|
MOSKVA 5.září (ČTK) - Ruský prezident Boris Jelcin ve čtvrtek
oznámil, že vyslovil souhlas s operací svého srdce. Lékařský
zákrok by se měl uskutečnit koncem září v moskevském
kardiologickém centru. Oznámení ukončilo dva měsíce trvající
spekulace o Jelcinově zdravotním stavu a odhalilo průhledné lži
tiskové služby Kremlu, která dementovala jakékoli informace o
Jelcinových zdravotních problémech .
ČTK přináší chronologický přehled zdravotních problémů
Borise Jelcina.
Již v listopadu 1987 byl Jelcin hospitalizován pro bolesti v
oblasti hrudního koše. Poté, co byl uvolněn z funkce prvního
tajemníka moskevské organizace KSSS, měl psychické problémy -
podle Michaila Gorbačova dokonce "předstíral pokus o sebevraždu"
nůžkami.
Při cestě do USA v říjnu 1989 se Jelcin objevil na
veřejnosti ve velmi špatném stavu a byl údajně opilý. V témže
roce spadl do moskevské řeky Jauzy, když ho prý předtím napadli
teroristé.
V březnu 1990 musel Jelcin pro blíže nespecifikované
zdravotní potíže upustit od návštěvy Spojených států. Měsíc na
to byl hospitalizován během návštěvy Španělska v barcelonské
nemocnici. Podle tamních lékařů trpí ischiasem způsobeným
defektem křížové ploténky, který vedl k dočasnému ochrnutí levé
dolní končetiny. 30.dubna 1990 se Boris Jelcin podrobuje operaci
plotének.
Měsíc po nástupu do úřadu prezidenta, v srpnu 1991, se
Jelcin v Alma-Atě údajně opil tak, že nebyl schopen přepravy do
Moskvy. V říjnu téhož roku mu lékaři pro menší srdeční problémy
doporučili dva týdny dovolené.
V lednu 1992 ruský prezident odvolal bez vysvětlení schůzku
s japonským ministrem zahraničních věcí Mičiem Vatanebem, jež se
měla konat v Moskvě. Zahraniční agentury informovaly o srdečních
problémech, ale o 24 hodin později se Jelcin objevil na
veřejnosti v "dobré náladě".
O tři měsíce později došlo k další z nevysvětlených absencí
Borise Jelcina, tentokrát v rámci schůzky s americkým ministrem
financí Nicholasem Brady. Podle sdělovacích prostředků byl
Jelcin opilý, on sám tvrdí, že pracoval.
V květnu 1992 navrhli opoziční poslanci ruského parlamentu
diskusi na téma údajného prezidentova sklonu k alkoholismu, což
zdůvodnili tvrzením, že nejvyšší ruský představitel přiletěl
opilý na summit SNS v Taškentu a "hroutil se na televizní
kamery". Agentura Reuter napsala, že Jelcin před začátkem
vrcholné schůzky při odpovědích novinářům poněkud "zadrhával".
V roce 1993 na březnovém zasedání Sjezdu lidových poslanců
(superparlamentu) požádali komunisté o vytvoření lékařské
komise, která by Borise Jelcina vyšetřila.
V létě téhož roku sdělovacích prostředcích opět rozpoutaly
spekulace o Jelcinově zdravotním stavu, vyvolané prezidentovou
nepřítomností na veřejnosti po několik týdnů a unaveným vzhledem
při návštěvách Varšavy, Prahy a Bratislavy. Pochybnosti o jeho
dobré kondici zesílily, když byl do Moskvy ke konzultacím
povolán španělský chirurg, který Jelcina operoval v roce 1990.
Vyšetření potvrdilo, že prezident trpí radikulitidou (zánětem
nervových kořenů).
V únoru 1994 se Jelcin zdržoval ve své venkovské rezidenci
nedaleko metropole, kde se léčil z nemoci, kterou jeho aparát
označil za "lehké" a později za "silné" nachlazení.
V polovině března 1994 odjel Jelcin nečekaně na dvoutýdenní
dovolenou do Soči, což vysvětlil únavou po dvou vlnách chřipky.
O pár dní později uvedla televizní stanice NBC s odvoláním na
nejmenované zdroje západní rozvědky a na dva bývalé ruské
diplomaty, že ruský prezident trpí již léta cirrhózou jater.
Při oslavách odchodu ruských vojsk z Německa v srpnu 1994 v
Berlíně se Jelcin po přípitku ujal dirigování orchestru, zpíval
a poté nemohl sám dojít k autu.
Široké publicity se dostalo zářijovému incidentu v Irsku.
Opět na poslední chvíli bylo pro údajnou nadměrnou únavu ruského
prezidenta odvoláno jeho setkání s předsedou irské vlády
Albertem Reynoldsem při mezipřistání v Dublinu na cestě ruské
delegace ze Spojených států. Po příletu do Moskvy však Jelcin
zrušenou schůzku odůvodnil zcela nečekaně: "Let z USA trval 18
hodin a já jsem prostě usnul." Tisk naznačil, že Jelcin byl
opilý.
Na moskevské Ústřední klinice se Jelcin, trpící ischemickou
chorobou srdeční, 9.prosince 1994 podrobil operaci nosní
přepážky, s níž měl údajně dlouhodobé problémy v důsledku úrazu
z mládí.
Od 11.července do 7.srpna 1995 byl Boris Jelcin
hospitalizován v kremelské nemocnici pro zhoršení srdečních
potíží. Krátce po návštěvě Francie a USA, 26.října 1995, byl
opět hospitalizován kvůli srdečnímu záchvatu. Po měsíci byl
převezen do sanatoria Barvicha nedaleko Moskvy, kde zůstal až do
konce roku.
Před druhým kolem prezidentských voleb, které se konalo
letos 3.července, se Jelcin prakticky neobjevoval na veřejnosti
a odřekl několik akcí; údajně následkem vyčerpání z předvolební
kampaně ztratil hlas. Ruský prezident rovněž zrušil svou
plánovanou účast na summitu G7 ve francouzském Lyonu na konci
června.
Při druhém kole prezidentských voleb měl Jelcin hlasovat v
místě svého moskevského bydliště. Jeho náhlé rozhodnutí odevzdat
hlas v obci Barvicha, kde se kromě prezidentské rezidence
nachází sanatorium pro vysoké kremelské činitele, vyvolalo další
spekulace o Jelcinově zdraví, které vedly až k pověstem o úmrtí.
Americká televizní stanice CNN v té době uvedla, že
pětašedesátiletý Jelcin má stenokardii neboli anginu pectoris,
která vzniká nedokrevností srdečního svalu při onemocněních nebo
funkčních poruchách věnčitých tepen.
15.července 1996 v posledním okamžiku odvolal Jelcin
plánované setkání s americkým viceprezidentem Albertem Gorem a
nečekaně odjel na dvoutýdenní dovolenou. Zrušená schůzka
okamžitě vyvolala obavy o Jelcinův zdravotní stav.
Od konce července zmizel Jelcin z veřejného života a objevil
se jen při své inauguraci 9.srpna a párkrát v předtočených
pořadech v televizi.
V polovině srpna uvedl americký týdeník Time, že je stav
ruského prezidenta mnohem horší, než se uvádělo, a že lékaři
zvažují o voperování dvojitého bypassu.
|
Profil: Chronologie zdravotních potíží prezidenta Jelcina