CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Univerzita Karlova v Praze Fakulta socialnich ved se sidlem Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 Ceska republika e-mail: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz tel: (+4202) 22112252, fax: (+4202) 22112219 *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 352, ctvrtek 18.listopadu 1999 Z UDALOSTI MINULEHO TYDNE (od 10. do 17.listopadu) V CR Svetove osobnosti 'devetaosmdesateho' oslavily 17.listopad v Praze Michail Gorbacov, George Bush, Helmut Kohl, Margaret Thatcherova, Lech Walesa a Danielle Mitterrandova. Ti vsichni si v Praze spolu s prezidentem Vaclavem Havlem pripomneli desate vyroci studentske demonstrace. Pozvani se pred deseti lety hlavni merou podileli na boreni zelezne opony a na postupnem nastolovani demokracie v byvalych satelitech Sovetskeho svazu. Do Prahy dorazili v prubehu utery 16.listopadu. Po individualnim setkani s Vaclavem Havlem je prezidentsky par pozval na slavnostni veceri do Habsburskeho salonu Prazskeho hradu. Ve stredu, hlavni den sve navstevy, hoste navstivili rozsirene zasedani vedecke rady Univerzity Karlovy, Ceskeho vysokeho uceni technickeho a Ceskeho svazu bojovniku za svobodu, jehoz se zucastnil i Vaclav Havel a dalsi vyznamne osobnosti. Pri teto prilezitosti udelil dekan Filozoficke fakulty Frantisek Vrhel Georgi Bushovi cestny doktorat a rektor CVUT Petr Zuna Zlatou medaili prvniho stupne. Rektor UK Karel Maly v projevu rekl, ze revoluce, kterou pred deseti lety studenti zapocali, jeste zdaleka neskoncila a ze stale musime pracovat na demokracii zeme. Bush pak zavzpominal na svou prvni navstevu Prahy 17.listopadu 1990, ktera na nej udelala velky dojem, a ocenil take, jak rychle byla tehdy republika schopna postavit vojenskou jednotku, jez spojencum pomahala ve valce v Perskem zalivu. Odpoledne hoste promluvili na konferenci 10 let pote - na prahu noveho tisicileti (viz samostatna zprava). Vecer pak prezident Havel vyznamenal Bushe, Gorbacova, Kohla, Thatcherovou, Walesu a in memoriam Fracoise Mitterranda Radem bileho lva, aby jim vyjadril dik za jejich vyznamny vliv na pady totalitnich rezimu ve stredni a vychodni Evrope. Ronaldu Reaganovi preda vyznamenani v USA cesky velvyslanec. Martin Rusek Gorbacov chtel v listopadu do cela osmasedesatniky Michail Gorbacov se priznal k tomu, ze si v listopadovych dnech pral, aby na nejvyssi mista v Ceskoslovensku prisli predstavitele jara 68, ale plne respektoval vuli obcanu podporit nezavislou opozici. Rekl to na konferenci "10 let pote - na prahu noveho tisicileti", kterou poradaly Institut pro studium vychodu a zapadu a Spolecnost 89. Moderoval ji znamy novinar Timothy Garton Ash. Vaclav Havel prisvedcil, ze v zemi byl k reformnim komunistum odpor. Podle Margaret Thatcherove se lide v postkomunistickych zemich musi naucit sami se rozhodovat a nest take odpovednost. Vyzvala k sireni demokracie do tech zemi sveta, kde se stale zije v nesvobode. S tim nesouhlasil Gorbacov, ktery varoval pred snahou sirit ideologicky model. Narody by pry mely dostat sanci samy se rozhodnout. Jinak pry hrozi podobne nasilne "obstastnovani" lidi jako v dobach Sovetskeho svazu. Lech Walesa vyzval k vytvoreni obdoby Marshalova planu a rekl, ze je pro postkomunisticke zeme nutne se sjednotit. S tim nesouhlasil Vaclav Havel. Podle nej neni nic jako Marshaluv plan treba. Prispevek Danielle Mitterrandove ponekud vybocil. Podle ni v Evrope hrozi nova totalita, ne uz ideologicka, ale komercni. Martin Rusek 10 let po padu komunismu je mezi tehdejsimi studentskymi vudci zklamani Nejvice studentum vadi moralni devastace spolecnosti. Rekli to v nedelnim (14.11.) poradu Ceske televize V prave poledne. Shodli se, ze lide jsou frustrovani, protoze nedokazi politikum zabranit ve lhani a porusovani pravidel. Utichl pry navic take celospolecensky dialog, ktery chteli v poslednich dvou mesicich devetaosmdesateho nastartovat. Igor Chaun, dnes reziser, a Simon Panek, ktery se venuje humanitarni praci ve spolecnosti Clovek v tisni pri Ceske televizi, kritizovali predevsim opozicni smlouvu mezi ODS a CSSD. Poslanec Marek Benda (ODS) oponoval, ze teprve ted se vlastne ukazuje, ze predchozi pravicove vlady byly vlastne zlate. Podle Moniky Pajerove, dnes ve sluzbach ministerstva zahranici, by mely problemy skoncit, jakmile do politiky nastoupi nova generace. Martin Rusek Po uzaverce: Sest nekdejsich studentskych vudcu vydalo prohlaseni nazvane Dekujeme, odejdete! Vyjadruji v nem zklamani ze zpusobu, "kterym soucasna politicka reprezentace provadi vykon sverene moci". Byvali studenti se sesli se svymi nasledovniky Na Filozoficke fakulte Univerzity Karlovy se v utery sesli studenti se svymi predchudci, kteri pred deseti lety rozjizdeli stavky na prazskych vysokych skolach. Pred zcela zaplnenou aulou hovorili Marek Benda (v roce 1989 student Matematicko-fyzikalni fakulty), Jan Bubenik (Lekarska fakulta), Vlastimil Jezek (Filozoficka fakulta), Martin Mejstrik (student Divadelni akademie muzickych umeni), Monika Pajerova (Filozoficka fakulta) a Pavel Zacek (Fakulta zurnalistiky). Uvodni slovo ovsem dostali Oldrich Zacal a Jaroslav Svoboda, clenove Prazskeho akademickeho klubu roku 48, jenz sdruzuje studenty, kteri byli po komunistickem prevratu v unoru 1948 vylouceni z vysokych skol. Oba popisovali zakrok bezpecnostnich slozek proti pokojnemu pochodu studentu na Prazsky hrad 25.unora 1948 a pozastavovali se nad tim, ze mnozstvi zlocinu komunistickeho rezimu dosud nebylo potrestano. Samotne vystoupeni organizatoru listopadove stavky se ze zacatku neslo v prijemnem duchu vzpominek. Jednotlivi mluvci sice priznavali, ze meli strach, aby se komunisticka moc nepokusila potlacit obcanske nepokoje ozbrojenym nasilim, ale jinak davali k dobru spise usmevnejsi historky. I o tom, ze ne vsichni studenti se zachovali stejne statecne jako oni sami, hovorili bez jakekoliv zaste, spise s nadhledem. Pouze byvali studenti Filozoficke fakulty podotkli, ze na teto skole stale jeste pusobi nekteri pedagogove, kteri si s totalitnim rezimem vice nez zadali. K soucasnemu sboru mirila i poznamka, ze je na setkani zastoupen stejne minoritne jako pred deseti lety. V diskusni casti programu se ovsem atmosfera v sale rapidne zmenila. Studenty vice nez vzpominky zajimala soucasna politicka situace. Tazatele s ni byli vyrazne nespokojeni a auditorium jim hlasitym potleskem davalo za pravdu. Kritika za stagnaci politicke sceny, pokles spolecenske moralky i nedostatecne vyrovnani se s komunismem se snesla na hlavu Marka Bendy, dnes poslance za ODS. Ten se marne snazil obhajit politiku sve strany. Kdyz se do nej zacali poustet i jeho kolegove za recnickym pultem, omluvil se, ze ma dalsi program, a se znechucenym vyrazem sal opustil. Kratce pote zacaly dosud korektni dotazy nabyvat na utocnosti a poradatele jinak podnetnou diskusi ukoncili. Simon Dominik Velitele brutalniho zakroku 17.11.1989 nebyli dosud vsichni odsouzeni Ackoliv soudy uz u triceti prislusniku byvaleho Sboru narodni bezpecnosti (SNB), kteri se na zasahu podileli, pravomocne rozhodly o jejich vine, velitele jsou na tom jinak. Tri a pul roku odneti svobody nepodminene dostal sice v kvetnu u taborske pobocky jihoceskeho krajskeho soudu velitel opatreni 17.listopadu Michal Danisovic. Ten se vsak odvolal k prazskemu vrchnimu soudu. Datum noveho preliceni se zatim nevi. Podobne je na tom velitel poradkove jednotky SNB Bedrich Houbal, ktery puvodne dostal tri roky podminene. Ted ceka na liceni u stejneho soudu. Politickou odpovednost za zasah na Narodni tride nese tehdejsi tajemnik mestskeho vyboru Komunisticke strany Ceskoslovenska Miroslav Stepan a spojovani s denim jsou i lide z ministerstva vnitra Alojz Lorenz, Frantisek Kincl nebo Karel Vykypel. Vsichni byli odsouzeni, ale pouze za potlacovani odpurcu rezimu pred listopadem 1989. Zatimco Stepan, Kincl i Vykypel byli z vezeni podminecne propusteni, Lorenz jako slovensky obcan odmitl po rozpadu statu k vykonu trestu vubec nastoupit. Martin Rusek Akce 99 zada objasneni listopadovych udalosti Otevrit diskusi k zakulisi 17.listopadu 1989 chce 74 signataru vyzvy Akce 99, mezi nimiz je autor neoficialniho seznamu spolupracovniku StB Petr Cibulka, predseda Sdruzeni ceskych politickych veznu Stanislav Stransky ci sef Sdruzeni obcanske sebeobrany Antonin Dusek. Autori vyzvy berou soucasny stav zeme jako pouhou hru na demokracii a zadaji debaty ve sdelovacich prostredcich o skutecnych pricinach dnesni politicke krize. Jsou presvedceni, ze jeji duvody je treba hledat v samotnem pocatku "sametove revoluce". Podle signataru neslo v Ceskoslovensku na konci roku 1989 o porazeni bolsevismu, ale o prechod hlavnich osob z KSC a tajnych statnich struktur do novych ridicich pozic. Martin Rusek Desetilety vyvoj ceske spolecnosti ve fotografiich CTK Cestu Cechu od totalitnich dob k dnesku pripomina na osmactyriceti fotografiich Ceske tiskove kancelare vystava '10 let' instalovana v odletove hale prazskeho ruzynskeho letiste. Slavnostniho otevreni se 11.listopadu zucastnil publicista a byvaly ministr kultury Pavel Tigrid. Prvni fotografie jsou z doby totality, kdy statni organy stihaly projevy nesouhlasu s rezimem. Kratce pred listopadem pak do Prahy utekly stovky vychodnich Nemcu, aby na velvyslanectvi SRN hromadne zadali o azyl. Rezim uz nebyl schopen zasahnout. Fotografie potom pokracuji Narodni tridou 17.listopadu 1989, masovymi setkanimi s vudci Obcanskeho fora na Vaclavskem namesti, naslednou demisi Gustava Husaka na funkci prezidenta CSSR, pres strihani ostnatych dratu na hranicich, volbu Vaclava Havla hlavou statu, rozpad Ceskoslovenska az po soucasne problemy romske mensiny ci triumfalni navrat otce a syna Sverakovych se soskou filmoveho Oscara z Ameriky nebo prijezd hokejistu se zlatou olympijskou medaili z Nagana. Serie konci prijetim CR do NATO. Vystava bude na letisti k videni do konce letosniho roku. Soucasne je ale expozice instalovana i v Torontu, Edmontonu a Ottawe. Martin Rusek CSSD zustava ve vlade jedina Vladni socialni demokracie zatim ustala vsechny snahy o rekonstrukci vlady. Vyplyva to z jednani sefu CSSD, ODS, Unie svobody a lidovcu (KDU-CSL) z 13.listopadu. Po mesici (ODS vyvolala jednani o nove podobe vlady 8.rijna) se zda, ze predseda ODS Vaclav Klaus neuspel s ideou tzv. supervelke koalice vsech stran zastoupenych v Poslanecke snemovne, vyjma komunistu. Ty na tento navrh nepristoupily ani pres to, ze Klaus poprve konkretizoval svuj navrh, podle ktereho by CSSD, ODS i ctyrkoalice mely po sesti vladnich kreslech. K padu mensinove vlady tak zrejme nedojde, protoze ani ctyrkoalici se nepodarilo presvedcit ODS o nutnosti vypovezeni opozicni smlouvy a naslednem vytvoreni koalice ODS, Unie svobody a lidovcu. I presto, ze se opozice na obmene vlady nedohodla, premier Zeman urcite zmeny prislibil. "Pokud zatim k dohode nedoslo, pak je to pro CSSD zavazek, aby tuto rekonstrukci provedla vlastnimi silami anebo s nestraniky," uvedl po setkani spokojeny premier. Podle MF Dnes by mel Zeman krome sefa resortu zdravotnictvi Ivana Davida a vicepremiera Egona Lanskeho vymenit i ministra bez portfeje Jaroslava Bastu a nemela by byt vyloucena ani dalsi zmena. Jedine, na cem se politici dohodli, je termin dalsi obdobne schuzky, ktera by se mela konat zhruba na konci listopadu, a to na pozvani predsedy vlady. Jednat by se ale na ni melo pouze o parlamentni spolupraci, nikoli tedy o moznostech utvoreni nove vlady. Jakub Tronicek Navrh ustavnich zmen prosel prvnim ctenim v Poslanecke snemovne CSSD a ODS se 10.listopadu podarilo v prvnim cteni obhajit sve navrhy na ustavni zmeny. Socialni demokrate se vsak netaji tim, ze dalsi osud novely zavisi na platnosti tzv. opozicni smlouvy (smlouva s ODS umoznila CSSD loni po volbach vytvoreni mensinove vlady). "Pokud by do unora, kdy bude snemovna navrh projednavat ve druhem cteni, neprezila opozicni smlouva, tak samozrejme v tu chvili by nemelo smysl rozkolisavat ustavni system" prohlasil, jak uvedla MF Dnes, predseda poslaneckeho klubu CSSD Stanislav Gross. ODS naopak podminuje dalsi existenci opozicni smlouvy prijetim navrhu. Novela predpoklada omezeni imunity prezidenta, senatoru, poslancu a ustavnich soudcu jen na dobou vykonu jejich mandatu a moznost rozpusteni snemovny samotnymi poslanci, pricemz by mel stacit jejich tripetinovy souhlas. Taktez vlada, ktera neziskala duveru nebo ji byla vyslovena neduvera, by smela rozhodovat jen o vecech, ktere nesnesou odkladu. Novela predpoklada take omezeni pravomoci prezidenta, napr. odjima mu vylucne pravo jmenovat cleny Bankovni rady CNB a vedouci predstavitele Nejvyssiho kontrolniho uradu a Nejvyssiho soudu. Omezuje taktez jeho pusobnost, pokud jde o povolebni jmenovani premiera ci pri udelovani milosti. Podle Vaclava Havla navrhy ustavnich zmen zpochybnuji smysl prezidentske funkce a mohly by nadlouho ochromit chod statu a jeho integraci do EU. Pro novelu hlasovalo 120 poslancu z obou velkych stran, proti jsou zasadne lidovci a unioniste. Jak uvedly Hospodarske noviny, sef poslancu US Karel Kuhnl novelu oznacil za demontaz prezidentskeho uradu a Miloslav Vyborny (KDU-CSL) upozornil, ze podobne omezeni hlavy statu pro pripad sestavovani vlady neexistuje nikde v EU. Ke schvaleni zmeny ustavy bude potrebny souhlas Senatu (snemovna nemuze prehlasovat jeho veto), naopak zmenu jakozto ustavni zakon nemuze odmitnout prezident. ODS pripousti, ze by ve druhem cteni mohl navrh doznat podstatnych zmen. Nikoleta Alivojvodic Plot v Maticni ulici ma padnout do konce listopadu V patek 12. listopadu prislibil Milos Zeman romskym aktivistum, ze plot bude odstranen do konce mesice. "Povazujeme za naprosto nezbytne, aby zed zmizela. Ne kvuli EU, ale kvuli nam," rekl pro Lidove noviny premier. Romove zatim prerusi protestni akci v usteckem okrsku Nestemice. Pokud Zeman slovo nedodrzi, aktiviste protest ihned obnovi. Zeman take vyloucil, ze vlada vykoupi rodinne domky starousedliku. "Ceska vlada se nenecha vydirat," vzkazal. Komisar EU pro evropskou integraci Gunter Verheugen se pri sve dvoudenni navsteve CR setkal i se zastupci Romu (do Usti ale nejel). Zed podle nej neni problem rasovy, ale socialni a mel by co nejrychleji zmizet. David Mirejovsky Cecensky ministr zahranici navstivil Prahu Na pozvani nadace Clovek v tisni, zrizene pri Ceske televizi, pricestoval v nedeli do Prahy cecensky ministr zahranici Iljas Achmadov. Cilem navstevy bylo podle Tomase Pojara, reditele nadace, prolomeni informacni blokady tykajici se valky v Cecensku. Jeho prijezd vyvolal na ceske politicke scene rozpaky. Ministerstvo zahranici se usty mluvciho Alese Pospisila od navstevy nejprve distancovalo, ruske velvyslanectvi reagovalo protestni notou. Ochotu setkat se s cecenskym ministrem neprojevovali ani zastupci parlamentnich stran, vyjma Michaela Zantovskeho (ODA). Sefovi cecenske diplomacie se vsak nakonec slyseni dostalo. Setkal se s vedoucim ruskeho oddeleni na ministerstvu zahranici Antoninem Murgasem i se zastupci parlamentu. K "jednani" projevili ochotu senatori Daniel Kroupa a Michael Zantovsky, dale pak Michal Lobkowicz a z prezidentske kancelare Pavel Fiser. Tomas Havlin Arbitrazni soud vydal ve sporu o TV Nova predbezne opatreni Mezinarodni arbitrazni soud ve Stockholmu vydal 10.listopadu predbezne opatreni ve sporu americke firmy CME (Central Europian Media Enterprices), ktera vlastni servisni organizaci CNTS (99%), s Vladimirem Zeleznym, jednatelem CET 21 (vlastnik licence TV Nova). Rozhodnuti se podle informaci ceskych medii priklani na stranu zalobce, tedy CME. Spolecnost CME financovala zahajeni vysilani komercni TV Nova a prostrednictvim CNTS jeji chod zajistovala. Zelezny ale 5.srpna spolupraci prerusil a nyni vyuziva servisu spolecnosti Ceska produkcni 2000. Podle arbitrazniho soudu Zelezny musi prestat vyuzivat servisu vsech firem, ktere poskytuji stejne sluzby jako CNTS a vratit se ke spolupraci s touto servisni organizaci. Zelezny jmenem CET 21 na ctvrtecni tiskove konferenci (11.listopadu) odmitl rozhodnuti respektovat s tim, ze spory mezi nim jako fyzickou osobou a americkou CME nesmi ohrozit chod CET 21. Navic by pry splnenim nekterych pozadavku arbitrazni komise porusil ceske zakony. CME ve sve ctvrtletni zprave uvedla, ze se bude u ceskych soudu domahat, aby CET 21 k plneni rozhodnuti primely. CR je totiz jednim ze signataru takzvane newyorske umluvy z roku 1958 o uznavani a prosazovani rozhodnuti mezinarodni arbitraze. Na jejim zaklade vsak musi soudy zajistit vymahatelnost az u konecnych verdiktu komise, predbezna opatreni jsou pravne nevymahatelna. Zelezny take prohlasil, ze poda prislusnemu soudu, v tomto pripade nizozemskemu, navrh na zruseni stockholmskeho rozsudku. Podle CME ale zadnou moznost odvolani nema. Predbezne opatreni arbitrazni komise nepredjima konecne rozhodnuti, ktere ma padnout na jare. Podle pozorovatelu by vsak mohlo jeho ignorovani dalsi postup mezinarodniho tribunalu negativne ovlivnit. Michaela Kleckova Spory o odvolani ministra zdravotnictvi Ivana Davida neustavaji Proti snaze premiera Milose Zemana, aby o dalsim osudu ministra zdravotnictvi Ivana Davida rozhodla Poslanecka snemovna, se 16.listopadu postavili i poslanci Ceske strany socialne demokraticke. Kritizovali, ze premier svou zodpovednost za slozeni vlady prenasi na snemovnu a pozaduji, aby rozhodl sam. Jiz predtim se ve stejnem duchu vyjadrili pravicovi poslanci. Zeman v patek oznamil, ze se chysta navrhnout, aby se snemovna na sve dalsi schuzi, ktera zacne 30.listopadu, zabyvala stavem zdravotnictvi. Podle MF Dnes se premier domniva, ze ministr David se snazil "zdravotni resort podle svych nejlepsich schopnosti uvest do poradku", a i kdyz chape kritiku, ktera vuci nemu zazniva, mysli si, ze by mel mit pravo ve snemovne vystoupit. V nedeli vecer se Zeman a David sesli, aby spolu jednali o stavu resortu, o nemz David prislibil sestavit komplexni zpravu. Na otazku, zda ministr zdravotnictvi hovoril s premierem i o svem odchodu, odmitl odpovedet. Radka Kohutova Strucne: * NATO trpi nemoci vitezu. Pri sve navsteve Prahy to prohlasil Michail Gorbacov. Vadi mu, ze si Aliance osvojuje pravo zasahovat kdekoliv, aniz by to konzultovala s OSN. Podle Gorbacova nelze ignorovat ani USA, ale ani Rusko. O nutnosti zaclenit Rusko do spolecneho obranneho systemu je presvedcen i Helmut Kohl. Martin Rusek * Ve stredu 17.listopadu byla na namesti Winstona Churchilla v Praze na Zizkove odhalena socha tohoto vyznamneho britskeho statnika. Jde o odlitek plastiky, jehoz original je umisten na Parlamentnim namesti v Londyne. Slavnostniho aktu se zucastnili byvala britska ministerska predsedkyne Margaret Thatcherova, predseda Poslanecke snemovny Vaclav Klaus a Churchilluv vnuk Rupert Soames. Iva Potrebova * Byvala poslankyne Unie svobody (US) Marie Machata 15.listopadu vstoupila do Ceske strany narodne socialni (CSNS). CSNS tak ma prvniho poslance v parlamentu a podle jejiho predsedy Jana Suly jedna o prestupu s dalsimi politiky, jejich jmena ale nechce zverejnit. Nekteri politologove hodnoti krok Machate jako nemoralni. Sama poslankyne ho nepovazuje za zradu vuci volicum US, naopak hovori o odvaze a zodpovednosti. Petra Kovacova * Akademicky senat Pravnicke fakulty 11.listopadu dekana nezvolil. Podle Jana Laty, clena AS, bylo odevzdani vetsiny hlasovacich obalek prazdnych natlakovou akci, ktera ma primet jine osobnosti uchazet se o post dekana. Dvaadvacetilety student prav Jiri Hladik se kandidatury (viz Carolina 351) na posledni chvili vzdal. Gabriela Bobkova ZE ZAHRANICI/BOHEMIKA Zeman navstivil Berlin Premier Milos Zeman se cestou z USA (viz Carolina 351) zastavil 10.listopadu v hlavnim meste Nemecka, kde se zucastnil oslav 10.vyroci padu berlinske zdi. V jejich ramci se konalo politicke forum predsedu vlad CR, SR, Polska a Madarska nazvane Novy evropsky mirovy rad. Premieri se shodli na spolecnem zajmu svych zemi - vstoupit do EU co nejrychleji a najednou. V detailech se vsak jejich predstavy lisi. Jerzy Buzek prohlasil, ze Polsku i unii musi na pripravu stacit ctyri roky. Madarsko je podle Viktora Orbana odhodlano vstoupit jiz v roce 2002. Mikulas Dzurinda podekoval ostatnim zemim za podporu Slovenska pri dohaneni ztraty, ke ktere doslo v dusledku vyrazeni SR z integracnich procesu v minulych letech. Milos Zeman pripomnel, ze pro CR je dulezitejsi nez datum vstupu (zatim 2003) splneni vsech kriterii EU. Premieri hovorili take o procesu obnovy Balkanu a o ekonomicke spolupraci na tomto projektu. Na zaver navstevy se Zeman neformalne sesel s kanclerem Gerhardem Schroderem. Spolu s premierem Buzkem se zucastnili slavnostniho otevreni vystavy o historii polskeho hnuti Solidarita. Lubos Kratochvil ZE SLOVENSKA Dzurindovu navstevu v USA hodnoti tisk pozitivne "S trochou zveliceni by se dalo rict, ze Dzurinda ve Washingtonu zazil 36 hodin kumulovaneho stesti," napsal denik SME v jedne z reakci na navstevu slovenskeho premiera v USA 7. a 8.listopadu. Spolu s ceskym premierem Milosem Zemanem se Dzurinda setkal na georgetownske univerzite s americkym prezidentem Billem Clintonem, s kterym jednal hlavne o moznem vstupu Slovenska do NATO. "Uz se zdalo, ze jsme sanci vedle Cechu, Madaru a Polaku propasli. Ona se vsak znovu narodila a je nasi povinnosti, aby zila a existovala," cituje Dzurindu list. Denik Pravda se zameril hlavne na ekonomicke uspechy Dzurindovy navstevy a zduraznil jednani s P. J. Wilhelmem, prezidentem ocelarskeho koncernu U.S.Steel, coz je zajemce o VSZ Kosice ochotny prevzit i vyznamnou cast zavazku VSZ. Redaktor SME Matus Kostolny shrnul soucasny obraz Ceska a Slovenska v zahranici do dvou symbolu - zatimco SR charakterizuje znovuobnoveny most Marie - Valerie mezi Sturovem a Ostrihomem v Madarsku, CR je spojovana se zdi v Maticni ulici. Pozitivne byl v USA hodnocen pokrok Slovenska za uplynuly rok Dzurindovy vlady, a to nejen za vztah k mensinam. Andrea Slovakova Strucne * Ministr zahranici Eduard Kukan 12.listopadu oznamil, ze termin uzavreni jaderne elektrarny v Jaslovskych Bohunicich v letech 2006 - 2008 je konecny. Rakousko presto nadale vyviji znacnou diplomatickou aktivitu, aby v EU ziskalo podporu pro obnoveni jednani o drivejsim terminu uzavreni elektrarny. Rakouska ministryne odpovedna za koordinaci jaderne politiky Barbara Prammerova pohrozila vetem v souvislosti s hlasovanim EU o vstupnich rozhovorech. Andrea Slovakova EKONOMIKA Vlada schvalila novy navrh statniho rozpoctu V sobotu 13.listopadu schvalil kabinet Milose Zemana druhou, prepracovanou verzi statniho rozpoctu. Navrh pocita s prijmy ve vysi 588,1 miliard korun a vydaji 630 miliard. Rozpoctovy schodek se tedy proti minulemu navrhu zvysuje o 2,2 miliardy korun, struktura rozpoctu je az na drobne zmeny totozna s puvodnim navrhem. Podle ministra financi Pavla Mertlika je prijeti rozpoctu ciste politickou otazkou. Vlada ve svem novem navrhu pouze vysla vstric namitkam opozice a na strane prijmu nepocita se sedmimiliardovym vynosem z privatizace. Celkovy schodek verejnych financi bude vsak priblizne o dalsich 30 miliard vetsi, nebot do statniho rozpoctu nejsou zahrnuty vydaje obci a nekterych statnich instituci. Jakub Trnka Kurzovni listek Ceske narodni banky (platny od 18.11.1999) ---------------------------------------------------------- 1 EUR = 36.410 Kc zeme mnozstvi kod kurz Belgie 100 BEF 90.258 Finsko 1 FIM 6.124 Francie 1 FRF 5.551 Irsko 1 IEP 46.231 Italie 1000 ITL 18.804 Lucembursko 100 LUF 90.258 Nizozemsko 1 NLG 16.522 Portugalsko 100 PTE 18.161 Rakousko 1 ATS 2.646 SRN 1 DEM 18.616 Spanelsko 100 ESP 21.883 ---------------------------------------- Australie 1 AUD 22.471 Velka Britanie 1 GBP 56.837 Dansko 1 DKK 4.894 Japonsko 100 JPY 33.102 Kanada 1 CAD 23.895 Madarsko 100 HUF 14.248 Norsko 1 NOK 4.428 Novy Zeland 1 NZD 18.068 Polsko 1 PLN 8.243 Recko 100 GRD 11.072 Slovensko 100 SKK 85.035 Slovinsko 100 SIT 18.487 Svedsko 1 SEK 4.196 Svycarsko 1 CHF 22.732 USA 1 USD 34.971 MFF 1 XDR 48.039 KULTURA Vlasta Burian zvolen kralem komiku V ankete Ceske televize a Tydeniku Televize o Krale filmoveho usmevu, tj. nejoblibenejsiho komika stoleti, podle ocekavani zvitezil Vlasta Burian. Potvrdilo se, ze jedna z nejvyraznejsich osobnosti ceske mezivalecne kinematografie i veseloherniho divadla, se do srdci divaku zapsala opravdu hluboko. Vyhlaseni vysledku vysilala v sobotu v primem prenosu CT. Ucastnici ankety vubec preferovali filmy starsiho data, mezi prvnimi dvanacti se umistili pouze ctyri zijici herci. Nekteri ucastnici slavnostniho predavani cen v Karlinskem divadle se pozastavovali jedine nad patym mistem Jana Wericha a az dvanactym Hugo Haase, ktere by radi videli na zebricku o neco vys. Filmovy historik Pavel Taussig si Mlade fronte Dnes povzdechl, ze Haas "byl totiz nejen hercem, nybrz take autorem a reziserem ve sve dobe nejmodernejsim". Simon Dominik Poradi do dvanacteho mista: 1. Vlasta Burian 7. Jaroslav Marvan 2. Vladimir Mensik 8. Oldrich Novy 3. Jirina Bohdalova 9. Jindrich Plachta 4. Iva Janzurova 10. Miroslav Donutil 5. Jan Werich 11. Milos Kopecky 6. Jiri Sovak 12. Hugo Haas Mily pane Frantisku... (vystava k 50.vyroci umrti Frantiska Halase) "Jen proto, ze jsem tak docela nezapomnel na mladistve trapeni, kam s prvnim rukopisem usmolenym az beda, jenom proto vznikl napad na vydavani basnickych prvotin jinym," napsal Frantisek Halas do Almanachu Kmene v roce 1936. A prave toho roku vznikla edice Prvni knizky, v niz debutovali pozdejsi velci basnici. K 50. vyroci umrti Frantiska Halase pripomina edici vystava v Pamatniku narodniho pisemnictvi. Trva od 21.rijna do 21.listopadu. Jednotlive panely jsou venovany mladym autorum a dominuji jim texty basni ze sbirek, ktere v Prvnich knizkach vysly. Najdeme tu basne Josefa Kainara, Josefa Hirsala, Kamila Bednare, Jiriho Kolare, Tehdy jeste publikujiciho pod jmenem Karel Jilek. Ale take tech, jejichz pozdejsi tvorba nevesla do sirsiho povedomi lidi - Oldricha Nouzy, Jiriho Valji nebo Lumira Civrneho. Krome basni je tu vystavena korespondence autoru prave s Frantiskem Halasem, ktery spis nez kritizuje ocenuje jejich snahu a radi. Rozsahem nevelka vystava obsahuje mnoho textu, jejichz precteni stoji hodne casu, ktery se vsak vyplati obetovat. Alespon pro ten pocit svazanosti basniku, kterym nebylo jedno, co pisi ostatni, a kteri meli starost i o poezii budouci. Alzbeta Trousilova SPORT Hokej: Euro Hockey Tour - Karjala Cup - Helsinky Receno pohadkovou terminologii, zeme tisicu jezer zustava pro ceske reprezentanty zakleta. Zatimco ostatni turnaje se jim v petiletem trvani Tour podarilo vyhrat a nektere z nich dokonce nekolikrat, Karjala stale odolava. Letos skoncili stejne jako loni - na tretim miste. Uvodni zapas sehrali Cesi s Finy a prvni gol se jim podarilo vstrelit az ve 40.minute, ale to uz prohravali 0:3. Dopita dve minuty pred koncem snizil na 2:3, nicmene ani power-play vyrovnani neprinesla. Take v druhem zapase proti Svedsku reprezentanti pul zapasu neskorovali, zato v druhe puli vstrelili ctyri branky. Posledni stretnuti s Rusy prineslo dalsi porazku, ke konci druhe tretiny Rusove vstrelili vedouci branku, na kterou CR neodpovedela a odvolani brankare umoznilo pouze Charitonovi skorovat do prazdne brany. Rusove se, ac jsou vetsinou outsideri Tour, dostali na druhe misto turnaje za vitezne Finsko. Trener Ivan Hlinka nominoval nektera nova, ci staronova jmena. Mezi reprezentaci nedotcene nominovane hrace patrili Martin Hamrlik ze Zlina, Vaclav Pletka z Trince a Jiri Hanzlik, ktereho do Finska vyneslo uspesne tazeni Plzne v extralize. Znovupovolani se dockal Petr Korinek z Plzne. Kompletni zmeny oproti ostatnim rocnikum doznal post brankare. Milan Hnilicka zkousi stesti v NHL, Romana Cechmanka vyradila fraktura prstu, Martin Prusek doplatil na slabe vykony Vitkovic v lize, a tak treneri povolali Dusana Salfickeho a Zdenka Orcta. Darina Johanidesova Vysledky:Finsko-CR 3:2 (Cajanek, Dopita), CR-Svedsko 4:1 (Martinek, Dopita, Spanhel, Reichel), CR-Rusko 1:3 (Cajanek), Rusko-Svedsko 4:3, Finsko-Rusko 2:1, Finsko-Svedsko 3:2. CR: Salficky (Plzen), Orct (Litvinov) - Kucera (Sparta), Vykoukal (Espoo -Finsko), Martinek (Budejovice), Hamrlik (Zlin), Srdinko (Vsetin), Sykora (Sparta), Hanzlik (Plzen), Stepanek (Rauma-Finsko) - Spanhel (Plzen), Dopita (Vsetin), Vyborny (Sparta) - Caloun (IFK-Finsko), Reichel (Litvinov), Prorok (Litvinov), Tenkrat (Hameenlinna-Svedsko), Cajanek (Zlin), Krayzel (Vitkovice) - Kucharcik (Slavia), Korinek (Plzen), Vlasak (Hameenlinna-Svedsko) - Pletka (Trinec). Tabulka po 2 turnajich Euro Hockey Tour: 1.Finsko 9, 2.Cesko 8, 3.Rusko 5, 4.Svedsko 2 Nizozemi-CR 1:1, Koller zachranil cesky tym Cesti fotbaliste zakoncili remizou v pratelskem utkani s Nizozemim vytecny rok, behem nehoz pouze jednou prohrali. V sobotu potvrdili, ze jsou schopni hrat s kymkoli a ze vyhra v kvalifikacni skupine nebyla nahodna. V zebricku FIFA figuruji na druhem miste za vedouci Brazilii. Cesky tym hral zpocatku ponekud ustrasene, prece jen nastoupil proti souperi, jehoz sestava byla vskutku hvezdna. Jmena jako Mark Overmars, Patrick Kluivert, Dennis Bergkamp zjevne v prvni puli nahanela Cechum strach. Prvni polocas se pouze branili a do sanci se dostavali minimalne. V 59. minute druheho polocasu Ronald de Boer odcentroval, mic se dostal k uplne volnemu Stamovi a ten pohodlne prekonal Pavla Srnicka. O minutu pozdeji prisla chvile ceskeho dlouhana Jana Kollera (meri 202 cm), jeho hlavicku vsak Edwin van der Sar zlikvidoval. Cesi se po teto akci probudili a zacali prece jen vyrazet na polovinu soupere. V 68. minute utekl obrancum Karel Poborsky, prihral Kollerovi, ktery udelal ukazkovou klicku golmanovi a poslal balon do prazdne branky. Nizozemci se po vyrovnani snazili vstrelit gol, ale ceska obrana byla dusledna. Dita Kristanova Strucne * Cesti fotbaliste do jedenadvaceti let postoupili na ME, kdyz po domacim vitezstvi 3:0 prohrali 17.11. na Krete s Reky 0:1. * Tomas Dvorak, mistr sveta v desetiboji a drzitel svetoveho rekordu, je poprve v kariere mezi nejlepsimi deseti atlety sveta. Vitez bude vyhlasen 21.listopadu v Monte Carlu. * Cyklokrosar Radomir Simunek, ctyrnasobny mistr sveta, byl vyhlasen ceskym cyklistou stoleti. V ankete casopisu Peloton pokoril i drzitele zlate olympijske medaile z roku 1964 Jiriho Dalera a viteze Zavodu miru (1949) Jana Veseleho. Do hlasovani nebyli prekvapive zarazeni dvacetinasobni mistri sveta v kolove - bratri Jindrich a Jan Pospisilove. "Slo pouze o rychlostni cyklistiku," uhybal sefredaktor Pelotonu Robert Bakalar. * Ceska dvojice Radka Hanakova, David Huf se stala v Helsinkach mistry sveta ve sportovnim aerobiku. * Ani v patem kole Evropske hokejove ligy hraci Vsetina neuspeli. Na lede Slovanu Bratislava prohrali 1:6 a ve skupine jsou s jednim bodem posledni. * Predehravky hokejove extraligy: 23.kolo: Sparta - Karlovy Vary 4:1, 24.kolo Plzen - Trinec 6:2. Martin Moravec POCASI V Ceske republice jde evidentne do tuheho. Dech lidi je viditelny, jinovatka po ranu hali odstavena ci parkujici auta do bileho. Nejlepsimi prateli zmrzleho Cecha se stalo poctive obuti, teply odev, sympaticka sala. Vybrani stastlivci se mohou pysnit cepici usankou, ktera zahreje lepe nez placatka rumu. Vsechno zavinily teploty. S kroupou v oku lze vzpominat na privetivych 4.5 stupnu pane Celsia z minuleho tydne. Teplomer je neoblomny a pokud nesignalizuje vserikajici nulu, pridava ledovy minus. Buh zehnej elektrickemu a plynovemu topeni, jakoz i vsem krbum, horicim popelnicim a taborakum. David Luksu ----------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy nam posilejte na adresu: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz Zajemci o tento casopis mohou zaslat objednavku na adresu: LISTSERV@cesnet.cz Text objednavky pro ceskou verzi musi byt: SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni nebo pro anglickou mutaci: SUBSCRIBE CAR-ENG Jmeno Prijmeni Zrusit zasilani lze poslanim dopisu na LISTSERV@cesnet.cz: SIGNOFF CAR-CS pro ceskou, resp.: SIGNOFF CAR-ENG pro anglickou verzi. Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani Caroliny na Vasi adresu lze docasne zastavit zaslanim prikazu SET CAR-CS NOMAIL opet na adresu LISTSERV@cesnet.cz Neposilejte prosim prikazy SUB, SIGNOFF, NOMAIL a dalsi na adresu CAR-CS@cesnet.cz nebo CAR-ENG@cesnet.cz! Archiv Caroliny je na adrese http://www.cuni.cz/carolina