Maďarská revoluce v roce 1956 vyvolala v Kremlu paniku

Datum: 23.10.96 18:27:00

MOSKVA 23.října (ČTK) - Kreml přijal rozhodnutí o vojenském
potlačení demokratické revoluce v Maďarsku v říjnu 1956 v
panickém stavu. Vyplývá to ze záznamů z jednání, o jejichž
obsahu dnes referoval historik Vjačeslav Sereda, který je nalezl
v moskevských archivech.
Maďarská revoluce začala 23.října pouličními manifestacemi
proti stalinistickému režimu. V následující noci se pak sešlo
předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Sovětského
svazu (KSSS) na mimořádném zasedání, aby prosoudilo tuto
bezprecedentní situaci.
Sovětští představitelé byli tehdy rozděleni. "Pokud
zasáhneme do vnitřních záležitostí Maďarska, poškodíme svou
pověst," upozornil Anastas Mikojan. Vláda reformisty Imreho
Nagye, který byl před několika hodinami jmenován maďarským
premiérem, měla podle Mikojana zvládnout vnitřní krizi sama.
Sovětský maršál Kliment Vorošilov však trval na použití síly.
Maršál Georgij Žukov, hrdina druhé světové války, zprvu hájil
mírnější řešení, pak však přešel do tábora stoupenců tvrdé
linie.
Rozhodnutí o vyslání tanků bylo přijato na dalším zasedání
předsednictva 31.října. Byl to sám Nikita Chruščov, kdo svým
kolegům navrhl násilné řešení. "Naše strana nás nepochopí. Po
Egyptu (narážka na současnou suezskou krizi) ztrácíme Maďarsko.
Nemáme jinou volbu," prohlašoval. Všichni přítomní se připojili
k jeho názoru: maršál Žukov, ministr zahraničí Vjačeslav
Molotov, Nikolaj Bulganin, Lazar Kaganovič a Alexandr Saburov.
"Rozhodnutí vojensky intervenovat bylo přijato v panice,
protože vysocí činitelé v Kremlu si uvědomili, že nejde o malé
nepokoje, ale o rozsáhlé lidové hnutí", poznamenal k tomu
Sereda.
Sereda, který disponuje záznamy z jednání předsednictva
ústředního výboru KSSS od jara do podzimu 1956, oznámil, že je
bude publikovat v knize, která vyjde za dva měsíce.
bep pz
231827 OCT 96