Jako první vyzkoušely jadernou zbraň Spojené státy americké
16.července 1945. Druhou jadernou mocností se stal Sovětský
svaz, když 29.srpna 1949 vyzkoušel svou první jadernou bombu.
Jako třetí se k "jadernému klubu" připojila Velká Británie
3.října 1952. Francie provedla první pokusný výbuch 13.února
1960. Pátou - a zatím poslední - jadernou mocností se stala
komunistická Čína 16.října 1964.
První jaderná velmoc - Spojené státy - si 1.listopadu 1952
na své konto připsala další prvenství; na atolu Elugelab v
Tichém oceánu uskutečnila výbuch první vodíkové bomby na Zemi.
10,4 miliónu tun konvenční trhaviny - 700krát více než v
Hirošimě - vymazalo ostrov o průměru 1,6 km z mapy světa.
Podle neoficiálních dostupných údajů provedly od začátku
jaderné éry Spojené státy asi 1030 pokusných výbuchů, bývalý
Sovětský svaz asi 715, Francie 210, Velká Británie asi 67 a Čína
45.
Komplexní smlouvu o zákazu jaderných zkoušek má na základě
úmluvy z loňské newyorské konference o prodloužení platnosti
Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) vypracovat pět
jaderných mocností do konce letošního roku.
Čína začala svůj jaderný program 16.října 1964. Pokusy
provádí na jaderné střelnici u jezera Lob-nor v poušti
Taklamakan v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Veškeré
informace o čínských jaderných zkouškách jsou neoficiální,
protože Peking pokusy neoznamuje, ale potvrzuje je až po jejich
případném uskutečnění.
První vodíkovou bombu o síle tří megatun shodila Čína
(pravděpodobně z letadla ve výši 2-5 km) 17.června 1967.
První podzemní výbuch (celkově devátá jaderná zkouška) o
síle 20-220 kilotun uskutečnila Čína 22.září 1969.
V říjnu 1980 provedla Čína 25.jaderný výbuch - poslední v
ovzduší.
Největší evidovaný čínský atomový pokusný výbuch, k němuž
došlo 3.října 1984 pod zemí, měl sílu asi čtyři až osm megatun.
V září 1988 vyzkoušela Čína neutronovou zbraň o síle 20
kilotun.
V srpnu 1990 byla oznámena 36.jaderná zkouška o síle 100-200
kilotun.
Podzemní výbuch o síle 1000 kilotun (asi 6krát větší než
limit pro podzemní zkoušky, na němž se dohodly USA a bývalý
SSSR), provedla Čína v květnu 1992.
Čínský podzemní výbuch o síle 80 kilotun přerušil 5.října
1993 moratorium, které od roku 1992 dodržovaly ostatní jaderné
mocnosti. Své pokračování v testech odůvodnila nejlidnatější
země světa tím, že jich dosud uskutečnila jen 39, což je zlomek
počtu zkoušek, které provedly ostatní velmoci.
Jen několik hodin poté, co vyslovila souhlas s časově
neomezeným prodloužením Smlouvy o nešíření jaderných zbraní
(NPT), uskutečnila Čína 15.května 1995 podzemní výbuch (první z
pěti plánovaných pokusů na léta 1995 a 1996).
V pořadí již 43.jadernou zkoušku provedla Čína 17.srpna
1995; podle zahraničních seizmologů byl výbuch jaderné nálože
čtyřikrát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
Letošního 8.června zaznamenali australští seizmologové
otřesy 5,7 stupně Richterovy stupnice. Krátce nato oficiální
čínská agentura Nová Čína potvrdila, že Peking provedl již
44.podzemní jaderný výbuch v pokusném středisku Lob-nor v poušti
Taklamakan. Zároveň Čína oznámila, že od konce září zastaví své
jaderné zkoušky a do vyhlášení tohoto moratoria provede ještě
jeden pokusný výbuch.
Šárka Nobilisová mž