Radovan Karadžiæ odchází?

Datum: 19.07.96 12:26:00

    PRAHA 19.července (ČTK) - Jedna z nejsledovanějších postav

současné politické scény v bývalé Jugoslávii, bosenskosrbský

předák Radovan Karadžiæ, obviněný mezinárodním soudem z

válečných zločinů, se dnes vzdal všech veřejných funkcí, aby

uvolnil cestu prvním poválečným volbám v Bosně.

    "Doktor Karadžiæ se ode dneška vzdává úřadu prezidenta

Republiky srbské a všech pravomocí s tím spojených. Funkci

úřadující prezidentky přebírá dneškem Biljana Plavšičová až do

voleb 14.září. Doktor Karadžiæ prohlašuje, že se neprodleně a

trvale stáhne z veškeré politické činnosti," citoval po

desetihodinovém jednání se srbským prezidentem Slobodanem

Miloševičem v Bělehradu pro televizní stanici CNN zvláštní

americký vyjednávač Richard Holbrooke z textu dohody, kterou ve

čtvrtek večer Karadžiæ podepsal.

    Odchodem Karadžiče z politické scény vyvrcholila nová

diplomatická mise hlavního architekta daytonské mírové dohody o

Bosně z prosince loňského roku Holbrooka. Ten nicméně dodal, že

se svou misí není plně spokojen, protože je Karadžiæ stále na

svobodě.

    "Tanec" kolem bosenskosrbského předáka se začal stupňovat

zejména s ohledem na blížící se zářijové volby. Bosenští

Muslimové totiž pohrozili, že se voleb nezúčastní, pokud zůstane

u moci. Přitom již v daytonské smlouvě je uvedeno (a to platilo

i pro Karadžiče), že pokud bude někdo obžalován z válečných

zločinů, nesmí vykonávat žádnou veřejnou funkci.

    Karadžičovu odstoupení dosud pranic nenasvědčovalo: ačkoli

po masívním mezinárodním nátlaku předal-nepředal koncem června

funkci "prezidenta" Republiky Srbské v Bosně viceprezidentce

Plavšičové, nechal se vzápětí znovu zvolit do čela Srbské

demokratické strany Bosny a Hercegoviny.

    A pro Mezinárodní soud OSN pro zločiny v bývalé Jugoslávii

se sídlem v Haagu měl navzdory tomu, že na něj vydal opakovaně

mezinárodní zatykač, vždy jen slova pohrdání. Tímto tribunálem

byl Karadžiæ (spolu se svým nejvyšším vojenským velitelem,

neblaze proslulým generálem Ratkem Mladičem) obviněn z genocidy

(zejména ze zločinů spáchaných po dobytí muslimské enklávy

Srebrenice před rokem), válečných zločinů a zločinů proti

lidskosti. Sám Karadžiæ haagský tribunál napadl, že je

politickým nástrojem k trestání "jen a jen Srbů", a varoval před

pokusy o své zadržení a předání soudu.

    Radovan Karadžiæ se narodil 19.července 1945 v černohorské

vesnici Petnica. Otcem, který byl po skončení druhé světové

války obviněn z válečných zločinů (několikanásobné vraždy

černohorských Muslimů), byl vychován v duchu hrdinských mýtů, že

správný Černohorec musí být buď básník nebo zbojník. A vskutku:

mezinárodně je stíhán pro podezření z válečných zločinů a

několik sbírek básní - ne příliš ceněných - vydal také.

    Po studiích na Sarajevské univerzitě působil dlouhá léta v

tomto bosenském městě jako psychiatr a psychoterapeut, mimo jiné

i místní komunistické smetánky. Byl i lékařem tamního slavného

fotbalového týmu Željezničar Sarajevo. Trvale se věnoval psaní

básní pro děti, ale náruživě holdoval například i hazardním

hrám. V roce 1987 byl krátce uvězněn; podle vlastních slov za

prosrbskou a protikomunistickou činnost, podle jiných za

nezákonnou obchodní činnost. Obvinění byl následně zbaven pro

nedostatek důkazů.

    Do politiky se vrhl až koncem 80.let, kdy patřil k

zakládajícím členům Srbské demokratické strany Bosny a

Hercegoviny. Po rozpoutání válečného ohně na Balkáně patřil v

březnu 1992 k hlavním iniciátorům vyhlášení Republiky srbské v

Bosně a všeobecně je považován za iniciátora etnických čistek v

tomto bývalém jugoslávském státě. Od března 1992 byl též

předsedou předsednictva - "prezidentem" - Republiky srbské v

Bosně.

    Karadžiæ, přirovnávaný někdy k panu Hydovi a doktoru

Jekyllovi, přímo či nepřímo způsobil, že nebyl přijat ani

Vanceův-Owenův, ani Owenův-Stoltenbergův plán na ukončení války

v Bosně. Karadžičův ochránce, jugoslávský prezident Slobodan

Miloševiæ, se od něj odvrátil až předloni, kdy bosenskosrbský

předák odmítl mírový plán kontaktní skupiny.

    Karadžiæ, milovník hudby (sám hraje na lyru) a poezie, je

ženat s lékařkou a má dceru a syna. Je nositelem dvou ruských

vyznamenání: před dvěma roky dostal cenu Michaila Šolochova a

letos Řád Svatého Andreje.

    Robert Míka mž

191226 JUL 96