|
Co se stane s Jackem Kevorkianem?
Eutanasie je v dnešní době ožehavým tématem. Má být pomoc při sebevraždě nevyléčitelného a trpícího člověka trestána a hodnocena jako vražda? Nebo se má k takovým případům pohlížet jako pomoc trpícímu člověku?
Nejznámějším takovým pomocníkem při eutanasii na světě, je americký doktor Jack Kevorkian, přezdívaný novinami jako "doktor smrt", který si již tento problém vyřešil. Podle něj by totiž trpící a nevyléčitelně nemocný člověk měl spáchat vlastní sebevraždu, aby si konečně ulevil od utrpení.
Ale spáchat vlastní sebevraždu není jenom tak, může se stát, že nehodu přežijete a budete trpět ještě více, může se stát, že vás někdo najde a pokusí se o vaši záchranu. Eutanasie je něco jiného. Je to vražda, kterou provede cizí člověk na vaše přání. Má být takové počínání hodnoceno jako vražda? Podle mě rozhodně ne! Člověk má sám právo řídit si svůj život, rozhodovat se podle vlastní vůle, tak proč by se nemohl rozhodnout přestat řídit svůj život? Vždyť je to jeho právo, a toto právo na vlastní předčasnou smrt se zvyšuje u těžce nemockých lidí.
Jack Kevorkian, který provedl další eutanasii a předal záznam z této eutanasie televizi CBS k odvysílání, která jej v neděli pustila do světa, chce rozpoutat diskusi o této otázce. Na záznamu je vidět dvaapadesátiletý člověk v pojízdném křesle, který trpí těžkou nervovou chorobou, která navíc dosáhla svého posledního stádia. Tento muž pak podepsal prohlášení, ve kterém souhlasil s provedením vlastní smrti. Jack Kevorkian, kterému je jedenasedmdesát let, mu pak podal uspávací prostředek, poté lék k uvolnění svalů a který zastavil činnost plic a nakonec silný povzbuzující prášek, který zastavil činnost srdce. Zdá se to napohled drastické, ale tento člověk zemřel v klidu, ve spánku, bez bolesti a nemusí se dále trápit s postupujícími příznaky nemoci.
Odpůrci eutanasie ale mají jedno velmi přesvědčivé hledisko. Jak můžeme vědět, že lék na nevyléčitelnou nemoc, kterou náhodu trpí člověk, který požaduje eutanasii, nebude třeba zítra nalezen a který by mu mohl pomoci? Z tohoto hlediska je pak eutanasie zcela zbytečná, vždy se říká, že je lepší šance, i když malá, lepší než žádná. Ale z hlediska nemocného tomu tak není. Když trpíte, nemáte už sílu vydržet další dny, další týdny, měsíce a roky. Nemocný si sám uvědomuje tuto možnost, ví, že existuje, ale on už nemůže čekat. Berte to tak, že vás hrozně a hrozně bolí zub, nemůžete v noci spát a máte úplně panický strach ze zubaře. Pár dnů to možná vydržíte, ale stejně pak uděláte jedinou možnost věc, zajdete k zubaři, který vás vyléčí. Ti, kteří chtějí zlegalizovat eutanasii, dobře vědí, že tito lidé nemůžou zajít k lékaři, který jim trvale uleví. Jack Kevorkian už tak pomohl stodvaceti lidem a zatím nebyl odsouzen, protože zákony USA mají v oblasti smrti z milosrdenství za pomoci lékaře velké mezery. I kdyby by bylo přímo uvedeno, že eutanasie je vražda a bude jako vražda posuzována, i přesto by asi nebyl Jack Kevorkian odsouzen. Veřejné mínění má totiž někdy ve Spojených státech až neuvěřitelnou moc a politikům hodně záleží na tom, co si myslí veřejnost. Jack nijak nezapírá, že je pyšný s provedením stodvaceti eutanasií. Má být proč. Nezištně pomohl nemocným ukončit bezbolestně jejich utrpění. Málo lidí by mělo odvahu to vzít jako své životní poslání pro lidstvo.
Miroslav Kučera
Autor je šéfredaktorem serveru Interval.cz
|
