Jednim z rysu operacniho systemu UNIX je, ze popis vsech pouzivanych
entit ma stejnou syntaxi, jako by se jednalo o soubor. Syntaxe popisu je:
[node:][/]path1/path2...... /file
kde
node oznacuje pocitacovy uzel a
path oznacuje hierarchickou
strukturu cesty, tj.
subadresare k souboru file.
Stejnym zpusobem jsou
oznacovany prikazy, (napr. /bin/ls),
periferni zarizeni, ktera zacinaji stringem /dev.
Napr.
/dev/nrst1 oznacuje paskove zarizeni EXABYTE,
/dev/lp oznacuje tiskarnu,
/dev/tty01 znaci klavesnici.
Jako soubor je rovnez oznacovan adresar i
vlastni soubor vytvoreny napr. v editoru.
Interpretem mezi operacnim systemem UNIX a uzivatelem je
shell.
Krome toho, ze umoznuje primou interaktivni praci, je i mocnym programovacim
jazykem. Umoznuje pouzivani lokalnich i globalnich promennych,
podminene a nepodminene skoky a programove smycky. Dale umoznuje radu
specialnich velmi uzitecnych operaci.
Na pracovnich stanicich sekce fyziky elementarnich castic lze
pouzivat ruzne shelly -
Bourne shell, C-shell, Korn shell a TC-shell.
Vetsina prikazu je ve vsech shellech stejna,
v jednotlivostech se ale lisi.
Jako predvolba je pro pracovni stanice SUN nastaven C-shell, pro
stanice HP Korn shell.
V tomto dokumentu jsou vybrany nejcasteji pouzivane
prikazy shellu. Pokud jsou prikazy pro C-shell a Korn shell odlisne,
jsou uvedeny oba prikazy.
Podrobne informace o Unixu lze ziskat v cetne literature; lze doporucit napr. [1], [2], [3].