Večer druhého července byl na obloze nad Novým Mexikem zpozorován předmět ve tvaru disku. Na druhý den nalezl farmář William Brazel na procházce se svým synem vrak neobvyklých rozměrů, který ležel na pozemku jejich ranče. Ranč ležel asi 120 kilometrů od místa, kde bylo UFO den předem původně spatřeno. Farmář věděl, že trosky rozhodně nejsou z konvenčního letadla a tak okamžitě informoval příšlušné úřady. Místní šerif potom předal zprávu o nálezu podivných trosek leteckým silám Spojených států.
Za několik hodin se na místo dostavil výzkumný tým 509. skupiny výzvědné služby, jejichž prvořadým cílem bylo vyšetřování původu nalezených bomb a náloží. Od této chvíle se nad objevem rozprostřela rouška tajemství, všechny nalezené předměty byly pečlivě sesbírány a přemístněny na nejbližší leteckou základnu Wright Field v Daytonu, ve státě Ohio. K letounu B-29, které trosky přepravovalo, nebyla vpuštěna žádná civilní osoba a personál letiště, který neobyklý náklad zahlédl, dostal přísný rozkaz o všem mlčet a už vůbec se nikdo nesměl zmínit novinářům. Záhy následovalo oficiální prohlášení, ve kterém bylo napsáno, že trosky nalezené na pozemku farmy u Roswellu byly jednoznačně identifikovány jako zbytky vojenského balónu nového typu. William Brazel byl bez důvodu zatčen, povolán k výslechu a propuštěn byl týden poté, bez jakékoliv omluvy, či vysvětlení. Nakonec prostřednictví tiskové tepeše z Albuquerque proskočila na veřejnost zpráva o tom, že trosky balónu ve skutečnosti troskami balónu nebyly. Zpráva díky zásahu letectva nebyla odvysílána celá.

Dnes nám připadá neskutečné, že tuto údajnou nehodu UFO se podařilo utajit široké veřejnosti. Důkazů, které ale potvrzují, že nalezené trosky nemají s vojenským balónem co dělat a že se možná jedná o trosky malého vesmírného plavidla stále přibývá. Tato epizoda z Roswellu se stala nejvíce utajovanou a přesně naopak jednou z nejlépe z dokumentovaných událostí v histori UFO

Za nejlepší práci o Roswellu můžeme poděkovat dvou americkým spisovatelům, kteří v posledních patnácti letech zkontaktovali snad více než 160 svědků, kteří přišli s událostí - přímo nebo nepřímo - jakkoliv do styku.
Z mnoha přísežných svědectví na ně udělalo největší dojem výpověď důstojníka výzvědné skupiny 509 Jesse Marcella, který řídil počáteční vyprošťovací operaci. V rozhovoru se spisovateli naprosto jasně odmítl verzi letectva, že se jednalo o balón a prohlásil, že materiál, se kterým jeho skupina manipulovala, se nepodobal ničemu, co by se dalo vyrobit na zemi. Ihned uvedl příklad. Na místě havárie byla například nalezena tenká a lehká kovová fólie, která byl tak neskutečně odolná, že nárazy sedmikilovým kladivem s úmyslem ji rozbít na ní nezanechaly ani tu nejmenší stopu, natožpak otisk kladiva. Všechny výpovědy o Roswellu se samozřejmě dají odmítnout s tím, že si je dotyčný člověk prostě - aby získal popularitu - vymyslel. Jesse Marcelo neměl ale ničeho takového zapotřebí, byl veteránem, který za druhé světové války se aktivně účastnil strategického bombardování a poté, co vstoupil do nového programu, který se týkal zvláštních, byl povýšen na podplukovníka. Jeho popis trosek byl navíc velmi podobný popisu farmáře Williama Brazela. Navíc dále potvrdil detaily akcí, které se staly v pozdějších letech a při nichž rovněž došlo k vyprošťování dalších podobných předmětů. Podobné případy se udály v USA na těchto dalších čtyř místech: Paradise Valley v Arizoně (1947), Aztec v Novém Mexiku (1948), Kingham v Arizoně (1953) a Novém Mexiku (1962). Podobné případy byly navíc hlášeny i z ostatních zemí mezi které patří Francie, Německo, Jižní Afrika, Austrálie, Sovětský svaz. Je ale zajímavé, že v USA došlo celkem takovýmto 5 haváriím pouze ve dvou státech - Arizona a Nové Mexiko. Že by se jednalo o skutečný záměr vlády Spojených států odvrátit pozornost od jediného skutečného případu v Roswellu? Arizona a Nové Mexiko jsou totiž plné prérií, hor a kaňonů a všechno se zde dá mimořádně snadno utajit - i pokusy o falešné havarie. I dnes je nehoda v Roswellu stále předmětem nejvyššího utajení.

Jsou mezi námi?

Někteří lidé, kteří se nakonec zděsili toho, co se kolem havárie děje, se rozhodli pát let před svou smrtí vystoupit na veřejnost a seznámit je se skutečnými fakty. Jedním z takových člověků byl i americký fyzik, profesor Robert Saurbacher, který vystoupil v červenci 1986 a který zaujímal v událostmi nabitými padesátých letech vysoké místo na ministerstvu obrany, kteří jako ostatní jemu podobní složil slib mlčení, který nakonec porušil a podrobně popsal, že vláda USA objevila a stále vlastní mimozemské artefakty. Přiznal, že se nezúčastnil vyprošťování trosek, ale že nalezené artefakty viděl a držel na vlastní oči. Popsal, že kovový trup plavidla byl mimořádně lehký a velmi pevný, přístrojové panely a další řídící systémy byly vyrobeny z tenké, fólií připomínající, látky. Podle něj vědci letectva na nich provedly všechny možné testy a zkušky a zjistilo se, že tyto předměty snesou obrovské zatížení, které vzniká při rychlém startu a rychlém zpomalení rychlosti. Fyzik trval na tom, že o těchto artefaktech veděla skutečně minimální skupiny lidí, která se skládala z několika politiků, vojáků a bezpečnostních složek. Podle něj byly artefakty utajovány více než vodíková bomba. A odpověď vládních úředníků? Prostě se mu vysmáli.

Dnes už asi skutečně nezjistíme, co se v Roswellu stalo a co tam ve skutečnosti dopadlo. Dnes jsou tyto a podobné výpovědi přijímány většinou s velkou dávkou pesimizmu. Je pravda, že tam něco spadlo, ale jestli to bylo UFO nebo něco jiného to už dnes nikdo neví.

Miroslav Kučera
Autor je šéfredaktorem serveru Interval.cz