FT k výzvě prezidenta Clintona k rozšíření NATO do roku 1999

Datum: 23.10.96 13:57:00

(servis MONITOR)
LONDÝN 23.října (ČTK/FT) - Veřejnou výzvou, aby
Severoatlantická aliance (NATO) přijala první skupinu bývalých
komunistických zemí do svých řad do dubna roku 1999, se americký
prezident Bill Clinton osobně postavil za projekt, který si
vyžádá politickou odvahu a pevné nervy jak Washingtonu, tak
všech evropských vlád, píše dnes britský list Financial Times.
Odměna za nový evropský bezpečnostní řád, jehož jádrem by
bylo rozšířené a zreformované NATO, je velice žádoucí. Půjde-li
všechno podle plánu, budou obrysy evropského
poststudenoválečnického bezpečnostního uspořádání nastíněny na
summitu plánovaném na příští rok, jehož se zúčastní nejvyšší
představitelé všech západních vlád a zřejmě také vůdci Ruska a
dalších východoevropských států.
Číhají však na nás velké nástrahy. Patří k nim téměř
nepochybně odstrašující taktika Ruska, výhrůžně hovořícího o
odvetných opatřeních v případě, že NATO rozšíří své řady bez
jeho souhlasu.
Prezident Clinton učinil první krok na cestě ke zvládnutí
tohoto problému výrokem, že rozšíření Aliance není namířeno
proti nikomu. Spojené státy a jejich spojenci nicméně stojí před
akutním dilematem: Jak daleko mohou zajít při zmírňování námitek
Ruska proti rozšíření NATO, aniž by to znamenalo odklon od
zásady, že žádná třetí země nemůže Alianci diktovat, co má
dělat?
Přední západní politici v debatách mezi čtyřma očima
nasťinují některé řídící principy toho, co může a nemůže být
učiněno s cílem rozptýlit obavy Ruska. V podstatě by podle
jejich mínění mělo být smířlivé gesto Západu vůči Moskvě něčím
víc než jen pouhým diplomatickým ekvivalentem drobku
předhozeného hladovému a rozzuřenému medvědovi. Musí to být
opatření, která jsou sama o sobě žádoucí pro obě strany.
Je zřejmé, že návrh USA na těsnou spolupráci NATO s Ruskem,
poskytující rámec pro politické konzultace a řešení krizí ve
vzájemných vztazích, by tomuto požadavku vyhovoval. Stejně tak
návrh Pentagonu na těsnější spolupráci NATO s Ruskem při
zajišťování míru v Bosně i jinde.
Podmínky zmíněné těsné spolupráce je nutno pečlivě stanovit
s cílem znemožnit Moskvě vetovat rozhodnutí Aliance. Ve všech
sférách s výjimkou své hlavní funkce - obrany území svých
členských států - by mohlo NATO udělat mnohem víc pro
informování Ruska a jeho angažovanost.
V současné době nehrozí žádné patrné nebezpečí invaze. Pokud
tomu tak bude i nadále, zreformovaná Aliance stráví více času
uskutečňováním svch nových funkcí, jako je mírotvorné úsilí ve
třetích zemích, na němž se mohou Rusko a další nečlenské státy
rozsáhle podílet.
Rusku je třeba dát jasně na srozuměnou, že souhlasem s
rozšířením NATO může získat všechno, obstrukcemi však nic.
ros ld

231357 OCT 96