World Wide Web - brána jazyků otevřena?

Exkluzivne pro CN Internet vstoupil razantně do dějin jako "globální počítačová síť", ale z jazykového hlediska na něm nic globálního není. Přes 90 procent informací dostupných ve WWW je v angličtině a software vytvářený pro Web, ať už to jsou browsery, editory HTML nebo e-mailové klienty, je z velké části také v angličtině.

Není na tom nic divného, vždyť Internet vznikl v Americe a velká část jeho provozu se odehrává právě tady. Ve Spojených státech se mimochodem za hlavní příčinu rozmachu Internetu nepovažuje vojenský výzkum nebo vysokoškolská věda, ale podnikavost privátních telekomunikačních firem. V USA se dnes jako poskytovatelé přístupu profilují největší telekomunikační společnosti AT&T, Sprint či MCI, o tisících drobnějších poskytovatelů nemluvě. Zatímco většina uživatelů ve Spojených státech má měsíční přístup za dvacetidolarový paušál (plus samozřejmě telefonní poplatky), v mnoha evropských nebo asijských zemích, kde je na telekomunikace monopol, jsou poplatky několikanásobně vyšší.

K tomu všemu přistupuje jazykový problém. Počítačový kód ASCII je při psaní e-mailové pošty schopen zobrazit 128 hlásek, což taktak stačí na angličtinu. Na Webu je hlásek 256, což umožňuje používat jestě němčinu a možná francouzštinu se španělštinou. Narazí-li ale browser amerického uživatele na ruštinu, čínštinu nebo, nedej Bůh, češtinu, je z toho zmatek.

Web opanovala angličtina a svět jako by se ocitl v bludném kruhu. Ve srovnání s USA není ve světě o Internet zatím velký zájem a lidé a firmy nevytvářejí mnoho WWW stránek v místním jazyce. A pokud takové stránky neexistují, není příliš důvodů zajímat se o Internet.

Příslovečné světlo na konci tunelu se ale možná objevuje i zde. Pracuje se na novém počítačovém kódu, který se má jmenovat Unicode a má podporovat 65.000 znaků. To by znamenalo, že na Webu je možné zobrazovat prakticky kterýkoli jazyk, prý s výjimkou některých čínských dialektů.

Některé firmy se již vydaly novou cestou. Ta cesta je ovšem dvojí - buď lokalizace standardního anglického browseru - zde je příkladem Microsoft a v blízké budoucnosti by jím snad měl být i Netscape, který zatím existuje v šesti jazykových verzích - nebo vývoj browseru přímo vícejazyčného.

Montrealská firma Alis Technologies již na trh s takovým browserem přišla. Bylo to letos v březnu, browser se jmenuje Tango a je založen právě na kódu Unicode. Využívá technologie Spyglass Mosaic a má šestnáctibitovou architekturu. Browser je dosti veliký - v komprimované podobě má skoro pět MB. Jeho verze 1.3 má fonty 85 jazyků a interface (menu, dialogové boxy a help) nabízí v pěti jazycích. Verze 1.5, kterou je možno objednat na CD-ROM, má mít interface ještě v dalších devíti jazycích včetně například čínštiny a arabštiny. Českou podobu interface browseru zatím nemá, i když české stránky samozřejmě zobrazovat umí.

V provozu se Tango chová docela přátelsky, i když je přece jen pomalejší, než jsou uživatelé netscapů a explorerů zvyklí. Drobnější potíže se objevují i při přechodu na různé jazykové stránky. Browser umí zacházet s e-mailem a usenetovými news. Kódování češtiny je třeba v jednoduchém dialogovém boxu příslušně nastavit. K dispozici je kód MS Windows, Latin 2 a Unicode. Tango stojí 40 dolarů.

Již v lednu dala do oběhu svůj multilinguální browser izraelská firma Accent Software - čtenář nechť se nenechá zmást jeho anglickým názvem "Internet with an Accent" (). Umí doopravdy i češtinu. Accent je rovněž šestnáctibitový a i on vychází z browseru Mosaic. Izraelská firma ho nabízí ve dvou podobách - jako samostatný browser nebo jako plug-in pro Netscape 2.0 a výše (plug-in se dodává jen registrovaným uživatelům). Accent je ve srovnání s Tangem méně objemný - komprimovaný zabírá na disku 2,5 mega. Interface má k dispozici v šesti jazycích.

Accent nabízí trojí kódování češtiny - MS Windows, Latin 2 a IBM CP 852. Browser je určený skutečně především těm, kdo pracují s více jazyky najednou - například výběr jazykové sady je umístěn přímo na horní liště. Browser je jinak vzhledem i chováním velmi podobný Tangu. K mání je v balíku s multilinguálním poštovním klientem a poznámkovým blokem za 99 dolarů. Bezplatně je browser možné používat po zkušební dobu 30 dnů.

Tyto dva browsery mají jednu základní výhodu - umí "menšinové" jazyky i v případě, že uživatelův operační systém pracuje v angličtině.

Dalším "českým" browserem je program firmy Video On Line, která se angažuje jako poskytovatel přístupu do Internetu i v České republice. Její browser ve verzi 1,3 byl dán do oběhu letos v únoru, i on je šestnáctibitový a jeho objem při downloadu je 1,4 mega. Existuje v 15 verzích včetně české, ale ve srovnání s takovými esy jako je Netscape nebo Internet Explorer toho mnoho neumí. Jeho český interface není navíc příliš srozumitelný. Browser je ale na druhé straně úplně zadarmo a existuje ve verzích pro Windows i pro Mac.

V mnoha jazykových verzích dnes již existuje i Internet Explorer firmy Microsoft. Ten těží z výhody, kterou ostatní nemají - je dodáván přímo jako součást operačního systému Windows 95 a má tudíž o klienty postaráno.

I česky to tedy na Internetu docela jde. Nezlomné úsilí internetovských Kolumbů ale ani tady nekončí. Objevila se technologie, která webovské stránky - věřte nebo nevěřte - přímo překládá. Při stahování stránky ji počítač rovnou přeloží do jazyka, v němž počítač pracuje. Americká forma Globalink vyvinula programový balík nazvaný Web Translator, který překládá stránky napsané v angličtině, němčině, francouzštině a španělštině do kteréhokoli z těchto jazyků. Trvá to prý jen několik minut. Autoři ovšem dodávají, že přeloženému textu bývá obtížně rozumět. Ale každý začátek je těžký.

Na nejistou půdu cizích jazyků se nedávno vydaly i internetovské služby, které si určité riziko vzhledem ke svým příjmům mohou jistě dovolit - vyhledávací stroje. Yahoo! například ve spolupráci s tokijskou firmou Softbank zřídilo vyhledávací službu v japonštině nazvanou Yahoo! Japan. Podobné služby se mají objevit v Británii, Francii a Německu. Lycos, další vyhledávací gigant, prodal licenci německému Bertelsmannovi, který ji hodlá použít v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Vyhledávací stroje chce ve spolupráci s národními firmami vytvořit i Netscape.

Další novinky se čekají v závislosti na odstátnění a demonopolizaci telekomunikačních firem v Evropě. Ta je totiž podmínkou, že se na evropský trh vrhnou finančně silné společnosti ze Spojených států. Uživatelé Internetu na starém kontinentu by snad zanedlouho měli mít možnost využívat ve svém jazyce služeb, které jsou zatím dostupné jen v angličtině.

Zlí jazykové ovšem tvrdí, že Američané se tlačí do Evropy jen proto, aby se tam konečně pořádně začalo mluvit anglicky. Dabují snad v Hollywoodu filmy do češtiny?

Adresy pro download: Tango Accent Video On Line

Jan Stejskal - New York
7. 10. 1996