V prostředí Internetu a jeho služby World Wide Web se před nepříliš dávnou dobou zrodila jedna zajímavá myšlenka, která má šanci velmi výrazně ovlivnit způsob, jakým dodnes fungují počítačové sítě.

Všechny dnešní sítě totiž předpokládají, že po jejich přenosových cestách cestují pouze data, zatímco vše potřebné pro jejich zpracování je už dopředu připraveno na místě, kam data směřují. V praxi to znamená, že na jednotlivých koncových počítačích musí být předem nainstalovány nejrůznější prohlížeče, spreadsheety, databáze apod., a všechny tyto programy musí být řádně nakonfigurované, v provozuschopném stavu, a musí pasivně čekat na okamžik, kdy budou skutečně zapotřebí. Důsledkem tohoto faktu je skutečnost, že koncové uzly se stávají velmi složitými co do systémové údržby a správy, musí být dostatečně výkonné, aby unesly režii všech těchto programů, a v neposlední řadě je náročnější i jejich ovládání uživatelem.

Alternativní myšlenkou je nepřenášet po síti pouze samotná data, ale přibalit k nim vše potřebné pro jejich zpracování - ať již se jedná o jednoduché zobrazení, vykreslení, přehrání, či například o editaci textového dokumentu, vypočítání celého spreadsheetu apod. Efekt takovéhoto přístupu na koncové uzly sítě by mohl být velmi blahodárný: tyto uzly by mohly zůstat poměrně jednoduché, a tudíž i lacině a hlavně snadno udržovatelné. V zásadě by se od nich požadovalo jediné: schopnost přijmout ze sítě data i s doprovodnými programy, a pak je spustit.