Všeobecná popularita i šikovnost služby World Wide Web se v poslední době projevuje jedním velmi zajímavým trendem, který úzce souvisí i se snahou zpřístupnit možnosti Internetu co možná nejširšímu okruhu uživatelů. Jde o to, že až dosud se pro různé činnosti v rámci Internetu musely používat různé více či méně specializované služby. Ty museli uživatelé nejen znát a umět ovládat, ale museli mít k dispozici i specifické programy, nutné pro práci s těmito službami. To bylo nevýhodné jak z pohledu samotných uživatelů a nároků na jejich znalosti a dovednosti, tak i z pohledu správců sítí, kteří museli udržovat v řádně nakonfigurovaném a provozuschopném stavu mnoho různých síťových aplikací.

Jako výhodné řešení se ukazuje možnost přenést tyto "další" služby na platformu služby World Wide Web - neboli umožnit uživatelům práci s těmito službami prostřednictvím Web-u a jeho klientských programů, označovaných jako WWW prohlížeče, alias browsery. U starších, již existujících služeb, se to řeší prostřednictvím brány (fungující na straně WWW serveru), která umožňuje komunikaci ze světa Web-u do specifického světa původní služby. Novější služby, které teprve vznikají, se již od začátku budují jako nadstavby nad Web-em. Jde například o nejrůznější vyhledávací služby, adresářové služby, informační služby zajišťující přístup do databází apod.

Výsledkem je pak zajímavý všeobecný trend, v rámci kterého se služba World Wide Web stává jednotnou a univerzální klientskou platformou: její prohlížeče (browsery) jsou jednotným nástrojem, prostřednictvím kterého uživatel může pracovat s mnoha různými službami, navíc jednotným a velmi intuitivním způsobem, charakteristickým pro celou službu WWW jako takovou.