspesni poharovi zastupci. Sparta golem Fukala z nastaveneho casu vyhrala v Liberci 2:1, Teplice vezou po vitezstvi 2:0 tri body z Blsan a Slavia zdolala Jablonec vysoko 4:0 (poprve se v lize trefili Lukas Dosek a z penalty i golman Cerny). Soutez vede prave Slavia se ctyriadvaceti body, druha Sparta je o tri body zpet. Vitezstvim 1:0 nad Ceskymi Budejovicemi se ze dna tabulky vysvihl Hradec Kralove. Martin Moravec Vysledky 11. kola: Liberec - Sparta 1:2, Hradec - Budejovice 1:0, Ostrava - Brno 1:0, Bohemians - Pribram 2:0, Olomouc - Opava 2:1, Drnovice - Zizkov 1:0, Blsany - Teplice 0:2, Slavia - Jablonec 4:0. Tabulka po 11. kole: 1. Slavia 27 bodu, 2. Sparta 24, 3. Drnovice 20, 4. Budejovice 20, 5. Bohemians 17, 6. Teplice 17, 7. Ostrava 16, 8. Liberec 12, 9. Brno 12, 10. Jablonec 12, 11. Olomouc 11, 12. Blsany 11, 13. Opava 10, 14. Pribram 10, 15. Hradec 9, 16. Zizkov 8. Hokejova extraliga: Chalupa z kola ven V nedeli 24.rijna vyslyselo pardubicke vedeni prosby fanousku po odvolani Milana Chalupy z trenerskeho postu. Rozhodlo se tak na zaklade cerne serie Pardubic, ktere pet zapasu v rade neziskaly ani bod a potykaly se i s nevoli divaku. Prilezitost prerusit tuto serii dostal dosavadni sportovni reditel Josef Palecek, ktery nahradi odvolaneho kouce Chalupu. Trinecka viroza narusila program 15. i 16. kola extraligy, Ocelari byli pro virove onemocneni vetsiny hracu v tymu nuceni odlozit utkani se Spartou a v Havirove. Sparta a Havirov se dohodly a predehraly si utkani 20.kola. Dalsi posilu si vyhledl celek ze Vsetina, tentokrat z Beloruska. Utocnik Oleg Antonenko pricestoval uz na sobotni dohravku s Vitkovicemi, ve ktere se sice neuvedl prihravkou ci golem, ale vzhledem k tomu, ze mel za sebou utrpnou tridenni pout ve vlaku, byl jeho vykon slusny. Nenapadne, ale vytrvale postupuje Litvinov vzhuru, uz sedm zapasu neprohral a dycha na zada duu Vsetin-Zlin, na prvni Plzen ztraci sest bodu. Patou nulu pred domacim publikem vychytal zlinsky brankar Hudacek, v nedeli odjeli s prazdnou havirovsti strelci. Darina Johanidesova 15.kolo patek 22.rijna: Budejovice-Plzen 1:1, Pardubice-Litvinov 1:2, Kladno-K.Vary 2:1, Slavia-Znojmo 1:4, Zlin-Havirov 4:0 dohrane utkani 15.kola - sobota 23.rijna: Vitkovice-Vsetin 1:1 16.kolo nedele 24.rijna: Vsetin-Zlin 3:3, Plzen-Kladno 6:3, Litvinov-Budejovice 2:1, K.Vary-Slavia 1:1, Znojmo-Vitkovice 2:2 utkani Sparta-Pardubice bylo predehrano (7:0) predehrane utkani 20.kola - Havirov-Sparta 3:5 Tabulka po 16.kole: 1.Plzen 25, 2.Zlin 22, 3.Vsetin 21, 4.Litvinov 19, 5.Sparta 18, 6.Budejovice 17, 7.Trinec 15, 8.Vitkovice 13, 9.K.Vary 13, 10.Slavia 13, 11.Kladno 12, 12.Pardubice 12, 13.Znojmo 12, 14.Havirov 8. Strucne ze sportu * Sedm minut ve druhe tretine zapasu Evropske hokejove ligy skolilo prazskou Spartu (5x inkasovala). Na lede IFK Helsinky prohrala 3:6. Ve skupine je zatim treti, stale bez vitezstvi. * Do Jindrichova Hradce, na rybnik Vajgar, prijel poctvrte a konecne vyhral. Slovinsky mistr sveta na dvojskifu Iztok Cop proplul cilem sedmeho rocniku Chalupa Cupu (23. a 24. rijna) temer o lod pred domacim Vaclavem Chalupou. * Nejlepsiho casu i umisteni ceskeho zastupce v historii dosahl pri popularnim Ironmanu na Havaji triatlonista Michal Pilousek. Trat slozenou z 3 800 metru plavani, 180 kilometru na kole a maratonskeho behu zvladl za 9:08:56 hodiny, coz stacilo na 37.pozici. Zvitezil Nizozemec Luc Van Lierde. * Ctyri mista pro olympijske hry v Sydney vyjeli cesti drahovi cykliste na mistrovstvi sveta v Berline. Prislusnost k absolutni spicce znovu potvrdil Pavel Buran. Ve sprintu dojel devaty. Martin Moravec POCASI Nadsence, kteri 28.rijna vyrazi do prirody oslavit vyroci vzniku Ceskoslovenska (prave kvuli nemu vychazi Carolina o den drive), privita posmourne pocasi s rannimi mlhami. Denni teploty se nevysplhaji nad 11 stupnu Celsia, v noci mohou klesnout az na nulu. Brouzdani barevnym listim nam zprijemni obcasny destik: dukaz, ze podzim uz je opravdu tady. Daniela Vrbova ----------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy nam posilejte na adresu: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz Zajemci o tento casopis mohou zaslat objednavku na adresu: LISTSERV@cesnet.cz Text objednavky pro ceskou verzi musi byt: SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni nebo pro anglickou mutaci: SUBSCRIBE CAR-ENG Jmeno Prijmeni Zrusit zasilani lze poslanim dopisu na LISTSERV@cesnet.cz: SIGNOFF CAR-CS pro ceskou, resp.: SIGNOFF CAR-ENG pro anglickou verzi. Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani Caroliny na Vasi adresu lze docasne zastavit zaslanim prikazu SET CAR-CS NOMAIL opet na adresu LISTSERV@cesnet.cz Neposilejte prosim prikazy SUB, SIGNOFF, NOMAIL a dalsi na adresu CAR-CS@cesnet.cz nebo CAR-ENG@cesnet.cz! Archiv Caroliny je na adrese http://www.cuni.cz/carolina