Srážka Země s asteroidem není zase tak vzácná, jak by se mohlo zdát. Například dinosauři ukončili svoji asi 200-300 miliónovou éru díky tomu, že se nedokázali zabránit před 65 miliony lety dopadu malé planetky na Yucatánský poloostrov v Mexiku.
          Prach z výbuchu se dostal vysoko do atmosféry a požáry se rozšířily po celé planetě. Ohnivá a ničivá smršť způsobená touto srážkou začala velkou krizi životního prostředí na celé Zemi. Výsledné klimatické změny tehdy stačily na to, aby na Zemi vyhladily dvě třetiny všech živočichů. Nepřežil žádný tvor, která vážil více než 30 kilogramů. Malí savci o velikosti myši přežili jen proto, že žili v podzemních norách. Musíme ale říci, že díky této katastrofě bylo nakonec umožněno, aby se vyvinul člověk.

          Pro případy katastrof nemusíme ale chodit daleko. Před padesáti tisíci lety narazil v Arizoně velký meteor, který vytvořil velký kráter. V roce 1908 vybuchl na Sibiři velký meteor, v mnoha desítkách kilometrů byly naprosto vyvráceny všechny stromy. Vybuchnout nad nějakým ruským městem, tak dnes toto město neexistuje. V roce 1991 proklouzlo malé těleso jen 170 000 kilometrů od Země, a i když by nezpůsobilo vážnější škodu, je na pováženou, že bylo zjištěno, až když se od nás vzdalovalo.

          Podle expertů je v příštím století srážka Země s planetkou mající katastrofální následky velmi možná, někteří říkají, že pravděpodobná. Problémem není třeba planetku zničit, ale předem ji nalézt. Dnes třeba astronomové znají všechny planetky o průměru větším než pět kilometrů, ale znají jenom deset procent planetek s průměrem větším než jeden kilometr.
          Přitom k místní katastrofě, při které by zahynulo až 15 milionů lidí stačí objekt o průměru 30 až 220 metrů. Záleží ovšem na koncentraci obyvatelstva v místě dopadu. O Tunguzském meteoru se předpokládá, že měl průměr 50-100 metrů a zničil kolem 2000 kilometrů okolního lesa.
          Planetka o velikosti větší než dva kilometry by mohla už způsobit ohrožení existence lidstva a je velmi pravděpodobné, že astronomové by tento objekt objevili pouze několik sekund před vstoupením do naší atmosféry a tehdy už je na nějakou obranu pozdě.

Proč je tak těžké najít kus kamene?
          Problémem je nejen objekt menší než pět kilometrů najít, ale hlavně určit jejich dráhu. Mnoho takových asteroidů, které mají díky své velikosti velké šance vyhubit celé lidstvo křižuje dráhu ostatním velkým planetám, které s nimi díky svým ohromným gravitačním silám "škubají" sem a tam. Může se tak tedy stát, že planetka, která byla označena za bezpečnou, o rok později změní např. díky Jupiteru svoji dráhu na na kolizní se Zemí. Není v mocí lidí sledovat všechny velké objekty a to neustále.

Co se stane, pokud je taková planetka objevena?
          Naštěstí se to ještě nestalo a já můžu jenom těžko předpokládat, co by se v tomto případě dělalo. Pokud vyjdeme z několika populárních filmů, jako je Armageddon a Drtivý dopad, tak by bylo snadné k nim vyslat vesmírnou výpravu, která by asteroid zničila, což je ale dnes nemožné. Lepším způsobem je zničit předmět na dálku pomocí jaderných raket, ale i zde vznikají některé problémy.
          Rakety musí být vypuštěna nějakou dobu před srážkou, jinak hrozí, že ke střetu dojde v blízkosti Země, kterou by tak mohly ohrozit úlomky asteroidu - dobře to bylo znázorněno v Drtivém dopadu, kdy se odpálením raket vytvořily dva asteroidy, které stejně mířily k Zemi a pak už by bylo pozdě - v našem případě - na nějakou další reakci. Na druhé straně, je ale určitá blízkost asteroidu nutná, jinak by se mohlo snadno stát, že rakety meteor v určitém místě prostě nepotkají a poletí dál...

Miroslav Kučera
Autor je šéfredaktorem serveru Interval.cz