Ruské protesty proti útoku stále sílí.
Boris Jelcin ze své pozice ruského prezidenta stále důrazněji požaduje zastavení všech vojenských akcí proti Iráku a vydal navíc rozkaz, aby ruské námořní a letecké síly byly schopny plnit rozkazy v minimálním čase. Co to má znamenat? Přípravu na třetí světovou válku se Spojenými státy, která hrozila už za studené války a ve které by nikdo nevyhrál? Nebo se Rusko chystá podpořit Saddáma v jeho případném útoku proti USA a Velké Británii. Přípravy to možná naznačují.
Rusko má už ale od dob rozpadu velkolepého a hrůzu nahánějícího Sovětského svazu velké problémy, převážně ekonomického rázu. Tyto problémy existovaly i v době SSSR, ale které byly úspěšně zatajovány a prostě falšovány. Kapitalistický nepřítel se nesměl dozvědět žádnou slabinu tohoto "největšího soustředění pracujícího lidu". Ekonomické problémy byly způsobeny velkými investicemi do zbraní hromadného ničení a do armád, které se ale samozřejmě nikdy vyrovnat plně vyspělým zbraním a zprofesionalizovaným armádám USA a které (investice) nemohla ruská ekonomika, navíc ručně držená nad vodou, unést. Výsledek znáte, rozpad Sovětského svazu, v té době pro Američany něco nepochopitelného, a obrovská ekonomická krize, která ještě v menší míře pokračuje dnes.
Rusko, které obvinilo Richarda Batlera z falšování zprávy a požadovalo jeho odstoupení, podle Batlera nemá pravdu v tom, že ve své zprávě negativně hodnotil spolupráci s inspektory jenom proto, aby přiměl USA k vojenskému útoku a on sám ze své funkce neodstoupí.
Dále popřel, že prý na předal tuto zprávu z předstihem Washingtonu a je podle něj nepradivé, že pouze jeho zpráva vyvolala konečné rozhodnutí o útoku.
Kdo má tedy pravdu Rusko nebo šéf kontrolní komise? To se dá těžko dokázat, zvláště se dá těžko dokázat, že Batler tuto zprávu zfalšoval a je rovněž těžké uvěřit tomu, že by to udělal schválně, aby tak urychlil ukončení irácké krize. Pokud by měl totiž takové sklony, asi by nebyl k této práci připuštěn. Mám snad za to, že OSN si své pracovníky v důležitých funkcích pečlivě vybírá. Nebo snad ne? Určitě ano, v sázce bývá někdy příliš nmoho.
Americký prezident Bill Clinton se pokusil zachránit ještě co zbylo z celkem dobrých americko-ruských vztahů a poslal mu dopis, ve kterém ho požádal, aby nedopustil, aby tyto rozdílné názory na válku v Iráku negativně neovlivnili vztahy těchto dvou zemí. Navíc, poté, se Moskva odhodlala stáhnout sbého velvyslance z USA, Bill Cliton se okamžitě pokusil telefonicky spojit s jeho ruským protějškem, což se mu ale nepovedlo. Rusko je pravděpodobně uraženo a nehodlá s nikým komunikovat, zvláště ne s USA poté, co je o připravovaném útoku ani neiformovali, zatímco některé členské země OSN ano.
Déle trvající problémy s Ruskem ale nemohou vzniknout. Rusko dnes totiž patří mezi země, jejichž názor nemusí být brán v úvahu díky ztrátě prestiže - viz její ekonomické problémy a Rusko si navíc nějaké válčení po bodu Iráku nemůže ani dovolit. Nemělo by si Rusko vyřešit první své problémy doma a až poté pomáhat z problémům jiným?
Miroslav Kučera
Autor je šéfredaktorem serveru Interval.cz
|