CESNET nema dotace - pokrac.

Thu May 18 20:26:45 CEST 1995

----------------------------Original message----------------------------

Pokracuji v odpovidani.

Pan Jaroslav Kucera psal:

>      dovolte mi poznamku k deleni uzivatelu na "komercni" a "akademicke":
>      Jsme nestatni neziskova humanitarni organizace (obcanske sdruzeni),
> ktera je z hlediska soucasnych pravidel CESNETu povazovana za komercni.

Necitili jsme se opravneni stanovit nejaka vlastni pravidla pro deleni
 pravnickych osob (Vy jim zde rikate uzivatele) a tak se drzime toho pristupu,
 ktery z rozhodnuti parlamentu uplatnuje stat.

Ve smlouvach mame o slevach zpravidla nasledujici formulaci:

    Zakaznik prohlasuje, ze neni zalozen nebo zrizen za ucelem podnikani ve
 smyslu
 -2 odst. 1 zakona c. 513/1991Sb., obchodniho zakoniku, a ze nebude sluzby
 poskytovane dle bodu 1 teto smlouvy vyuzivat k ziskani prijmu, ktere jsou
 predmetem dane podle -18 zakona c. 586/1992Sb., o danich z prijmu, ve zneni
 pozdejsich predpisu, nebo ze ziskal pro svuj projekt grant ci jinou formu
 statni podpory a bude sluzby poskytovane dle teto smlouvy vyuzivat pouze pro
 ucely stanovene timto projektem. Pokud by toto prohlaseni neodpovidalo
 skutecnosti, doplati zakaznik vypocetnimu centru castku ve vysi ....... Kc
 mesicne (tj. ve vysi celkem ziskane neopravnene slevy vcetne dane z pridane
 hodnoty ve vysi 5%) a smluvni pokutu 0,2% za kazdy den takto zpusobeneho
 opozdeni platby.

Mame tedy 3 disjunktni skupiny zakazniku:

1) pravnicke osoby z naseho resortu
2) pravnicke osoby, ktere podepsaly vyse uvedeny zavazek
3) ostatni pravnicke osoby

Vy jste ten zavazek pravdepodobne podepsat nemohli, nebot podnikate. Presto nyni
 na doporuceni Rady CESNETu hledame cestu, jak tu slevu poskytnout. Nechceme mit
 z Vaseho pripojeni zisk, ale dotovat Vas take nesmime.

> Radi bychom take svou troskou prispeli k informacnimu bohatstvi Internetu
> a samozrejme z nej radi cerpali. Jako "komercni" vsak na to nemame.
> Mame proto E-mail only a "piseme pri zdi".
> A tak si kladu otazku: "Kdyz je CESNET financovan ze 'spolecneho
> krajice' danovych poplatniku, muzeme si take ukousnout?"

Z krajice danovych poplatniku jsou financovany jen sluzby pro pravnicke osoby z
 naseho resortu. Z krajice danovych poplatniku si proto pres nas ukousnout
 nemuzete, na to mate jine cesty.

>      Osobne by se mi libilo, kdyby se CESNET otevrel komercnim
> organizacim za podminky, ze do sve rezie priberou organizace naseho typ
> a pomohou tak vytvorit pro nas dostupne ceny.

Jak snad plyne z vyse uvedeneho, je terminologie "komercni" a "akademicky" pro
 posouzeni hospodarskych a pravnich zalezitosti prilis vagni. Konkretnejsi
 navrhy radi zvazime.

Pan Michal Krsek psal:

> Zdravim vsechny pripojene.
> Nepripomina Vam spor CESNet x CONet neco z nasi domaci sceny ? Ano
> takovy spor tu existuje. Je to spor Ceska Televize x Nova. Myslim, ze
> oba tyto pripady maji hodne spolecneho a mely by byt reseny spolecne.
>                                     Mike

Zatim si nepripadame tak duleziti jako televize. Ceska televize je verejnopravni
  instituce a to my nejsme.

Pan Petr Rehor psal:

> K problemu COnet a CESNET bych chtel rict toto:
> - Existuje zasadni rozdil mezi obema provozovateli. CESNET byl
> zalozen pro potreby akademickeho prostredi, COnet pro potreby
> komercnich organizaci. Z toho vyplyvaji rozdily, ktere by mely vest
> pri rozhodovani kam se pripojit.

Myslim, ze toto je "sen o monopolu" a ze to neni v zajmu zakazniku ani teto
 zeme. Nevim o nicem, co by omezovalo CESNET jen na akademicke prostredi. Vysoke
 skoly i AV CR naopak potrebuji co nejlepsi kontakt se zbytkem sveta (jinak nas
 to vsechny prijde velmi draho).

> - CESNET je financovan z penez danovych poplatniku ceskych i
> zahranicnich.

Nikoli, jen sluzby CESNETu vysokym skolam a dalsim pravnickym osobam naseho
 resortu.

> Podminky z toho vyplyvajici se jiz v teto konferenci
> objevily (napr. NFSnet nesmi byt vyuzito pro transfer mezi
> komercnimi uzivateli - jak ale CESNET zajisti komercnim organizacim
> pristup k dalsim komercnim provozovatelum v USA ?).

NSFnet nezakazoval pristup komercnim uzivatelum, jen omezoval ucel uziti (a nyni
 jiz neni, jak jiz bylo v jednom prispevku uvedeno).

> Zajimal by mne i
> postoj ceskeho ministerstva skolstvi a dalsich zainteresovanych k
> vyuzivani svych dotaci vlozenych do CESNETu pro komercni uzivatele
> (CESNET ma nizke ceny prave diky vyuzivani dotaci z ministerstva
> skolstvi, ES a dalsich).

A jaky ocekavate postoj k necemu, co neni pravda?

> - COnet je naproti tomu financovan svymi uzivateli, coz samozrejme
> vede k vyssim cenam (alespon dosud). Vyhoda tohoto postupu, na
> rozdil od financovani z rozpoctovych zdroju (jejichz vyse neni
> ovlivnovana pouze rozvojem velikosti site), je v tom, ze poplatky
> uzivatelu jdou na rozvoj site. Je to videt na strukture paterni site
> EUnetu: linky po CR 64 kbps, linka do Amsterodamu 128 kbps, linka do
> USA 4 Mbps.

Obracene. Vyhoda CESNETu je v tom, ze ma vice druhu zakazniku (viz vyse), vice
 linek po CR, rychlejsi linky po CR a rychlejsi linky do zahranici.

> - Velky rozdil je take v charakteru uzivatelu a z toho vyplyvajiciho
> zatizeni site. Na COnet jsou napojeny komercni organizace, ktere
> vyuzivaji Internet pro svoji praci, coz je vede k cilenemu a
> efektivnimu vyuzivani. Podle problemu o kterych se v teto konferenci
> nekolikrat mluvilo, ma CESNET vyrazne vyssi vytizeni, protoze jeho
> uzivatele mohou venovat Internetu podstatne vice sveho casu.

Nemyslim, ze by Conet nechtel nektere druhy uzivatelu pripojovat. Jde o to, zda
 chteji uzivatele. Naroky vysokych skol a AV CR jsou ovsem obvykle vyssi, nez u
 komercnich organizaci. Velmi si cenime toho, ze jsou pripojeni na CESNET. A jak
 jde Vas nazor o cilenosti a efektivnosti dohromady s poznatkem, ze vklady do
 vzdelavani patri k nejefektivnejsim (ovsem nebyvaji kratkodobe)?

>........
(Na spravu site a routovani opovedel kolega)

> - Co se tyka rozdilu v poskytovanych sluzbach, je propastny rozdil
> zpusobeny tim, ze do CESNETu se zahrnuji i jeho uzivatele, zatimco u
> COnetu se mluvi pouze o sluzbach, ktere zajistuje COnet jako
> provozovatel paterni site. Uzivatele COnetu zatim o sobe mnoho vedet
> nedali, nicmene soudim, ze prvni vlastovky se jiz objevuji. Nicmene
> opet plyne z charakteru uzivatelu COnetu, ze tyto sluzby budou
> orientovany jinym smerem, nez sluzby v CESNETu.

Toto opravdu pusobi nedorozumeni. Je nutno si predstavit, ze kterykoli zakaznik
 by mohl zmenit pripojovatele a tedy se pripojit do Internetu jinudy. Pak ovsem
 nema smysl povazovat zarizeni zakazniku za soucast CESNETu nebo Conetu. Z
 hospodarskeho hlediska to ani nejde, je to cizi majetek. Conetu ani CESNETu
 ovsem nic nebrani si s nekterymi zakazniky dojednat "subdodavku sluzeb", ktere
 pouziji pro ostatni zakazniky nebo verejne, a take to delaji.

> Pevne verim, ze se nejasnosti kolem komercniho provozu vyjasni tak,
> abychom z toho my, uzivatele (akademicti i komercni), meli prospech,
> protoze si myslim, ze se navzajem potrebujeme.

A jste opravdu uzivatel? Slysel jsem, ze vase firma pracuje pro Conet a zda se
 mi, ze Vas dopis tomu odpovida. Pokud jsem byl spatne informovan, prosim
 opravte mne.

> S pozdravem "Netters vsech zemi, spojte se" se louci
>
> Petr Rehor   (rehor at decros.cz)
> ---------------------------------------------------------------------
> DECROS Ltd.                                     Tel/Fax: +42-38-33380
> Skuherskeho 14                                    Tel: +42-38-7312808
> 370 01 Ceske Budejovice                             Tel: +42-38-26690
> Czech Republic                                      Fax: +42-38-27872
>

Pan Jan Rokycan psal:

> On Fri, 12 May 1995, Michael Macek wrote:
> > Dle meho nazoru je CESNET levnejsi proto, ze naklady na provoz jsou
> > rozprostreny na velke mnozstvi skol ap.
>   Presneji receno - naklady na provoz jsou rozprostreny na velke mnozstvi
>   danovych poplatniku.

To neni presneji, ale chybne.

>   Firma CONET poksytuje svym klientum plnou konektivitu na Inet a take
>   nevidim zadny duvod proc by tomu tak nemelo byt. Finta je ovsem v tom, ze
>   nabidka CONETu je financne odstupnovana. Takze pokud nema zakaznik dost
>   penez, nezbyva mu nic jineho, nez platit pouze mail. Jinak CONET
>   pripojuje na EUNET, coz znamena rychlejsi linky, modernejsi hardware
>   (routery) a v neposledni rade take vetsi spolehlivost. Udajne nejdelsi
>   vypadek, ktery byl v EUNET-CZ trval neco kolem 35 minut. To je oproti
>   CESNEKU, kde je zvykem, ze kdyz v patek odpoledne nekde neco zhavaruje,
>   tak to jede nejdriv v pondeli rano, ponekud nezvykle.

Kdyby to bylo tak jednoduche, tak EUNET uz nema v Evrope konkurenci. Videl jste
 nekdy seznam pripojovatelu v jednotlivych zemich, jejich ceny a sluzby? A
 mluvite o globalnich vypadcich nebo o mistnich? Jake dava EUNET do smluv se
 zakazniky zaruky pro pripad neposkytnuti sluzeb (vypadky a p.)?

Ostatne bych uvital, kdyby vase skola vice spolupracovala s CESNETem. Brani tomu
 neco?

Pan Martin Krejci psal:

 > Stav, kdy jedna firma si musi vsechno hradit ze zdroju vybranych od
 > zakazniku a druha instituce vyuziva neco, co uz zaplatil nekdo jiny
 > (danovi poplatnici) a muze sluzby poskytovat za babku, vede k
 > nerovnym podminkam na volnem trhu. Nechci malovat certa na zed, ale
 > mohlo by se stat, ze COnet (nyni INTERNET CZ) v techto podminkach
 > zkrachuje a pak zbude CESNET jako jediny monopolni provozovatel.
 > Myslim, ze o skodlivosti tohoto stavu se v tomto state nemusim prilis
 > rozepisovat.

Musim Vam poradit, abyste neveril tomu, ze takovy stav opravdu existuje. A
 nepozorujeme zadne priznaky toho, ze by firma Conet zkrachovala. Pri tak
 nenasycenem trhu jako je ted v teto oblasti u nas by museli udelat vaznou chybu
 a na to bych nespolehal, oni to umi. Povsimnete si napriklad teto temer
 reklamni kampane probihajici pod hlavickou odborne konference (netvrdim, ze to
 byl umysl, spise vyuziti prilezitosti).

>.....
>
> ............                                       ALE zalezi na
> tom, co se zapocitava do nakladu. Zatimco CONET musi zapocitavat
> uplne vsechno, vcetne splaceni uveru, CESNET 1) je castecne
> financovan z dotaci a daru, 2) nemusi uvazovat vsechny naklady,
> rekneme napr. naklady na administratory (tzn. pro CESNET pracuji
> zadarmo), nebo na prvotni vybidovani infrastruktury. Ty dotace a dary
> dle bodu 1) se samozrejme rozlozi na kazdeho uzivatele a proto se DA
> mluvit o dotovanych cenach.

NEDA. Nejde o dotace ani o dary. Rozpoctove prijmy musime pouzit na to, na co
 jsou urceny, a to neni sluzba "kazdemu uzivateli". Vzajemne vyhodna spoluprace
 se zahranicim neni dar. Vyuzil by ji asi kazdy poskytovatel, kteremu se podari
 ji ziskat. Na to, pro koho je vyhodnejsi muze byt mnoho pohledu, tak jako na
 slozite obchody. Podstatne je, ze je pro obe strany prijatelna (jinak se
 ukoncuje). Ani Vy, ani ja nemame jistotu, ze ji Conet nema nebo nebude mit. A
 jiste ji budou mit dalsi ohlaseni pripojovatele (nechci jmenovat ....), i ti,
 kteri to jeste neohlasili (ale vime, ze na tom pracuji).

Musime uvazovat vsechny naklady. Pokud administratori pracuji pro CESNET,
 platime je. Investice na vybudovani prvotni infrastruktury jsou zahrnuty v
 nakladech na sluzby a tim i v cenach tak, jak maji byt, tj. formou odpisu.
 Krome toho se nam nanestesti asi nepodari vyjednat uplatneni odpisu u vypoctu
 dane z prijmu za lonsky rok, protoze jsme vloni nebyli prispevkova organizace.
 Takze zaplatime o to vyssi dan z prijmu. Neni to sice logicke, ale asi v te
 veci chybi pravomocne rozhodnuti. A jeste k tomu musim cist ty reci o dotacich
 a darech.......

 > *****************************************************************
 > * MARTIN KREJCI  .   .   .   .   .  OKRESNI URAD CESKY KRUMLOV  *
 > * e-mail: mkre at oku-ck.cz   .   .   .   .   .   .   .   .   .    *
 > * Phone:  +42-337-3577   .   .   .   .   .  Plesivec 268 .   .  *
 > * .   .   +42-337-2011 .   .   .    381 01  Cesky Krumlov  .    *
 > * Fax:  . +42-337-2767   .   .   .   .   .  Czech Republic   .  *
 > *****************************************************************
 >

Pan Pavel Cisar psal:

> V cele teto debate je znacne zmateni pojmu a tim i pohledu na
> problem. Ano, CESNET ma dotovanou infrastrukturu. Ale co je na tom
> spatneho.

Bylo by to (pro nas) krasne, ale nemame dotace. Pouze rozpoctove prijmy za
 sluzby poskytovane pro organizace resortu. Nesmime je pouzit na nic jineho.

> Vybudovani funkcni informacni dalnice by melo byt ukolem
> statu protoze je v zajmu nas vsech, a tedy by melo byt hrazeno nebo
> dotovano statem.

Ano. U silnic uz na to vetsina statu prisla, u informacnich dalnic na to prisly
 zatim jen nektere. Zkusenost z USA asi ukazuje, ze staci zalozeni, provoz i
 obnova (bez velkeho zvyseni rychlosti) jiz muze byt financne sobestacny. K
 takove dalnici by pak ovsem meli mit rovny pristup vsichni pripojovatele. Ale
 misto podpory takove myslenky se mnoho lidi zabyva opakovanim nepravdivych
 tvrzeni. V teto neprehledne situaci asi udelaji politici jedine: pockaji.......

>....
> Tahle debata totiz od sameho zacatku k zadnemu reseni nevede. Napadat
> CESNET za nekalou soutez je nepochopenim jadra problemu. CONET a
> pripadne jine firmy s obdobnymi problemy by mely tlacit na stat, aby
> jim vytvoril obdobne podminky, ne aby ocesal CESNET. Debata se pak
> presune na tu spravnou pudu a na skutecne problemy.
>
>

Obdobne podminky maji, pokud jde o veci na nich nezavisle. Rozdil je napriklad v
 tom, ze v dobe "konkursu na propojeni vysokych skol" firma CONET neexistovala a
 historii je velmi tezke dodatecne zmenit.

S pozdravem

Stanislav Sima
sima at aci.cvut.cz
Vypocetni centrum CVUT