CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Univerzita Karlova v Praze Fakulta socialnich ved se sidlem Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 Ceska republika e-mail: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz tel: (+4202) 22112252, fax: (+4202) 22112219 *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 354, ctvrtek 2.prosince 1999 Z UDALOSTI UPLYNULEHO TYDNE (od 24.listopadu do 1.prosince) Lide uctili pamatku Josefa Luxe Tento tyden probehlo posledni rozlouceni s Josefem Luxem jak v Praze, tak ve vychodoceske Chocni, odkud pochazel. Byvaly predseda KDU-CSL a vicepremier ceske vlady z let 1992-1998 byl jednim z nejvyznamnejsich polistopadovych politiku. Zemrel minuly tyden v Seattlu na nasledky leukemie (viz Carolina 353). V pondeli 29.listopadu probehla v preplnene katedrale sv. Vita na Prazskem hrade zadusni mse, kterou celebroval kardinal Miloslav Vlk. Zucastnili se ji krome nejblizsich pozustalych take prezident Vaclav Havel, premier Milos Zeman a clenove vlady, predseda Poslanecke snemovny Vaclav Klaus a zastupci obou parlamentnich komor, slovensky premier Mikulas Dzurinda, vysoci cirkevni hodnostari a velvyslanci temer dvou desitek zemi. V Praze se s Josefem Luxem prislo rozloucit nekolik tisic lidi (media uvadela od sedmi do deseti tisic). Vaclav Havel ve svem kratkem projevu zduraznil, ze Josef Lux byl opravdovy demokrat. "Pokusme se dnes pochopit jeho smrt a prijmout ji jako vyzvu k pestovani tech nejlepsich hodnot, ktere ztelesnoval." Potleskem reagovali pritomni na slova predsedy KDU-CSL Jana Kasala, ktery v emotivne ladenem projevu podekoval Luxovi za pratelstvi. V jeho reci dale zaznelo, ze "laska, spravedlnost, pratelstvi a odvaha jsou tim, co si dnes a denne muzeme pripominat jako Josefuv odkaz". V utery 30.listopadu dopoledne se sesli ustavni cinitele v budove Poslanecke snemovny, v jejimz foyer uctili pamatku Josefa Luxe. Odpoledne se potom konala zadusni mse v kostele sv. Frantiska v Chocni, po niz byly Luxovy ostatky prevezeny na hrbitov v obci Hemze. Na posledni ceste ho krome rodiny doprovodily asi dva tisice lidi. Byl mezi nimi i slovensky ministr spravedlnosti a predseda Krestansko- demokratickeho hnuti Jan Carnogursky. Michaela Kleckova Skoncily majetkove spory mezi Ceskem a Slovenskem Premieri Ceska a Slovenska Milos Zeman a Mikulas Dzurinda se 25.listopadu v Bratislave dohodli na rozdeleni zbyleho federalniho majetku. Spor o nej zatezoval vzajemne vztahy jiz za vlad Vaclava Klause a Vladimira Meciara. Ceska vlada prevzala za symbolickou cenu 1 Kc pohledavku Ceske narodni banky u Slovenske narodni banky, ktera cinila 25,8 miliard Kc. Zaroven se na Slovensko vrati 4,1 tuny zlata v mincich, ktere byly v CR zadrzovany proti pohledavce. Dale probehla vymena akcii: Fond narodniho majetku CR ziska akcie Komercni banky, coz usnadni privatizaci tohoto ustavu, Fond narodniho majetku SR ziska akcie Vseobecne uverove banky. Ceny jednotlivych baliku akcii nejsou stejne, Slovensko ztrati zhruba 2 miliardy Kc. "Timto resenim vyhravaji oba staty," rekl podle deniku Sme po podpisu smlouvy Mikulas Dzurinda, nacez Milos Zeman prohlasil: "Nasi predchudci nedokazali za pet let tenhle problem vyresit, jsem rad, ze nam se to podarilo zpusobem, ktery znamena uspech pro obe strany." Premieri dodrzeli slib, ze majetkove spory vyresi "do roka a do dne". Smlouva, kterou budou jeste muset schvalit parlamenty obou zemi, je v Cechach vnimana prevazne jako ustupek ceske vlady (o reakcich ze Slovenska viz prislusna rubrika). Jaroslav Svelch a Andrea Slovakova Egon Lansky rezignoval na funkci ve vlade Vicepremier vlady pro zahranicni a bezpecnostni politiku Egon Lansky podal 29.listopadu demisi. Vaclav Havel jeho rezignaci 1.prosince prijal. Dle Ladislava Spacka, prezidentova mluvciho, Lansky odstoupil ze zdravotnich duvodu. Zustava vsak senatorem. Lansky, prezdivany pan Evropa, byl predsedou Vyboru pro evropskou integraci a nesl odpovednost za priblizovani zeme k Evropske unii. Po velmi kritickem posudku z Bruselu, ktery vlada projednala 25.rijna, bylo jeho setrvani ve funkci ohrozeno. Dalsi nepriznivou okolnosti se pro Lanskeho stala afera kolem jeho utajovaneho zahranicniho konta. Celi podezreni, ze nezdanil bezmala tri sta tisic dolaru, ktere pred tremi lety prisly na jeho tajne konto v Rakousku. Cely pripad i s navrhem na trestni stihani byl podle MF Dnes predan Uradu vysetrovani. Lanskeho rezignaci ohlasil premier Milos Zeman 28.rijna na setkani s prezidentem Havlem. Prohlasil tehdy, ze Lansky ze sve funkce odstoupi, jakmile se uzdravi. V nemocnici a laznich se lecil ze zanetu zil. O obsazeni funkce vicepremiera neni zatim rozhodnuto. Je vsak mozne, ze urad a ukoly mistopredsedy vlady prevezme soucasny ministr zahranici Jan Kavan. Nikoleta Alivojvodic Iniciatori vyzvy Dekujeme, odejdete! svolali shromazdeni na Vaclavske namesti Prohlaseni byvalych studentskych vudcu z roku 1989, ktere vyjadruje zklamani ze zpusobu, jakym "soucasna politicka reprezentace provadi vykon sverene moci" a zada "vudci politiky hlavnich politickych stran, aby v zajmu teto zeme odstoupili," podepsalo podle Lidovych novin do konce listopadu na 150 000 lidi. Iniciatori vyzvy vystoupili v prubehu minuleho tydne v nekolika televiznich diskuzich a sesli se postupne s predsedou ODS Vaclavem Klausem, predsedou Unie svobody Janem Rumlem a predsedou KDU-CSL Janem Kasalem. V utery 30.listopadu take s prezidentem Vaclavem Havlem (na neho se vyzva nevztahuje). Na teto dvouhodinove neformalni schuzce zaznela predevsim temata jako probuzeni obcanske spolecnosti a obnoveni slusnosti. Klaus i Zeman zaujali k vyzve odmitave stanovisko (viz Carolina 353), Ruml 1.prosince oznamil, ze odstupuje z funkce predsedy strany. Na patek 3.prosince svolali iniciatori vyzvy shromazdeni na Vaclavske namesti a ocekavaji 100 000 ucastniku. Dalsi podrobnosti o vyzve Dekujeme, odejdete! jsou k dispozici na strankach Filosoficke fakulty (www.ff.cuni.cz) a rozhovor s jednim z autoru apelu, reziserem Igorem Chaunem, prinasi priloha Caroliny. Iva Potrebova Brajer, ktery velel policejnim zakrokum v roce 1989, pujde do duchodu Redaktorky Mlade fronty Dnes poznaly v zaznamech natocenych v roce 1989 a odvysilanych Ceskou televizi 20.listopadu (viz Carolina 353) Jana Brajera, jak veli zasahu Verejne bezpecnosti proti demonstraci v prubehu Palachova tydne. Brajer byl az do 25.listopadu zastupcem reditele poradkove sluzby Policie CR. To znamena, ze stejne jako pred deseti lety velel zasahum policie proti demonstrantum, pouze zmenil uniformu a povysil. V rozhovoru pro MfD uvedl: "Tehdy jsem to chapal tak, ze se udrzoval klid a poradek. Mam dojem, ze se to dela i tedko." Brajer byl vaznym kandidatem na misto reditele prazske poradkove sluzby. Brajera, ktery nejdrive tvrdil, ze si na nic nevzpomina, zachytila kamera CST, jak srozumitelne rozkazuje prislusnikum Lidovych milici a SNB "Tady zakrocte." Prestoze jeho primi nadrizeni puvodne tvrdili, ze takova minulost neni na zavadu a argumentovali tim, ze Brajer uspesne prosel polistopadovymi proverkami, ministr vnitra Vaclav Grulich a policejni prezident Jiri Kolar se shodli, ze by Brajer nemel zustat ve vysoke funkci u Policie CR. Den pote, 25.listopadu oznamil Brajer svuj umysl odejit do duchodu. Marek Uhlir Strucne * Zruseni vizove povinnosti pro Mexiko (vlada o nem rozhodla 22.listopadu) predznamenalo navstevu ministra zahranici Jana Kavana ve stredni Americe. Podepsana dohoda o obchodu a ekonomicke spolupraci by mela ceskym vyvozcum zajistit stejne podminky jako exporterum z EU. Kavan se v Mexiku take snazil podnitit hustsi cestovni ruch mezi obema zememi a zda se, ze je tento zajem oboustranny. V Salvadoru, ktery ho privital jako vubec prvniho ceskeho ministra na svem uzemi, podepsal dohodu o ochrane a podpore investic mezi obema staty. Marika Pechackova * Vstup CR do Unie je vyhodny pro obe strany. Evropske sjednoceni je to nejlepsi, ceho Evropa ve 20.stoleti dosahla. Komisar EU pro rozsireni Gunter Verheugen temito a podobnymi slovy vyzyval na konferenci Cesko-nemeckeho diskusniho fora 27.listopadu Cechy k vetsi ctizadosti byt v Unii co nejdrive. Konference se konala v Brne za ucasti politiku, diplomatu, predstavitelu vysokych skol, justice, cirkvi i studentu. Jan Skala * Jiri Havlicek, mistopredseda okresniho vyboru KDU-CSL v Havlickove Brode, nahradil v Poslanecke snemovne byvaleho predsedu KDU-CSL, zemreleho Josefa Luxe. Slib, ktery predepisuje Ustava CR, slozil Havlicek 30.listopadu. Jeho prichodem do snemovny se pocet lidoveckych poslancu vratil na puvodnich 20. Gabina Bobkova * Ctyrmi tisici barevnych zarovek se o prvni adventni nedeli (28.11.) rozzarila tricetimetrova jedle na Staromestskem namesti v Praze. Ceske Vanoce 1999 symbolicky zahajil primator Jan Kasl za ucasti dalsich hostu a mnoha prihlizejicich. Na Staromestskem namesti zacaly tradicni vanocni trhy, je zde temer 100 stanku, ve kterych bude do konce roku k dostani tradicni darkove zbozi. Podobna trznice bude i na Vaclavskem namesti. Prazske Vanoce kazdorocne organizuje Sdruzeni pro obnovu a rozvoj remeslnych a umeleckych tradic. Gabina Bobkova ZE SLOVENSKA Tisk o cesko-slovenskem majetkovem vyporadani "Po mnohych letech nastala situace, kdy neni vitez ani porazeny," cituje denik Sme vyrok Jirko Malcharka, poslance za Stranu obcanskeho porozumeni, k uzavreni dohody o rozdeleni zbyleho federalniho majetku. Stanovisko Meciarova Hnuti za demokraticke Slovensko bylo sice zdrzenlive, ale negativne se vyjadril pouze Marian Andel ze Slovenske narodni strany: "Nemohu souhlasit s takovouhle nijakou dohodou. ...pri deleni federalniho majetku byla slovenska strana okradena... Povazuji to za cestu ustupku a nasi prohru." Denik Praca povazuje gesto ceske strany jen za "udajny vstricny krok" a pripomina ze "udajny dluh zadna slovenska vlada nikdy neuznala." Andrea Slovakova Dansko zavadi vizovou povinnost pro Slovensko Dansko se o pulnoci z 29. na 30.listopadu stalo dalsim statem, do ktereho je obcanum SR povolen vstup jen s platnym vizem. Podle oficialni informace Ministerstva vnitra Danskeho kralovstvi je hlavnim cilem zavedeni vizove povinnosti snaha o zastaveni prilivu romskych uprchliku ze Slovenska, kterych prijela letos pozadat o politicky azyl jiz vice nez tisicovka. Dansko v drtive vetsine pripadu odmita slovenskym Romum azyl poskytnout, protoze se domniva, ze prichazeji do zeme kvuli vyhodnejsim socialnim a ekonomickym podminkam. Zavedena vizova povinnost se nevztahuje na drzitele diplomatickych a sluzebnich pasu a datum jejiho ukonceni neni stanoveno. Vlada uvadi, ze se tak stane, az dojde k poklesu prilivu Romu. Ze stejnych duvodu jako ted Dansko zavedla vizovou povinnost pro slovenske obcany vloni Velka Britanie a letos v cervenci take Finsko a Norsko, posledni dva staty ji vsak v listopadu zrusily. Tereza Tesarikova Literarni scena ztratila dramatika Petra Karvase Ve veku 79 let zemrel 28.listopadu Peter Karvas - spisovatel, divadelni a rozhlasovy dramatik, publicista, humorista i teoretik divadla, rozhlasu a televize. Narodil se 24.dubna 1920 v Banske Bystrici (jako vnuk malire Dominika Skuteckeho). Jiz v mladi upoutal pozornost prozami Niet pristavov a Polohlasom, v 50.letech pak vyvolala bourlivou diskusi jeho nedokoncena trilogie Toto pokolenie a Pokolenie v utoku. Proslavil se ale divadelnimi hrami, ze 40.let je to napr. Basta a po uvolneni rezimu v 60.letech Velka parochna ci Absolutny zakaz. Ve sve tvorbe se zameril predevsim na odhalovani aktualnich spolecenskych nedostatku a negativnich lidskych vlastnosti. Za normalizace nesmel publikovat, nicmene v roce 1988 vysla jeho hra Vlastenci z mesta Yo. Po padu rezimu se opet svou tvorbou vratil na scenu (napr. hra Polahcujuca okolnost, novela Velikan ci cestopisna knizka Iducky tam a spiatky z roku 1996) a texty o divalde a publicistice i do odbornych kruhu. Helena Dvorakova v deniku Pravda nazvala ve sve vzpomince Karvase autorem s noblesou. V Sme zacinal clanek o vyznamnem slovenskem literatovi jeho nekdejsim vyrokem: "Snazil jsem se zit a psat tak, abych se jednou, az se budu divat smrti do tvare, nemusel za nic stydet." Andrea Slovakova EKONOMIKA Protesty zamestnancu brnenskeho Zetoru Mimoradna valna hromada jednoho z nejvetsich strojirenskych podniku v republice, brnenskeho Zetoru, ktery se jiz delsi dobu nachazi ve velkych financnich potizich, byla 25.listopadu doprovazena hlasitymi protesty priblizne 150 zamestnancu. Ti prisli demonstrovat sve pozadavky - vyplaceni dluznych mezd a nesouhlas s politikou vedeni. V soucasne dobe dluzi spolecnost svym zamestnancum v prumeru 20 000 Kc na mzdach. Ti vsak nesouhlasi se zpusobem, jakym chce vedeni a hlavni akcionar Zetoru Motokov tuto situaci resit. Na porade vedeni a akcionaru totiz ziskal nejvetsi podporu nazor, ktery navrhuje ziskat prostredky odprodejem neproblematickych casti firmy. Podle zamestnancu se jedna o kratkodobe reseni, ktere z hlediska perspektivy neprinese zasadni obrat. Valna hromada pote schvalila snizeni zakladniho jmeni o 40% na 2.5 mld. Kc, odprodej nepotrebnych stroju a snizeni poctu pracovniku. Zaroven podporila snahu akcionaru o nalezeni strategickeho investora ze zahranici. Jakub Trnka Ceskych 200 nejlepsich: Prvni je Skoda Auto Nejlepsi ceskou firmou je Skoda Auto, za ni nasleduje Investicni a Postovni banka a treti se umistila firma Glaverbel Czech. Na dalsich mistech je Microsoft, SPT Telecom, RadioMobil, Fischer, Plzensky Prazdroj, Barum Continental a desitku nejlepsich uzaviraji Brnenske vystavy a veletrhy. Vyplynulo to z ankety "Ceskych 200 nejlepsich" poradane kazdorocne panevropskou spolecnosti pro kulturu, vzdelavani a vedeckotechnickou spolupraci COMENIUS. Pro stanoveni poradi je rozhodujici osobni nazor dotazanych, kteri pusobi v organech statni spravy a samospravy, na vysokych skolach nebo jako ridici pracovnici stovek ceskych firem a spolecnosti. Hospodarske noviny prinesly kompletni poradi 26.listopadu. Gabriela Bobkova Kurzovni listek Ceske narodni banky (platny od 2.12.1999) ---------------------------------------------------------- 1 EUR = 36.120 Kc zeme mnozstvi kod kurz Belgie 100 BEF 89.539 Finsko 1 FIM 6.075 Francie 1 FRF 5.506 Irsko 1 IEP 45.863 Italie 1000 ITL 18.654 Lucembursko 100 LUF 89.539 Nizozemsko 1 NLG 16.391 Portugalsko 100 PTE 18.017 Rakousko 1 ATS 2.625 SRN 1 DEM 18.468 Spanelsko 100 ESP 21.709 ---------------------------------------- Australie 1 AUD 22.826 Velka Britanie 1 GBP 57.263 Dansko 1 DKK 4.856 Japonsko 100 JPY 35.024 Kanada 1 CAD 24.286 Madarsko 100 HUF 14.209 Norsko 1 NOK 4.438 Novy Zeland 1 NZD 18.284 Polsko 1 PLN 8.432 Recko 100 GRD 10.996 Slovensko 100 SKK 83.927 Slovinsko 100 SIT 18.346 Svedsko 1 SEK 4.209 Svycarsko 1 CHF 22.571 USA 1 USD 35.805 MFF 1 XDR 40.039 KULTURA Cesti autori se predstavili francouzskemu publiku Letos se ve Francii v ramci kazdorocniho projektu Les Belles Etrangeres poprve predstavila ceska literatura. Akce se zucastnila vice nez desitka autoru, napr. Michal Ajvaz, Daniela Fischerova, Daniela Hodrova, Vaclav Jamek, Sylvie Richterova, Jachym Topol, Jan Trefulka, Vlastimil Tresnak, Ludvik Vaculik a Michal Viewegh. Vybran byl i Josef Skvorecky, ktery ale po urazu na doporuceni lekaru ucast odrekl. Akce se konala pod zastitou francouzskeho ministerstva kultury ve spolupraci s Narodnim centrem knihy od 15. do 27.listopadu. Napad se zrodil v roce 1987 a od te doby se jiz ve Francii vystridalo 31 zahranicnich literarnich delegaci, naposledy to na jare byli Belgicane. Vedouci vypravy Vaclav Jamek pripomnel v uvodni prednasce venovane nastinu vyvoje moderni ceske literatury jmena spisovatelu, kteri do Francie v poslednich desetiletich emigrovali a dale se zde venovali literarni cinnosti. Mezi jinymi se zminil o Vere Linhartove, Jirim Kolarovi ci Milanu Kunderovi. Literati projeli na dve desitky francouzskych mest a zavitali i do Bruselu. Setkavali se se ctenari, studenty, cetli ukazky ze sve tvorby, diskutovali, prednaseli. Besedovalo se v knihovnach, mediatekach, na strednich skolach, univerzitach, ale i v literarnich kavarnach ci Ceskem centru v Parizi. Nekteri ze clenu ceske vypravy tak meli poprve moznost predstavit francouzskemu obecenstvu alespon ukazky ze svych del. Pri teto prilezitosti byl ve Francii vydan sbornik. Projekt mel velmi dobrou odezvu v tamejsich mediich. TV Arte odvysilala pulhodinovy dokument zabyvajici se ceskou literaturou. Soucasne se na trhu objevila aktualni francouzska vydani nekolika ceskych del. Radka Kohutova Cenu Jindricha Chalupeckeho ziskal Lukas Rittstein Jiz podesate se ve stredu 24.listopadu uskutecnilo predavani ceny Jindricha Chalupeckeho, ceny urcene mladym vytvarnym umelcum do 35 let. Letosnim laureatem se stal teprve sestadvacetilety sochar Lukas Rittstein. Ten, ac na prazske Akademii vytvarnych umeni dostudoval teprve predloni, ma ve vytvarnych kruzich uspech. Letos dokonce vystupoval se samostatnou expozici nazvanou Od kuchyne k Saturnu. U poroty ziskal pet z deviti hlasu, chvalen byl zejmena za metaforicky vypravny projev, pusobive predmety a komunikativnost dila. Soucasti ceny, kterou predavali Vaclav Havel a reditel Narodni galerie Milan Knizak, se stal i trimesicni pobyt v kalifornskem studijnim stredisku. Letos se o predavani ceny poprve zajimala media. Pricinou byla pritomnost prezidenta republiky i to, ze akce probihala ve Veletrznim palaci. Tam budou prace finalistu (krome Rittsteina to byli Tomas Hlavina, Jan Hisek, Krystof Kintera a Marketa Othova) vystaveny do 2.ledna 2000. Tomas Havlin Eliska ma rada divocinu a hyrive barevny hedonismus Posledni ceskou filmovou premierou tohoto roku je celovecerni debut rezisera a scenaristy Otakara Schmidta Eliska ma rada divocinu. Film, jehoz scenar vysel knizne pred dvema lety, vstoupil do kin 2.prosince. Pribeh temperamentniho plavcika a kabaretniho umelce Marcela Divociny a jeho mlade manzelky Elisky ma byt jakymsi "rozmarnym letem na prelomu tisicileti." "Eliska" vsak neni jen pouhym prepisem literarniho pribehu. Absolvent FAMU Otakaro Schmidt (nar.1960) sbiral zkusenosti v generacnim spolku Prazska petka, natacenim reklam a hudebnich klipu, je tez moderatorem, hercem, basnikem a tanecnikem. To vse se do teto lehce melancholicke komedie inspirovane magickym realismem promitlo. "Eliska je smesi vypravenych pribehu, vzpominek z detstvi a smyslenych vztahu zasazenych do lehce stylizovane soucasnosti, aby tak evokovaly felliniovsky zpusob videni plny vuni a chuti," rika o filmu Schmidt. Duraz byl rovnomerne kladen na kameru (Martin Strba), strih, hudbu (clen skupiny Ohm Square Jan Cechticky), kostymy, vyber lokaci a v neposledni rade herecke vykony. Role italofila Marcela jakoby byla psana na telo Bolku Polivkovi, Elisku hraje Zuzana Stivinova. Dalsi postavy ztvarnila prevazne elita mlade generace - Tatiana Vilhelmova, Veronika Zilkova, Martin Dejdar ci David Vavra. Michal Pospisil SPORT Pohar UEFA: Slavia Praha - Steaua Bukurest 4:1 (2:0) "Proste jsem mel dneska stesti, priste ho bude mit zase nekdo jiny," odmitl roli poharoveho hrdiny Richard Dostalek. Skromnost vsak nebyla na miste, slavisticky zaloznik totiz prave odehral zivotni zapas, vstrelil dve dulezite branky a jeho tym tak v prvnim zapase tretiho kola poharu UEFA porazil Steauu Bukurest 4:1. Zdeseni a "blba" nalada zavladly v cervenobilem tabore po zenevskem losu. Ten slavistum, postoupivsim z druheho kola pres Grasshoppers Curych, urcil misto divacky i financne atraktivniho muzstva nevyzpytatelny tym se slavnou poharovou minulosti - Steauu Bukurest. Podle mnohych nejhorsi moznou variantu. Ctyri tisice divaku videly na zmrzlem strahovskem stadionu prvni Dostalkuv gol hned v prvni minute. Sok pro hosty, domaci radost. Slavia vede 1:0. Potom poznava, proc Steaua v Rumunsku plati za tym s nejvetsim stestim. Zelenka hlavickoval do brevna, Dostalek nastrelil tyc... O druhy gol se tak musely postarat vyssi instance. Pomezni rozhodci si nepovsiml tri slavistu v ofsajdu a padacek Pavla Horvata se od horni tyce odrazil tesne za brankovou caru - 2:0. "Ofsajd? To mi radsi ani nerikejte," zareagoval strelec. Zato rumunska lavicka byla vzteky bez sebe:"Branka z ofsajdu nam nalila olovo do bot," nechal se slyset trener Emerich Ienei. Bleskovy zacatek si Slavia schovala i na druhou puli. Divak ani nestacil dojist svuj prestavkovy parek a Dostalek uz vstrelil po Ulichove prihravce svuj druhy gol. Debakl dokonala branka Tomase Doska na 4:0 z 56. minuty. Nakonec se dockali i Rumuni."Sedmdesat minut jsme hrali fantasticky fotbal. Potom jsme je pustili do dvou sanci, nanestesti i do te treti, kterou promenili, "litoval po zapase trener Slavie Frantisek Cipro. "Jinak by uz bylo rozhodnuto." Takhle bude Lutuuv gol z 81.minuty slavisty v bukurestske odvete alespon vice motivovat. David Luksu Ceskym atletem roku zvolili Tomase Dvoraka Vyhrat si zaslouzili oba. Tituly mistryne sveta v behu na 800 metru v hale i venku nakonec ale Lide Formanove nestacily. Nalepku domaciho atleta roku prisoudila anketa treneru, cinovniku a novinaru Tomasi Dvorakovi, mistru sveta a predevsim drziteli svetoveho rekordu v desetiboji. "Svetovy rekord ja asi nikdy neudelam," zustava nohama na zemi Formanova. Dobre vi, ze k vykonu sve trenerky Jarmily Kratochvilove (1:53,28) ma se svym maximem 1:56,56 hodne daleko. Oproti jinym rokum nebylo o vitezi vubec jasno. Dvorak a Formanova vyrazne precnivali, rozhodnout se melo mezi nimi. Lonska kralovna Sarka Kasparkova ma za sebou kvuli zraneni kotniku nejhorsi sezonu, zastinen byl i obdivuhodny navrat ostepare Jana Zelezneho (bronz na MS v Seville). Nakonec ve prospech Dvoraka promluvil strahovsky rekord 8994 body. "Vitezstvi jsem pral Lide. Jsem totiz anketni antipat a bylo mi uplne putna, jestli vyhraju nebo ne," cituje Dvoraka MF Dnes. Nejlepsim trenerem byl zvolen Zdenek Vana, starajici se krome Dvoraka i o ceskou desetibojarskou dvojku Sebrleho. Talentem roku je prekazkarka Alena Rucklova, vekem jeste juniorka. Nejlepsi atleti roku: 1. Tomas Dvorak (desetiboj), 2. Ludmila Formanova (800 m), 3.Jan Zelezny (ostep), 4. Zuzana Hlavonova (vyska), 5. Sarka Kasparkova (trojskok), 6. Roman Sebrle (desetiboj), 7. Pavla Hamackova (tyc), 8. Jiri Kuntos (trojskok), 9. Vladimir Maska (kladivo), 10. Daniela Bartova (tyc). Martin Moravec Slavia Praha je po podzimu mistrem ligy, kdyz ani jednou neprohrala Slavia Praha prohravala v dohravce kola s Brnem na svem travniku 0:1, ale behem 20 minut vstrelil Tomas Dosek dva goly a na treti nahral Richardu Dostalkovi. Slavia zvitezila 3:1 a se ctyrbodovym naskokem se stala podzimnim mistrem fotbalove ligy. V cele tabulky setrva i po 16., prvnim jarnim kole, ktere se predehrava jiz o vikendu 3.-5.prosince kvuli tomu, aby ceska reprezentace mela vice casu na pripravu pred cervnovym ME. 15.kolo se neslo ve znameni nepresnych vyroku rozhodcich. Ostrava prohravala v Liberci po brance Liuniho 0:1 a domaci se snazili pridat dalsi gol. V 78.minute utekl opet Liuni, ale pred pokutovym uzemim ho chytil za dres ostravsky Cap a fauloval ho jiz v pokutovem uzemi. Nasledovala cervena karta pro Capa a odpiskana, posleze ale odvolana penalta. Liberecti marne protestovali, vitezstvi 1:0 vsak udrzeli. Sparta se utkala s Drnovicemi. Ty mely na domaci pude radu sanci, ale nedokazaly je vyuzit. Na druhe strane promenil Vratislav Lokvenc jednu z mala spartanskych prilezitosti. V 39.minute se na hristi odehrala mala bojuvka mezi drnovickym Cervenkou a spartanskym Barankem. Baranek se po Cervenkovi ohnal a sudi Filipek ho poslal do sprch. Sparta citila krivdu, jeji hraci se semkli a ubranili vyhru 1:0. Posledni Zizkov privital na svem hristi Teplice a rozhodci Hlavac v tomto nervoznim zapase naridil tri penalty. Prvni teplicky Verbir promenil, Zizkov dokazal vyrovnat. Pak sudi odpiskal penaltu i proti Teplicim, Gibala ale neuspel. Navic o tri minuty pote sudi vyloucil zizkovskeho Hunala. Zizkovsti vsak zabojovali, pridali druhou branku a jejich prekvapive vitezstvi 3:1 zajistil Straceny, kdyz v 87.minute promenil dalsi penaltu. Dita Kristanova Vysledky 15.kola: Olomouc - Ceske Budejovice 1:1, Liberec - Ostrava 1:0, Drnovice - Sparta 0:1, Zizkov - Teplice 3:1, Blsany - Bohemians 1:0, Opava - Jablonec 2:0, Hradec Kralove - Dukla Pribram 1:1, Slavia - Brno 3:1. Tabulka po 15.kole: 1. Slavia 37 bodu, 2. Sparta 33, 3. Bohemians 24, 4. Drnovice 24, 5. Ostrava 21, 6. Ceske Budejovice 21, 7. Teplice 20, 8. Brno 18, 9. Liberec 18, 10. Dukla Pribram 17, 11. Blsany 17, 12. Opava 16., 13. Jablonec 16, 14. Hradec Kralove 14, 15. Olomouc 14, 16. Zizkov 14. Hokejova extraliga: Vitkovicka tolerance skoncila Slovy "Dekujeme, odejdete" se da charakterizovat zpusob vymeny trenera ve Vitkovicich. Vladimir Vujtek dostal na cesky hokej az neuveritelny pocet zapasu na napravu hry sveho muzstva (15), ale ani trpelivost tamnich funkcionaru neni nekonecna. Ti o trenerske vymene jednali opatrne a za pritomnosti odvolavaneho a nakonec se dohodli na jeho odstoupeni. Cerneho Petra - vytahnout tym z barazovych hlubin - dostal Jan Sterbak, nekdejsi trener slovenske reprezentace. Ze vsak posledni misto v tabulce neni jen veci trenera, se ukazalo pozdeji. Trenersky debut sice dopadl dobre a Vitkovice v patek zvitezily nad Budejovicemi, v nedeli vsak pres bojovnost nestacily na hratky litvinovskeho utoku Kysela, Reichel, Hubl, ktery jim vstrelil pet golu. Spravedlnost existuje. Slaviste vyhrali fotbalove derby, procez spartane to hokejove. Rozhodl o tom Martinec svym golem na 3:2. Sparta si tak alespon trochu udobrila sve priznivce, kteri byli po patecni prohre 2:5 na Kladne na bypass. Zlomeny prst vsetinskeho brankare Romana Cechmanka srostl, a tak se vratil do brany. V obou zapasech, patecnim i nedelnim, pustil po golu. Posledni muzstvo tabulky vyhralo venku a souperi nastrilelo sedm golu. Presne tak zahral Havirov v Karlovych Varech a mohl za to dekovat nejen trikrat uspesnemu strelci Alesi Zimovi, ale predevsim predvedenemu vykonu domacich. Havirovsti se dostali, na pro ne nevidane, 11.misto. Darina Johanidesova 24.kolo-patek 26.listopadu: Kladno-Sparta 5:2, Znojmo-Vsetin 1:3, K.Vary-Havirov 2:7, Slavia-Litvinov 2:1, Zlin-Pardubice 3:2, Vitkovice-Budejovice 4:0 Predehrane utkani: Plzen-Trinec 6:2. 25.kolo-nedele 27.listopadu: Sparta-Slavia 3:2, Litvinov-Vitkovice 6:0, Pardubice-Trinec 4:4, Budejovice-Zlin 4:2, Havirov-Kladno 2:1, Vsetin-K.Vary 4:1. Predehrane utkani: Znojmo-Plzen 3:1. Tabulka po 25.kole: 1.Plzen 35, 2.Zlin 33, 3.Sparta 32, 4.Vsetin 31, 5.Litvinov 30, 6.Trinec 28, 7.Budejovice 27, 8.Pardubice 21, 9.Slavia 20, 10.Znojmo 19, 11.Havirov 19, 12.Kladno 18, 13.K.Vary 18, 14.Vitkovice 17. Strucne * Deset nejuspesnejsich paralympioniku prijal 24.listopadu na Prazskem hrade guverner Ceske narodni banky Josef Tosovsky. Vitezkou tretiho rocniku ankety o nejlepsiho handicapovaneho sportovce se stala sluchove postizena lyzarka Petra Kurkova, ctyrnasobna vitezka alpskych disciplin na letosni deaflympiade v Davosu. Krome dalsich cen obdrzela Kurkova i rocni bezplatny pronajem vozu Skoda Felicia Combi. * Ceskym hazenkarkam se nedari na MS v Norsku. Prvni zapas ve skupine A prohraly 29.listopadu s Nizozemim 21:25. Ceskam se strelecky nevedlo, navic selhala i brankarka Cerna. Proti favorizovanym Norkam o den pozdeji sice predvedly lepsi vykon, presto odesly porazeny 21:30. * Kouc ceske fotbalove reprezentace Jozef Chovanec se ocitl mezi nominovanymi na cenu pro nejlepsiho reprezentacniho trenera. Cenu udeli Mezinarodni federace fotbalovych historiku a statistiku (IFFHS) 4.ledna 2000. IFFHS nominuje vzdy 25 treneru, z nichz jsou tri oceneni. Chovanec se do nominace dostal diky krasojizde ceske reprezentace kvalifikaci (reprezentace vsechny zapasy vyhrala). Dita Kristanova POCASI Nejvyssi denni teploty vystoupily v minulem tydnu v patek na 10 stupnu Celsia, aby vsak v sobotu opet klesly na pouhopouhe dva stupne. Nocni teploty se ustalily na hranici 5 stupnu pod nulou, aby i posledni prezivsi trampy odradily od nocovani ve stanech. Nedockavi lyzari si vsak prisli na sve. Vetsinu ceskych pohori pokryla asi 40 centimetrova snehova nadilka, ktera uz v nekterych lokalitach umoznila spusteni vleku a zacatek zimni sezony. Rekordmanem, co se vysky bile periny tyce, je nepochybne Lysa hora v Beskydech, ktera 1.prosince nahlasila dokonce 101 centimetru. Pavel Korinek *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*- PRILOHA Rozhovor s Igorem Chaunem, jednim z autoru vyzvy Dekujeme, odejdete! Vyzvu Dekujeme, odejdete!, ktera je adresovana prednim ceskym politikum, podepsalo do konce listopadu podle LN 150 000 obcanu Ceske republiky. Zeptala jsem se proto jednoho z iniciatoru apelu rezisera Igora Chauna (1963) na vznik textu, moznou premenu iniciativy v politickou stranu a pripravy patecniho shromazdeni. * Jak dlouho a s jakym cilem vznikala vyzva? Puvodnim impulsem byla nase obcanska nespokojenost. Myslenky zraly asi tak pul, tri ctvrte roku, ale samotny text vznikl behem tri ctvrte hodiny. Impusl k tomu dali Monika Pajerova (diplomatka) a Pepa Broz (novinar). Ti shrnuli do nekolika bodu to, co jsme meli vsichni na srdci uz dlouho. Sedeli jsme v kavarne Slavia, bylo 17.listopadu, kolem prochazeli lide se svickami a nosili je tam do podloubi (na Narodni tridu, kde policie pred 10 lety brutalne zakrocila proti studentum - pzn.ip). A my jsme citili velice silnou potrebu udelat neco, co bude vyjadrenim naseho obcanskeho postoje. Mame obrovskou radost, ze se nam bezdecne podarilo behem pouhych 14 dnu takhle uzasnym zpusobem rozhybat spolecnost. Lide se ozyvaji, davaji najevo svuj postoj. Je videt, ze nejen nas, ale kazdeho slusneho obcana teto zeme hluboce ponizuje ta zpupnost, arogance a lakotne lpeni na funkci nekterych nasich politiku. Domnivam se, ze odezva lidi je tak silna prave proto, ze lide chteji dat najevo, jak moc maji teto situace plne zuby a chteji apelovat na politiky, aby se probudili a pochopili, ze Dekujeme, odejdete, neni nazor nejake sestice, nejake miliontiny naroda, nejakych pubertaku, cimz jsem jmenoval ty hlavni reakce panu Klause a Zemana, ale ze je to neprehlednutelny nazor casti nasi verejnosti a mozna casti den ode dne vetsi. * Spekuluje se o tom, ze by ze signataru vasi vyzvy vznikla politicka strana. Uvazujete o tom? Ukazuje se, ze spolecenska poptavka po nove politicke strane je tu velka. Ukazuji to pruzkumy a ukazuji to i dopisy, ktere nam chodi. Ale my touto aktivitou zaroven lidem pripominame: Nema pravdu pan Klaus, my nemusime zakladat politickou stranu proto, abychom se ozvali. Dnes mi telefonoval jeden pan ze severni Moravy a rikal: Pane Chaune, az budete hovorit s medii, reknete jim, ze kdyz jdu na koncert nejakeho houslisty a poctive jsem zaplatil listek, mam pravo piskat, kdyz ten houslista bude hrat falesne. A o tom to je. Ti panove nahore hraji falesne a my nemusime zakladat politickou stranu jen proto, abychom rekli dekujeme, odejdete z podia. To oni jsou nasimi zamestnanci a v dobrem slova smyslu jsou i nasimi sluzebniky. Poptavka po nove politicke strane je ale silna, a tak je pravdepodobne, ze z casti nasich signataru se nejaka politicka strana bude rekrutovat. V tom okamziku ovsem dojde k prirozenemu rozruzneni a kazdy z nas se pak sam za sebe rozhodne, jestli se k ni prida. Ja za sebe mohu bezpecne rici, ze se s velkou radosti vratim ke sve praci, k filmum a povidkam. * Na patek 3.prosince chystate velke shromazdeni signataru a sympatizantu vyzvy na Vaclavskem namesi v Praze, ale shromazdeni probehnou i v dalsich mestech. V jake fazi jsou pripravy? Zatim na tom intenzivne pracujeme. Co vime urcite, je datum (3.12.), cas (16:00) a misto (Vaclavske namesti v Praze) a to, ze vitame vsechny na zcela slusnem a pokojnem shromazdeni. Nase heslo zni: Vanocni zvonky s sebou a, komuniste, zustante doma. Centrem deni bude Vaclavske namesti, kde u sochy sv. Vaclava vystoupi nekolik pisnickaru s tematicky zamerenymi pisnemi. Jsme v kontaktu napriklad i s hercem Vlastimilem Brodskym, ktery nam da k dispozici dopis, v nemz popsal sve videni soucasneho stavu nasi spolecnosti. Mozna vystoupi i sam osobne. * Jaky je vubec vyznam tech patecnich shromazdeni? Vyznamy jsou dva. Za prve je to vyzva smerovana k politikum. Je to pripominka: Vy jste vzesli z ulice, z revolucniho kvasu, a podivejte, kam jste dospeli. I kdyz se odvolavate na demokraticke volby, svym chovanim jste zaplnili namesti lidmi, kteri s vami a s vasi politikou nesouhlasi. Takze se bud zacnete chovat slusne, nebo jako nepolepsitelnym vam dekujeme a odejdete. My samozrejme vime, ze pro nasi zemi udelali leccos dobreho, ale nam se jedna o jejich soucasny moralni stav. Ti lide jsou zablokovani, jsou prekazkou dalsiho vyvoje a domnivame se, ze teto zemi uz nepomohou. My chceme do tretiho tisicileti vstoupit s novymi, modernimi, jasnozrivymi politiky, a ne temi, u kterych pycha, arogance a naprosta jesitnost jsou jasne prevazujicimi rysy jejich osobnosti. Druhy vyznam shromazdeni je obraceny k lidem. Chceme pozvednout jejich moralku, rict jim: jste, dekujeme vam za to, ze jste, neverte tomu, ze nase spolecnost je o lidech nahore, protoze je o nas, nasi kreativite a o tom, ze kdyz se nase obcanske vedomi vzedme, mame vzdy znovu moc a silu projevit se s takovou intenzitou, ze se pod temi nasimi vedoucimi politickymi predstaviteli ta zidle poradne zatrese. Nam nejde o nejake divadlo. Nechceme v patek ani napodobovat ostatne nenapodobitelnou atmosferu nasi nezne sametove. Chceme jen ukazat, ze tu za tech deset let vznikla nova generace uspesnych, v dobrem smyslu sebevedomych lidi, ale sebevedomych ve smyslu sebeuvedomelych, tedy obtizne manipulovatelnych. * Nebojite se v patek nejakeho konfliktu mezi privrzenci a odpurci vasi vyzvy? Jsme pripraveni udrzet tam poradek a pouzijeme tu nejmocnejsi zbran, kterou mame. A to je slovo a myslenka. Ptala se Iva Potrebova ----------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy nam posilejte na adresu: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz Zajemci o tento casopis mohou zaslat objednavku na adresu: LISTSERV@cesnet.cz Text objednavky pro ceskou verzi musi byt: SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni nebo pro anglickou mutaci: SUBSCRIBE CAR-ENG Jmeno Prijmeni Zrusit zasilani lze poslanim dopisu na LISTSERV@cesnet.cz: SIGNOFF CAR-CS pro ceskou, resp.: SIGNOFF CAR-ENG pro anglickou verzi. Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani Caroliny na Vasi adresu lze docasne zastavit zaslanim prikazu SET CAR-CS NOMAIL opet na adresu LISTSERV@cesnet.cz Neposilejte prosim prikazy SUB, SIGNOFF, NOMAIL a dalsi na adresu CAR-CS@cesnet.cz nebo CAR-ENG@cesnet.cz! Archiv Caroliny je na adrese http://www.cuni.cz/carolina