KOMERCE A INTERNET

Již několikráte jsem se setkal s otázkou, zda je přípustné komerční využívání Internetu a pokud ano, jak se v tomto ohledu konformně chovat. Snahy vyjasnit si tyto problémy odrážejí hluboké změny, které v Internetu, především v jeho historickém americkém jádru, v páteřní síti NSFNET, proběhly v posledních třech letech. Tyto změny zapříčinily, že dnešní Internet není již Internetem dřívějším. Jaké jsou to tedy změny a co bylo jejich příčinou?

Libo k tomu kávu? (http://cafe.orbital.fr)

Změny spjaté s NSFNET

Jestliže v r.1969 založená síť ARPANET byla financována americkým ministerstvem obrany prostřednictvím agentury ARPA (Advanced Research Projects Agency), tak její pokračovatelka z r. 1986, síť NSFNET , propojující zpočátku pět superpočítačových center, byla opět financována americkou vládou prostřednictvím agentury NSF (National Science Foundation).

Tato agentura přímo síť NSFNET neřídila a neprovozovala, ale pověřila její správou konzorcium michiganskych univerzit, Merit Network, Inc. Této správy se účastnily i známé firmy IBM a MCI. Síť NSFNET, jakožto technologicky špičkově budovaná výzkumná infrastruktura pro regionální a lokální počítačové sítě z akademické sféry a ze sféry otevřené soukromé vědecko-výzkumné činnosti, umožnila explozivní nárůst připojovaných počítačů.

Brzy se ukázalo, že původní striktní vyloučení obecné komerční aktivity v síti NSFNET způsobuje problémy a není na prospěch věci. Prvým ústupkem bylo povolení té obchodní činnosti, kterou potřeboval rozvoj sítě NSFNET samé a připojených akademických a vědecko-výzkumných sítí, např. ohlašování nových potřebných výrobků a služeb. Dalším důležitým stadiem bylo v r. 1991 ustavení organizace ANS CO+RF Systems , která byla pověřena zabezpečovat komerční transfer přes NSFNET za předpokladu, že bude uživateli plně hrazen a že nebude poškozovat původní funkci sítě NSFNET. Zisk byl používán na další síťový rozvoj.

Tak, jak severoamerický Internet rostl, začala se rozšiřovat a množit i jeho infrastruktura a NSFNET přestávala mít dominantní postavení. Vznikaly i jiné sítě (CERFnet, PSInet, AlterNet a pod.), které eventuální komerční charakter provozu neomezovaly. Ty se v r. 1991 sdružily do asociace CIX (Commercial Internet eXchange Association, Inc.), která se stala organizačním rámcem pro komerční síťový provoz. Pro zajímavost uveďme, že členem této asociace se stal i EUNET.

Rok 1992 se stal rokem přelomu. Síť NSFNET přešla na přenosovou rychlost 45 Mb/s (T3) a v souladu s některými legislativními akty, především v souladu se zákonem US High Performance Computing Act z r. 1991, jehož iniciátorem byl pozdější viceprezident Al Gore, NSF vytýčila dvouletý program HPCC (High Performance Computing and Communications), který měl položit základy sítě NREN (National Research and Education Network), sítě s gigabitovou přenosovou rychlostí, plánovanou vybudovat v polovině 90. let pro vysokoškolskou a výzkumnou sféru. Motivem těchto rozhodnutí byla snaha zvýšit světovou konkurenceschopnost americké ekonomiky, především oproti japonské ekonomice. V této souvislosti byla rozhodující role přikládána technologickému rozvoji, hlavně v počítačové a komunikační sféře, v oblasti počítačových sítí - stavebních prvků informačních "dálnic".

Následně byla vyhlášna privatizace a komercializace severoamerického Internetu. Nová politika vycházela z toho, že původní určení sítě NSFNET jako výzkumné sítě přešlo do stadia provozní sítě, a že pro budoucnost je účelné, aby tato její funkce byla realizována na komerčním základě prostřednictvím NSPs (Network Sevice Providers). NSF se v souladu se svou působností má soustředit na zabezpečování dalšího rozvoje špičkových síťových technologií prostřednictvím projektu vBNS (very high-speed Backbone Network Service), zahrnujícího brány mezi vBNS a ostatním Internetem NAPs (Network Access Points), které budou vybaveny službou RA (Routing Arbiter). Síť vBNS má být dimenzována pro propojení pěti superpočítačových středisek. Vývoj a provoz této sítě byl svěřen firmě MCI. Službou RA bude poskytovat sítím připojeným na NAPs směrovací informace, informace o topologii, vnitřním propojení a pod. Vývoj a údržbu RA bude zajišťovat Merit ve spolupráci s institutem jihokalifornské univerzity ISI (Information Science Institute). NAPs připraví firmy Bellcore (Chicago a Palo Alto), MFS Datanet (Washington) a Sprint (New York). Po dobu několikaletého přechodového období má NSF útlumově spolufinancovat činnost soukromých NSPs, schopných převzít funkce, které provozně zabezpečovala pro regionální a lokální sítě dřívější páteřní infrastruktura NSFNET.

Změny potencionálního trhu vytvořeného Internetem

Jestliže v r. 1992 bylo do Internetu připojeno cca 750 000 počítačů, které využívalo několik milionů uživatelů, tak v polovině t.r. bude předpokládaných 7,5 milionů počítačů Internetu využíváno zhruba 30 až 60 miliony uživatelů. Dosavadní vývojový trend vede některé odborníky k odhadům, že k roku 2000 bude Internet tvořen 100 miliony počítačů se skoro půl miliardou uživatelů. Ať již tyto úvahy vystihující budoucí vývoj jsou blízké pravdě nebo jsou mylné, tak v každém případě je skutečností, že Internet explozivně vytváří celosvětový internacionální trh v širokém rozměru, který může poskytovat velmi slibné prostředí pro komerční operace. Tuto skutečnost si obchodní, průmyslové a finační kruhy začaly v r. 1993 uvědomovat a začaly se na internetovské prostředí orientovat. V současné době je převážná většina Internetu tvořena komerční sférou, která se velmi dynamicky rozvíjí. Zpočátku se orientovala především na svou prezentaci prostřednictvím gopherských systémů. Objevení se multimediálního klienta Mosic pro WWW (World Wide Web) v r.1993 dalo podnět k preferenci této formy prezentace. Tento přechod byl tak výrazný, že v současné době počet známých WWW serverů začal převyšovat počet známých gopherských serverů a vývojový trend se udržuje v poměru 1:4 ve prospěch WWW. Tak např. na cca 700 nových internetovských gopherských serverů zjištěných v prvých čtyřech měsících tohoto roku systémem NetLink připadá cca 2800 nových internetovských WWW serverů. Převážná většina těchto nových WWW serverů jsou servery komerčních organizací.

Co na to DIGITAL? (http://www.digital.com/)

Co na to IBM? (http://www.ibm.com/)

Komerční aktivity v Internetu

Shrňme naznačené změny Internetu, které významně ovlivnily v posledních letech jeho charakter a vytvořily předpoklady pro nástup komerčních aktivit.

Předně z dřívější uzavřenosti před komerčním využíváním se Internet přesunul z výzkumné polohy do polohy provozní a otevřel se neakademické exploataci. "Business" se stal jeho významným uživatelem, byť velmi mladým a bez internetovských tradic. "Síť" se stala atraktivní nejen jako informační komunikační prostředek, ale i jako obrovský potencionální trh s neuvěřitelnou dynamikou rozvoje. Internetovský "web" se svou multimediálností poskytl komerci velmi atraktivní nástroj k prezentaci firem, reklamě jejich výrobků a služeb, pro elektronický obchod, pro vyhledávání nových zákazníků a partnerů, pro zkvalitňování a rozšiřování poskytovaných služeb.

Při komerčních aktivitách v Internetu je třeba mít na paměti několik zvláštností.

Předně je třeba si uvědomit, že dřívější dlohodobý vývoj se zaměřením na sféru akademickou a vědecko výzkumnou má oproti komerční sféře za sebou dlohodobou tradici, v jejímž rámci vznikly nejen základní struktury a technologie práce s Internetem, ale i specifická internetovská kultura a morálka. Tato tradice, vyrůstající z dlouhodobého odmítání komerčních aktivit, event. bojkotu a protestu proti takovým činnostem, ze vztahů nekomerční spolupráce a zvyku poskytovat internetovským partnerům zdroje a služby bezplatně jako pozornost, na níž není obecně nárok, není příliš přívětivá ke hřmotnému "vpádu" světa peněz do dřívějšího poklidu "globální vesnice" a nedůvěřivě si střeží své historicky získané pozice. Navíc změny ve financování severoamerického Internetu, které samozřejmě mají a i nadále budou mít důsledky v globálním měřítku, vyvolávají v akademických sférách pocity určité nejistoty s ohledem na budoucí potřebné financování jejich síťových potřeb a obavy o snížení rozsahu neplacených internetovských služeb. Mnohé akademické sítě vidí v této souvislosti nejvhodnější cestu v uvolnění své uzavřenosti a hodlají se ucházet o možnost poskytovat služby i komerční sféře. Chtějí tak posílit své ekonomické možnosti nejen holé existence, ale i potřebného rozvoje, pro nějž nebude muset mít soudobý sponzor v budoucnu pochopení nebo potřebné prostředky.

Na druhé straně mladá internetovská komerční sféra, pokud se chce v "globální vesnici" zabydlet a navázat přátelské sousedské vztahy s dosavadními obyvateli, musí dříve vzniklé tradice a zvyklosti nejen respektovat, ale při vytváření svých zvyklostí na ně i navazovat. Tak se můžeme setkat s tím, že nejen využívá služeb již dříve vzniklých, ale že sama vedle placených služeb buduje i řadu všeobecných nebo specializovaných služeb neplacených, čímž pomáhá rozvoji, na kterém má eminentní zájem i akademická a vědecko-výzkumná sféra.

Libo nakupovat? (http://www.mecklerweb.com/imall/imall.htm)

Vladimír Vrabec

výukové a poradenské sdružení OMICRON
e-mail: vrabec@cs.felk.cvut.cz
www-stránka: http://omicron.felk.cvut.cz/~vrabec