TEMNÁ ČERNÁ DÍRA I V NAŠÍ GALAXII!
S naší Mléčnou dráhou to vypadalo opravdu špatně. Zdálo se, že v každé galaxii, kam jsme svými teleskopy a různými Hubbleovými dalekohledy dohlédnout je alespoň jedna velká černá díra. V naše galaxie má průměr 100 000 světelných let, tloušťku 15 000 světelných let, obsahuje mnoho desítek miliard hvězd, a přesto tu nenajdete ani jednu jedinkatou černou díru? To není možné. Musíme ji prostě najít, třeba pro vesmírný prach nevidíme díry!
Naštěstí existují chytří (a bohatí) američané a ti se kdysi rozhodli dokázat, že naše galaxie nepatří mezi ty, kde se nic neděje a tudíž, která má malé příjmy z cestovního ruchu. Adrea Grez, která je docentkou astronomie a fyziky na Kalifornské universitě - to je tam, kde studoval Brendon a Steve - našla důkaz, že černé díry se musí nalézat v jádru každé galaxie, tedy i v té naší, mléčné...
Černé díry jsou komplikované tím, že je nemůžeme pozorovat přímo. Onehdá v noci jsem se chtěl se svým loveckým dalekohledem na i podívat, ale nic jsem nenašel. Chtělo by to alespoň nějaký desetimetrový infračervený dalekohled. Černé díry se dají pouze najít, že sledujete jejich okolí. Jak je všem známo ze Stopařova průvodce po galaxii, černé díry mají hlad, velký hlad a tak k sobě neustále přitahují různé hvězdy, nějaké kosmické lodě, které přilelěli až moc a Andrea Ghez objevila právě tyto průvodní jevy.
Našla totiž devatenáct hvězd, jejich pohyb se desetkrát rychlejší než pohyb ostatních hvězd, což naznačuje, že za jejich nepovolenou rychlost může gravitační pole černé díry.
Černé díry vznikají tak, že u hvězd, které mají se srovnáním s naším Sluncem alespoň třikrát větší hmotnost, se začíná snižovat intenzita jejich jaderných reakcí, což v naší řeči znamená, že je hvězda v posledním zažení.
V poslední jaderné reakci, která je mnohonásobně silnější než předchozí, hvězda vyvrhne (je zde zřejmá souvislost s lidmi, který se přepili alkoholem), neskutečné množství své hmoty o okolního prostoru a zbývající hmota, která zůstala ve hvězdě se nakonec vlivem vlastní gravitace zhroutí do sebe. V úplně posledních okamžicích života se plynný materiál fantastickou rychlostí (nechtějte po mě vědět, jakou...) během doby, která se řádově počítá na sekundy, smrští natolik, že vznikle objekt tvaru koule o průměru několika kilometů a o obrovské hustotě.
Po této "implozi" se nakonec rozruší i atomové struktury a co, co z hvězdy zbyde, je jen černý otvor s nesmírně velkým gravitačním polem, který do sebe vsakuje veškerou okolní hmotu, včetně světla. To, co tedy černá díra uchopí do svého gravitačního pole, to již nikdy nepustí.
Vypadá to drasticky, co? Ano, je to drastické, ale jak už jsem předtím řekl, nejbližší černá díra se může nacházet ve středu naší galaxie a tudíž si myslím, že jsme dostatečně vzdáleni. Je ale možné, že nějaké malé černé dírečky mohou být i v naší Sluneční soustavě, ale jsou tak malé, že je vůbec nenajdeme a vůbec nám neublíží. Jsou to prostě takové malé milé objekty, které bychom láskou sežrali.
Miroslav Kučera
Autor je šéfredaktorem serveru Interval.cz
|