[i-logo]
[hlavní] [předchozí]

CZ a CZ-NIC

Domena nejvyssi urovne


Neco z historie domen nejvyssi urovne na nasem uzemi:

1990 - Clenove sdruzeni uzivatelu Unixu (CSUUG) zacali hledat cestu, jak se pripojit do svetovych pocitacovych siti (predevsim do Internetu). Ceskoslovensky uzel site EUnet vznikl v Ustave aplikovane kybernetiky v Bratislave, prazsky distribucni uzel zacal fungovat na Vysoke skole chemicko-technologicke v Praze.

1991 - Z povereni EUnetu byla pri distribucnim uzlu na VSCHT v Praze vytvorena sprava domeny CS.

1992 - K Internetu byly pripojeny site DAMIS na CVUT Praha a CHEMNET na VSCHT Praha. Primarni nameserver byl premisten z Amsterodamu na VSCHT Praha (provozovan na pocitaci ns.fesnet.cz).

1994 - Prechod na nove domeny (pod CZ a SK).


Domeny nejvyssi urovne na nasem uzemi

V prubehu roku 1990 zacali clenove nove vznikleho sdruzeni uzivatelu Unixu (CSUUG) v Ceskoslovensku hledat cestu, jak se pripojit do svetovych pocitacovych siti, predevsim do Internetu. Financni prostredky zajemcu byly omezene, ceny pronajmu pevnych linek astronomicky vysoke, nad predstavou vlastni pevne linky na Zapad se vznasel temny stin cehosi nedovoleneho. Nejjednodussi cestou se ukazalo pripojeni do site EUnet, ktera uz od roku 1982 poskytovala clenum evropskych skupin uzivatelu Unixu pripojeni do Internetu.

Ceskoslovensky uzel site EUnet vznikl na Ustavu aplikovane kybernetiky v Bratislave, prazsky distribucni uzel zacal fungovat na Vysoke skole chemicko-technologicke v Praze. Pri tomto distribucnim uzlu byla z povereni EUnetu vytvorena v roce 1991 sprava domeny CS. Ke konci roku existovalo pod domenou CS uz 18 domen 2. urovne a sprava domeny registrovala pro ruzne organizace v CSFR 4 adresy typu B a kolem 10 adres typu C. Zadna z techto siti nebyla pripojena k Internetu a primarni nameserver byl provozovan na pocitaci mcsun.eu.net v Amsterodamu.

Na jare 1992 byly k Internetu pripojeny prvni site DAMIS na CVUT Praha a CHEMNET na VSCHT Praha. V cervnu 1992 byl primarni nameserver presunut na VSCHT Praha, kde byl provozovan na pocitaci ns.fesnet.cs. Prvni grant MSMT CR ve vysi 20 mil. Kcs znamenal zasadni zmenu v rychlem rozvoji akademickych siti v CSFR, predevsim pak v Ceske republice. Na konci r. 1992 bylo registrovano pod TLD .CS 48 subdomen, z toho 12 s plnou konektivitou a vlastnimi nameservery. CS-NIC registroval 63 adres typu C a 16 adres typu B. Pocet pocitacu registrovanych v DNS pod domenou CS se priblizil k 1000. V Internetu bylo tehdy 1.1 milionu pocitacu, z toho v Evrope asi 250 tisic.

Zanik federace a vznik novych statu nam umoznil ziskat ve svete ojedinelou zkusenost se zmenou domeny nejvyssi urovne. Zatimco vlajka, mena, financni rezervy a dluhy se staly predmetem tvrdych sporu, ISO kody novych statu byly stranou veskereho zajmu. Po nekolika mesicich spekulaci a dohadu prislo potvrzeni novych ISO kodu CZ a SK. Teprve pak mohl EUnet zahajit registraci novych domen nejvyssi urovne.

Samotny prechod na nove domeny probihal az do konce roku 1994. Nejprve byly registrovany ekvivalenty odpovidajici domenam 2. urovne pod CS a upraveny systemy elektronicke posty, tak, aby byly schopny prijimat postu prichazejici na obe domeny. Byly zastaveny registrace pod CS a dalsi registrace pokracovaly pouze pod novymi narodnimi domenami. Po prevedeni elektronicke posty nekolika domen pod CZ bylo sledovano dorucovani elektronicke posty z domen CZ a SK.

Velkym problemem byly predevsim brany do elektronicke posty X.400, ktere kontroluji adresy vuci statickym tabulkam domen nejvyssi urovne a odmitaji dorucovani posty z neznamych domen. V prvnich dnech byla pro nove domeny nedostupna svycarska akademicka sit SWITCH a akademicka sit JANET ve Velke Britanii.

Zatimco pro reseni problemu se siti SWITCH stacil jeden dopis odpovednemu administratorovi a vse zacalo behem jednoho dne fungovat, komunikace se siti JANET se stala predmetem nekolika mesicu telefonovani, stiznosti v evropskych pracovnich skupinach a natlaku na spravce siti v ruznych malo znamych univerzitach.

Druhou mnohem rozsahlejsi casti potrebnych zmen byly konfigurace smerovacu elektronicke posty po celem Internetu, ktere v nekterych pripadech obsahovaly seznam domen nejvyssi urovne pripustnych pro odeslani dopisu.

Pri rozsireni informace o existenci novych domen velmi pomohla uz existujici pomerne rozsahla komunikace a desitky lidi na zahranicnich institucich vyzadujicich fungovani posty i do novych domen.

V polovine r. 1994 se problemy s CZ v elektronicke poste zuzily na nekolik poslednich siti X.400, ktere o nutnosti zmeny presvedcila barvite vykreslena predstava clanku v zahranicnim odbornem tisku a pozadavek na oficialni vysvetleni, proc poskytuji svym zakaznikum tak spatne sluzby.

Pote bylo mozno zahajit zmeny odkazu v reverznich domenach a postupne na zaklade sledovani provozu zacit rusit jednotlive domeny pod CS. Tento proces byl ukoncen v listopadu 1994 zrusenim domeny CS.

CS se tak stala prvni definitivne zrusenou domenou nejvyssi urovne v historii Internetu.

Skoncilo tak obdobi zmatku s dvojimi adresami.

Tabulky 1,2,3 ukazuji vyvoj domen nejvyssi urovne v obdobi popisovanych zmen. Je zrejme, ze politicke zmeny rust Internetu u nas vcelku nezpomalily.

Prekotny rust poctu pripojovanych subjektu vedl vsak take k nutnosti zasadnich zmen v administrative Internetu.

[Kdo je pripojen]

Administrativa Internetu, pridelovani IP adres

Jiz kolem r. 1991 bylo zrejme, ze puvodni idea jednoho registracniho centra pro pridelovani IP adres a cisel autonomnich systemu prestava stacit rozmerum Internetu. Zaroven se zacalo ukazovat, ze je treba vyrazne zefektivnit hospodareni adresnim prostorem. Reseni obou techto problemu bylo svazano se zavadenim CIDR (Classless Inter-Domain Routing) umoznujicim pridelovani skupin adres typu C v blocich, ktere lze smerovat jako jednu sit se sitovou maskou vetsi nez 8 bitu. To znamena, ze pocet pridelenych adres musi byt mocninou 2 a blok musi zacinat na hranici prislusneho bitu. Touto metodou pridelovani adres doslo k snizeni pozadavku na adresy typu B na ukor rustu smerovacich tabulek. Aby byl omezen rust smerovacich tabulek, musi ovsem dojit k agregaci jednotlivych zakaznickych smerovacich cest u firem poskytujicich pripojeni do Internetu. Tento pozadavek znamenal zasadni zmenu v mechanismu pridelovani adres.

Internic delegoval pravomoc pro pridelovani adres na jednotliva regionalni sitova informacni centra a zaroven pro ne vyhradil velke bloky IP adres. Regionalni sitova centra v soucasne dobe existuji dve:

Regionalni centra prideluji bloky adres jednotlivym poskytovatelum pripojeni do Internetu a narodnim registrarum. Poskytovatele pripojeni pak registruji adresy pro sve zakazniky. Tyto adresy jsou ovsem svazany s poskytovatelem pripojeni, ktery zajistuje smerovani celych bloku po 256 adresach typu C. Vsechny tyto adresy se pak objevuji v smerovacich tabulkach Internetu jako jedna polozka. Vyhodou je skutecnost, ze problem ve smerovani bloku ovlivni dostupnost nezanedbatelne casti Internetu a je resen s mnohem vyssi prioritou nez problemy ve smerovani jedne adresy typu C. Nevyhodou je nutnost precislovat sit pri zmene poskytovatele pripojeni.

V Ceske republice jsou v soucasnosti dva provozovatelske registrare IP adres:

Funkci narodniho registrare vykonava registrar site EUnet. Narodni registrar ma pro pridelovani dalsi bloky adres, ktere jsou nezavisle na poskytovateli pripojeni. Site s temito adresami se nemusi pri zmene poskytovatele pripojeni precislovavat. Z pohledu zakaznika, uvazujiciho o pripojeni do Internetu, vypadaji tyto adresy mnohem prijemneji, protoze umoznuji oddalit rozhodnuti o poskytovateli pripojeni a nejsou svazany s rizikem precislovani pri zmene poskytovatele.

Tato vyhoda je ale spojena s jistymi nevyhodami. Je treba si uvedomit, jak velke nebezpeci predstavuje rust smerovacich tabulek pro cely Internet. V soucasne dobe (k 15. 8. 1995) obsahuji smerovaci tabulky 31097 zaznamu, pred mesicem to bylo kolem 29000 polozek, v prosinci 1990 pouze 2190 polozek. Maximalni kapacita pameti dnesnich smerovacu 64 MB dokaze pojmout kolem 60000 polozek. Pocet polozek se zdvojnasobuje zhruba kazdych 9 az 12 mesicu. Tento rust je rychlejsi nez rust kapacity vyrabenych pameti (zdvojnasobeni priblizne za dva roky). Navic muze takto rychly narust prinest nepredvidane problemy v chovani smerovacich protokolu.

Z uvedenych duvodu je nezbytne udrzet maximalni efektivitu CIDR. Proto se hledaji cesty jak minimalizovat skodlivy dopad adresniho prostoru nezavisleho na poskytovateli.

Jedna z moznosti, ktera je uz pouzivana, jsou vyssi ceny za pripojeni siti mimo blok poskytovatele. Dopad teto metody muze byt snizovan konkurencnim bojem a dostatkem prostredku u nekterych zakazniku.

Mnohem ucinnejsi metodou se zda byt filtrovani smeru pro male bloky adres typu C na centralnich smerovacich. Tim se pro tyto male bloky stanou velke casti Internetu nedostupnymi. Navic lze zvysenim velikosti filtrovanych bloku velmi snadno regulovat ucinnost metody. Proto bych doporucil uz pri navrhu site pocitat s moznosti precislovani a velmi uvazlive si vybirat poskytovatele.

Existuje ale rada velkych siti, ktere vyzaduji dusledne oddeleni a ochranu vnitrnich informacnich zdroju, a to pri zachovani pohodlneho pristupu ke zdrojum Internetu. Pro tyto site predstavuje vyhodne reseni kombinace adres z privatniho Internetu s malym blokem verejnych adres z bloku poskytovatele pripojeni. Privatni Internet je cast adresniho prostoru urcena pro pouze lokalni pouziti. Adresy z privatniho Internetu nejsou v Internetu smerovany a organizace je nemuze pouzivat pro pocitace, ktere maji byt dostupne z Internetu. Adresy vsak mohou byt prideleny pocitacum pristupujicim k sluzbam Internetu pres aplikacni branu. Tim, ze tyto adresy nejsou nikde verejne pouzivany, nemuze dojit k situaci, ze by velka cast Internetu byla nedostupna v dusledku shody s nahodne zvolenymi adresami lokalni site. Toto reseni je znacne usporne z hlediska vyuziti adresniho prostoru, umoznuje dosahnout nezavislosti na poskytovateli pripojeni pro podstatnou cast vnitrni site, je vsak narocnejsi na kvalitu navrhu pri budovani site, na technicke prostredky (aplikacni brany pro jednotlive sluzby) a je i pracnejsi.

Je treba pripomenout, ze potreba omezeni rustu routovacich tabulek a CIDR nezmizi ani po zavedeni IP verze 6 (IPv6). V souvislosti s pridelovanim adres a IPv6 je casto diskutovana otazka vycerpani adresniho prostoru. Pocet siti registrovanych pro zakazniky nebo prirazenych pro sitova informacni centra uvadi tab. 4. Velke procento prirazenych adres tridy A je zpusobeno rezervaci techto adres pro rozdeleni na subnety, ktere budou pridelovany misto bloku adres tridy C. V soucasne dobe probiha experiment overujici smerovani subnetu adresy 39.0.0.0. Pouziti adresniho prostoru tridy A podle poslednich odhadu posune dobu vycerpani adresniho prostoru k roku 2018 +/- 8 let, klasicky adresni prostor tridy C bude vycerpan kolem roku 2000. Podil Ceske republiky na registrovanem adresnim prostoru je uveden v tab. 5. Krome techto adres je jeste pro registr site CESNET delegovan blok 256 C, pro registrare spravovane siti EUnet CR je delegovano dalsich asi 400 adres.

Registrace domen druhe urovne

Diky prirozene delegaci odpovednosti na spravy jednotlivych domen nejvyssi urovne neprochazel proces registrace domen 2. urovne nikdy tak zakladnimi zmenami jako registrace adres. Presto i tady dochazi k nekterym zmenam.

Zakladnim rozhodnutim, ktere musi sprava domeny pri zahajeni registraci udelat, je otazka struktury domeny. Z hlediska Internetu existuji vpodstate 3 zakladni moznosti:

Pri registraci domeny CS jsme vazne uvazovali o rozdeleni domeny podle typu organizace na

com.cs, edu.cs

jako je tomu dnes treba v Polsku (.pl) nebo na Kube (.cu), nebo jeste lepe o kratsich domenach typu

co.cs, ac.cs

tak jak jsou pouzivany v Rakousku (.at), Japonsku (.jp) nebo Velke Britanii (.uk). Po dlouhych diskusich jsme nakonec akceptovali nazory spravce domeny NL (Holandsko) a technickeho administratora centralniho uzlu EUnetu Pieta Beertemy a zvolili variantu registrace primo pod domenu nejvyssi urovne. Teprve nyni s odstupem casu si uvedomuji jak zasadni rozhodnuti to tehdy bylo a jak mnoho problemu do budoucna jsme si tehdy usetrili. V cem jsou uskali geografickeho nebo organizacniho rozdeleni domeny ? Zakladni problem je skutecnost, ze kazde takove rozdeleni se snazi uplatnit velmi jednoducha pravidla na slozitou strukturu organizaci. U geografickeho rozdeleni se do problemu dostavaji organizace s pobockami rozmistenymi po celem uzemi domeny nejvyssi urovne. Ty pak museji zadat o registraci ve vsech prislusnych geografickych subdomenach 2. urovne. Protoze kazda komercni organizace musi predpokladat rust, bude rada pozadavku na registrace vychazet z mozne budouci expanze a bude vpodstate zbytecna. Pokud by ovsem podniky o tuto registraci nepozadaly, nemely by zaruceno, ze v nekterych uzemnich subdomenach nebude domena, kterou pouzivaji, obsazena nekym jinym. Obdobny problem je i u registrace podle typu organizace, kde krome puvodni organizace registrovane napriklad pod com.cs by mohla pozdeji vzniknout treba nadace stejneho jmena s pozadavkem na registraci pod org.cs. Navic u rady organizaci lze velmi tezko presne specifikovat jejich typ a tento typ se muze casem menit. Organizace ministerstva skolstvi pro nakup pomucek, ktera by mela narok na edu.cs, se muze behem roku zmenit v nevydelecnou organizaci (pravdepodobne org.cs) a pro privatizaci skoncit jako obchodni spolecnost s narokem na com.cs. Vsechny tyto zmeny by samozrejme provazela zmena adresy, preregistrovani domeny, predelavani vizitek atd. To je ale cena, ktera neodpovida hodnote velmi vagni a spatne definovane informace o typu organizace. Pro organizaci s intenzivnim pouzivanim elektronicke posty ma zachovani domenoveho jmena, a tim i stabilni adresy, zasadni vyznam. Proto jsou velmi nestastne i snahy nekterych provozovatelu zabudovat do domenoveho jmena svych zakazniku vlastni domenu druhe urovne napr. ve tvaru

user@firma.xnet.cz.

Tim provozovatel vedome vystavuje zakaznika moznym problemum se zmenou adresy. Myslim, ze pouziti tohoto typu adres je plne opravnene u jednotlivcu nebo velmi malych firem, kde by registrovani a provozovani vlastni domeny nebylo efektivni, ale je uz problematicke u firem s nekolika desitkami uzivatelu.

Registrace domenovych jmen otvira problem s vazbou a vztahem domenoveho jmena a ochranne znamky. Zatimco ochranne znamky se registruji vzdy pro urcitou oblast podnikani, jsou domenova jmena univerzalni. Tim, ale muze dojit k situaci, ze zelinar Skoda si registruje domenu skoda.cz a firma Skoda podnikajici v jine oblasti bude muset hledat novou domenu. Drivejsi politika Internicu tuto moznost pripoustela, ale dnes dochazi k zmene. Zmena v pristupu muze ovsem zabranit pouze spekulativnim registracim domen 2. urovne a neni schopna resit problem ochranne znamky platne pro ruzne oblasti podnikani. Politiku ochrany znamych znacek uplatnujeme ve sprave domeny od sameho pocatku.

Dalsi problem specificky pro narodni domeny je otazka zahranicni rezervace domenovych jmen. Chceme zabranit nejen tomu, aby si nekteri podnikavci registrovali spekulativne jmena velkych zahranicnich firem, ale nechceme ani registrovat desitky nebo stovky domen pro zahranicni firmy, ktere uvazuji o moznosti, ze u nas nekdy budou podnikat. Proto pozadujeme, aby zahranicni firmy registrovali domenu na sve mistni zastoupeni.

To vsechno jsou pravidla spise organizacniho charakteru. Registrace domeny je ale predevsim zalezitost technicka. Minimalnim technickym pozadavkem pro registraci je existence alespon dvou funkcnich nameserveru nebo cesty, jakou bude dorucovana elektronicka posta (registrace MX zaznamu).

Registrace reverznich domen in-addr.arpa

K urcitym zmenam doslo i v registracich reverznich domen. Drive spravoval celou domenu

in-addr.arpa

Internic a u neho take bylo nutne, vetsinou prostrednictvim narodniho registrare, zadat o delegaci reverzni domeny. Prideleni bloku adres jednotlivym poskytovatelum pripojeni dnes umoznuje, aby DNS pro reverzni zonu celeho bloku byla provozovana poskytovatelem pripojeni. Obecne lze tedy rici, ze s pozadavkem na delegaci in-addr.arpa pro sit se spravce site musi obracet na toho, kdo mu adresu pridelil.

Tento clanek nepostihuje technicke aspekty pripojovani do Internetu, ani technicke problemy kolem provozu serveru DNS. Tyto problemy by mely byt predmetem dalsiho clanku.

Jiri Orsag

Internet CZ s.r.o.
e-mail: ors@eunet.cz

Vysvetleni pouzitych pojmu a zkratek


[uvodni] [nahoru]
 

Tabulky 1,2,3

zpet na text
----------------------------------------------------------------
mesic/rok   |    pocet delegovanych     |   pocet pocitacu v DNS
            |  domen 2. a nizsi urovne  |
----------------------------------------------------------------
rijen  1992              17                            830
rijen  1993              97                           2772
rijen  1994              20                           1219
cerven 1995               0                              0
----------------------------------------------------------------
Tabulka 1. Vysledky scitani pocitacu v DNS pro domenu CS
----------------------------------------------------------------
mesic/rok   |    pocet delegovanych     |   pocet pocitacu v DNS
            |  domen 2. a nizsi urovne  |
----------------------------------------------------------------
rijen  1992               0                              0
rijen  1993              98                           3915
rijen  1994             128                           6989
cerven 1995             264                          14796
----------------------------------------------------------------
Tabulka 2. Vysledky scitani pocitacu v DNS pro domenu CZ
----------------------------------------------------------------
mesic/rok   |    pocet delegovanych     |   pocet pocitacu v DNS
            |  domen 2. a nizsi urovne  |
----------------------------------------------------------------
rijen  1992               0                              0
rijen  1993              31                            497
rijen  1994              69                           1145
cerven 1995              94                           2157
----------------------------------------------------------------
Tabulka 3. Vysledky scitani pocitacu v DNS pro domenu SK
 

Tabulka 4

zpet na text
--------------------------------------------------------
Trida adres  |  registrovano nebo prirazeno   |  tj. v %
--------------------------------------------------------
A                         118                      92,91
B                       10112                      61,72
C                      668462                      31,87
--------------------------------------------------------
Tabulka 4. Registrovane a delegovane site v Internetu (stav kveten 1995)
 

Tabulka 5

zpet na text
-------------------------------------------------------------
Stav ke dni  |   Pocet domen     |  Pocet registrovanych siti
             | 2. urovne pod CZ  |  (EUnet a narodni registr)
-------------------------------------------------------------
1.8.1994             156                  556 C, 12 B
1.8.1995             326                  913 C, 13 B
-------------------------------------------------------------
Tabulka 5. - Domeny a site 2. urovne registrovane CZ-NIC
 

Vysvetleni pouzitych pojmu a zkratek

zpet na hlavni text

APNIC

(Asia Pacific Network Information Center) je regionalni registrar pro oblast Asie a Oceanie. Zajistuje pro tuto oblast stejne cinnosti jako RIPE NCC pro Evropu.

CS-NIC

(Czechoslovak Network Information Center) narodni registrar a sprava domeny .cs.

DAMIS, CHEMNET

V roce 1990 byl zahajen projekt DAMIS (Dejvicka akademicka mistni sit) jako spolecna akce CVUT a VSCHT. Po odchodu jednoho z autoru projektu ing. Zdenka Svobody z VC CVUT doslo k technickemu oddeleni rozvoje obou siti. Sit CVUT byla po nejakou dobu budovana jako IP sit oddelena mosty, sit VSCHT (CHEMNET) byla od zacatku vytvarena jako sit oddelena smerovaci.

DNS

(Domain Name System) jsou adresarove sluzby Internetu, ktere umoznuji vzajemne prirazeni IP adres a domenovych jmen. Hierarchicka domenova jmena umoznuji pruzne sledovat strukturu organizacnich jednotek. Klasicka domenova adresa napr. hq.xyz.cz je tvorena jednotlivymi domenami. Domena cz je takzvana domena nejvyssi urovne. Tyto domeny jsou bud organizacniho charakteru com, net, edu, gov atd. nebo jsou odvozeny od ISO kodu statu. Domena xyz.cz je domena druhe urovne.

EUnet

EUnet vznikl v roce 1982 jako organizace poskytujici v Evrope pristup do Internetu, v pocatku predevsim pomoci elektronicke posty a news. V roce 1990 byl zahajen proces premeny sdruzeni nezavislych narodnich organizaci v ciste komercni nadnarodni spolecnost. EUnet spojuje 28 evropskych, asijskych a africkych zemi vlastnimi linkami. Pripojeni k americkemu internetu je realizovano 2 linkami o kapacite 2 Mb. Dalsi linky uvnitr USA zajistuji efektivni komunikaci s velkymi americkymi sitemi.

InterNIC

organizace sponzorovana americkou vladou poskytuje databazove, adresarove a registracni sluzby pro svetovy Internet. InterNIC provozuje primarni korenovy server pro DNS, primarni server pro domeny nejvyssi urovne .com, .net, .edu, .mil, .org, .gov a reverzni domenu. InterNIC prideluje adresy pro poskytovatele pripojeni uvnitr USA a pro regionalni registrare. Tyto cinnosti vykonavaji na zaklade vladni zakazky firmy NSI a AT&T.

IP adresy

Existuje 5 typu adres A, B, C, D a E. Adresy typu A jsou adresy 1.0.0.0 - 126.0.0.0. Tyto adresy tvori temer polovinu adresniho prostoru Internetu. Tri slabiky pro adresu pocitace umoznuji pripojeni az 16777214 pocitacu. Adresa typu B (128.1.0.0 - 191.254.0.0) ma dvouslabikovou sitovou masku a umoznuje tedy pripojeni az 65534 pocitacu. Adresy typu C (192.1.1.0 - 223.255.254.0) s trislabikovou sitovou maskou umoznuji adresaci az 254 pocitacu. Adresy typu D a E jsou rezervovany pro specialni ucely.

RIPE

(Reseaux IP Europeens) je organizace evropskych poskytovalu pripojeni do Internetu a akademickych sitovych organizaci. Vznikla v roce 1989 s cilem koordinovat dalsi rozvoj IP siti v Evrope.

RIPE NCC

(RIPE Network Coordination Centre) je organizace vytvorena puvodne pro organizacni zabezpeceni cinnosti RIPE. V soucasne dobe je nejdulezitejsim ukolem RIPE NCC provoz regionalniho registrare. Cinnost RIPE NCC je financovana jednotlivymi poskytovateli pripojeni do Internetu.

subnet

cast adresniho prostoru site s delsi sitovou maskou nez odpovida typu adresy.

[hlavní] [předchozí] [nahoru]