Vládní koalice se bude zabývat otázkou obsazení funkce šéfa BIS

Datum: 23.10.96 15:18:00

PRAHA 23.října (ČTK) - V nejbližších dnech se bude vládní
koalice zabývat otázkou definitivního obsazení funkce šéfa
civilní kontrarozvědky. Podnětem k jednání je návrh ministra bez
portfeje Pavla Bratinky (ODA) stojícího v čele Rady pro
zpravodajskou činnost, který podle časopisu Týden před několika
dny vládě navrhl odvolat prozatímního ředitele Bezpečnostní
informační služby (BIS) Stanislava Devátého. Podle Hospodářských
novin diskusi o jeho případném odvolání na vnitrostranickém
jednání čelných představitelů ODS minulé úterý otevřel ministr
vnitra Jan Ruml.
Při jednání lze podle informací tisku očekávat ostrý střet
mezi zástupci ODS a ODA, která počítá s podporou KDU-ČSL.
Ministři nejsilnější vládní strany totiž měli minulé úterý na
jednání vlády Bratinkův návrh odmítnout a premiér Václav Klaus
po úterní poradě ministrů uvedl, že jeho strana podporuje
setrvání Devátého ve funkci. Naproti tomu KDU-ČSL nemá podle
sdělení jejího vysokého představitele v dnešních Lidových
novinách eminentní zájem na odvolání Devátého. V zájmu dořešení
problému a při vhodném kandidátovi na tento post je však ochotna
návrh ODA podpořit.
Bratinka podle České televize svůj úmysl se změnou vedení
BIS Devátému již oznámil. Týden uvedl, že má v záloze svého
kandidáta, jímž je vysoký úředník ministerstva zahraničí a
bývalý atašé v USA Vladimír Galuška. V nedávné době se v
souvislosti s funkcí šéfa BIS hovořilo také o bývalém řediteli
ekonomické kontrarozvědky a pozdějším kandidátovi ODA v
letošních volbách do Poslanecké sněmovny Janu Šulovi.
Naposledy se o odchodu Stanislava Devátého z vedení tajné
služby spekulovalo letos v létě. ČSSD mimo jiné jeho odvoláním
podmiňovala po červnových parlamentních volbách svoji podporu
menšinové vládě premiéra Klause. Požadavek byl logickým
vyústěním nedůvěry k šéfovi tajné služby, kterou opozice
vyjadřovala po celou dobu jeho působení ve funkci od prosince
roku 1992. Opoziční politici vytýkali Devátému neprofesionalitu
a předseda ČSSD Miloš Zeman jej několikrát veřejně nazval
lhářem. Naposledy se tak stalo v souvislosti s letošní únorovou
aférou kolem tajné výroční zprávy BIS, v níž se měly objevit
obavy z možného ovlivnění budoucích parlamentních voleb v ČR
ruskou tajnou službou. Zeman tehdy Devátého vyzval, aby obvinění
buď prokázal nebo odstoupil.
Funkční období Stanislava Devátého však neprovázela pouze
kritika z opozičního tábora. Výhradami se netajili ani
představitelé koaličních stran. Nejvážnější konflikt vznikl
počátkem roku 1995, kdy předseda ODA a místopředseda vlády Jan
Kalvoda obvinil BIS z nezákonného shromažďování informací o
politických stranách. Podporu Kalvodovu kroku tehdy vyjádřil i
předseda KDU-ČSL Josef Lux. Devátý nabídl svou rezignaci v
případě, že se obvinění ukáží jako oprávněná, vládní ani
parlamentní komise je však nepotvrdila.
Do stejného období na počátku roku 1995 spadá i aféra okolo
údajného výroku Devátého, který měl pronést v období amerických
prezidentských voleb v listopadu 1992 a v němž označil kandidáta
na prezidentský post Billa Clintona za kryptokomunistu, jemuž je
nutno zabránit v cestě do Bílého domu. Tehdejší Federální
bezpečnostní služba, s Devátým na postu náměstka, byla navíc v
podezření, že se pokusila zasáhnout do prezidentských voleb
vypracováním materiálu pro volební štáb George Bushe. Fakta,
kompromitující Billa Clintona, měla souviset s jeho pobytem v
Praze v roce 1970. Devátý existenci tohoto výroku i celé operace
popřel, stín pochybností však nad ním zůstal i nadále.
Stanislav Devátý stojí v čele BIS od prosince roku 1992.
Vzhledem ke koaličním nejasnostem kolem personálního obsazení
křesla ministra obrany byl jmenován pouze ředitelem prozatímním.
Tento "provizorní" stav však trval i po skončení koaličních
jednání a Devátý nebyl definitivně potvrzen ani po schválení
nového zákona o BIS v červenci roku 1994.
S činností tajných služeb se Devátý setkal již v roce 1990
jako člen Komise Federálního shromáždění pro vyšetření událostí
ze 17.listopadu 1989. Jeho kritici mu dodnes nemohou zapomenout,
že údajně ukázal americkým novinářům přísně tajný spis Jana
Kavana, kterého komise označila za vědomého spolupracovníka StB,
avšak soud toto obvinění později odmítl. Devátý naopak tvrdí, že
novinářům zajímajícím se o práci komise, ukázal pouze krabici
nadepsanou Kavanovým jménem a obsahující svazek náhodných
písemností. Skutečný spis byl podle něj již zpátky na
ministerstvu vnitra.
Stanislav Devátý se narodil 8.června 1952 ve Zlíně. Vyučil
se elektrikářem, později absolvoval střední průmyslovou školu.
Vystřídal různá zaměstnání, pracoval jako dělník, prodavač,
opravář. V roce 1985 podepsal Chartu 77, o rok později se stal
členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
Před listopadem 1989 byl za své protirežimní aktivity
pronásledován komunistickými úřady a několikrát uvězněn. Vzápětí
po listopadových událostech se aktivně zapojil do politického
života, v roce 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění
za Občanské fórum. V roce 1991 se stal členem ODS, avšak
členství mu bylo pozastaveno v souvislosti s jmenováním do
funkce náměstka Federální bezpečnostní služby v srpnu 1992 a
posléze prozatímního ředitele její české nástupnické organizace.
Stanislav Devátý je rozvedený a má jednu dceru. V roce 1995
složil závěrečnou zkoušku na právnické fakultě.
Dana Petrů Tomáš Miřátský sch kar kš
231518 OCT 96