Titulní stránkaČeská škola
Titulní stránka NovinkySystém výuky a vzděláváníVýuka a vzděláváníVěda a výzkumAlternativyStudentské aktivityFirmy
Titulní stránka


Úvodní stránka

 


Rómská otázka a naše školství

Ludvík Eger

V poslední době se opět hodně diskutuje o problematice vzdělání Rómů
a i v televizních debatách se ozývá odsuzování systému školství a dokonce diskutující mluvil až o jakési segregaci. To vše hlavně z důvodů nepochopení jejich specifické kultury či handicapu díky neznalosti jazyka a to i u rodičů atd. Ponechme stranou náš systém zvláštních škol, který má své opodstatnění
pro potřebné děti, ale je bohužel také plný rómských dětí, které by mohly navštěvovat základní a snad potom i "řádné" i střední školy.

Sám život v ČR po roce 1989 s sebou přinesl argumenty, kterých si mnozí odborníci nevšímají nebo je nechtějí vidět či pojmenovat. Např. v Chebu dnes žije velmi početná vietnamská komunita, která má také značně odlišný kulturní vstup, rodiče dětí často umí hůře česky nebo zcela vůbec a o psaní nebudeme ani mluvit. Přesto většina vietnamských dětí bez problému navštěvuje základní školy a dokonce řada z nich patří mezi nejlepší ve třídách. Nejsou výjimkou vietnamské děti i na středních školách a to i na gymnáziu. Jak je to možné, vždyť by na tom měly být podobně jako Rómové. Je ovšem pravda, že mezi Vietnamci se najdou lidé s vysokoškolským vzděláním a potom často umí i velmi dobře česky a bude jich určitě větší procento než u Romů.

Nabízí se k posouzení oblast sociální a hlavně pracovní. A zde je již zřejmý rozdíl. Tento týden bylo uveřejněno v tisku, že se na téměř 80 procentní nezaměstnanosti Rómů podílí demotivující sociální systém. Sociální dávky dostačují k živobytí, zejména pokud se neplatí nájemné. Když děti vidí v rodinách, že není potřeba pracovat, ucházet se o práci (a učení je také práce!), pak i ony se dávají pohodlnou cestou a tou je třeba i zvláštní škola, kde inteligentní rómské dítě je v pohodě celých devět let. Naopak při pohledu na vietnamskou komunitu zjistíme, že deset hodin denně u stánku je práce, kterou by řada lidí nechtěla vykonávat a také je zde patrné, že jedinci se vzděláním pracují na vyšších pozicích.

Jak z kruhu ven může ukázat i následující příklad ze stáže v Anglii. Na škole v Cardifu s velkým podílem minorit (až 60%) mnoho dětí bylo ze sociálně slabších vrstev a neumělo dobře anglicky při nástupu do školy. Výuka začíná o rok dříve, tj. náš přípravný ročník. Ve třídě je méně dětí a učitel má pomocníka - to je též srovnatelné. Multikulturní výchova je samozřejmostí. Rozdíl, a to v Anglii, byl např. v tom, že děti ze sociálně slabších rodin dostávaly ke svačině mléko zdarma a stejně tak i oběd, protože tím místní vláda zabezpečuje základ zdravé výživy pro tyto děti!

Můžeme mluvit o pozitivní diskriminaci. Ano, jsem pro ni a navrhuji jít ještě dále. Každé rómské dítě, které s dobrou docházkou absolvuje přípravku ať dostane od obce např. vybavenou tašku. Na střední škole ať má ve škole učebnice zdarma apod. Tato motivace může být pro některé potřebné rodiny úspěšná. Adresně rozdávané příspěvky přímo pro děti jsou lepší něž jejich promrhání v systému sociálních dávek, které někteří rodiče utratí i nevhodným způsobem a zde podotýkám, že již nejde jen o Romy.

Samozřejmě se někdo zeptá, kde vzít prostředky na tyto podpůrné programy. Je to právě již v popsané neúčinné a demotivující sociální síti. Navíc poslední návrh ministra na jednorázový příspěvek pro rodiče školních dětí je opět hrubě nesystémový. Jestliže tyto prostředky jsou k dispozici a společnost je ochotna je dětem věnovat, ať tak učiní efektivně systémově přes školské úřady a školy jako účelově vázanou dotaci na učebnice a pomůcky ve školách! Pokud máme skutečně tolik prostředků i pro střední školy, tak proč nedat potřebným učebnice zdarma, proč jim nepomoci snadněji získat vzdělání a zvýšit životní šance, protože zkušenosti ze zemí EU i výsledky studií to jednoznačně ukazují.

Napište nám Váš názor.