Pro nektere z nas neni slovo Internet neznamym pojmem. Setkavali jsme se s nim pri cetbe novinovych nebo casopiseckych clanku a pochopili jsme, ze se za nim skryvaji ohromne a mnohdy ani netusene moznosti. Jejich vyuzivani jiste ovlivni nejruznejsi sfery naseho zivota. Prinejmensim v tom, ze Internet jakozto celosvetova sit pocitacovych siti zkrati geograficke rozmery sveta na rozmery globalni vesnice. Samozrejme ne fyzicky, ale komunikacne a informacne. To jiste bude mit svoje hospodarske, kulturni, socialni a politicke dopady. Jejich predobraz muzeme sledovat v zemich s rozvinutou internetovskou zakladnou.
Pro mnohe z nas neni Internet odtazitym pojmem. Nekteri ho pomahaji v nasi zemi budovat a rozvijet, jini ho jiz vyuzivaji ve sve praci nebo se pripravuji na konkretni setkani s nim.
Internet se stal celosvetovym fenomenem. Nejvice prekvapujici je skutecnost, ze se tato sit rozviji bez centralni autority a to nevidanym tempem. Pripomenme si, ze se Internet rozsiruje za posledni leta kazdorocne zhruba o 100% (tab. 1).
---------------------------------------------------------- Pocatek roku Pocet pripojenych pocitacu v Internetu celosvetove v Evrope ---------------------------------------------------------- 1991 376 000 43 832 1992 727 000 141 308 1993 1 313 000 303 828 1994 2 217 000 587 135 1995 4 851 000 1 106 077 ---------------------------------------------------------- Tab. 1. Rozvoj Internetu v poslednich ctyrech letech
Predpoklada se, ze soucasnych 4,5 milionu pocitacu propojenych v Internetu je vyuzivano zhruba 20 az 40 miliony uzivatelu. Ti tvori zvlastni komunitu, v niz se vytvorily vztahy spoluprace zalozene na specificke etice.
Pocatecni snahy vybudovat zaklady ceskych pocitacovych siti propojenych s celosvetovym Internetem se datuji do obdobi r. 1991. Dnesni dosazeny stav lze charakterizovat konstatovanim, ze v nasi republice existuji dva poskytovatele internetovskych sluzeb - COnet (Czech Open network) a CESNet (Czech Educational and Scientific Network).
Spolecnost COnet, s.r.o., spolupracujici s evropskym poskytovatelem internetovskych sluzeb EUnet si vytvorila paterni infrastrukturu, ktera se sklada z uzlu v Praze, Plzni a Brne. Tato pater je propojena s hlavnim eunetovskym uzlem v Amsterdamu. Vyuziva linky o prenosove rzchlosti 64 Kb/s. Hlavnimi zakazniky jsou nektere komercni organizace a nektere statni organy.
CESNet (Czech Educational and Scientific Network) je akademicka sit, vybudovana z prostredku ministerstva skolstvi. Jejimi hlavnimi uzivateli jsou vysoke skoly a nektere instituce akademie ved. Pouziva paterni infrastrukturu, ktera propojuje sidla vsech ceskych vysokych skol. Se svetovymi sitemi je propojena linkou Praha - Amsterdam ( prenosova rychlost 512 Kb/s) a linkou Praha - Viden (128 Kb/s). Spravou teto site je povereno Vypocetni centrum CVUT Praha.
Jak ukazuje tab. 2, neni stav dosazeny v CR k pocatku tohoto roku spatny. V absolutnim poctu pripojenych pocitacu do Internetu jsme v Evrope ze sledovanych padesati zemi na 15. miste. Lze odhadovat, ze zhruba s 12 000 pocitaci pripojenymi do Internetu pracuje u nas cca nekolik desitek tisic uzivatelu, predevsim uzivatelu ze sfery vysokych skol. Mame ale co delat, abychom se priblizili k Holandsku, skandinavskym zemim a Svycarsku. Doufejme jen, ze udrzime svetovy vyvojovy trend a dosahneme toho, ze v r. 1996 bude u nas alespon 25 000 pocitacu zapojeno do Internetu. Dobrou zakladnou bude realizace projektu pocitajiciho s rozsirenim sitove infrastruktury do urovne okresu.
------------------------------------------------------------ Poradi Zeme Pocet pripojenych pocitacu v Internetu ------------------------------------------------------------ 01 Velka Britanie 240 299 02 Nemecko 209 268 03 Francie 94 112 04 Holandsko 89 279 05 Svedsko 79 658 06 Finsko 71 639 07 Svycarsko 52 236 08 Norsko 50 262 09 Italie 32 334 10 Rakousko 28 928 11 Dansko 27 348 12 Spanelsko 27 040 13 Belgie 19 065 14 Izrael 13 642 15 Ceska republika 11 674 ------------------------------------------------------------ Tab. 2. Prvych patnact evropskych zemi na pocatku r. 1995
Kvantitativni pohled na ceske internetovske site se muze nekomu jevit jako jednostranny a chtel by pravdepodobne vedet, jaka je uroven nasich sitovych sluzeb. Ukazuje se, ze po strance pouzivanych metod je odpovidajici. Navic se zretelne projevuje snaha priblizit se svetove spicce. Horsi situace je v rozsahu a rozmanitosti informacniho obsahu, s kterym se pracuje. Napr. citelne chybi servery z oblasti statnich organu zamerene na prezentaci informaci pro domaci i zahranicni verejnost. Tato informacni sluzba je v internetovsky vyspelych statech obvykla. Rovnez nas tisk, televize a rozhlas prozatim moznosti Internetu temer ignoruji.
Z iniciativy redakce naseho casopisu a vyukoveho a poradenskeho sdruzeni OMICRON, uzce spolupracujiciho s katedrou pocitacu fakulty elektrotechnicke CVUT Praha, se zrodila myslenka venovat pravidelne v kazdem cisle casopisu CE misto internetovske problematice. Myslime si, ze by mohlo sehrat pozitivni ulohu nejen z hlediska existujicich uzivatelu ceskych internetovskych siti, ale i z hlediska budoucich zajemcu o tyto sluzby. V rubrice Internet echo bychom chteli publikovat prehledy novinek, a to jak z celosvetoveho, tak i domaciho Internetu a podrobneji se zabyvat zajimavymi problemy, event. slozitejsim otazkam venovat pozornost formou serialu na pokracovani. Zkratka, chteli bychom z Internet echo vytvorit uzitecneho pomocnika rychle se rozvijejici ceske internetovske komunity.