Pro praktickou realizaci myšlenky proveditelného obsahu, naznačené v předchozím odstavci, je nezbytně nutné mít k dispozici vhodný mechanismu pro "přibalení" programů k vlastním datům.

Prvním řešením, které něco takového umožnilo, byl jazyk Java, poprvé představený světu zhruba před dvěma roky. Programy, napsané v jazyku Java (jako tzv. applety) mohou být vkládány například do jednotlivých WWW stránek, a jsou prováděny (spouštěny) přímo u uživatele, na jeho počítači, v rámci jeho browseru (prohlížeče) - konkrétně v celém uceleném systémovém prostředí, které browser musí pro javovské applety vytvářet, a kterému se říká Java Virtual Machine. Důležité je přitom i to, že applety jazyka Java jsou interpretovány, a tudíž mohou být provozovány se stejným efektem na různých platformách. Firma Sun Microsystems, která jazyk Java vyvinula, v této souvislosti s oblibou používá slogan "write once, run everywhere" (doslova: napiš jednou, provozuj kdekoli"). Jeho smyslem je zdůraznit fakt, že Java je řešení nezávislé na konkrétní platformě.

Dnes již ale jazyk Java není jediným řešením svého druhu, umožňujícím pracovat s "proveditelným obsahem". Alternativním řešením je například technologie ActiveX firmy Microsoft, která ale již není nezávislá na konkrétní platformě. Počítá totiž s tím, že jednotlivé programy přenášené po síti (tzv. ActiveX Controls) již budou přeloženy do takového tvaru, aby je bylo možné na cílové platformě přímo spustit.