|
PRAHA - Konečný verdikt v podobě plně
osvobozujícího rozsudku padl dnes v téměř půl druhého roku
trvajícím procesu s někdejším polistopadovým generálním
prokurátorem Jiřím Šetinou, který musel před třemi lety nejprve
pro nařčení z nelegálního získání obecního bytu na svou funkci
rezignovat a posléze čelit dokonce trestnímu stíhání.
K samotnému procesu Jiří Šetina před několika měsíci pro
tisk uvedl, "to, že nyní stojím před soudem považuji za
politickou vendetu bývalých pracovníků prokuratury, především
městské, za lhostejnosti vládní koalice".
Někdejšího vysokého činitele české justice obžaloba vinila
ze tří kriminálních deliktů - z ohrožení státního tajemství, z
ohrožení devizového hospodářství a z útoku na veřejného
činitele. Soudní líčení, které začalo v listopadu 1994 se z
větší části odehrávalo s vyloučením veřejnosti, neboť v
nejzávažnějším bodu obžaloby týkajícím se vyzrazení státního
tajemství figurovaly záležitosti zpravodajské služby.
Šetina měl totiž podle obvinění vzneseného již v říjnu 1993
jako generální prokurátor upozornit tehdejšího ministra průmyslu
a obchodu Vladimíra Dlouhého na skutečnost, že jeden z vyšších
pracovníků jeho ministerstva je odposloucháván v souvislosti se
závažnou trestnou činností Bezpečnostní informační službou
(BIS). V kauze byli za podmínek utajení vyslýcháni důstojníci
BIS a posléze i ministr Dlouhý.
Kauza ohrožování devizového hospodářství vznikla v okamžiku,
kdy vyšlo najevo, že generální prokurátor užívá byt přidělený
magistrátem, ač vlastní v pražských Dejvicích vilu, kterou
pronajímá zahraničním zájemcům. Výtěžek z nájmu údajně ukládal v
rozporu s devizovým zákonem na zahraniční konto.
Posledního deliktu se měl Šetina dopustit tím, že při
dopravní kontrole hrubě urazil dva policisty.
Svou krátkou kariéru šéfa někdejší generální prokuratury
nyní čtyřiašedesátiletý Jiří Šetina zahájil v září 1992, když
předtím nabízené křeslo generálního prokurátora dvakrát odmítl.
Jako nezávislého odborníka bez stranické příslušnosti jej do
funkce prosadily koaliční strany Občanská demokratická aliance a
Křesťanskodemokratická strana.
Jeho působení v čele úřadu se od samého počátku jevilo jako
kontroverzní, ať se jednalo například o jeho pokus angažovat se
v řešení romské problematiky na severu Čech nebo některé méně
obvyklé způsoby řešení problémů resortu, jako zakoupení osobních
zbraní pro prokurátory. V březnu 1993 zveřejnily některé listy
skutečnost, že Šetina byl evidován v registru StB jako kandidát
tajné spolupráce. Toto nařčení však generální prokurátor
vyvrátil poukazem na negativní lustrační osvědčení, jež mu
vydala nezávislé komise ministerstva vnitra.
Během svého působení na generální prokuratuře si Šetina
znepřátelil řadu osob spojených s resortem. Kritizoval například
neprůhledné způsoby hospodaření pražské policie vedené později
odvolaným Pavlem Hofmanem. Neshodl se s tehdejším vedením
pražské prokuratury. Musel čelit nařčení někdejšího vojenského
prokurátora Miroslava Kříženeckého, že nekvalifikovaně zasahoval
v případu Wallis-Kožený.
Jiří Šetina ihned po svém příchodu na generální prokuraturu
zřídil koordinační centrum pro vyšetřování komunistických
zločinů. Za jeho vedení byla dotažena do konce kauza Minařík,
vyšetřovatelé začali stíhat bývalé ministry vnitra Jaromíra
Obzinu a Vratislava Vajnara za masové používání zpravodajské
techniky proti občanům. Byl jedním z hlavních tvůrců paragrafu v
protikomunistickém zákoně, jenž ruší promlčecí lhůty.
Bezprostředním důvodem odchodu Šetiny z funkce generálního
prokurátora byla záležitost s jeho pražským bytem. Ten dostal
přidělený v době svého působení ve funkci. Pražský magistrát
podal před více než rokem na Šetinu občanskoprávní žalobu - o
neoprávněném užívání obecního bytu však soud do dnešních dnů
nerozhodl. Kauzu publikoval tehdejší deník Rudé právo, s nímž
Šetina později prohrál spor na ochranu osobnosti.
Úspěšný byl naopak v loňském sporu s Mladou frontou Dnes,
jež před dvěma lety zveřejnila nepravdivou informaci o jeho
psychickém stavu.
V souvislosti s dnes ukončeným případem podal Šetina před
nedávnem trestní oznámení na příslušníky BIS, kteří v procesu
vystupovali jako svědci. Vypracovali totiž podle něj alternativu
nasazení odposlechu, aniž o tom informovali příslušné
ministerstvo, jak jim ukládá trestní řád.
Jiří Šetina (1932) vystudoval právnickou fakultu. V
šedesátých letech působil na prokuratuře. V době tzv.normalizace
pracoval jako hospodářský referent a dělník. Po listopadu 1989
založil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB. V
letech 1992-1993 stál v čele republikové generální prokuratury,
odkud odešel do důchodu. Nadále se však politicky angažuje. V
posledních parlamentních volbách si jej vybralo uskupení Pravý
blok jako západočeského volebního leadera pro volby do
Poslanecké sněmovny.
|
Profil: Někdejší generální prokurátor Šetina osvobozen