Cimrman a historie
Cimrman a historie
Na uvod vam povim nekolik historickych dat:
26. 8. 1278 - bitva na Moravskem poli
30. 5. 1434 - bitva u Lipan
24. 8. 1572 - bartolomejska noc
21. 6. 1621 - poprava sedmadvaceti ceskych panu
27. 7. 1896 - 4. kongres II. internacionaly.
Ptate se, co maji vsechna tato data spolecneho?
Vsechna tato data jsou nezapamatovatelna.
Problemem zapamatovatelnosti historickych dat se - pokud vime - zabyval pouze Jara Cimrman. V uvodu sve knihy History and Memory si polozil otazku: Jakou funkci ma historicka udalost? A hned si take odpovedel: Dvoji. Za prve: udalost ovlivnuje chod dejin. Za druhe: udalost se stava dejepisnym ucivem.
Historikove mivaji tendenci druhy aspekt podcenovat, ale Cimrman snesl presvedcive dukazy, ze druha funkce dejinne udalosti je stejne dulezita jako prvni. Ne-li dulezitejsi. Co se napriklad stalo roku 1775 u Chlumce nad Cidlinou? Oddil vojska zahnal nekolik desitek sedlaku do rybnika. Udalost sama se tedy tykala asi jedne stovky osob. Jako dejepisna latka pod nazvem "bitva u Chlumce" zdeptala tato sarvatka miliony zaku i ucitelu. Nevime presne, kolik sedlaku u Chlumce padlo, ale rozhodne mene nez nedostatecnych za neznalost tohoto dejepisneho uciva.
"Spocitali jste padle," vola Cimrman na adresu historiku, "ale spocital nekdo i ty statisice detskych traumat, rodinnych tragedii, zakazu vy hazeni, telesnych trestu, disciplinarnich rizeni s uciteli, sebevrazd skolnich inspektoru?
Ne, panove. Historicka bitva napacha casto vetsi skody v ucebnici nez na valecnem poli.
Cimrmanovy uvahy usti v logicky zaver: politikove by meli myslet nejen na to, co svymi skutky zpusobi v dejinach, ale i na zaky, kteri se o tom budou muset ucit. Pro dulezite akce, ktere vejdou do historie, by meli proto volit zapamatovatelna data.
Cimrman podrobil ostre kritice cisare Ferdinanda II. za popravu sedmadvaceti ceskych panu 21. 6. 1621. Objektivne uznava, ze volba 21. cervna pekne koresponduje s jednadvacatym rokem, zaroven se vsak pta: Byl by pro mocneho Habsburka takovy problem popravit o sest panu mene? V pripade, ze by to problem byl, mohla by se poprava konat o sest let a sest dni pozdeji, cimz by se nam dvojcisli dvacet sedm ozvalo trikrat: Dvacet sedm popravenych dne 27. cervna 1627. "Ja sam na Ferdinandove miste," priznava se Cimrman, "bych poseckal s popravou na 30 cerven 1630. Pravda, skody na hlavach by byly o o neco vetsi, ale o to mene skod v hlavach skolaku. A o mladez by nam melo jit predevsim."
Dejme Cimrmanovi za pravdu. Vzdyt treba u Velke francouzske revoluce roku 1789 stacilo do kulateho letopoctu pockat pouhy rok.
Ale nejde jen o historicke udalosti. I data narozeni vyznacnych osobnosti by se mohla volit uvazliveji. Cimrman v teto souvislosti apeloval na rodice s vysokym inteligencnim kvocientem, u nichz je nebezpeci, ze privedou na svet genia, aby tehotenstvi s ohledem na to planovali.
Napriklad ze se Albert Einstein narodil roku 1879 neni pro jeho rodice dobrym vysvedcenim. Ostatne sam maly Albert oznacil ve sve skolni slohove praci tatinka za ukvapeneho , az zbrkleho.
Jak se blizil kulaty rok 1900, byl Cimrman nervoznejsi a nervoznejsi. Citil, ze v tomto zapamatovatelnem roce by se melo odehrat co nejvice svetodejnych udalosti a vyznamne muze sve doby k tomu tlacil. Ne vsude uspel.
Napriklad jeho dopis cisari Frantisku Josefu I., aby v roce 1900 bud odstoupil nebo zemrel, prijal panovnik s vyslovenou nevrazivosti.
Ani jeho proslule listy takzvanym cinskym boxerum nepadly na urodnou pudu. Jejich povstani se mu nepodarilo ubrzdit a propuklo jiz v roce 1899.
K Cimrmanovym uspechum naopak patri zalozeni Australskeho statu. Na jeho radu zalozili Australane svuj svaz 1. 1. 1900, a jak mame zjisteno, hemzi se to v zakovskych knizkach nasich protinozcu v obcanske nauce samymi jednickami.
Maxi Planckovi pomohl Cimrman s jeho kvantovou teorii, takze ji stihl v kyzenem roce 1900 zverejnit.
Uspesny byl i jeho zajezd do Velke Britanie, kde popohnal vahajici Anglicany k zalozeni Labour Party.
Nejvice prace mel s Leninem. Kdyz se Cimrmanovi nepodarilo odradit ho od vydavani casopisu Jiskra varovanym telegramem "Pozor, z jiskry vzejde plamen", tlacil ho alespon k vydani v roce 1900. Lenin to stihl na posledni chvili v prosinci. Vycerpalo ho to vsak natolik, ze - jak vzpomina N. K. Krupska - jeste nikdy nemeli u Leninu tak vypraskaneho Dedu Mraze.
Musime s litosti konstatovat, ze tyto Cimrmanovy nazory nenasly sirsi odezvu ani dnes. Vezmeme napriklad volbu naseho noveho prezidenta: 29. 12. 1989. Kdo si to bude pamatovat? Kdyby byl mezi poslanci Federalniho shromazdeni alespon jeden cimrmanolog, ktery by ukrotil spontanni dychtivost stareho komunistickeho parlamentu mit uzuz na Hrade sveho oblibeneho disidenta, dala by se jeho volba pozdrzet o tri dny a nase deti se mohly krasne ucit: Prvni prezident po padu totality - 1. 1. 1990. Skoda.
© Copyright - text: Ladislav Smoljak a Zdenek Sverak