Příštím předsedou norské vlády Thorbjörn Jagland

Datum: 24.10.96 10:15:00

PRAHA 24.října (ČTK) - Norská premiérka Gro
Harlemová-Brundtlandová ve středu při debatě v parlamentu
překvapivě oznámila, že její menšinová sociálnědemokratická
vláda v pátek odstoupí. Jejím nástupcem v čele norské vlády by
měl být předseda Norské dělnické strany (NDA) Thorbjörn Jagland.
Svým rozhodnutím ohromila pragmatická premiérka,
nejoblíbenější politická osobnost této malé severské země za
posledních 15 let, nejen 4,3 miliónů obyvatel, ale i samotného
Jaglanda. Ten se o jejím úmyslu rezignovat dozvěděl deset minut
před veřejným oznámením.
Thorbjörn Jagland pochází z Drammenu, průmyslového přístavu
vzdáleného 50 km západně od Osla. Jeho otec byl svářečem a
členem NDA a strýc redaktorem v místních novinách vydávaných
NDA. Ve třinácti letech vstoupil do mládežnické skupiny
organizované při NDA a v letech 1977-1981 tuto skupinu sám vedl.
Na rozdíl od studované Harlemové-Brundtlandové nezískal žádnou
akademickou hodnost. Nedokončil vysokoškolská studia a přehled
získal sebevzděláváním a četbou. V mládí vynikl jako skokan na
lyžích.
Sympatie Harlemové-Brundtlandové si Jagland získával
postupně. Jako mladý radikál, bojující mimo jiné v roce 1972
proti členství Norska v NATO a vystupující proti Evropskému
hospodářskému společenství, byl pro NDA příliš "červený".
První stranickou funkci získal Jangland na začátku 80.let, a
to přes odpor Harlemové-Brundtlandové, která v té době přebrala
předsednickou funkci v NDA. Jako tajemník pro plánování NDA
postupně umírňoval svoje názory. V roce 1986 byl jmenován
tajemníkem NDA a pověřen modernizací strany.
Ještě v roce 1988 Jagland odmítal možnost vstupu Norska do
Evropské unie. O pět let později, kdy požádalo Norsko opětovně o
vstup, změnil názor a vstup podporoval. Za důvod změny názoru
označil pád berlínské zdi v roce 1989, který odstranil
prohlubující se propast mezi východem a západem.
V roce 1992, po sebevraždě svého syna, přenechala
Harlemová-Brutlandová Jaglandovi předsednictví v NDA a zůstala
pouze v čele vlády. Přesto byla nadále pokládána za duchovního
vůdce strany. V knize z roku 1993 Jagland připustil, že ve stínu
oblíbené Harlemové-Brutlandové měl obavy o svoji politickou
budoucnost.
Během posledních čtyř let ve své pozici "korunního prince"
NDA Jagland vyzrál v předního vůdce strany a jasného kandidáta
na úřad ministerského předsedy.
Pětačtyřicetiletý Jagland je rezervovaný a tichý. Pokládá se
za "venkovského chlapce" jemuž je cizí prostředí vysoké
politiky. "Jsem plachý, nerad poutám pozornost, neřídím drahá
auta. Chtěl bych být farmářem a nechat se probouzet kokrháním
kohouta."
Do popředí svého zájmu staví rodinu. V roce 1986 odmítl
nabídku na vládní místo s odůvodněním, že potřebuje více času na
výchovu svých dvou synů.
Naďa Brožová pz
241015 OCT 96