Tady si vám dovolím napsat pár vět. Co asi nepopře zastánce žádné teorie je to, že k výbuchu došlo ve vzduchu. Z toho se už ale dá něco odvodit. Naše atmosféra je schopna ubrzdit těleso do průměru 150m. Co je větší, tak atmosféra už nemá schopnost ubrzdit. Pokud píšete, že není možné, aby si něčeho takového v té době nikdo nevšiml, tak vás můžu ubezpečit, že i v dnešní době by si tak malého tělesa nikdo asi nevšimnul, nebo až velmi pozdě a s velkou pravděpodobností by to nebyla hvězdárna, ale spíš třeba americko-kanadský NORAD.

        Jádro komety, které se dá spatřit několik měsíců předem, má v průměru několik kilometrů. Např. známá Halleyova kometa má zhruba 8km a kometa Halle-Bopp dokonce asi 30km. Takto velké tělesa se dají opravdu s trochou štěstí objevit i měsíce či roky před příchodem do přísluní.

        U menších těles to je složitější. Dnes existuji projekty, které se snaží monitorovat okolí naší Země a vůbec všechny objekty, které by mohli potencionálně ohrožovat naši Zemi. Dost často se ale stane, že objevíme těleso a teprve zpětným výpočtem se zjistí, že nás minulo třeba ve vzdálenosti pouhých 100.000 km (třetina vzdálenosti Země-Měsíc), což je opravdu jen o vlásek. V době kdy si to milý balvan kolem nás drandil, o něm neměl nikdo nejmenší tušení a to je dneska hvězdáren víc a ještě k tomu s daleko modernější technikou, vojenské systémy ani nepočítám.

        Co tedy asi nakonec nad Tunguzskou plání explodovalo?
Podle výpočtu a modelací se zjistilo, že šlo podle všeho o kamenné kompaktní těleso, které mělo před vstupem do atmosféry průměr asi 60m a hmotnost 500.000 tun.
Koncová rychlost meteoritu se udává v rozmezí 16 - 30 km/s a k výbuchu došlo patrně ve výšce 6.5 km při sklonu dráhy k povrchu Země 40 stupňů. Při výbuchu se uvolnila energie 10^16 - 10^17 J což je asi 10Mt TNT, pro srovnání to je stejná energie, jako kdyby se naráz odpálilo 600 atomových pum ráže té, co byla použita v Hirošimě. Podle svědectví jasný bolid přiletěl od jihovýchodu a jeho svítivá dráha v atmosféře přesáhla délku 1000km a rázová vlna výbuchu byla slyšitelná až do vzdálenosti 1500 km. Dokonce je známý i přesný čas: 0:13:35UT.

Rozhodně není správná představa, že když je něco kamenného, tak to nemůže vybuchnout ve vzduchu, ale musí to nutně žuchnout na zem a ještě k tomu udělat díru:-). Při průletu atmosférou působí na těleso ohromné tepelné a mechanické namáhání, které to těleso prostě nemusí vydržet a je doslova roztrháno na kusy. Pokud jde o nějaký ten kráter, tak není pravda, že každý meteorit při dopadu udělá kráter (větší ci menší). Záleží na velikosti a bohužel většinou to dopadne tak, že žádný kráter není. Je to dáno velikostí a hmotností tělesa při dopadu a ta se pohybuje řádově v kilogramech. Výsledkem toho je, že milej meteorit se pohodlně schová mezi ostatní šutry a najít ho je pěkná fuška. Ne nadarmo se dneska nejlépe hledají meteority v Antarktidě :-)))

No, ono by se tam našlo toho víc. Zkratka doporučuji čtení i z druhé strany, protože dost často jsou vaše argumenty chybné.

Jinak se mi ale server Interval celkem líbí a držím palce při dalším rozvoji.