Americké zpravodajské služby mají nového koníčka: pořádají štábní hry na informační válku. Již loni totiž špičky CIA a Pentagonu nabyly přesvědčení, že nepřátelské státy a teroristické a zločinecké bandy mají nebo v krátké době budou mít k dispozici prostředky dostatečné k zasazení "informačních úderů" proti americkým strategickým cílům.

Jejich obavy nejsou plané a sdílejí je dnes především v amerických bankách a pojišťovnách. Existují náznaky, že zločinci na sobě zapracovali a od poměrně nevinného vandalismu on-line či drobných krádeží přešli k projektům za mnoho miliónů dolarů. Američtí experti předpovídají, že již zanedlouho lze očekávat útoky proti komerčním počítačovým sítím ve finančnictví a státní správě.

O co vlastně jde? V USA pomalu ale jistě vznikla "informační společnost", jejíž vize byla ještě před několika lety obsahem vědeckofantastických románů. Civilně správní, obchodní a vojenské velitelské systémy jsou téměř bezezbytku závislé na počítačových sítích. Nebývalé výhody, které to všechno přináší, dlouho zakrývaly i rizika spojená s nedostatečnou bezpečností. "Cyberattacks", jak útokům na síti vojáci v USA říkají, budou podle jejich názoru vedeny proti armádním štábům, elektrárnám, telefonním centrálám, střediskům řízení letů a bankám.

V červenci americký prezident Clinton vytvořil speciální komisi pro ochranu strategické infrastruktury, která má vypracovat a koordinovat elektronickou bezpečnostní politiku. CIA nedávno vytvořila Středisko pro informační válku. Agentura národní bezpečnosti chce zřídit zvláštní elektronickou divizi, která bude zaměstnávat tisíc lidí ve čtyřiadvacetihodinovém provozu.

Informační válka není nový pojem. Zatímco ji ale dosud například vojáci považovali za věc spojenou s kryptografií, rušením rádiových vln a dezinformačními kampaněmi, nyní musejí své představy poopravit. Dnes jde spíše o práci programátorů, kteří se specializují na vydírání, krádeže ve velkém a sabotáže on-line. Šéf CIA John Deutsch soudí, že organizace jako Hizballáh již podobné odborníky mají.

Zbraně informační války nejsou měřené v tunách TNT ale v bytech. Hlavní a téměř výlučnou zbraní je software, který ovšem v řadě případů i ty nejničivější výbušniny předčí. Jde například o logické bomby, programy, které se aktivují v předem zadanou dobu a ničí nebo přepisují data. Dalším prostředkem z arzenálu informační války jsou tzv.sniffery, programy, které monitorují elektronickou komunikaci a finanční transakce. "Počítačový červ" je program, který je schopen sám se množit a dokáže počítačovou síť zcela zlikvidovat. A nakonec je to tzv.dělo HERF - vysokofrekvenční zbraň, která ničí elektronické cíle rádiovým signálem.

Cíle, které si tyto zbraně mohou vyhlédnout, jsou víceméně zřejmé. Jsou to především letadla a jejich navigační systémy, počítačové ovládání tanků a jiných zbraní, bankovní systémy, v nichž může "sniffer" kontrolovat finanční transakce a v příhodné době aktivovat "logickou bombu". O klasickém vykrádání kont nemluvě. Dále jsou to vlaky, jejichž směr lze elektronickou cestou změnit a vyvolat tak velké železniční katastrofy. A nakonec jde podle amerických expertů o elektrárny, které může červ nebo logická bomba úplně ochromit.

Zmatek do toho všeho navíc vnesl Internet a komerční komunikační sítě. Co je armádní a co nikoli, ptají se experti, když americká armáda 95 procent své komunikace provozuje přes komerční sítě? Co je Americké a co nikoli, když sítě neznají geografické hranice? Je zřejmé, že v informačním věku je třeba zásady americké národní bezpečnosti od základů přehodnotit. Sdružení elektronického průmyslu USA odhaduje, že vláda v příští dekádě uvolní na ochranu informačních cest miliardu dolarů ročně.

K velkým akcím informační války zatím, pravda, nedošlo. Ale leccos se podle odborníků připravuje. Již nyní se hovoří o tom, že čtyři velké banky - tři v Evropě a jedna v New Yorku - zaplatily každá sto tisíc dolarů elektronickým vyděračům, kteří hrozili odpálením logické bomby. Jména bank z pochopitelných důvodů nikdy zveřejněna nebyla.

Možná ale, že je to všechno humbuk. Lidé, kteří davovému počítačovému šílenství nepropadli, jsou krajně podezíraví, protože projekty informační války mohou tvůrcům softwarových programů přinést pohádkové zisky. A klientem může být kdokoli - Pentagon nebo Hizballáh.

Jan Stejskal - New York
7. 10. 1996