Termínem "přepojování okruhů", anglicky circuit switching, se pak označuje takové sestavování (propojování) jednotlivých okruhů do větších (delších) celků, které zachovává všechny jejich výše popsané vlastnosti, zejména jejich "souvislost". Asi nejnázornějším příkladem je způsob fungování veřejné telefonní sítě: když zadáme číslo volaného účastníka, telefonní síť se postará o sestavení přenosového okruhu vedoucího od našeho telefonního přístroje až k telefonnímu přístroji volaného účastníka, přičemž chování takto sestaveného okruhu (pomineme-li případné poruchy) je stejné, jako kdyby od nás až na druhou stranu vedl souvislý kus drátu.

Ve skutečnosti je ale telefonní okruh sestaven z dílčích částí, které jsou (dočasným způsobem) propojeny mezi sebou v rámci telefonních ústředen, způsobem který zachovává všechny vlastnosti jednotlivých částí (dílčích okruhů). Jednou z možných technik je mechanické propojování "kusů drátu", které bylo charakteristické pro nejstarší telefonní ústředny s operátorkami, které ručně propojovaly jednotlivé hovory. Pozdější reléové ústředny již pracovaly automaticky, bez účasti člověka, ale mechanický princip jejich fungování byl stejný. Přepojování okruhů však samozřejmě lze realizovat i bezkontaktním, čistě elektronickým způsobem.