PC/TCP OnNet 1.1 & PC/TCP
Network Software 3.0
aneb: (skoro) vsechno od FTP Software v jednom baliku
Uzivatelum, kteri se zajimaji o problematiku implementace protokolu TCP/IP na pocitacich PC, jiste neni treba podrobneji predstavovat jedno z nejvetsich jmen v tomto oboru, firmu FTP Software, Inc. Snad ale neuskodi seznamit se podrobneji s jednim z nejnovejsich produktu teto firmy, ktery obsahuje v jednom programovem baliku dnes jiz klasicky kernel PC/TCP ve verzi TSR i v provedeni pro Windows, a k tomu pak pridava i mnoho dalsich doplnku.
Jedna z prvnich implementaci sitovych protokolu TCP/IP pro osobni pocitace standardu IBM PC se zrodila v polovine osmdesatych let na prestizni americke univerzite MIT (Massachusets Institute of Technology) v ramci vyzkumnych projektu. Jejich bezprostrednim realizacnim vystupem byl produkt, nazvany PC-IP, ktery MIT v roce 1985 uvolnila k volnemu pouziti (jako tzv. freeware). Jednim ze studentu, kteri se aktivne podileli na vyvoji tohoto produktu, byl i John Romery. Ten se po skonceni projektu na MIT rozhodl dotahnout nektere sve myslenky jeste dale, za hranice skolniho projektu, a postavit vse na komercni bazi. Proto v lednu 1986 zaklada spolu s nekolika dalsimi prateli firmu FTP Software, Inc. Tato firma pak jiz v dubnu 1986 prichazi s prvni verzi sve implementace protokolu TCP/IP, nazvanou PC/TCP.
Zakladem je jadro, neboli kernel
Podobne jako v pripade akademickeho PC-IP, tak i v pripade prvnich verzi komercniho PC/TPC slo o ucelene aplikace. Tedy o programy, ktere implementaci prenosovych protokolu TCP/IP obsahovaly jako svou nedelitelnou soucast, o kterou se jiz nedokazaly podelit s jinymi aplikacemi. Napriklad program pro prenos souboru, implementujici protokol FTP (File Transfer Protocol), ktery ma v rodine protokolu TCP/IP na starosti prave prenos souboru, si vedle tohoto aplikacniho protokolu musel sam znovu implementovat i vsechny ostatni protokoly, ktere jsou k fungovani protokolu FTP zapotrebi - mj. TCP, IP atd. Totez samozrejme platilo i pro jine ostatni aplikace, resp. implementace aplikacnich protokolu - take napriklad emulator terminalu si prenosove protokoly TCP a IP musel implementovat zcela znovu atd.
V jednoulohovem prostredi tehdy kralujiciho MS DOSu toto nebylo necim, co by vadilo prilis - alespon po technicke strance. V roce 1988 ovsem firma FTP prichazi s novou verzi (verzi 2.0) sveho PC/TCP, ktera jiz implementaci prenosovych protokolu osamostatnuje, a oddeluje od implementace protokolu aplikacni vrstvy (viz tez obrazek 1). Jelikoz ale jednoulohove prostredi MS DOSu jinou moznost nepripousti, dostaly osamostatnele prenosove protokoly formu rezidentniho programu (programu TSR, Terminate and Stay Resident), ktery se po svem spusteni nainstaluje do operacni pameti a zustava zde trvale. Je proto k dispozici i ostatnim, nasledne spoustenym programum, kterym jiz staci implementovat jen konkretni aplikacni protokoly (pro prenos ci sdileni souboru, pro emulaci terminalu atd.).
Po technicke strance slo predevsim o osamostatneni protokolu IP, ktery v prostredi TCP/IP siti zajistuje prenos jednotlivych datovych paketu (tzv. IP paketu) a pracuje na urovni tzv. sitove vrstvy (bavime-li se v intencich sedmivrstveho modelu ISO/OSI), a dale protokolu TCP a UDP, ktere pracuji o vrstvu (na urovni tzv. transportni vrstvy), rozdeluji prenasena data dodatovych paketu, a zajistuji jejich spolehlivy (resp. nespolehlivy) prenos prostrednictvim protokolu IP. Tyto tri protokoly, spolu s nekterymi dalsimi "sluzebnimi" protokoly na urovni sitove vrstvy pritom tvori v jistem smyslu zaklad, na kterem se pak buduji jednotlive aplikace (implementuji aplikacni protokoly). Nebo se na tyto protokoly a jejich implementaci muzeme divat take jako na jadro kazde sitove aplikace - coz byl zrejme pohled, ktery u firmy FTP zvitezil pri hledani vhodneho jmena pro osamostatnelou cast. Nazvala ji kernel, coz v doslovnem prekladu znamena prave jadro.
Jadro se prodava samostatne
Osamostatneni jadra (kernelu) TC/TCP vsak nebylo zdaleka jen rozumnym technickym resenim. Umoznilo totiz firme FTP Software provest zajimavy marketingovy tah - zacit nabizet sve jadro (kernel) samostatne, jako samostatny softwarovy produkt. Komu se to ale mohlo hodit?
Predevsim celemu zastupu malych a mensich producentu aplikacniho SW, kterym se nevyplati vlastni vyvoj prenosovych prostredku na bazi protokolu TCP/IP (neboli vlastni implementace protokolu IP, UDP, TCP atd.). Napriklad zacinajici firma, ktera chce uvest na trh vlastni program pro emulaci terminalu, tak muze ucinit bez toho, ze by k nemu musela dodat i nezbytnou prenosovu cast - muze sve zakazniky odkazat na to, aby si poridili potrebne jadro od jine, jiz dobre zavedene firmy (pokud jej jeste nemaji). Po ekonomicke, marketingove, a konec koncu i po technicke strance takoveto reseni muze byt vyhodne pro vsechny zucastnene strany.
Firma FTP Software byla jednou z prvnich, ne-li uplne prvni firmou, ktera zacala prodavat sve jadro i jako samostatny produkt. Diky tomu se na prislusnem segmentu softwaroveho trhu patricnym zpusobem prosadila, a soucasne s tim i podnitila vznik cele rady nadstavbovych aplikaci - ktere dnes jiz vetsinou dokazi pracovat i s jinymi jadry, resp. jim odpovidajicimi prenosovymi prostredky jinych vyrobcu, ale PC/TCP jadro je jejich "materskym" resenim. Z uspesnych tuzemskych produktu neni mozne nevzpomenout v teto souvislosti emulator terminalu ArcTel brnenske firmy FBL. .. prosim overit, nemam po ruce presny odkaz na Blanarovu firmu ....
Na scenu vstupuji MS Windows
Technicke reseni samostatneho jadra, ve forme rezidentniho programu (programu TSR) je univerzalnim a obecne pouzitelnym resenim. Doplaci ale na neduhy "stareho a spatneho" MS DOSu, predevsim na zpusob jeho hospodareni s pameti a zname problemy s nedostatecnym objemem konvencni pameti. Jadro PC/TCP preci jen ma urcitou velikost (zavislou i na jeho konkretnim nastaveni, obecne v radu desitek KB), a je-li instalovano jako rezidentni, zabira pamet, ktera muze jinde chybet.
V prostredi holeho MS DOSu neni v zasade zadna jina moznost (pomineme-li pouziti ruznych spravcu pameti typu QEMM apod.). Tu vsak prinasi MS Windows, jako graficka a predevsim viceulohova nadstavba nad jednoulohovym MS DOSem. V prostredi MS Windows je v principu mozne realizovat jadro takovym zpusobem, aby nezabiralo zadnou konvencni pamet (ale na druhe strane zase bylo k dispozici jen aplikacim, spoustenym pod MS Windows, a nikoli aplikacim bezicim jen pod MS DOSem).
Samozrejme ani firma FTP Software se neubranila vseobecnemu trendu prechodu z prostredi MS DOSu pod MS Windows. V polovine roku 1991 prichazi s prvnim ovladacem (VxD, Virtual Device Driver) pro rozsireny mod MS Windows, ktery umoznuje vyuzivat sluzeb rezidentniho jadra i z viceulohoveho prostredi MS Windows. Pozdeji pak FTP Software prichazi i s plne "windowsovskou" implementaci sveho jadra (jen ve forme ovladace VxD), nyni i plne 32-bitoveho.
Co je PC/TCP OnNet a PC/TCP Network Software?
Jde o dva produkty, ktere jsou prodavany jako tzv. bundle (cesky nejspise: programovy balik), neboli "zabalene" do jednoho celku, bud na jedinem disku CD-ROM, nebo na 10 disketach.
PC/TCP OnNet ma cislo verze 1.1, a obsahuje 32-bitovou verzi jadra PC/TCP ve forme ovladace VxD pro MS Windows, klientskou cast implementace protokolu NFS (znamou jako InterDrive), a implementaci protokolu NetBIOS. PC/TCP Network Software ma cislo verze 3.0, a obsahuje to same, ale ve verzi rezidentnich (TSR) programu. K tomu jsou pak pribaleny nektere aplikace, jak pro prostredi MS DOS, tak i pro prostredi MS Windows. Konkretne jde o aplikace, utility, resp. prostredky pro:
Dokumentace - neco na papire, neco on-line
Pokud jde o dokumentaci, ta je rozdelena na dve casti - zakladni (basic Document Set) a doplnkovou (Supplemental Document Set). Zakladni dokumentaci tvori nasledujicich pet titulu, ktere uzivatel dostane v tistene podobe:
Pro praci s touto on-line dokumentaci je pak k produktu pribalena i multimedialni aplikace Reference Desk, schopna pracovat s elektronickym textem jako s hypertextem. Jednou ze zajimavych vlastnosti teto aplikace, kterou lze chapat jako nadstavbu na tradicnimi prostredky pro napovedu v ramci MS Windows, je jeji vazba na prostredky pro prenos souboru, umoznujici pristup k dalsim elektronckym dokumentum, nachazejicim se na anonymnich FTP archivech v ramci Internetu.
Co je noveho - na jadre?
Nove jadro, ktere obsahuje PC/TCP OnNet, je novym, plne 32-bitovym jadrem ve forme VxD ovladace, tvorene jedinym souborem(VXDPCTCP.386). Podoruje stejne typy siti jako jeho rezidentni protejsek, s vyjimkou moznosti koexistence s protokoly BANYAN VINES nad ovladaci VINES (tj. s vyjimkou ekvivalentu kernelu, oznacovanych jako ebanyan.exe a ibanyan.exe), a moznosti koexistence s protokoly DEC Pathworks nad ovladaci DLL (depca.exe).
Na druhe strane dokaze nove VxD jadro pouzivat i nove NDIS ovladace verze 3, pracujici plne v tzv. chranenem rezimu procesoru Intel 80x86. Vedle toho dokaze pracovat i s ovladaci ODI, a samozrejme i s tzv. paketovymi ovladaci, jejichz specifikace pochazi prave od firmy FTP Software.
Take rezidentni jadro pro prostredi MS DOSu bylo zdokonaleno, je asi o 10KB mensi nez v predchozi verzi PC/TCP Network Software (verzi 2.3), je schopne podporovat az 64 soucasnych spojeni na urovni protokolu TCP, a je take schopne pracovat s ovladaci NDIS verze 3.
Soucasti jadra je nyni take novy SNMP agent pro prostredi Windows, schopny pracovat s databazemi MIB-II (zatimco obdobny SNMP agent na urovni DOSu podporuje stale jen MIB-I). Podporovan je i nove zavadeny protokol DHCP (Dynamic Host Configuration protocol), ktery by mel postupne nahradit pouzivani stavajiciho protokolu bootp.
Plne VxD reseni i pro NFS
Snad nejzajimavejsi je na celem baliku i to, ze obsahuje novou, plne 32-bitovou klientskou slozkuprotokolu NFS, umoznujici plne transparentni sdileni souboru - tedy obdobu programu pro prostredi MS DOS, ktery je v provedeni od firmy FTP Software nazyvan Interdrive, nyni ale ve verzi pro prostredi MS Windows. Diky existenci 32-bitoveho VxD jadra a moznosti pouzit NDIS ovladace verze 3 pak muze tento novy NFS klient zajistit velmi vykonne a rychle transparentni sdileni souboru zcela na urovni MS Windows, bez podpory na urovni MS DOS (a hlavne bez spotreby konvencni pameti). Rychlost tohoto reseni je dale zvysena schopnosti pracovat az s bloky velikosti 8 KB na urovni protokolu UDP.
Doplnkem je graficke uzivatelske rozhrani, ktere umoznuje logicke pripojovani (mapovani, tzv. mount) vzdalenych disku a diskovych svazku) jednoduchou a intuitivni technikou drag&drop i dalsi konfigurovani NFS klienta, viz obrazek.
Nove graficke uzivatelske rozhrani s obdobnou funkci (a s nazvem IDNET) dostal ostatne i DOSovy Interdrive.
Neco pod Windows, neco stale jen pod DOS
Do prostredi MS Windows se nastehovaly i nektere dalsi aplikace, dodavane jako soucast baliku OnNet & Network Software - nikoli ovsem vsechny, ktere jsou dostupne na urovni DOSu.
Dosti neprijemne je to v pripade elektronicke posty - soucasti baliku sice jsou utility, umoznujici prenos elektronicke posty z/na vzdalene postovni servery prostrednictvim protokolu POP2, POP3, Pcmail i SMTP (a take prenos sitovych news prostrednictvim protokolu NNTP). Jsou to ovsem jen utility pro prostredi DOSu, navic fungujici jen davkove. Pro vlastni sestavovani, cteni a dalsi zpracovani zprav (a prispevku sitovych news) jsou pak k dispozici hned dva programy - jeden, ktery je klasickym Unixovskym programem mail, pouze prenesenym do prostredi DOSu, a druhy (s nazvem vmail) jen snad jen o neco malo komfortnejsi. Uzivatele si ale nemohou vybrat, postu prenasenou protokolem SMTP mohou zpracovavat pouze programem mail, a ostatni postu zase pouze programem vmail. "Komfort" obou techto programu, prostych jakychkoli menu, okenek ci sebemensiho naznaku uzivatelske pritulnosti, by snad bylo mozne povazovat za standardni na neinteligentnich znakovych terminalech Unixovych pocitacu. Uzivatelum dnesnich pocitacu PC, zvyklym na zcela jiny komfort a pracovni prostredi, musi oba tyto programy pripadat jako mrtvolny pach, vanouci odnekud z davno vyhynuleho sveta pocitacove prehistorie. Pro praci s elektronickou postou v prostredi MS Windows zadne prostredky k dispozici nejsou.
Z prostredi MS Windows naopak lze pouzivat emulaci terminalu, pro potreby vzdaleneho prihlasovani protokolem Telnet. K dispozici je emulace VT52, VT100, VT220, IBM PC a samostatny emulator pro terminalu IBM 3270. Dale je v prostredi MS Windows k dispozici i klient FTP pro prenos souboru (stejne tak jako FTP server), program pro vedeni diskusi v realnem case (prostrednictvim protokolu Talk), program pro zjistovani statistik o stavu a zatizeni jadra a site jako takove, program pro zjistovani dostupnosti uzlu (protokolem ping), program pro zjistovani informaci o prihlasenych uzivatelich (ping), o jmenech pocitacu (host) a o adresach uzivatelu (whois). Vsechny tyto programy pritom maji vcelku standardni uzivatelske rozhrani, jake je dnes typicke pro prostredi MS Windows, a nabizi tomu odpovidajici komfort. Dalsi zajimavosti je i Unixovy prikaz TAR (Tape Archiver), ktery se krome sve DOS-ove podoby dockal i verze pro Windows, a stal se tak uzitecnym zalohovacim programem, ktery dokaze zalohovat soubory z pocitacu PC na disky ci paskova zarizeni, pripojene ke vzdalenym Unixovskym pocitacum.
Podpora Windows Sockets
Zajimavych doplnkem 32-bitoveho VxD jadra PC/TCP je i jeho podpora dnes jiz standardniho rozhrani Windows Sockets. Jadro PC/TCP totiz lze "prekryt" dalsi vrstvickou, ktere z nej navenek cini 16-bitove rozhrani Windows Sockets, ktere pak mohou vyuzivat i jine aplikace pro Windows, vyzadujici prave toto rozhrani (a ktere pochazi od jinych vyrobcu - napriklad emulatory terminalu, klienti sluzby Gopher, programy pro praci s elektronickou postou atd.). Jak jsem si empiricky vyzkousel (protoze dokumentace v tomto ohledu mlci jako hrob), plati prave uvedene tvrzeni i naopak - nektere z aplikaci od firmy FTP Software, obsazene v baliku OnNet & Network Software, dokazi vystacit bez sveho jadra a fungovat i nad rozhranim Winsock, ktere realizuji produkty jinych vyrobcu (zkousel jsem konkretne Trumpet Winsock a Winsock od firmy Microsoft).
Nebylo to ovsem vzdy bez problemu. Napriklad kdyz jsem zkousel archivovat pomoci zalohovaci utility pro prostredi Windows (ktera je ve skutecnosti jen starym dobrym prikazem TAR, "zabalenym" do lakavejsiho obalu s grafickym uzivatelskym rozhranim), byl vysledek velmi zavisly na tom, co bylo "pod" timto programem. Bylo-li pod nim rozhrani Windows Sockets, implementovane volne siritelnym programem Trumpet Winsock, pak pokus o zalohovani koncil pravidelne chybou pote, co se odzalohovalo kolem 1200 souboru (nacez rozhrani Winsock ohlasilo chybu, ze ktere se jiz nedokazalo vzpamatovat). Kdyz jsem totez opakoval s tim, ze "vespod" bylo 32-bitove VxD jadro PC/TCP, vydrzelo zalohovani ponekud dele - systematicky havarovalo az po 16 000 souborech. Teprve kdyz jsem pouzil zalohovaci utilitu pro prostredi DOSu (tj. primo prikaz TAR) nad klasickym rezidentnim kernelem, podarilo se mi bez problemu odzalohovat cely "macaty" Novelsky server, pres pocitac PC, na paskovou jednotku pripojenou k Unixovskemu pocitaci.
S jinymi problemy ve funkcnosti recenzovaneho baliku jsem se nesetkal.
Na zaver - co chybi
Pouceni, ktere jsem si ze svych praktickych pokusu s novym balikem odnesl, je ze rezidentni jadro PC/TCP jiz melo dostatek casu na to, aby vyzralo a bylo v nem vychytano vice chybicek, nez kolik se jich zrejme stihlo najit a odstranit v novem VxD jadru. Inu, v kazdem programu je vzdy chyba - jde spise o to, kolik jich je a zda brani uspesnemu pouzivani vlastniho produktu.
Co mi ale na novem produktu vadilo mnohem vice, byla absence nekterych dnes jiz standardnich aplikaci - ktere by nemely chybet v zadnem baliku, usilujicim stat se skutecne kompletnim. Nejde pritom zdaleka jen o klienta pro praci s elektronickou postou v prostredi Windows, o kterem jsem se jiz zminoval, ci o program pro praci se sitovymi news. V podobnem baliku, jakym OnNet & Network Software je, by zrejme nemely chybet ani klientske programy (tzv. klienti) sluzeb Gopher, WWW (resp. program Mosaic) a stejne tak klienti dalsich sluzeb, ktere jsou dnes tak popularni nejen v sitich, pripojenych do Internetu. Ale mozna jde o marketingovy tah, protoze zminene programy by jiz mely byt obsazeny v jinem baliku, ktery je uvaden na trh pod jmenem "Explore OnNet". Snad se i s jeho recenzi na strankach Computer Echo brzy setkame.
