Spojené státy nemají jasno v politice vůči Afghánistánu

Datum: 23.10.96 18:51:00

NEW YORK 23.října (zpravodajka ČTK) - Spojené státy nemají
jasno v politice vůči Afghánistánu a nyní se opatrně distancují
od hnutí Taliban. Vyplývá to z dnešního článku deníku The New
York Times.
Po krátkém flirtování s muslimským hnutím se vláda Billa
Clintona rozhodla držet si Taliban od těla, uvedl list.
Ministerstvo zahraničí ale ještě před několika týdny vnímalo
Taliban jako sílu, která by konečně mohla zajistit Afghánistánu
stabilitu. V zásadě však oficiální místa nevěnovala událostem v
zemi dostatečně pozornost.
Pak se náhle na Afghánistán a také na ovzduší teroru, který
Taliban vyvolal v různých částech země, soustředila, a rychle d
vstřícnosti couvla.
Zároveň s krutou interpretací islámského práva, které
vystavuje ženy útlaku a uplatňuje tvrdé tresty včetně poprav
obchodníků s drogami, Taliban přes rok kontroluje údolí, v němž
se pěstuje mák na opium. Vojenští velitelé hnutí navíc v roce
1994 více než rok zadržovali čínské a pákistánské rukojmí,
odpírali jim potravu a lékařské ošetření. Zadržovali také ruské
piloty.
Představitelka amerického ministerstva zahraničí Glyn
Daviesová přitom v září uvedla, že USA chtějí poslat do
Afghánistánu diplomaty, aby s představiteli Talibanu projednali
možnost navázání diplomatických vztahů. Jen o tři dny později
mluvčí ministerstva Nicholas Burns uvedl, že není ani pomyšlení
na navázání vztahů a vyjádřil znepokojení nad stavem lidských
práv v zemi. Krátce před tím, než americký chargé d'affaires v
Pákistánu John Holtzman odjel na schůzku s vůdci Talibanu,
Washington ji zrušil. Hlavně proto, že Taliban Holtzmana nechtěl
přijmout.
Změny pohledu Washingtonu se v zásadě kryly se změnami
vnímání situace společností Unocal International Energy
Ventures, která pracuje se Saúdskou Arábií na projektu plynovodu
a ropovodu z Turkmenistánu do Pákistánu přes část afghánského
území. Společnost byla také napřed optimistická, ale později své
postoje umírnila. Clintonova vláda projekt podpořila a Clinton
loni osobně apeloval na turkmenské prezidenta Saparmurada
Nijazova, aby kontrakt podepsal.
Julie Stejskalová pek ank
231851 OCT 96