Profil: Propouštění zaměstnanců v České spořitelně může znamenat problémy i konsolidaci

Datum: 16.09.96

PRAHA - Česká spořitelna (ČS) propustí několik tisíc zaměstnanců a podstatně sníží počet svých poboček. Jak uvedl tiskový mluvčí spořitelny Pavel Jiroušek, zatím nebylo rozhodnuto, zda se propouštění bude týkat spíše administrativy nebo zaměstnanců pracujících na přepážkách. V příštích pěti letech by se měl počet zaměstnanců snížit ze současných téměř 19.000 na 12 až 14 tisíc. Již dříve generální ředitel Jaroslav Klapal oznámil, že 95 procent bilanční rozvahy společnosti je dílem pouhých 600 poboček. Spořitelna zatím snížila jejich počet z 2205 v roce 1992 na současných 1864 a hledá další možnosti racionalizace. Propouštění zaměstnanců je však dalším z množících se signálů, které by bylo možné vyložit i jako předzvěst možných problémů tohoto finančního giganta. ČS, která dříve měla v podstatě monopol na bankovní služby občanům, nyní ovládá třetinu trhu v oblasti primárních vkladů. Peníze má u ní uloženo zhruba 57 procent drobných střadatelů a její potíže by mohly zasáhnout většinu obyvatel ČR. Poslední vlnu diskusí rozvířil nedávno předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman, který ČS v televizní diskusi označil za problémovou. Předseda ČSSD naznačil v souvislosti s případem Kreditní banky Plzeň pád dalších peněžních domů. V určitých problémech je například ČS, řekl. Tímto výrokem si vysloužil vlnu kritiky především od managementu ČS a z řad vládnoucí koalice. "Jakékoli zpochybňování bezpečnosti vkladů miliónů občanů, tisíce podnikatelů a stovek měst a obcí v ČS je nepravdivé, zavádějící a zcela nepochopitelné," zdůraznil tiskový mluvčí ČS Pavel Jiroušek. "ČS je zcela zdravý a prosperující ústav, což potvrzují i výsledky za loňský rok," řekl. Nicméně již před časem uvedl český tisk, že ČS se v minulosti dostala do značných potíží vinou úvěrování krachujících bank. Podle těchto informacích ČS pouze v Kreditní a průmyslové bance, AB Bance a České bance ztratila asi čtrnáct miliard korun. Momentem, který vzbudil pochybnosti o situaci uvnitř ČS byl také článek v časopise Business Central Europe, kde autor např. tvrdí, že ČS je "beznadějně špatnou bankou". ČS očekává podle generálního ředitele ústavu pro letošní rok nárůst čistého zisku na 2,1 miliardy korun z loňských 263 miliónů Kč. Hrubý zisk před odpisy do rezerv a daňovými odvody má letos činit podle Klapala nejméně 6,1 miliardy Kč. Loni měla spořitelna hrubý zisk 9,17 miliardy Kč, naprostou většinu z něj však dala do rezerv na pokrytí ztrát z problémových úvěrů. Analytici souhlasí, že finanční situace spořitelny je letos mnohem lepší než loni, pochybnosti však přetrvávají vůči její neprůhledné vlastnické struktuře. Zde je jasné pouze to, že Fond národního majetku drží 45 procent. Hospodářské noviny nedávno uvedly, že skupina kolem Motoinvestu se stále nevzdala záměru proniknout do ČS. Již několik měsíců Motoinvest pokračuje ve skupování akcií tohoto peněžního domu s cílem získat zde významný majetkový podíl. Tato finanční skupina by podle HN mohla již kontrolovat 15 procent akcií ČS. To představuje 18 procent hlasovacích práv, neboť obce, které drží 15 procent, hlasovat nemohou. Motoinvest se snažil neúspěšně prosadit do dozorčí rady spořitelny již na její letošní květnové valné hromadě, když předtím zkoncentroval šestiprocentní akciový podíl. Valná hromada však jeho záměr neschválila. HN dále napsaly, že dobře informovaný obchodník, který si nepřál být jmenován, uvedl, že kromě Motoinvestu nakupuje větší balíky akcií také skupina PPF. Nevyloučil, že PPF a Motoinvest při "útoku" na spořitelnu spolupracují. Významný balík akcií ČS drží také IPB Group, která má podle svého mluvčího Jana Rezka devět procent. Investiční společnost PIAS, kterou IPB ovládá, spravuje další tři procenta ČS. IPB přispěla dříve Motoinvestu významnou částí do výše zmíněného šestiprocentního balíku. Odborníci proto nevylučují další spolupráci těchto skupin při koncentraci kapitálu v ČS. V prospektu akcií, který ČS zveřejnila ke kotaci na BCCP v prosinci 1993, se uvádí, že FNM drží 40 procent akcií, 20 procent patří 6084 městům a obcím a 32,6 procenta 90 investičním fondům, z nichž osm Harvardských fondů vlastnilo téměř 13 procent. Individuální držitelé investičních kupónů získali 4,4 procenta a tři procenta připadla RIF. ČS je univerzální banka s devizovou licencí, se státní a s částečnou zahraniční majetkovou účastí. Výší základního jmění 7,6 miliardy korun je druhou největší českou bankou. Prostřednictvím svých investičních společností se angažuje v řadě českých průmyslových podniků. Krom toho má majetkové podíly například v několika bankách (Bank Austria ČR, AB Banka, Česká banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka) a finančních institucích (ČS-Stavební spořitelna, ČS-Živnostenská pojišťovna, Spořitelní penzijní fond, Corfin První česká zajišťovna). Koncem loňského roku generální ředitel Klapal informoval o záměru postupně se zbavit majetkových účastí, které nesouvisejí s činností finanční skupiny spořitelny. ČS již údajně prodala například podíl v Kabelu Plus a společnosti Europeum, na prodej by měly být účasti v Bance Austria, Agrobance a Českomoravské záruční a rozvojové bance. Patrně nejlepším obchodem byl prodej podílu v České národní televizní společnosti (ČNTS), která provozuje TV Nova. Spořitelna údajně vydělala miliardu korun, což při investici 100 miliónů korun znamená desetinásobný zisk. Historie ČS sahá až k únoru 1824, kdy byla v Praze založena první spořitelna. Až do roku 1990, kdy byla přeměněna v univerzální banku, poskytovala především klasické spořitelní služby ve vztahu k obyvatelstvu. Jako akciová společnost je zapsána od 1.ledna 1992.