První část mezinárodní stanice Alfa byla umístněna na oběžné dráze Země už v listopadu. Modul Zarja byl vynesen nahoru ruskou raketou Proton, která startovala z kosmodromu Bajkonur. Jedná se o americkou část stanice, která byla postavena v Rusku a kterou Američané plně financovali. Účast Ruska na projektu v poslední době projektu spíše vadí, protože ekonomické problémy této kdysi mocné země zbytečně jenom zpožďují realizaci projektu.

        Modul Zarja je 12 metrů dlouhý a z něj bude vycházet stavba celé stanice - ze začátku bude poskytovat celému komplexu pohon a bude se starat o dodávku elektrické stanice. V další fázi dostavby projektu se změní na průchozí a přistávací modul.

        Další díl orbitální stanice nazvaný jménem Unity byl už vynesen Američany pomocí raketoplánu Endeavour. Při startu rakety se vyskytly menší problémy s počasím a start byl zastaven čtyři minuty před odletem. Hurikán se nakonec Kennedyho vesmírnému středisku zdaleka vyhnul a Endeavour odstartoval o den později. Start byl sledován tisíci lidmi včetně ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové. Někteří Američané tento start považují na návrat starých časů.

        Po několika hodinovém výstupu do volném prostoru se dvojici astronautů Jerry Rossovi a Jimmymu Newmanovi podařilo propojit oba moduly. Při práci byla hojně používána mechanická ruka, která je dnes při vesmírných pracích nepostradatelným pomocníkem. Unity je vlastně šestihranný spojovací díl na který se budou postupně připojovat další americké moduly.

        V červenci letošního roku by měl být vynesen a připojen další ruský servisní modul sloužící jako obytný prostor pro posádku.
Celkem je plánováno 45 startů amerických raket a start dvou ruských raket, které by měly podle plánů vynést na oběžnou dráhu více než sto částí stanice a v roce 2004 by mělo být na oběžné dráze celkem 450 tun zařízení - modulů, vědeckých přístrojů a dalšího zařízení sloužící pro život astronautů.

        První posádka Alfy by se měla dostat na "své pracoviště" už v lednu 2000. Ruské plavidlo Sojuz, které bude startovat z Bajkonuru dopraví na stanici tři astronauty - jednoho Američana a dva Rusy. Doufejme, že z ruské strany nevzniknou další potíže.
        Tato posádka by měla zůstat na stanici asi necelý půlrok. Po kompletní dostavbě se předpokládá, že ji bude moci obývat najednou kolem 6-8 lidí.

        Stanice Alfa by měla nahradit již zastaralý ruský komplex Mir. Mir měl být zrušen již letos v létě, protože Ruská vesmírná agentura trpí chronickým nedostatkem peněz, ale společnost RKK Energia, která řídí provoz stanice oznámila, že Mir by mohl zůstat na oběžné dráze další tři roky, protože se našel investor, který provoz stanice zaplatí. Je tak možné, že po určitou dobu budeme mít na oběžné dráze dvě orbitální stanice.
        Kompletní Alfa by měla zabírat prostor jako dvě fotbalová hřiště, lidé zde budu mít celkem 1300m krychlových. Stanice bude mít navíc šest vědeckých laboratoří - tři ruského typu a jeden evropský , japonský a americký. Předpokládají se zde provést mnohé pokusy s výsledky, jakých bychom nebyli na Zemi nikdy dosáhnout díky gravitaci. Například roztaveny materiál se v beztížném stavu chová úplně jinak než na Zemi.

        Na výstavbě mezinárodní stanice Alfa se podílí 15 států z celého světa - Spojené státy, Rusko, Brazílie, Kanada, Japonko plus dalších deset států Evropské kosmické agentury (ESA). Cena celé stanice se odhaduje na 40 miliard dolarů - je tedy nemožné, aby Spojené státy financovaly tento celý projekt sami, i když v zásadě by to na peníze byly. Do projektu je zapojeno asi sto tisíc lidí.

Miroslav Kučera
Autor je šéfredaktorem serveru Interval.cz