Tisk o Vodičkově návrhu a registraci senátních kandidátů

Datum: 23.10.96 02:34:00

PRAHA 23.října (ČTK) - Zamítnutí návrhu ministra práce a
sociálních věcí Jindřicha Vodičky, aby v prvních třech dnech
pracovní neschopnosti nedostávali lidé žádné nemocenské dávky,
rozhodnutí Ústavního soudu o zaregistrování dalších čtyř
kandidátů pro senátní volby, pokračující spory o odvolání
prozatimního ředitele Bezpečnostní informační služby Stanislava
Devátého a pochybnosti o údajném onemocnění některých českých
vojáků působících ve válce v Perském zálivu, jsou hlavními
tématy domácího zpravodajství většiny dnešních českých deníků.
Ze zahraničněpolitických událostí si listy všímají mimo jiné
výzvy amerického prezidenta Billa Clintona k rozšíření NATO do
roku 1999, údajného znepokojení amerického ministra zahraničí
Warrena Christophera nad nízkými výdaji České republiky na
zbrojení, rozhořčení francouzského prezidenta Jacquese Chiraca
nad chováním izraelské ochranky během jeho návštěvy v Izraeli, a
pokračujících bojů v Afghánistánu.
Vynucený odchod ředitele Středočeského úřadu vyšetřování
podplukovníka Josefa Douchy do civilu je prohrou profesionála a
vítězstím diletanta, míní Jiří Hanák ve Svobodném slově. Zatímco
Doucha byl podle jeho názoru jedním z nejlepších vyšetřovatelů,
odborná kvalifikace Fendrycha, který prohlásil, že si nemyslí,
že by se "odchodem pana Douchy zhroutila činnost
vyšetřovatelského úřadu, je "ojedinělá".
Josef Doucha není první ani poslední. Dva jeho kolegové z
černého seznamu, důstojníci Gregor a Svoboda jsou dokonce ve
vazbě. Proč ten pogrom na nepohodlné profesionály, ptá se Hanák.
Odlišný názor a odlišný přístup k práci? Možná. Vědí snad něco
na někoho? Také možná. Žárlivost mocných neumětelů? Více než
možné. Ministři vnitra přicházejí, odcházejí a pes po nich ani
neštěkne. Vacátkové se však musí narodit a v jejich legendách
žijí i po smrti, uzavírá Hanák.
U opozice nejméně oblíbený ministr vlády Jindřich Vodička
zase provokuje strážce sociální solidarity z Lidového domu,
uvádí svůj komentář Tomáš Marek v Mladé frontě Dnes. Předložil
totiž kolegům ve vládě návrh na poměrně revoluční změnu systému
nemocenskýh dávek. Při hodně velkém zjednodušení se dá říci, že
jeho cílem je dávat o něco méně těm, kteří do pytlíku s penězi
na podporu nemoci platí nejméně, a o něco více naopak těm, kteří
dávají hodně. Bylo načase - současná praxe totiž nemá nic
společného se solidaritou bohatších s chudšími, ale jde o státem
posvěcenou hru na Jánošíka, míní Marek.
Vodička prokázal podle komentátora jistou nepřehlédnutelnou
dávku statečnosti když postavil svůj návrh tak jednoznačně.
Myšlenka, aby první tři dny nemoci byly placeny výrazně méně než
dosud a teprve po nich začaly naskakovat o to větší faktické
částky, se však podle Marka vůbec nelíbí sociální demokracii.
Není divu - relativně totiž více postihne ty, pro které je dnes
poměrně výhodné pár dní stonat. Tedy hůře placené skupiny
obyvatel, které patří k obvyklé volební základně levice, dodává.
Opoziční a mediální kritika chyb, kterých se koalice
dopustila v procesu privatizace, bankovní skandály i emocionální
diskuze vyvolaná slovy Václava Klause, že se sociální demokracie
snaží zvrátit polistopadový vývoj, přerostly v některých
případech do diskuse o celkové správnosti reformního kursu
staronové koalice, zamýšlí se Jiří Pehe v Lidových novinách.
Odpověď premiéra Václava Klause v nedávné televizní Debatě na
ostrou kritiku sociálnědemokratického poslance Zaorálka podle
Peheho dosti přesně vystihla situaci. "Vy a já asi nežijeme v
téže zemi," řekl předseda vlády.
V současné diskuzi jde podle komentátora skutečně o
rozlišení mezi těmi, kteří jako by nežili v této zemi a nechtějí
vidět ono pozitivní, čeho bylo dosaženo, a těmi, kterým jde o
nápravu chyb v rámci již vytvořeného systému. To je také dělící
čára mezi konstruktivní opozicí a opozicí, která se řídí
především heslem "čím hůře tím lépe," domnívá se Pehe. Jak
opozice, tak koalice se spíše musí zamýšlet nad tím, jak v rámci
tohoto systému napravit chyby a jak tento systém případně
vylepšit, uzavírá Pehe.
Ostře nabroušené šavle zůstaly na víkendovém zasedání
předsednictva ČSSD v pochvách. Rozkaceným "přátelům" to velel
rozum: kdyby poslanecký klub ČSSD ztratil byť jen jednu hlavu,
zmrzačilo by ho to na invalidu, který by mohl vládní koalici
sice hrozit berlemi, ale nic víc, protože by opozici právě ta
exkomunikovaná hlava mohla chybět v parlamentní většině, míní
Přemysl Janýr v Právu.
Jestliže sociální demokracii něco poskodilo, pak to byl
podle Janýra pouze "mediální tyátr" rozpoutaný kolem názorových
rozporů uvnitř strany. Zcela specifické je pak podle něj
obvinění vznesené poslancem Michalem Krausem, že koalice čtyři
proskribované poslance koupila, že se, jinak řečeno,
"zaprodali". Ne vždy napadení reagovali s potřebnou rozvahou,
uvádí Janýr.
Předpokladem pro další vzestup ČSSD je získání těch, kterým
je svým základním programem sice blízká, ale kteří v ní nevidí
stranu, která z principu říká ke všemu "ne". Proto musí mít
odvahu říci jednou "ano". To vedlo ty čtyři proč hlasovali tak
jak hlasovali, domnívá se Janýr.
jac kj
230234 OCT 96