Uvedená věta může být s klidem označena jako motto veletrhu, protože se nabízela návštěvníkovi v mnoha podobách. Již po několika hodinách pobytu ho napadla poprvé a postupně se vnucovala stále častěji, neboť rozsah veletrhu byl zase po všech stránkách větší než loni a nabídka tak rozsáhlá, že nebylo v lidských silách všechno zvládnout. Informace chtivé jedince pak zachvacovalo zoufalství a toužili být raději doma.
Jen pro přehled: Vystavovalo už 6088 firem, z toho 3652 domácích. Svět zastupovalo 59 zemí, od USA po Bangladéš. Oficiálním zahraničním partnerem veletrhu byla letos Austrálie, což znamenalo, že měla vyhrazeno více místa jen pro sebe. Také výstavní plocha se rozšířila, i když se návštěvníkovi každý rok zdá že už je všechno úplně plné. Zatím co loni to bylo okolo 306 500 m2, letos již přes 318 000 m2. A to ještě pořadatelé odmítli 350 firem, většinou z oblasti softwaru, telekomunikací a multimedií. Když se k tomu přičte záplava návštěvníků (750 000, 107 000 ze zahraničí), kdy za jeden den přesáhla návštěva 100 000, pak se nelze divit, že touha po informacích se začne mísit s touhou zmizet pryč, nejraději domů.
Jak již bylo řečeno v úvodu novinek bylo mnoho, převratného však nebylo nic. Zatímco loni se zdálo, že největší veletrh počítačových technologií nemají firmy se špičkovými objevy rády, letos to vypadalo, že nic zbrusu nového a zásadního se ani neočekávalo. Vystavované výrobky pouze dokazují, že vývoj v oblasti počítačů a komunikací jde dopředu plynule, stále rychleji a ve stále širší frontě zasahuje do našeho života. Letošní veletrh jasně ukázal, jak se celosvětové oživení ekonomiky projevilo i ve výpočetní technice a jak její využití zvyšuje produktivitu ve všech oblastech lidské činnosti. Konkrétně za rok 1994 stoupl obrat informačních technologií v Evropě o 4,4%, v roce 1995 se předpokládá nárůst 5,2%.
Co všechno se vystavovalo, je nejlépe vidět z rozdělení výstavních ploch, uváděném na každém plánku výstaviště: informační technologie, počítačové sítě, CIM - integrovaná výroba s pomocí počítačů, software+konzultace+služby, telekomunikace, kancelářská technika, počítače v bankovnictví, bezpečnost a výzkum - celkem 22 hal. Přitom pod informačními technologiemi se skrývala celá třetina výstavní plochy, která představovala systémy pro zpracování dat (67 500 m2), periferie (15 400 m2), multimedia(13 000 m2) a komponenty+ příslušenství (9500 + 4500 m2).
Zatímco loni nebyla tato kategorie k vidění, letos jich byla celá řada. Např. firma Cray Research Supercomputer vystavovala svůj nejnovější vzduchem chlazený počítač CRAY J916 se 4 -16 procesory a s výkonem až 100 Gflops. Firma Convex představila svůj systém SPP1000, postavený na procesorech HP PA RISC (max. 128 procesorů, 32 GB hlavní paměti, výkon až 25,6 Gflops). Zajímavým řešením překvapila firma Parsytec. Dodává moduly, z kterých lze sestavit vestavěný superpočítač jako doplněk jiného zařízení. Moduly používají procesor PowerPC 604, 100 MHz pro provádění výpočtů a Power Transputer pro jejich propojení. K jednomu modulu lze připojit až 64 MB vnitřní paměti. Do skříně o výšce 19 palců se vejde 14 modulů se špičkovým výkonem 5,6 Gips nebo 2,8 Gflops. Vystavovány byly také u nás již známé superpočítače SP2 firmy IBM a PowerChallenge od SGI.
Všechny přední světové počítačové firmy stále vylepšují své osobní počítače. Mají proto důvod, protože PC představují stále neklesající trh, zejména s jejich průnikem do domácností. V roce 1993 bylo prodáno okolo 40 milionů PC, z toho pouze 22% do domácností, tzv. konzumentům. V roce 2000 by to však podle předpovědí mělo být již 80 milionů PC a z toho 51% do domácího užívání. Dostat se do každé domácnosti jde pro velké výrobce jen těžce (nemohou být všude) a proto své výrobky stále více prosazují přes dealery, což mohou být i Vaši sousedé. Z přehledu uvedeného na CeBITu např. vyplývá, že IBM v roce 1995 končí zcela přímý prodej PC, SNI ho omezuje ze 70% na 30%, DEC z 80% na 20% a jejich pobočka DECDirect již PC přímo vůbec neprodává. Takže vystavované výrobky je třeba kupovat jinde než u výrobce.
Firma HP vystavovala u nás nedávno oznámenou řadu HP Vectra VL Serie 3 s procesory Pentium (75, 90 a 100 MHz) , s PCI lokální sběrnicí, 420 nebo 840 MB diskové paměti a 8 až 192 MB RAM. Doplňkem je řada VE, která se od řady VL liší ISA sběrnicí a má menší kapacitu disků. Compaq Computer představil zcela přestavěné řady ProLinea a DeskPro, celkem 50 modelů. Změny jsou již standardní - vyšší výkon, menší cena. U firmy DEC byly k nahlédnutí řady Celebris XL s jedním nebo dvěma procesory Pentium (90 nebo 100 MHz), 2 PCI, 3 ISA. Řada s nižším výkonem má název Venturis (486 SX2, DX2 - 50, 66 nebo 100 MHz). U DECů přivezli ještě skutečně teplou novinku, kterou nestačili ani ještě řádně pojmenovat. Prozatím ji říkali TurboLaser. Patří do kategorie podnikových serverů, může mít až 12 procesorů ALPHA 21164 (300 MHz), vnitřní paměť až 14 GB, přes SCSI-2 jde adresovat až 10 TB diskové paměti, použitelné sběrnice jsou PCI, ISA, FutureBus a XMI, 12x12 pozic maximálně, připojení na ATM a 100Mb Ethernet, operační systémy OSF a VM. Oficiální vyhlášení (až vychladne) je v dubnu. IBM předvedla dva nové PC servery na bázi Pentia P54C (100 MHz): IBM PC Server 320 (až dva procesory, SMP, 16 -256 MB ROM, 7 -27 GB disků, PCI, ISA, EISA, 2x SCSI-2) a IBM PC Server 720 (max. 6 procesorů, Intel Pentium, 64 MB - 1 GB ROM, až 40,5 GB disků, 2x SCSI-2, LAN streamer, atd.).
Pod tímto názvem byly souhrnně označovány přenosné typy počítačů, mobilní spojení i mobilní tiskárny. Výrazný rozvoj této oblasti patřil mezi nejvýraznější rysy veletrhu. Uvedené prostředky neslouží jen jako řešení známého problému obchodního cestujícího, ale používají se všude. Hlavně vedou k tomu, že člověk si snadno nosí práci domů.
V této kategorii zaujaly zejména některé notebooky. Z hlediska originálního a elegantního řešení a celkovou vyvážeností všech parametrů to byl především "motýlek" - Butterfly od firmy IBM. I když se jedná o subnotebook (oficiální označení ThinkPad 701) o rozměrech 44x247x201 mm a váze 2 kg, má obrazovku s úhlopříčkou 264 mm a klávesnici, která má stejnou velikost jako klávesnice normálního PC. Tuto pozoruhodnou vlastnost získal počítač díky mechanickému přesouvání dvou dílů, z nichž se skládá klávesnice. Při zavřeném počítači jsou obě části rozloženy vedle sebe, takže jsou kratší, ale mají větší šířku - prakticky se přerovnají do rozměru obrazovky. Po otevření víka (obrazovky) se ve vodorovné rovině obě části přesunou tak, že vytvoří normální klávesnici. Žádné mávání křídly, jak napovídá název, tedy neexistuje, ale jde jen o poetické přirovnání. Počítač působí velmi pohodlně, k čemuž přispívá také kvalitní barevná obrazovka a velmi citlivá myš typu TrackPoint III, umístěná uprostřed klávesnice. Rychlost posuvu kurzoru je u ní závislá na tlaku na kuličku. S procesorem Intel 486 DX2, 50 MHz, obrazovkou TFT, 4M RAM a diskem 360 MB stojí u nás 160 000 Kč.
Do nevelké kategorie notebooků s vestavěnou jednotkou CD-ROM se zařadila i firma Toshiba se svým výrobkem T2150CD. Pro použití multimediálních aplikací má počítač vestavěnou zvukovou 16-bitovou kartu. Kvalitní a výkonný notebook z něj dále dělá procesor Intel DX4, 75 MHz, 4 - 28MB RAM, obrazovka 26,4 cm (dual scan nebo TFT), 260 nebo 520 MB na pevném disku a 2x PCMCIA 2.0 Typ II nebo 1x Typ III. Určitě by se domů hodil, ale cena je nemalá.
Mobilnost zajišťují také PCMCIA karty. Na veletrhu jich byla celá řada, např. pro bezdrátové spojení do sítě LAN a řada víceúčelových: modem/LAN, zvuk/SCSI, ISDN/modem.
V předchozím odstavci jsem nechtěně podlehl nabídce a zauvažoval, jak by se mi notebook hodil domů. Jak již bylo dříve uvedeno, trh domácností není ještě zdaleka počítačově nasycen a tedy velmi perspektivní. Proto se soustavný nápor na návštěvníkovu mysl (a v budoucnosti na jeho peněženku) stal další z výrazných charakteristik veletrhu. Volání: "Lidi, já chci k Vám, domů", se ozývalo symbolicky na každém kroku. Hry jsou jen malou částí nabídky. Nyní začíná být perspektivní výuka, encyklopedie, nástroje pro výtvarnou tvorbu, video, animace, atd. Multimédia jsou typickým lákadlem. Sbírky galerií u Vás doma i s odborným a trpělivě opakovaným výkladem, přírodní scenérie v kostce s možností úpravy, výuka jazyků se vzorovou výslovností slovem i obrazem, atd.,atd. Proto také byl multimediálním prostředkům věnován prostor ve čtyřech halách.
Pro naše domácí podmínky jsem si z toho odnesl jeden ne moc potěšující závěr - bez jednotky pro CD-ROM to už dál nepůjde a to znamená další útok na domácí finance. Co se ze softwaru pořádného na veletrhu rozdávalo, bylo na CD-ROM, přílohy časopisů jsou na CD-ROM a většina programových balíků je tak velká, že na disketách to představuje skutečný balík. Jenže nákup vhodné jednotky (pokud nechci kupovat vestavěnou s novým počítačem) není jednoduchá záležitost. Někdo zjistil, že informace na CD-ROM byly na veletrhu nabízeny ve formátech: CD-ROM, CD-ROM XA, CD-i, 3DO, Sega CD, Photo CD, Video CD, CD+G, CD Plus a HDCD. Toto je jen ukázka, co člověka čeká, návod pro výběr není předmětem tohoto článku..
Důkazem byla hala 14. Postavili ji prakticky na poslední chvíli a celá byla věnována technologii PowerPC, přesněji řečeno produktům založeným na této technologii. Počítače umístěné v zeleni, všude plno místa, vodotrysky, lavičky na trávnících, umělé štěbetání ptactva, jen ti motýli tu chyběli. Vystavovala asociace AIM (Apple, IBM a Motorola) a jejich partneři. Partnerů bylo dost, protože pro volné použití existuje řada standardů, jako je PReP (PowerPC Reference Platform) a CHRP (Common Hardware Reference Platform) - vyslovuje se stejně jako "chirp", což mimo jiné znamená cvrkot. Kromě výše uvedeného umělého cvrkotu počítačový cvrkot zajišťovaly výrobky více než 60 vystavovatelů HW i SW. Šlo o nejvíce o pracovní stanice, servery, PC, obchodní aplikace, 3D grafiku, demonstraci virtuální grafiky ale také hry a superpočítač (Parsytec). Nejčastěji používaným mikroprocesorem byl PowerPC 601, dále 604, nová výkonnější verze 603e a nový typ 602, určený pro konzumní elektroniku a PC. I my jsme tu měli svého zástupce, který se nedostal do oficiálního seznamu. Firma M.A.D. Distribution z Frýdku-Místku tu zopakovala své vystoupení z Invexu s vlastní verzí počítače na PowerPC 601 a s operačním systémem Windows NT.
Prostředí haly 2 mělo od idylky haly 14 daleko. Zde vedle sebe probíhal ostrý konkurenční boj mezi OS/2 WARP od firmy IBM a Windows'95 od firmy Microsoft.. Z domácího pohledu se vše jeví jasné. OS/2 WARP mnoho lidí nezná, časopisy sice o něm píší, ale u uživatelů dominují Windows. Windows'95 sice pořád nejsou, ale místní pobočka zaplavuje odborné kruhy stále novými a novými beta-verzemi, které poměrně dobře fungují a tím se vytváří vhodné prostředí, že už tu Windows'95 skoro jsou. Vychován touto situací jsem zažil na CeBITu menší šok. U stánku s OS/2 WARP bylo přeplněno, převažovali hlavně mladí lidé. O všechny výrobky patřící k OS/2 byl obrovský zájem. Časopisy důsledně dbají na to, aby rovnoměrně psaly o obou operačních systémech a výrazně upozorňují, že OS/2 WARP tu je, již delší dobu pracuje, má spolehlivé výsledky, moderní a výkonnou koncepci, zatímco Windows'95 zatím jen přináší nové a nové předdefinitivní verze. Také aplikací přímo v němčině má WARP dost a stále nové rostou. Je však třeba přiznat, že Windows (ne Windows'95) jich mají neskonale více a již nyní např. Lotus vystavoval verze svých programů 1-2-3, AmiPro a Freelance Graphics pro '95. IBM hrdě oznamuje, že všechny aplikace pod klasickými Windows běží ve WARPu, naproti tomu Microsoft stejně odhodlaně prohlašuje, že s tím je konec, protože aplikace pod '95 nebudou pod WARPem fungovat a že jich už teď se připravuje záplava. Jediným problémem je, že zatím nejsou na trhu ani Windows'95, ani ty aplikace. Ale Microsoft je silná firma a má všude respekt, takže její tvrzení nikdo nebere na lehkou váhu.
Otázkou je, proč je uvedení Windows'95 na trh stále odkládáno, když beta verze celkem spolehlivě fungují. Dlouho mi to nebylo jasné, až na CeBITu jsem si udělal vlastní názor. Vše souvisí s Microsoft Network, sítí připravovanou touto firmou a na ni napojenými službami. Tyto služby jsou cíleně zaměřeny na domácí konzumenty, jejichž trh chce Microsoft dominantně ovládnout. Jde o trh vskutku atraktivní a firma na něj chce nastoupit s plnou razancí a nikomu ho nepřepustit. Služby musí být připraveny a to v mnoha světových jazycích, což stojí čas. Služby budou atraktivní, každý o ně bude mít zájem, ale přístup k nim bude jen přes Windows'95 a Microsoft Networks. A přechod z dnešních Windows, které mají skoro všichni na ty nové bude za pakatel a na otázku, kdo ovládne trh domácích počítačů je jasná odpověď. Pak je také možno, že ještě je třeba doladit multitasking. Stručně řečeno, ve světě operačních systémů pro PC je na co se těšit
Znalci starých detektivek by se za takovou nabídku pěkně poděkovali, protože stejný název má londýnská čtvrť, která mívala velmi pochybnou pověst. Nyní SOHO značí Small Office/Home Office, tj. malý úřad/domácí úřad a představuje soubor prostředků výpočetní techniky pro uvedené oblasti. Toto obchodní heslo je také jednou z cest, jak prosadit výpočetní techniku do domácností, případně jak pohodlněji pracovat doma a nemuset do práce. SOHO na CeBITu byl výrazně propagován a byla to multimedia - směs textu, grafiky, animace, audia a videa s pomocí CD-ROM proložená komunikací přes modem, telefon a fax. Typickým produktem SOHO byl SpiderMan od firmy Martignoni Electronics, kombinace faxu, číslicového odpovídacího přístroje, modemu, paměti na faxové zprávy a tiskárny, vše v jednom malém přístroji připojeném na počítač. Zařízení si pamatuje 20 stránek faxu nebo 60 minut hovorů. paměť je rozšiřitelná až do 16 MB. Přístroj má vlastní bateriové napájení, modem přenáší rychlostí 14 400 bps nebo 57 600 bps s kompresí a korekcí chyb. Fax je typu Group 3 14 400 bps, příjem a vysílání.. SOHO dneška je však také specifický software, který se vyznačuje komplexním řešením pro zvýšení produktivity než množinou sofistických funkcí uloženou v jednotlivých programech. Proto je důležitá komunikace mezi programy pomocí OLE nebo OpenDoc nebo dalším, v budoucnu vzniklým standardem. První příklady SOHO programových balíků jsou MainStreet od WordPerfect/Novellu a Home od Microsoftu. SOHO budoucnosti, to je např. podle HP jeden pořádný server ve sklepě a jinak vše po ruce na jednom místě v domácnosti. Je to také napojení na informační dálnici.
Nám dlouhá léta známá hesla, jak snad jde s trochou tolerance přeložit anglické slovo "buzzwords", jsou nedílnou součástí marketingu v informačních technologiích. Dlouho byly zaklínadlem otevřené systémy, na letošním CeBITu je jím stala informační dálnice. Někomu je to málo, tak říká informační superdálnice, naopak Němci používají jednoduchý a výstižný překlad- je Autobahn, Eisenbahn, tak proč ne Infobahn. Jako typické heslo, nebo, chcete-li slogan, ho každý často používá a všeobecně se neví, o co jde. Ve stručnosti to zatím vypadá, že se tak označují jednak komunikace, které sahají všude (tj. i k Vám domů), jednak informační systémy, které obsahují potřebné informace a jednak programové prostředky , jak se k informacím dostat. Je jasné, že kdo toto bude ovládat, bude mít na dlouhou dobu zajištěny skutečně obrovské zisky, protože se předpokládá, že připojení na infodálnici bude samozřejmým vybavením každého bytu, za což se bude, samozřejmě, platit. Boj začíná už teď a jak bylo uvedeno již dříve Microsoft má o své úloze už velmi konkrétní představy. Stejně se vyjadřovala na tiskové konferenci firma SGI, která má velké zkušenosti s grafikou a videem, což bude základ přenášených zpráv, protože text není žádný problém. Obdobně se vyjadřují o své kompetenci pro danou problematiku všechny větší firmy v počítačové technologii. Současně dochází k mnoha sdružování, protože jedna firma moc nezmůže. Náznak infodálnice začala plnit síť Internet (viz další článek v tomto čísle Computer ECHO), ale asi ji brzo začnou suplovat další organizace.
Vizionářem nazval moderátor Billa Gatese, ředitele firmy Microsoft, když uváděl jeho přednášku "Informace na konečcích Vašich prstů v roce 2005". Přednáška byla náhradou nedělní siesty, neboť se konala od 13:00 , 12.3. Můj dojem z přednášky byl všechno jiné než ,že Bill Gates je vizionář, pokud ovšem vizionář není každý, kdo má nějaké představy. Šlo o velmi pragmaticky podloženou koncepci, vysvětlující nasazení výpočetní techniky za 10 let. Žádná utopie, vše podloženo současnou praxí. Lidé si budou žádat výhradně grafické informace, tj. Windows. K informacím musí mít integrovaný přístup, tj. Microsoft Network. Přístup musí být snadný "click and track, plug and play", to už má Windows'95. To vše si vyžádá kvalitní technické prostředky: CD-ROM, komunikace přes ISDN, ATM, nebo i přes kabelovou televizi, dále ploché obrazovky, hlasové ovládání, ruční psaní, rychlé procesory, větší paměť. Také bude 6 typů PC: stolní, televizní, kapesní (wallet), kioskové, přenosné a serverové, vše propojené na informační dálnici. Druhou polovinu přednášky prokládaly ukázky z fiktivního příběhu z roku 2005, které názorně ukazovaly praktické použití těchto prostředků. Příběh byl zajímavý a ilustrativní, konec měl nečekanou pointu. Pointa přednášky byla asi ve smyslu: tam Vás postupně dovedeme, nebojte se. Mně se ta budoucnost nezdála tak nepřijatelná, jen si nejsem jist, kdo mne tam má zavést.
CeBIT byl veliký a dlouhý. Bude kratší, za rok o jeden den. Chystají se i další změny, možná dělení na odbornou a veřejnou část. Návštěvníků a novinářů z ČR bylo hodně, vystavovatelů minimum., někteří nebyli ani v oficiálním seznamu. Dohromady jsem jich napočítal 11. Největší a reprezentativní expozici měla firma GiTy, nabízela komunikační systémy. Tradičně důstojně reprezentovala firma Alwil Software, jejíž antivirový produkt AVAST! důstojně obstál v nevyšší konkurenci. Taky Elko mělo výraznou expozici, ale spolu s mateřskou firmou. Na mnoho pěkných exponátů již nezbývá místa. Např. jednu z cen CeBIT Highlights dostal monitor firmy Nokia ValueGraph 447V-TV , který může sloužit jako plnohodnotný TV přístroj. Laserová tiskárna Lexmark Optra RX má rozlišení 1200x1200 dpi, což tu ještě nebylo. Magnetooptický disk IFD-1300-Serie firmy Fujitsu, 5,25 palce, má kapacitu 1,3 GB, atd., atd.
Celkově tedy nic převratného, ale mnoho nového. Informační
technologie na nás útočí ze všech stran, včetně peněženky. Je
jen na nás, jak se k tomu postavíme, vábení je to však skutečně
silné.
Jaroslav Zelený,
předseda redakční rady časopisu CE.
Předmětem jeho zájmu jsou především
architektura počítačů a otevřené
systémy.
