Klid nočního ticha náhle přerušil sykavý, na poslech nepříjemný zvuk, který se rychle blížil k jedinému obydlenému místu v této části kraje. Na obloze osvětlované pouze slabým světlem hvězd a měsíce bylo vidět malý klesající předmět. Pár minut se zdálo že dopadne těsně vedle velkého domu, ale nestalo se tak.
Padající předmět při svém klouzavém letu dům přeletěl a narazil do řady stromů za ním. Stoleté smrky nevydržely ten náraz a v polovině své výšky se s praskotem přelomily. Předmět vzplál jasným plamenem. Ihned po nárazu se na obloze objevilo několik dalších předmětů. Narozdíl od předchozího byly něčím nebo někým ovládané a spořádaně ve formaci se blížily k místu havárie. Chvíli se vznášely na hořícím lesem a pak dvakrát zakroužily nad farmou. První předmět začal pomalu klesat a ostatní jej posléze následovaly. Dosedly měkce do trávy kousek od farmy. Ze zasyčením otevřely bílé dveře prvního stroje a zevnitř vyšly tři tvorové. První se porozhlédl a zamířil k farmě.

John Locke, jediná živá bytost v domě, pokud nepočítáme jeho velkého vlčáka, se díval na zábavný pořad v televizi. Či spíše se chtěl dívat. Po dnešní celodenním sázemí ho práce na polích tak vyčerpala, že nebyl schopen udržet víčka otevřené a pomalu usínal. Nevěděl, jakou dobu takhle prospal, ale když jej vzbudil zuřivý štěkot psa, myslel si, že jen na několik minut zavřel oči. Televize potichu zrněla, na programu už nebyl žádný pořad. John se omámeně natáhnul po ovladači a přepnul na CNN. Jeho pes začal znova štěkat a to ho úplně probudilo. John jej začal konejšivým hlasem uklidňovat, ale minul se účinkem. Vlčák pořád pobíhal od vstupních dveří kJohnovi a zpět.

„Tak jo," řekl John. „Podívám se, co se děje."

Za neustálého štěkotu psa přišel k oknu, odhrnul černý závěs a podíval se ven.
To, co patřil, ho šokovalo. Na okraji jeho pozemku, kde začínal hluboký les, bylo vidět šlehající plameny stravující čím dál tím více lesa. John zasakroval a vrhl se ktelefonu. Než zvedl sluchátko, pátraje v paměti po telefonním čísle požárního oddílu. Přiložil sluchátko k uchu a jeho naděje na rychlé uhašení požáru se zhroutila, když neuslyšel ve sluchátku žádný vyzváněcí tón. Prásknul telefonem o stěnu a vyběhl ven podívat se, co by ještě mohl zachránit.
Nepotřeboval žádnou baterkou nebo lampu. Nedaleký požár osvětloval okolí farmy až dost. Chvíli uvažoval, co bude dělat a snažil se bránit panice, která se ho začínala čím dál tím více zmocňovat. Chtělo se mu utéci pryč dřív, než tady sám uhoří. Pak chladný rozum převládl. Rozběhl se k ohni, nedbal v noci na kořeny a výmoly, o které by si mohl jednoduše zlomit nohu a sotva třicet metrů od šlehajících plamenů začal horečně vytrhávat kusy trávy, lámal sotva zasazené stromky a všechno házel za sebe. Nedbal žáru a pracoval čím dál rychleji. Za několik minut byl zcela mokrý potem, ale měl už vytrhaný slušný kus trávy.

Něco ho donutilo podívat se za sebe. Nevěřil svým očím. Napřímil se, bezděčně upustil zlomený stromek na zem a promnul si špinavýma rukama oči. Přízrak nezmizel. Stálo tam několik osob, které bez hnutí pozorovaly jeho práci. Chtěl něco říci, když jedna osoba zvedla ruku s malým předmětem a zamířila na něj. Z věci v jeho ruce vyšel oslepující tenký zelený paprsek světla. Okamžitě ucítil na svém těle nesnesitelnou bolest. To bylo poslední co si uvědomil. Johna náhle obestřela černá mlha a on, už v milosrdném bezvědomí, klesl bezvládně na zem.

Miroslav Kučera
Autor je šéfredaktorem serveru Interval.cz