|
Otřes v českém bankovnictví, způsobený
nedávným krachem Kreditní banky Plzeň, tentokrát zasáhl až do
jeho nejvyšších sfér. Bankovní rada České národní banky (ČNB)
jmenovala do Agrobanky, pátého největšího finančního domu v
České republice, dočasného správce. Podle představitelů ČNB je
to přímý důsledek negativního dopadu vyšetřování případu
Kreditní banky a obvinění vznesených proti osobám úzce spjatých
s Agrobankou.
Spekulace o potížích největší soukromé banky s aktivami v
tzv.likvidní formě, ze kterých je možno přímo vyplácet klienty,
se objevily v posledních týdnech ve sdělovacích prostředcích
několikrát. Nejistota okolo situace Agrobanky se zásadním
způsobem prohloubila po zvěřejnění prvních výsledků šetření pádu
Kreditní banky Plzeň, ukazujících na jeho souvislost s některými
aktivitami společnosti Motoinvest, která hraje v Agrobance
dominantní roli. Mezi obviněnými figurují jména dvou vrcholných
představitelů této společnosti Jana Dienstla a Davida
Knopa-Kostky, který je současně členem dozorčí rady Agrobanky.
Další člen dozorčí rady a zároveň generální ředitel Motoinvestu
Pavel Tykač navíc nečekaně odcestoval do zahraničí.
Dočasná správa a následná opatření, jež mají podle ČNB
situaci stabilizovat a zajistit vklady nejen drobných
střadatelů, ale i firem a dalších subjektů, jen potvrzují fakt,
že z hlediska státních orgánů se Agrobanka, s bilanční sumou 70
miliard korun, řadí do kategorie "too big to fail", tedy mezi
instituce příliš velké na to, aby je stát nechal padnout. Podle
informací otištěných v týdeníku Respekt 9.září 1996 mají státní
fondy, především Státní fond tržní regulace a Všeobecná
zdravotní pojišťovna uloženy v tomto bankovním domě více než 10
miliard korun, poloviční částku má v Agrobance i Česká
spořitelna.
Současné potíže Agrobanky mají podle Hospodářských novin z
16.srpna 1996 počátek v obchodních transakcích, k nimž došlo v
prosinci minulého roku. Tehdy vrcholil boj mezi finanční
skupinou Motoinvest, vlastnící 13 procent akcií, a Investiční a
poštovní bankou (IPB) o rozhodující vliv v Agrobance. IPB
nakonec ustoupila a nabídla svůj podíl (17,5 procent)
Motoinvestu k odkoupení. Zároveň však tento obchod, díky němuž
mohl Motoinvest Agrobanku ovládnout, podmínila odkupem dalšího
balíku akcií, mezi nimiž bylo i více než 15 procent problémové
Kreditní banky Plzeň.
S kontroverzní finanční skupinou Motoinvest bylo jméno
Agrobanky porvé spojeno koncem loňského roku, v době, kdy
vrcholila akce Motoinvestu s názvem "Fondy". Tato doposud
neznámá skupina finačníků nejprve sama a později prostřednictvím
Plzeňské banky nakoupila podíly v investičních fondech
kontrolovaných předními českými bankami. Poté se Motoinvest
rozhodl nabídnout odkoupení akcií všem českým akcionářům.
Garantem akce známé jako "třetí vlna kupónové privatizace" se
stala Plzeňská banka. Proti skupině Motoinvestu zasáhla
centrální banka. Situace se začala uklidňovat poté, co
Motoinvest odprodal zpět akcie ČSOB a Komerční bance.
Pozadí akce se vyjasnilo v listopadu 1995, kdy Agrobanka
zveřejnila informaci, že se podílela na částečném financování
akce "Fondy". Jeden z prvních útoků Motoinvestu totiž směřoval
právě na investiční fondy Agrobanky. Její vedení se však, místo
války, s Motoinvestem dohodlo, neboť v té době bylo pod silným
tlakem IPB, usilující o pohlcení Agrobanky. Výsledkem byla v
daném okamžiku oboustranně prospěšná spolupráce, Motoinvest mohl
díky finanční injekci Agrobanky razantně zaútočit i na fondy
velkých bankovních domů a Agrobanka podle tehdejšího
místopředsedy představenstva Pavla Jandy "dělala dobré obchody".
Na své expanzní plány musela rezignovat i IPB.
Nové tendence ve strategii Agrobanky odrážela i změna ve
vedení z ledna letošního roku, "dobrovolně" odstoupivšího
generálního ředitele Stanislava Labounka vystřídal dosavadní
míspoředseda představenstva Pavel Janda a mezi novými členy
představenstva se objevili i dva zástupci Motoinvestu David
Knop-Kostka a Pavel Tykač. Agrobanka také zároveň oznámila
převzetí investiční společnosti Creditanstalt, jejíž aktiva se
blížila čtyřem miliardám korun. Rovněž uzavřela dohodu o
strategické spolupráci s Bankovním domem Skala, přičemž skupina
kolem Motoinvestu již před časem odkoupila od finanční skupiny
Skala Vojenský otevřený penzijní fond.
V květnu 1996 požádala Agrobanka ČNB o možnost držení
majoritního podílu v Plzeňské bance, přičemž tuto žádost chápala
jako první krok k budoucí fúzi. Červencová valná hromada
Agrobanky však sloučení neprojednávala, údajně z důvodu novely
obchodního zákoníku, která zpřísnila podmínky takovéhoto aktu.
Přestože Agrobanka v průběhu roku vykazovala rostoucí čistý
zisk, cena jejích akcií měla sestupnou tendenci. Tu podpořila i
zpráva mezinárodní investiční banky CS First Boston, v níž
doporučuje investorům akcie prodat. Odůvodňuje to tím, že
Agrobanka je představitelem klasické riskantní bankéřské
strategie, což znamená na jedné straně vysoké úroky z vkladů a
na straně druhé poskytování rizikovějších úvěrů a investice do
cenných papírů s proměnlivým výnosem.
Agrobanka, jako univerzální banka s devizovou licencí,
zahájila činnost 1.července 1990 se základním jměním 750 miliónů
korun. Zákládajícími akcionáři se stala především zemědělská
družstva, zemědělské a potravinářské podniky, finanční instituce
a soukromé osoby.
Již v říjnu 1991 kolem ní vypukla první aféra, kdy proti
tehdejšímu řediteli Janu Královi bylo zahájeno trestní stíhání
za nabízení úplatku v hodnotě jednoho miliónu korun předsedovi
vlády ČR Petru Pithartovi. Po několika letech průtahů byl v
červnu 1995 Král uznán vinným z trestného činu podplácení a
odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 18 měsíců s podmíněným
odkladem na čtyři roky a k peněžitému trestu 40 tisíc korun.
Za loňský rok činil čistý zisk Agrobanky 373 miliónů korun,
bilanční suma byla 69,5 miliardy korun, celkový objem úvěrů
poskytnutých klientům dosáhl 43 miliard korun a objem vkladů
klientů činil 52 miliard korun.
|
Profil: Agrobanka - další černé dny českého bankovnictvní