Že jde o první náznak odvrácené tváře budoucí informační společnosti, neboli o první upozornění na fakt, že i moderní informační technologie mohou mít své stinné stránky. Spamming nám názorně předvádí, že novodobé formy elektronické komunikace nemusí být jen krokem vpřed, ale mohou se současně stát i nepříjemnou překážkou, kterou bude nutné složitě a náročně překonávat. Problém je v tom, že tyto nové technologie výrazně zvyšují naše možnosti, ale neptají se, k čemu je chceme využít - zda právě pomáhají lidem, kteří se chovají a chtějí chovat slušně, korektně a ohleduplně, či lidem, kteří mají zlé úmysly. Klasický spamming ještě není problémem lidí se skutečně zlými úmysly, je především důsledkem aktivit lidí, kteří mají poněkud specifické názory na to, co je ještě únosné, korektní, správné a slušné. Jde většinou o lidi, kteří mají svou "morální a etickou laťku" posazenou dosti nízko, určitě ne vysoko nad hranici, kterou vymezují platné zákony - spíše pod touto hranicí. Jsou to lidé, kteří se nebudou rozpakovat využít každé mezery či skulinky v zákoně, i zkoušet takové věci, o kterých ví že jsou protizákonné - s vědomím, že dovolat se spravedlnosti a nápravy je pro postižené sice teoreticky možné, ale prakticky nesmírně obtížné a nákladné. Právě zde je do budoucna snad největší nebezpečí, protože díky možnostem novodobých informačních technologií je velmi snadné a laciné podvádět a zneužívat, a na druhé straně velmi náročné a drahé proti tomu bojovat.

Proti spammingu se dá bojovat na různých frontách - zákonnou cestou na bázi nedovoleného nakládání s osobními údaji (protože spamming obvykle zahrnuje shromažďování a použití el. adresy k jinému účelu, než k jakému je určena), či na základě způsobené škody (protože spamming přenáší nenulovou část nákladů i na své oběti, kterým tak vzniká škoda). K reálnosti první varianty bude nejprve třeba, aby si náš právní systém (ale asi nejen náš) ujednotil svůj názor na to, co v prostředí novodobých elektronických komunikací je a co není osobní údaj, a co je a co není dovolené nakládání s ním. To může trvat dlouhá léta, a vzhledem k rychlému pokroku v oblasti IT je velmi pravděpodobné, že těžiště problémů se mezitím přesune někam jinam. Boj proti spammingu na základě způsobovaných škod také má svá úskalí - přímé škody způsobené jednotlivým obětem nejsou zase až tak horentní. Jsou příliš malé na to, aby jim zákonné normy věnovaly potřebnou pozornost, a aby se jednotlivcům vyplatilo nápravu skutečně důsledně vymáhat. Nepřímé škody, typu "kvůli přeplnění své poštovní schránky samými spammy jsem přišel o důležitou zprávu, díky které bych vydělal miliony", mohou být výrazně větší, ale zase bude značně problematické je dokazovat.

Praktická nemožnost domoci se nápravy zákonnou cestou povede podle mého názoru oběti spammingu k tomu, že budou hledat spíše alternativní způsoby obrany. Zde bude velmi důležité vyvarovat se reakcím ve stylu pomsty, například úmyslnému způsobování škod jako odplaty za škodu způsobenou spammingem. Takováto řešení, která se jistě také objeví, je třeba velmi důrazně odsoudit, tudy skutečně cesta nevede.

Schůdné cesty boje proti spammingu vidím dvě: nejrůznější technická a organizační opatření na minimalizaci škod způsobovaných spammingem, a dále taková opatření a aktivity, které znesnadní spamming a zredukují jeho atraktivnost pro spammery i jejich zákazníky.

První možnost zahrnuje celou plejádu opatření - například uvážlivé nakládání s vlastními osobními údaji (opatrné zveřejňování elektronických adres, zavedení "veřejných" a "neveřejných" adres), neustálé zdokonalovaní možností automatické filtrace (blokování) nevyžádaných zpráv, až třeba po vznik expertních systémů, radících postiženému jak se zachovat, aby minimalizoval svou "napadnutelnost" spammingem. Základem druhé možnosti je všeobecná osvěta, kampaň za zvyšování veřejného povědomí o tom, co je to spamming a jak je nebezpečný, neetický, nemorální atd., pokud možno doprovázená vhodnou legislativou a možností pro zřetelně definované a akceschopné subjekty rychle sjednat nápravu - zejména pro providery, aby využili možností smluvních ujednání se svými zákazníky a odpojili ty, kteří zneužívají své připojení ke spammingu. Cílem by měla být změna současné ekonomické i jiné výhodnosti spammingu, doprovázená odlákáváním zákazníků, kteří by spammingu chtěli využít - skutečný konec spammingu zřejmě nastane tehdy, až o něj nebude mít nikdo zájem, protože se mu nevyplatí.

Jiří Peterka
volný novinář a nezávislý konzultant