retizeni site Internet zpusobuje predevsim snaha tisicu vedcu na celem
svete objevit Cimrmanuv E-mail. Servery WHOIS a NETFIND nekolikrat denne
prohledavaji bezedne databaze, aby po nekolika dnech marneho usili vratceli stale a
tutez odpoved: Cimrmanuv E-mail neznamy. Nyni je vsak nekolitaleta mravenci
prace uspesne dokoncena.
Podoba Cimrmanova E-mailu je znama.Jsme hrdi na to, ze jsme to prave my, kdo jako prvni na svete zverejnuje podobu Internet adresy JdC. Uvedomujeme si svou narodni odpovednost a i mozne dusledky, ktere mohou vziknout na zaklade faktu nize zverejnenych. Budte si jisti, ze vychazime z naprosto spolehlivych a overenych zdroju. Nepochybuji, ze jste jiz dychtivi vlasteneckeho poznani a proto pristoupime rovnou k veci.
Jak tedy vypada Cimrmanuv E-mail?
Jedna se o znakovou sekvenci, ktera ma nasledujici lexikalni podobu:
Tedy pro vysvetleni: login je uzivatelske jmeno, ktere JdC na danem systemu pouziva. Za znakem @ (at) uz nasleduji jednotlive sub-domeny oddelene teckou. Posledni subdomena byva obvykle nazev organizace, ktera spravuje dany server. Jako posledni ve znakove sekvenci je zcela urcite hlavni domena, ktera uz primo charakterizuje, ve ktere casti nasi planety se elektronicka postovni schranka velikana JdC nachazi. Jen tak pro orientaci cz je zkratka domeny Ceske republiky, au Rakouska, sk Slovenska. Kdysi popularni domena ru (Rakousko-Uhersko) byla zrusena. Domeny mohou byt vyjadreny take jako 32-bitove cislo, zapsane ve ctyrech 8-bitovych polich oddelenych teckou. Priklad:login@subdomain2.subdomain1.domain
login@[130.10.3.19]
Ano vazeni pratele, takhle tedy vypada Cimrmanuv E-mail. Nepochybujeme o tom, ze jste si vedomi jedinecnosti zde nami prezentovanych informaci.
iVosH LUkAcoViC - XLUKACOV@HWLAB.FELK.CVUT.CZ
[na obsah][na domovskou stranku Jary Cimrmana]
azeni pratele,vazeny kolega pan Splichal ve svem impozantnim prispevku s obdivuhodnou znalosti veci objasnil stezejni roli, jiz J.Cimrman sehral pri zrodu vypocetni techniky. Chtel bych na tento prispevek navazat kratkym vytahem z dosud malo zname a prakticky nepublikovane prace prof. Kray-cka z Katedry Cimrmanologie University of Tokio. Prof. Kray-cek se v ni zabyva Cimrmanovou cinnosti na poli softwaru, nebo-li JCwaru.
Podrobnym vyzkumem bylo nade vsi pochybnost dokazano, ze to byl prave J. Cimrman, kdo polozil zaklady programovaciho jazyka C. Neni jiste nahodou, ze v nazvu "C-jazyk" stoji na prvnim miste Mistrova iniciala, zatimco oficialni autori, panove Kerningham a Ritchie byvaji uvadeni jen nekdy a v zavorce: "(K&R)".
Dosud prezivajici teorie, ze C-jazyk, nebo lepe C-Jazyk, je jakymsi nasledovnikem jazyka A je pravdiva jen do te miry, do jake ji jsme ochotni uverit. Je nesporne, ze tvurci tohoto jazyka dobre znali Cimrmanovu praci, nicmene nebyli patrne sto pochopit hloubku jeho dila a na zaklade svych povrchnich znalosti a ukvapenych zaveru sestavili vicemene trapnou parodii dokonaleho originalu. Oznaceni "A" dostatecne vypovida o tom, jak zanedbatelnym mnozstvim fantazie byli postizeni.Prvni zpravy o existenci Cimrmanova C-Jazyka byly mnohymi soucasnymi vedci odmitany s poukazem na to, ze Cimrman nemel k dispozici potrebny hardware, na nemz by mohl C-Jazyk zkouset. Presto, ze vyzkumy ohledne technickeho vybaveni Cimrmanovy sodovkarny dale pokracuji, jiz dnes muzeme podobne nazory zcela zamitnout.
Obr 1. Od puvodniho zameru, vyuzit k prekladu zdrojoveho kodu stlaceny
vzduch, Cimrman pozdeji upustil.
Omlouvam se vsem, kterym se zdal muj prispevek prilis dlouhy a jeste vic tem, kterym se zdal kratky. Snazil jsem se alespon v hrubych obrysech nastinit, v cem spociva jadro Kray-ckovy prace, nicmene uvazime-li, ze cela prace sestava ze ctyr zcela zaplnenych disku CD-ROM, stal jsem pred ukolem znacne obtiznym. Pokud vsak mate zajem dozvedet se vic, nebo dokonce konkretni dotazy, rad se pokusim zprostredkovat odpoved.
Martin Hruby - M.HRUBY@ZLIN.VUTBR.CZ
[na obsah][na domovskou stranku Jary Cimrmana]
rosperujici firma Novell Netware, ktera si svuj bussines zalozila na
vyvoji softwarovych produktu pro lokalni site, dnes asi ztezi tusi, ze na pocatku
tohoto technickeho oboru nestal nikdo jiny, nez cesky velikan Jaroslav Cimrman.Historicke zacatky, dnes tolik popularniho smeru, popisuje Pavel Machek. Cituji:
Pokud vim, JdC rozpracoval teorii lokalnich siti koncem 80.let minuleho stoleti. Osobne vsak na vybudovani techto siti nemohl dohlednout, protoze v lete 1890 odcestoval na pozvani krajanskeho spolku v Seattlu do USA. Chtel totiz predstavit Internet jako celosvetovy komunikacni system na Jubilejni zemske vystave v r.1891 a k tomu potreboval take podporu na druhem brehu Atlantiku (vlastne Pacifiku, nebot cestoval tehdy velmi pohodlnou linkou pres Vladivostok. Pri jizde pres rozlehlou Sibiri Jarovi neuniklo, ze 'lokalni site' se patrne nedaji vzdy a vsude s vyhodou pouzit. Pro tento pripad navrhl take koncepci 'rozlehlych lokalnich siti', pozdeji znamych jako WLAN.) Po svem navratu vsak zjistil, ze jeho vpravde revolucni myslenku jako obvykle nikdo nepochopil.
Misto 'lokalnich siti' nalezl v Praze siroce rozvetvenou 'sit lokalu'.
Tolik tedy Pavel Machek.K lokalnim sitim patri take nerozlucne servery, a protoze temer kazdy vydobytek lidskeho duvtipu ma neco spolecneho s Cimrmanem, nemame duvod se domivat, ze u Serveru tomu bude jinak. Igor Novotny tvrdi, ze slovo SERVER vziklo nepresnym opisem Jarova oblibeneho pozdravu SER-VUS, zatimco Pavel Svoboda ma na vec jiny nazor. Pise:
Pozdrav servus, hojne uzivany JdC, se vztahuje k jinemu Jarovu vynalezu - pojizdnemu WC, kterym hodlal resit sve osobni potize pri svych castych cestach. Nakolik tento vynalez predbehl svou dobu lze videt z toho, ze sirsiho uplatneni dosahl pomerne nedavno. Pozdrav servus (ser-vuz) pak lze chapat jako nenasilnou formu skryte reklamy, primy protiklad dryacnicke reklamy Barnumovy, se kterou se JdC setkal pri svych cestach do Spojenych Statu a jiz byl opravnene zhnusen. Tady lze jen podotknout, ze pro chudsi vrstvy JdC vynalezl jednodussi, prenosne a zavesne WC, tzv. ser-vis. Tradicnim nepochopenim vyznamu vynalezu doslo k nepresnemu prepisu do anglictiny (ser-vice) a fakt, ze vyraz se pak rychle vzil jako oznaceni sluzeb vseho druhu, vypovida cosi o anglicke spolecnosti na prelomu stoleti.
Naproti tomu, vyraz server ma jinou historii. Pri svem vyzkumu v oblasti vypocetni techniky Cimrman rychle prisel na to, ze pocitac opravdu je, ba musi byt, 'rychly blbec'. Pri praktickem overeni svych objevu si pak zapujcil skupinu chovancu jednoho blazince, z nichz kazdy umel kupodivu rychle provadet nektere pocetni ukony.
V lokale blizke hospody pak vskutku instaloval prvni lokalni sit.
Pro tento ucel si najal i jejich dohlizitele, jako osobu chovancum duverne znamou, ktery mel za ukol zadavat jednotlivym chovancum nove a nove ukoly. Ze sousedniho salu hospody pak zaletal casty pokrik (dodnes prezivajici v nekterych ceskych hospodach) ziznivych hostu, dozadujicich se pozornosti hostinskeho: "Ser to sem a pis to hrabema". Nekteri chovanci pak rychle pochytili alespon prvni slovo a pri dozadovani-se pozornosti dohlizitele, vyrazeli toto slovo doprovazene vzteklym hrdelnim zavrcenim (interrupt request). Cimrman si pak brzy zacal dobromyslne dobirat dohlizitele prezdivkou servrrr. Slovo se ve sve strucnosti a jadrnosti brzy ujalo a historie se opakuje - tradicni nepochopeni pri prepisu do anglictiny, atd. Na tomto miste se slusi poznamenat, ze prvni, kdo skutecne pochopil vyznam tohoto Cimrmanova objevu byl az R.P.Feynmann a na zaklade nahodne nalezenych Cimrmanovych poznamek s uspechem pouzil analogicke pocitacove site pri konstrukci atomove bomby (R.P.Feynmann: Los Alamos from below).Domnivam se tedy, ze o zemi puvodu prvni realizovane lokalni site nemuze byt pochyb, zatim se mi pouze nepodarilo zjistit presne misto, kde k tomuto objevu doslo - snad ukol pro dalsi badatele, kteri maji prilezitost vice cestovat, navstevovat ruzne hostince a poptavat se, nebyl-li ci neni-li nekde pobliz psychiatricky ustav. Dalsi moznost by pak byla pokusit se nalezt fragmenty Cimrmanovych poznamek v archivu Los Alamos Nat. Lab., pokud je tam ovsem R.P.Feynmann nekde zanechal.
Tolik tedy Pavel Svoboda.
V souvislosti s Cimrmanovyn vynalezem pojizdneho WC vyvstava otazka, zda anglicany zkomoleny vyraz SERVICE (ser vice), neni vlastne vzyvou k castejsi vymesovaci aktivite a tedy opet dobre skrytou reklamou na tento velikanuv vynalez. At je vsak tomu jak chce, prvenstvi naseho narodniho hrdiny Jaroslava Cimrmana na vyvoji lokalnich siti (LAN), mu dnes nelze nez neodeprit.
Pavel Machek - MACHEK@FZU.CZ
Igor Novotny - IRNLTD@HP03.TROJA.MFF.CUNI.CZ
Pavel Svoboda - SVOBODA@APOLLO.KARLOV.MFF.CUNI.CZ
[na obsah][na domovskou stranku Jary Cimrmana]
e tezke urcit, ktere noci byl v Liptakove ze zeme zdvihnut
kamen, ktery byl rukou opilcovou, snad v rozmaru nez
v nenavisti, vrzen v Mistrovo okno. Stejne nesnadno, jako
datum onoho osudneho incidentu, je tezke urcit i jeho
iniciatora. Faktem vsak zustava, ze tento nasilny cin
ovlivnil praci milionu lidi sedicich u osobnich pocitacu.
Prave a pouze tento akt dal totiz podnet ke vzniku
zcela noveho, dnes tak popularniho, uzivatelskeho prostredi.Vrzeny kamen okno nerozbil zcela, pouze v nem prorazil diru velikosti lidske dlane. Mistr, prechazeje mensi financni nesnaze, si nemohl dovolit nechat zasklit cele okno, a proto nechal jen upravit (zaramovat) vzniklou diru. Do takto upraveneho otvoru vsadil okno mensi. Zahy poznal vyhody tohoto systemu "oken v okne". Pokud chtel jen lehce vyvetrat otevrel (Open Window) pouze "podokno", zatimco pokud chtel vyvetrat poradne otevrel (Maximized) hlavni okno (Main Window). Cely system se ukazal natolik prakticky, ze si ho Cimrman instaloval i na ostatnich oknech. Nektera okna byla rozdelena do tabulek (Tiled Window), jina byla zase dvouvrstva. Sklo v nich tedy bylo kaskadovite za sebou (Cascade Window). Predstavime-li si jeste pocet hlodavcu (Mouse), kteri spoluobyvali Cimrmanovu domacnost, nejsme jiz od dnesnich Micr*soft Wind*ws daleko. Muselo, vsak uplynout jeste hodne vody, nez se okna dostala az do nasich pocitacu.
Zahadou zustava, proc se firma Micr*soft (Male Mekke), ktera podle nazvu vznikla jako producent damskych menstruacnich vlozek, preorientovala na vyvoj software. Na tuto mensi odbornou nezpusobilost doplatil jeji prvni produkt, operacni system MS-D*S. I kdyz se z historickeho hlediska jedna o pozoruhodny produkt, nebudeme se o nem blize zminovat. Zamerime se radeji primo na Micr*soft Wind*ws. Druhy duchovni otec teto nadstavby, Bill G*tes, v Liptakove nikdy nebyl, zcela nahodou se mu vsak dostala do ruky publikace popularniho cimrmanologa, profesora Edwarda Reela, "Cimrman's Windows, Completely New Enviroment". Poutave psany text, Cimrmanova genialita a fakt, ze na dany system dosud neexistuje patent, udelaly sve. Bill G*tes se pustil do pilne prace. Cimrmanovu koncepci oken prevzal tak dokonale, ze se v jeji softwarove podobe projevili i nektere nedostatky:
Michal Hrdlicka - BLOODIK@PHA.PVT.CZ
iVosH LUkAcoViC - XLUKACOV@HWLAB.FELK.CVUT.CZ
[na obsah][na domovskou stranku Jary Cimrmana]
tomto prispevku bych rad navazal na objevnou praci kolegy Splichala a
uvedl nektere dalsi podrobnosti o Cimrmanove trnite ceste k vynalezu
samocinneho pocitace. Jak se ctenar muze presvedcit ve Splichalove
dokumentu "Badani" Cimrman pojal myslenku konstrukce elektronickeho
pocitace ve sve sodovkarne na Ukrajine nekdy kolem roku 1905. Jeho
prvni pokus o automatizaci vypocetniho procesu zavedenim elektrickeho
proudu do kulickoveho pocitadla sice skoncil neslavne (Cimrman prisel o
ucetniho a v sodovkarne si vyslouzil prezdivku "Vrazedny Maniak"), nicmene
zaklady byly polozeny a o nekolik tydnu pozdeji uz bylo "Rucni automaticke
kulickove pocitadlo" na svete. Cimrman se vsak vynalezem automatickeho
pocitadla nezastavil - jeho snem bylo postavit elektricky kalkulator.Je znamo, ze v ramci pridruzene vyroby jeho sodovkarna produkovala velike mnozstvi bramborovych lupinku. Na podzim roku 1905, kdy doslo k rekordni urode brambor na Ukrajine, vsak ve stisnene sodovkarne dosly kapacity k jejich skladovani a Cimrman byl nucen sahnout k mimoradnym opatrenim. Nejprve nechal vybudovat nekolik provizornich skladist (tzv. zemljanek), ale to nestacilo a tak Cimrman zmenil vyrobni program a zacal produkovat bramborove mikrolupinky. Tyto se pozdeji (pod anglickym nazvem "microchips") staly zakladnim kamenem pocitacoveho prumyslu. K cemu vsak Cimrman sve mikrolupinky pouzival neni zcela jasne. Podle dochovanych nacrtku jeho obriho kalkulatoru MANIAC (Cimrman dal z vrozene skromnosti prednost sve prezdivce pred jmenem), "microchips" slouzily pravdepodobne k odvadeni tepla z pretizenych obvodu. Jine prameny vsak tvrdi, ze tyto mikrolupinky byly potravou pro ucetni, kteri uvnitr teto mohutne konstrukce provadeli "on line" kontrolu dosazenych vysledku. Mozna je pravdou oboje. V kazdem pripade by bez mikrocipu byla Cimrmanova cesta k pocitaci asi o hodne delsi.
Cimrman mel vsak v rukavu jeste jedno eso. Je znamo, ze jiz pri sve ceste na Severni pol (nikoliv na Jizni jak se domniva kolega Urban) objevil, ze za supernizkych teplot nektere materialy vykazuji tzv. supravodivost. Veden obavami o hladky chod sveho obriho kalkulatoru, Cimrman se rozhodl v jeho utrobach instalovat nekolik zmrazenych superkrystalu, ktere mely fungovat jako jakysi meziclanek mezi vnejsimi vodici a vnitrni vykonnou jednotkou. Za timto ucelem nechal Cimrman pred sodovkarnou postavit obri lednicku na stejnosmerny proud, ve ktere krystaly postupne dozravaly. Cimrman vsak brzy poznal, ze kvalita elektricke site v Carskem Rusku je mizerna (lednicka byla napajena z male elektrarny v nedalekem Cernobylu) a po nekolika dnech byl nucen zmenit napajeni ze stejnosmerneho proudu na stridavy. Ani to mu vsak nakonec nebylo nic platne, nebot 26. dubna 1906, v predvecer zahajeni zkusebniho provozu jeho kalkulatoru doslo v Cernobylu k male havarii, po ktere byla dodavka proudu na nekolik dni prerusena a vsechny Cimrmanovy zmrzle krystaly se roztekly. Jara neztratil hlavu a, vyzbrojen hadrem a kbelikem, zachranil z lednicky co se dalo. Jeho MANIAC byl sice bez superkrystalu o neco pomalejsi, na druhe strane vsak Cimrman svymi Tekutymi Krystaly pripravil revoluci v technice zobrazovani vysledku a tak se vlastne z jeho pohledu ani tak moc nestalo.
Vzhledem k rozmerum katastrofy, ke ktere v Cernobylu doslo o 80. let pozdeji, vsak musime uvest nekolik podrobnosti. Puvodni Cernobylska elektrarna byla mala tepelna elektrarna s jedinou parni turbinou o kterou se staral topic Anton Porfyrjevic (teprve koncem 60. let byla elektrarna prebudovana na jaderne palivo). V osudny den se Anton dostavil do sluzby ve znacne podnapilem stavu a po nekolika hodinach prikladani usnul hlubokym opileckym spankem, ze ktereho ho probral az po 4 dnech prichod carskeho inspektora. Pochopitelne kotel uz byl davno studeny a cela cernobylska oblast byla jiz treti den bez proudu. Cimrmanovo liceni teto udalosti, ktere tehdy jeste svobodny cesky tisk patricne rozmazl, pravdepodobne inspirovalo basnika Wolkera k slavnym versum: "Antonine, topici elektrarensky, do kotle priloz." Ke cti carskych uradu musime dodat, ze Anton byl pro hrube poruseni pracovni kazne okamzite propusten a vykazan z Cernobylu. Nekolik let se pak snazil nalezt uplatneni ve svete, ale pokud je nam znamo oba jeho docasne pracovni pomery (ledovcova hlidka na palube Titanicu a sef ochranky arcivevody Ferdinanda v Sarajevu) skoncily krachem a Anton se nakonec vratil na rodnou Rus. Nekdy v polovine roku 1917 se nastehoval do Petrohradu, kde se postupne vypracoval az na velitele hradni straze v Zimnim Palaci. Zde jeho stopa konci.
My se vsak vratime k Cimrmanovi. I kdyz jen zhaveni obvodu v jeho kalkulatoru trvalo cele 3 tydny, Jara byl s vysledky zkusebniho provozu spokojen. Numericke chyby neprevysovaly 80% a na sachovnici byl MANIAC schopen porazit i nejchytrejsi kozu ze sovchozu (tedy z budouciho sovchozu pochopitelne). Vzhledem k tomu, ze (podle poslednich vyzkumu kolegy Hedvicka) Cimrman pravdepodobne stravil zbytek sveho zivota v emigraci v USA, mame duvodne podezreni, ze prvni americky pocitac ENIAC, zkonstruovany po 2. sv. valce, byl jen vylepsenou versi Cimrmanova kalkulatoru MANIAC. Robustnost konstrukce by tomu nasvedcovala.
Cimrmana primel vypadek proudu take k revisi jeho experimentu s teplym snehem. O Jarovi bylo vseobecne znamo, ze byl vytecny a naruzivy lyzar. Kazdou zimu si schoval nekolik naruci snehu v lednicce, doufajic, ze v cervnu jako kdyz je najde - jenze ouha. Ani kvalita elektricke site v Rakousku-Uhersku nebyla stoprocentni a nejaky ten vypadek se vzdycky nasel. Jara se proto uz dlouho zaobiral myslenkou na teply a netajici snih. Jeho trpka zkusenost s krystaly na Ukrajine se zdala byt posledni kapkou v poharu jeho trpelivosti a tak v dobe zhaveni kalkulatoru travil vsechny sve volne chvile nad slozitymi termo-dynamickymi vypocty.
Zpocatku jeho projektu mu i pralo stesti. O jeho planech se dozvedela americka "Gay and Lesbian Association", kterou myslenka na tepleho snehulaka nadchla natolik, ze poslala Cimrmanovi sek na 20,000$. Cimrman nevahal, na kopci za sodovkarnou postavil obri slehadlo na snih a zacal s experimentovanim. Bohuzel az prilis se spolehal na bezchybnost sveho kalkulatoru a to se mu vymstilo. MANIAC nejak popletl rovnovazne body vody a pary a pri zkusebni umele vanici se Cimrmanovi oparil jeho nejlepsi asistent. Kdyz asi za tyden pote Cimrman utesnoval pojistny ventil a slehadlo s nim slehlo o zem tak silne, ze Jara stravil dalsi 2 tydny v sadre, bylo rozhodnuto. S teplym snehem je konec. Nikoliv vsak s pocitaci.
Na ceste od kalkulatoru k pocitaci Cimrmana cekaly jeste dva zasadni softwarove problemy: prenos souboru mezi jednotlivymi pocitaci a vyvinuti vyssich programovacich jazyku. Svou praci na prvnim problemu zacal Jara ihned, jeste na Ukrajine. Bohuzel k disposici mel pouze "Alexandrovuv soubor pisni a tancu" s proslulym obeznim solistou Tenorovem a tak neni divu, ze po dvou dnech prenaseni Cimrman poznamenal do sveho deniku "soubory nelze prenaset rucne!" Dalsi dny pak stravil ve sve kulne, kde zkonstruoval ctyrkoly, samohybny prenasec souboru, ktery pro jeho ovalny tvar nazval disketa (podle vzoru raketa). Jednalo se v podstate o upraveny valnik, ktery byl schopen prenest jakykoliv soubor na jakoukoliv vzdalenost v historicky rozumne dobe. Pozdeji Cimrman jeste vylepsil konstrukci tim, ze na spodek valniku pripevnil uchytky, do kterych se dalsi clenove souboru mohli zavesit jako netopyri. Tyto tzv. "Double Sided" diskety se uchytily zejmena na Novem Zelande.
S programovacimi jazyky vsak byla potiz. Jara se v tom ze zacatku vselijak placal a jeho prvni pokusy nebyly nejzdarilejsi. Po mirne uprave se komercne prosadily pouze jazyky "Algohol", pouzivany k automatickemu evidovani zasilek vodky, a "Turbo Packal", ktery umoznoval efektivnejsi chod parni turbiny v cernobylske elektrarne. Vsechny Cimrmanovy programovaci jazyky z tohoto obdobi vsak byly vpodstate pouze upravene strojove kody. Teprve pri ceste z Ukrajiny do Cech Jarovi doslo, ze zakladem programovaciho jazyka musi byt smycka, tj. souhrn prikazu pocitacem automaticky opakovanych. Hned prvni Cimrmanuv pokus na tomto poli se ukazal byt velice stastny a jeho smycka FURT-RAN se pozdeji stala zakladem uspesneho jazyka. Dalsi uspech se pak dostavil kratce nato, pri Cimrmanove nucene zastavce v Presove, kdy jeden z jeho koni omylem vypil cele vedro saratice a byl po nekolik dni tahu neschopen.
Cimrman byl zprvu velice rozezlen. Razoval po staji mezi zbylymi koni, mracil se do vsech stran a co chvili kopl do inkriminovaneho vedra a zarval: "...z tohodle by se jeden po*ral!" Nastesti kveceru se trochu uklidnil a odebral se do krcmy, aby tam se slovenskymi odborniky rozebral aktualni problemy programovacich jazyku. Diskuse byla velice plodna a kdyz Cimrman za nekolik dni z Presova odjizdel, v brasnicce mel sepsany zasady noveho jazyka, ktery pracovne nazvali "Cobol-Tobol". Po prijezdu do Prahy Cimrman vypustil hacek nad C a slovo Tobol a jazyk byl prakticky pripraven vyrazit na uspesne tazeni svetem pocitacu. Po case jeste Cimrman vypustil i to "obol" a jeho komercne nejuspesnejsi programovaci jazyk "C" byl na svete. Blizsi podrobnosti o tomto jazyku se ctenar muze dozvedet v prispevku kolegy Hrubeho.
Jan Rehacek - JREHACEK@MATH.GATECH.EDU
[na obsah][na domovskou stranku Jary Cimrmana]
ocet uzivatelu site Internet roste zavratnym tempem. Jiz za
nekolik malo okamziku se toto fenomenalni medium zaradi na
stejnou pozici, jako rozhlas ci televize. Vetsina
zasvecenych se domniva, ze vznik rozlehlych siti se datuje do
roku 1967, kdy v USA vznikla sit ARPANET. Skutecnost je vsak
jina. Cimrmanolog Vaclav Trojan totiz objevil, ze Mistr jiz
v r. 1901 budoval jakousi sit projenou telefonnimi kabely,
ke kterym se pripojil v dobe, kdy ucil na Podkarpatske Rusi.
Cituji:
"Pres telefon propojil jakesi pristroje ze skolniho kabinetu.
Neni mi nic znamo o protokolu, ktery byl pouzit, ani o IP
kompatibilite tohoto systemu, ktery pry pozdeji slouzil jako
sit na skolnim volejbalovem hristi v Uzhorodu. Podle
nekterych pramenu pro tyto pristroje Cimrman pouzil slovo
'modem'. Toto slovo vzniklo jeho prislovecnou roztrzitosti:
do ucitelskeho zapisniku si delal zkratkovite poznamky
k velkolepym demonstracim pokusu, ktere predvadel v hodinach
fyziky. Prislusna poznamka znela 'Ve ctvrtek MoDem', coz
znamenalo 'Moje Demonstrace'".Jiste je, ze pouhe propojeni nekolika mist telefonimi linkami, ma daleko ke skutecne rozsahle pocitacove siti (WAN). To co Cimrmana dela skutecnym otcem Internetu je vynalez JCP (Jara da Cimrman Protokol). Zdenek Pytela tvrdi:
"Cimrman pouzil jako vzor protokol, ktery s nim sepsal policejni urednik zkoumajici opravnenost jeho pobytu v Rusku. Na jeho zaklade potom Cimrman vyvinul protokolarni overovani autenticity zpravy."
Do praxe se tento protokol dostal pod dnes znamym nazvem TCP (Transmission Cimrman Protocol). Byla to zasluha predevsim pana Beranka, ktery u predni americke firmy Bolt, Beranek and Newman (BBN), toto oznaceni koncem 60. let prosadil. Beranek, ac americky obcan, svym cinem dokazal, ze si je vedom svych korenu.Dalsi podoba Internetu byla ovlivnena predevsim Mistrovymi dokumenty RFC (Recomended from Cimrman), ktere koncipoval jako doporuceni pro komunikaci s jevistnimi herci. Divadelni zivot vubec byl pro dnesni podobu Internetu vecnym inspiromatem. Tak napriklad popularni FTP, vznikl na zaklade toho, ze Mistr pri rezirovani svych her konzumoval tlacenku a pivo. Pro toto si posilal mistniho blazna Karlika. Dojit pro zminene subjekty bylo pro Karlika vzhledem k jeho debilite znacne narocne. Cimrman ho tedy naucil urcitou skupinu prikazu (dnesni obdoba GET a PUT), ktere jiz debil pochopil. "Fofrem Tlacenku a Pivo!" navazoval s nim v takovych pripadech komunikaci. Odtud vznikla zkratka FTP. Domnenka, ze mistr holdoval rybimu file, a FTP je tedy zkratkou pro File Transfer Protocol (file s carkou nad e), se ukazala jako neopodstatnena.
Mene jasno je v puvodu nazvu E-mail. Obe teorie, ktere se nam nabizeji, totiz implicitne predpokladaji pouze nevaznou, ci nepravdivou korespondenci. Podle prvni je slovo mail poamerictenim slova mejlka, tedy zmylit se. Podle druhe teorie se jedna o prepis slova email (emailova barva), nebot Mistrovy vynalezy, ve sve dobe tolik nepochopene, budily v jeho dopisech dojem, ze kazdeho "lakuje".
At je tomu vsak jakkoliv, prvenstvi zakladatele Internetu Jarovi da Cimrmanovi nelze uprit. Nezbyva nez doufat, ze si tuto skutecnost, alespon par uzivatelu informacni dalnice uvedomi.
iVosH LUkAcoViC - XLUKACOV@HWLAB.FELK.CVUT.CZ
Vaclav Trojan - TROJAN@EARN.CVUT.CZ
Zdenek Pytela - LETTY@PHIL.MUNI.CZ