Rakouským univerzitám údajně hrozí pravicový extremismus

Datum: 22.10.96 09:24:00

VÍDEŇ 21.října (zpravodaj ČTK) - Rakouským univerzitám hrozí
po několika desetiletích znovu nebezpečí, že na nich převládne
vliv pravicově extrémních až nacionalistických sil. Způsobuje to
především výrazná podpora, kterou radikálním buršáckým spolkům
na rakouských vysokých školách v poslední době poskytuje krajně
pravicová strana Svobodných, vedená Jörgem Haiderem. V rozhovoru
pro ČTK to ve Vídni prohlásil odborný vedoucí Dokumentačního
archivu rakouského odboje (DÖW) Wolfgang Neugebauer.
"Dosud bezvýznamné buršácké spolky jsou ve zřetelné
propagandistické ofenzívě a na 30.října připravují ve Vídni
velkou studentskou slavnost ve starém nacionalistickém stylu.
Bez finanční a politické podpory strany Svobodných by něco
takového bylo zcela nemyslitelné," řekl Neugebauer, jehož úřad
je zaměřen na boj proti opětnému oživování nacismu v zemi.
Již ve 30. a 40.letech byly rakouské univerzity baštou
pravicového extremismu a nacionálního socialismu. Vliv
buršáckých spolků, které tyto tendence na vysokých školách
šířily, přetrvával až do 60.let. Od začátku 70.let pak nastal
jejich úpadek a řada spolků zanikla.
Tento vývoj byl výsledkem rostoucího vlivu sociální
demokracie v Rakousku, která za éry kancléře Bruna Kreiského
dosáhla značného materiálního rozkvětu a vedla politiku
tolerance a neangažovanosti. Ještě při loňských volbách do
"studentského parlamentu" rakouských vysokých škol získaly
krajně pravicové skupiny podporu pouhých čtyř procent studentů.
Svobodní se snaží politickou blokádu ostatních stran ve
vztahu ke své formaci překonat pronikáním do stále dalších
vrstev společnosti. Frakce Svobodných mezi univerzitními
studenty rychle roste a snaží se zde vytvořit "třetí sílu" vedle
dosud převládajících skupin mladých lidovců a sociálních
demokratů. Svůj vliv se Svobodní snaží rozšířit i podporou
buršáckých spolků, které se označují za nositele "správných
národních tradic".
"Tento trend se u Svobodných jednoznačně prosadil poté, co
před několika lety vedení této dosud víceznačné formace převzal
Jörg Haider. Vystrnadil ze strany liberální proudy kolem Heidi
Schmidtové (nyní předsedkyně Liberálního fóra), přetvořil
Svobodné na 'stranu jednoho muže' a posilováním vlivu nacionálně
proněmecky zaměřených skupin směřuje trvale stále více doprava,"
zdůraznil Neugebauer.
Podle materiálů DÖW se nyní mezi Svobodné integrují dosud
roztříštěné pravicově extremistické skupiny, které vždy
směřovaly k neonacismu, a šíří mezi ostatními členy strany i v
celé společnosti propagandu revize pojetí druhé světové války a
nenávist k cizincům. "Svobodní se stali hlavní silou šíření
pravicového extremismu v Rakousku," uvádí se v publikaci DÖW,
vypracované na toto téma. Mají prokazatelné ideové i osobní
spojení se skupinami, které integrovat nemohou, protože jejich
představitelé byli v posledních letech souzeni a vesměs
usvědčeni z porušování zákona proti znovuoživování nacismu.
K takovým organizacím patří zakázaná Liduvěrná
mimoparlamentní opozice, bojová skupina "správných německých
hochů" Kamarádi Langenlois, kterou až do svého odsouzení vedl
syn význačného představitele Svobodných Hanse Jörga Schimaneka,
či soudem rozehnaná skupina kolem časopisu Aula. Prokazuje se
také blízká příbuznost těchto kruhů Svobodných s teroristickou
skupinou nazývající se Bajuvarská osvobozenecká armáda, která v
Rakousku vyvolala již pět vln dopisových atentátů a dosud se ji
nepodařilo odhalit.
Na rakouských univerzitách se proti tažení krajní pravice
již začíná zdvihat odpor. Vedení univerzity ve Štýrském Hradci
zakázalo buršáckou slavnost, připravovanou na 26.října, den
státního svátku vzniku Rakouské republiky. Na vídeňské
univerzitě je pro takový krok vliv Svobodných v profesorských
kruzích již příliš silný. Proto na 30.října chystají
demokratičtí studenti k slavnosti Německého buršáckého spolku
protidemonstraci pod heslem Žádný národ, žádná říše, žádný vůdce
- což je parafrází někdejšího nacistického sloganu Jeden národ,
jedna říše, jeden vůdce.
Účast na vídeňské buršácké slavnosti, konané pod názvem
"Přínos Rakouska k německým dějinám a současnosti", odřekla pod
tlakem demokratických sil nejen rakouská armáda, jejíž čestná
jednotka měla v součinnosti s "vlasteneckými studenty" položit
věnec u hrobu neznámého vojína, ale i někteří političtí
představitelé, kteří se měli zúčastnit pódiové diskuse, mezi
nimi i třetí předseda parlamentu za Svobodné Willi Brandauer.
"Svobodní se nemohou hodnověrně vydávat za rakouské
vlastence, když se podílejí na akcích pořádaných extrémně
pravicovými organizacemi," prohlásil v této souvislosti
Neugebauer. Upozornil na podporu poskytovanou Svobodnými
rakouským spolkům bývalých příslušníků SS, které Jörg Haider
nedávno označil za "úctyhodné lidi", jejichž "přínos pro vlast
ještě musí být zhodnocen".
Podle rakouských politických pozorovatelů však může být růst
vlivu Svobodných a spolu s nimi extrémní pravice zastaven pouze
vnitřní obrodou dosud vládnoucích sociálních demokratů a
lidovců. Jejich struktury dlouhým pobytem u moci poněkud
zkostnatěly a nedokáží již tolik nacházet uspokojující odpovědi
na potřeby a problémy, pociťované společností. Ta se pak ve
stále větší míře nechává získat lacině radikální argumentací
typu "Rakousko Rakušanům" a "jen německé Rakousko je skutečným
Rakouskem", předkládanou s nepopiratelnou demagogickou
obratností šéfem Svobodných Haiderem.
Ivan klindera em jf
220924 OCT 96