Hromadné rozesílání zpráv elektronické pošty adresátům, kteří o to nestojí, není v Internetu výjimečným jevem. O tom, jak proti tomuto negativnímu jevu postupovat, vám ukazuje článek na předchozí stránce. Elektronická pošta však není jediným místem, kde vám tzv. spamming hrozí.

Hromadnými zásilkami jsou totiž ohroženi i uživatelé mobilních telefonů GSM, a to díky jinak velmi atraktivní službě krátkých textových zpráv (SMS - Short Message Service). Tato služba totiž dovoluje odeslat na příslušné telefonní číslo zprávu o velikosti až 160 znaků, jejíž dodání je v síti GSM kontrolováno (i v případě několikadenního vypnutí telefonu je zpráva na telefon nakonec doručena). Zpráva se tedy k adresátovi dostane v podstatě stoprocentně.

Výhody, které systém SMS přináší v běžném provozu, však mohou být velmi jednoduše zneužity společnostmi nebo jednotlivci, kteří se rozhodnou nic netušící uživatele zásobit "atraktivními informacemi", které si uživatel nevyžádal a o které nestojí. Za příkladem nemusíme chodit daleko. Nedávná kampaň firmy Siemens komunikační systémy, která prostřednictvím zprávy SMS pozvala několik set tisíc uživatelů na Invex, je první vlaštovkou toho, jak lze systém SMS zneužít.

Důsledky takového chování jsou jednoznačné. Kromě újmy uživatele, který musí číst "reklamní bláboly" jiných firem, tu hrozí i jiné riziko. Schránka SMS-zpráv je umístěna v SIM-kartě a má velmi omezenou kapacitu (zpravidla 10 - 20 zpráv). Do této kapacity je však nutné zahrnout i předzpracované zprávy, které má uživatel zpravidla vytvořené pro určité situace.

Standardně odeslaná zpráva SMS (například z telefonu) je po síti odesílána příjemci do té doby, než ji přijme, zpravidla však nejdéle 72 hodin. Odesilatelé hromadných zpráv však mohou tuto dobu distribuce nastavit až na několik dní (například šest). Pokud je tedy rozesláno dostatečné množství hromadných zásilek s dostatečně velkou dobou distribuce, hrozí tu nebezpečí, že standardně odeslaná zásilka (například od vedoucího, od kolegy, přítele apod.) se kvůli permanentnímu zahlcení SMS-schránky (díky kratší době nastavené pro distribuci zprávy po síti) k adresátovi vůbec nedostane.

Jak zabránit šíření

Způsobů, jak řešit tuto situaci, není mnoho. Kromě právních aspektů zmiňovaných na předchozí straně a kromě morálního apelu na odesilatele mohou v této situaci výrazně pomoci i operátoři GSM. Nabízí se například vyšší cena za odeslání SMS-zprávy (s tím ale uživatelé asi příliš souhlasit nebudou), nenávratná blokace SIM-karty, ze které byla tato zásilka odeslána (u velkých kampaní následné zablokování SIM-karty asi nehraje příliš velkou roli) anebo omezení počtu SMS-zpráv hromadně odeslaných z jedné SIM-karty (tím však mohou být ohroženy firmy s velkým počtem partnerů, kteří jsou mateřským podnikem informování právě prostřednictvím SMS-zpráv).

Nebezpečí, které jsem popisoval, není zatím příliš reálné, neboť řada firem jej zatím ještě "neobjevila". Jsem však přesvědčen, že hromadných zásilek začne přibývat zároveň s počtem uživatelů telefonů GSM. Proto by bylo vhodné těmto odesilatelům hromadných zpráv hned na začátku naznačit, že jejich aktivity nejsou vítané a že lze proti nim i úspěšně zasáhnout. Výsledek tedy bude záviset nejen na odesilatelích, ale i na operátorech GSM. A ti jsou podle prvních ohlasů připraveni proti "spammerům" tvrdě zasáhnout.