Vseobecny Cimrmanuv princip parity

Teoreticke poznatky prave z teto oblasti dovedl Mistr pozdeji neobycejne uspesne prakticky uplatnit. Je znamo, ze za sveho pobytu v Monte Carlu tak vyziskal zavratne castky pri hre kolo kolo mlynske, jichz pak mohl vyuzit pro financovani nekterych svych nakladnych projektu, aniz by se musel uchylovat k pokoutnimu opatrovani potrebnych prostredku napriklad cestou rozkradani majetku v kapitalistickem vlastnictvi apodobne.

Cimrman nezustal pouze u systemoveho inzenyrstvi. Vybudoval postupne take systemove doktorstvi (pozdeji i systemove kandidatstvi), systemove promovane pedagozstvi, systemove bohoslovi a zejmena systemove urednictvi. Jako uprimny vlastenec dobre vedel, ze ceskemu cloveku daleko vice nez systemovy pristup je bytostne prirozeny a prirozene bytostny pristup svejkovsky. Proto nelenil, shromazdiv a zobecniv vsechny disponibilni poznatky, tento pristup dusledne rozpracoval a vybudoval solidni teoreticke zaklady svejkovskeho inzenyrstvi, ktere zahy, ruku v ruce se zminenym systemovym urednictvim, doznalo u nas netuseneho rozmachu a vseobecne obliby (pani inzenyri, podivejme se na sebe!)

Dalsi tvurci rozvijeni vsech techto naznacenych smeru Cimrmana posleze privedlo k jeho (zatim) nejepochalnejsimu objevu - k objevu Vseobecneho Cimrmanova principu parity (dale jen VCPP)-, v jehoz svetle se pak napriklad obecna teorie systemu jevi jako jedna z jeho dilcich, okrajovych aplikaci. Cimrman pri svem velkolepem smyslu pro rovnopravnost, pro rovnovahu, symetrii a proporce, pro uplnost, duslednost a komplexnost nazirani, pro odhalovani a chapani protikladnosti (aniz by se pritom omezoval na dvojice protikladu, protoze protikladne je cokoli s cimkoli) byl nezvratne presvedcen, ze nic si nezasluhuje, aby bylo preferovano na ukor neceho jineho, ze potlacovane naopak zasluhuje, aby bylo povzneseno, zanedbane hyckano, a zvlaste pak - neobjevene objeveno, nalezeno, odhaleno.

Bystre odpozoroval z prirody i spolecnosti, ze svet je mnohotvarny; tam, kde je videt jen jedna tvar, je zadouci, nezbytne a take mozne odhalit druhou, treti ... atd., byt byla toliko odvracena ci zahalena, lec vedelo se o ni ci byla alespon tusena, nebo o jeji existenci nebylo ani potuchy, takze ji dokonce bylo treba vymyslit, vytvorit, dopracovat. Rekne-li se A, musi se rici i B a take C, D ... Zet. Kdyz jsou bilkoviny, tak sakra museji byt take zloutkoviny, vedle mekkysu museji existovat i tvrdysi, vedle slepysu hluchysi, k prvokum nutne patri druhoci, tretoci az n-toci. Na zaklade poznani techto nezvratnych skutecnosti Cimrman formuloval svuj VCPP pro cely vesmir (vcetne mikrosveta) a siroke okoli, takto:

Nic neexistuje samo o sobe (Ding an sich je volovina), vse existuje vzdy samo s necim (Ding an Ding). Proto take, kdykoli si posilal pro gabl, vzdy pravil se vsi exaktnosti: "Doneste mi neco s necim!"

Filozofie: Zde mohl C. tvurcim zpusobem prispet k reseni kardinalni otazky, co bylo drive, zda vejce, nebo slepice, a upozornit na klicovou ulohu, dosud zcela opomijenou, kterou v teto veci hraje kohout.

Zoologie: Krome jiz svrchu zminenych hluchysu, tvrdysu a mnohotoku umoznil VCPP Mistrovi objevit vedle tetreva hlusce pak i tetreva slepce a tetreva nemce a definovat obecneho velblouda n-hrbeho.

Anatomie: Jedine diky VCPP, mohl Mistr, a nikdo druhy, ucinit zavazny objev, ze slepe strevo je nejen slepe, ale take hluche (a neme, jak dodala inzenyrka Novakova).

Technika: Jedine pomoci VCPP byl Cimrman schopen zkonstruovat zavodni automobil Beta-Julie, sestrojit seci stroj na kokosove orechy a uplatnit metodu leteckeho jednoceni cukrove repy.

Skolstvi: Na podklade VCPP dava Mistr popud k zalozeni fakulty veterinarniho prava (zajistujici ziskani titulu JVDr.), ceske obchodni akademie muzickych ved, bohoslovecke prumyslovky pro pripravu stredne cirkevnich kadru a usiluje o zavedeni povinne rectiny na Vysoke skole lesnicke, aby jeji absolventi mohli pestovat i mysliveckou rectinu.

Vojenstvi: Vedle polniho marsala navrhuje Jara da Cimrman zrizeni vojenske hodnosti marsala lucniho, nebot na louce lze valcit jeste lepe nez na poli.

Fyzika vesmiru: Jak znamo, vesmir se od velkeho tresku rozpina (uz asi 20 miliard let), soudi se vsak, ze se za nejakou dobu muze zacit smrstovat. Cimrman domyslel, co se stane, az se vesmir splacne dohromady - nutne nastane veliky plesk, ktery bude mit za nasledek novy velky tresk ... a tak furt. VCPP Cimrmanovi umoznil nezvratne prokazat, ze vyvoj vesmiru jsou v podstate tresky-plesky.

Umeni: Je zvlast zarazejici, s jak primo trestuhodnou neduslednosti prave ve vztahu k VCPP se precasto setkavame u jinak duslednych puvodcu at umeleckych del, ci vedeckych objevu ci jinych pocinu. Stary dobrak Cimrman to tak proste (pod knutou vseobecneho Cimrmanova principu parity ovsem) nemohl nechat a musel pracne odstranovat jeden nedodelek za druhym; alespon namatkou uvedme:

• za Darwina musel sepsat objevne vedecke dilo O puvodu druzek,
• za Stendhala roman Modry, zluty, zeleny, fialovy a bily,
• za Nemcovou horor Dedecek, jehoz dej se odehrava na Novem Cernidle,
• za Lehara slozil operetu Smutny vdovec,
• za Smetanu zkomponoval opery Koupeny zenich, Cesi v Braniborach, Nedalismrk, Dva vdovci, Andeluv strop a Mikulasovu podlahu; k Tajemstvi pak jeste Prisne tajemstvi a Prisne tajemstvi zvlastni dulezitosti; a potom take symfonicke basne Pankrac, Botic, Podbaba, Bechyne, Blanka a z Moravskych loho a hajo,
• za Vejvodu musel slozit polku Tatra lasy,
• za Vinciho namalovat portret Sterea Lisa, z cehoz je patrno, ze VCPP zakonite vede k plastictejsimu pohledu na svet.

Zvlaste si cenil, ze se mu pro Kremelske muzeum v Moskve podarilo opatrit capku Stereomachovu. A mrzelo ho, ze pro treti nadvori Prazskeho hradu nesehnal stereolit. Pise o tom ve sve zname stereografii pod heslem:

Bude-li kazdy z nas z stereo,
je cely narod kvadro.

Zde, v ramci dusledneho uplatnovani vseobecneho Cimrmanova principu parity, mimo jine pleduje za rovnopravnost aplikace predpon: mono-, bi-, di-, tri-, multi-, poly-, stereo-, kvadro-. Vrhl tim zcela nove svetlo nejen na kvadraturu kruhu a trisekci uhlu, ale napriklad i na problematiku bigotnosti, bikaveru ci dokonce trikotaze a stereogamie a rovnez existenci Diference Difuturisty a Monofera Monobarbory. K monoklu a binoklu hrave sestrojil stereokl a polykl. Nektere otazky se mu vsak zatim nepodarilo vyresit, patri mu ovsem zasluha, ze je nastolil:

• kdy misto polykani je mozno monokat nebo alespon bikat?
• je skutecne polycajt polymerem monocajtu?
• je bidlo skutecne bidlo, nebo pouze monodlo?
• jak potom vypada polydlo?
• i bizon je patrne jen monozon!

Kybernetika: Jak znamo, znacna pozornost se venuje a usili vynaklada na vytvoreni umele inteligence. Ovsem teprve Jara da Cimrman pdnetne upozornil na naprostou nezbytnost vytvoreni umele blbosti. Avsak narazil pritom samozdrejme na prirozenou. Argumenty, ze vzhledem k obecnemu dostatku teto se nejevi potreba umele, nemohou obstat, nebot umela inteligence se nikdy nemuze stat plnohodnotnou nahradou lidskych schopnosti; zde ma daleko vetsi caku na uspech disciplina Mistrem prosazovana; a coz teprve jeji vyuziti k modelovani skutecnych objektu. Reseni je nicmene spojeno s velkymi obtizemi, nebot na rozdil od problemu umele inteligence, ktery je finitni, jde zde o problem infinitni - omezenost je neomezena.

Stvorenim VCPP vzal na sebe Cimrman ukol pro normalniho smrtelnika nezvladnutelny. Ne tak ovsem pro naseho mnohoumela. Doufame, ze se nam to alespon castecne podarilo naznacit v teto kuse informaci.

Vseobecny Cimrmanuv princip parity a leva prava

• je levice a je pravice;
• jezdi se vpravo (tu) a jezdi se vlevo (onde);
• kazdy vodni tok (ne tok tetrevi) ma levy i pravy breh, nebyl dolozen ani jediny pripad, ze by nektery z brehu chybel nebo prebyval;
• i ve fotbale je prave a leve kridlo, pricemz prave kridlo muze byt velmi leve a naopak leve kridlo muze byt to prave.

Je doprava silnicni, zeleznicni, ricni, namorni, letecka, mestska hromadna, nakladni, osobni, rychlikova (pomalikova de iure nikoliv), ale neni silnicni, zeleznicni, ricni, namorni, letecka, mestska hromadna, nakladni, osobni, rychlikova (o pomalikove ani nemluve) doleva.

Je sice uprava a uleva, sprava a sleva, napravne zarizeni a nalevni zarizeni, avsak - je naprava a neni naleva a naopak je nalev a neni naprav, je vyprava a vypravci, ale neni vyleva a vylevci, zato je zase vylev a vylevka, avsak nikoli vyprav a vypravka (ta by se mozna snad nekde nasla); je oprava a neni oleva (ackoliv lecktery opravar je spise olevar); jsou levobocci, ale o pravoboccich se taktne nemluvi; je (byl) Sinclair Lewis, ale neni (a nikdy nebyl a asi ani nebude) Sinclair Prawis, z pochopitelnych duvodu advokati jsou sami pravnici a zadny levnik.

Nekdo muze mit obe ruce leve, zatimco lide s obema rukama pravyma se pohrichu nevyskytuji, ledaze by to byli levaci; jenom pravaci jsou jenom hriby, kdepak hrib levak; zato je zase jenov lev a zadny prav.

Casto se pochybuje o pravosti neceho (sperku, originalu, dokumentu, charakteru ...), kdezto levost je zrejme nepochybna, a to zcela pravidelne (nebo levidelne?). Nedelaji se nikdy zadne pravoty, vzdy a vzdy jen levoty.

A co na to nas Jara (rozumej Cimrman)? Pristoupil k veci se sobe vlastni oledovosti a delal, co mohl, sec mu sily stacily:

• Nepocitanych hodin stravil u mikroskopu ve snaze objevit napravniky.
• Rozvinul rozsahle, bohuzel zatim zcela neuspesne archeologicke vyzkumy severne od Prahy s cilem objevit Pravy Hradec. Dospel nakonec az do Bohnic a k nazoru, ze jediny PRAVY HRADEC je LEVY.
• Malem se mu podarilo vypestovat skutecnou pravanduli.
• Konal cetne pokusy s pravitaci; pravda, vlastne levda, ani levitace se mu prilis nedarila.
• Zato se vypracoval v uspesneho hvezdolevce.
• Z humannich duvodu se snazil nahradit popravy polevami.
• Zaznamenani hodny je jeho monstrozni pokus o obraceni ruskeho naroda na levostrannou viru (to se zdarilo az jeho pokracovatelum, kdyz se to tak vezme).
• Snad nejzavaznejsim - pro nas - jeho pocinem v teto oblasti je vytvoreni levidel ceskeho levopisu, v podstate naprosto uspesnym (Jejich nespornym prinosem je, ze teprve ona zajistila rozliseni pozerstvi od poserstvi.), vlastne se mu pritom nepodarilo uplatnit jen nazev - a nepomohlo, ani kdyz svym odpurcum i pratelum cetl pravity.

Pavel Lederbuch - LEDERBUC@KIV.ZCU.CZ

[na obsah][na domovskou stranku Jary Cimrmana]

Cimrman a rentgenove zareni

Teprve nedavna odhaleni vnesla do tohoto problemu alespon castecne jasno. V encyklopedii o nejvyznamnejsich postavach svetove historie [1] byl nalezen odkaz na praci "Cimrmanova Deka" [2], obsahujici pozoruhodne dokumenty zachycujici mistrovu asistenci pri reseni obtiznych kriminalnich pripadu. V casti "Pripady v oblasti lesniho a vodniho hospodarstvi" byla nalezena zminka o vyslechu znameho pytlaka Frantiska Darebneho, pusobiciho v oblasti Brd, jehoz nekalou cinnost se marne snazilo prokazat nekolik desitek neschopnych policejnich uredniku tlejiciho rakousko-uherskeho mocnarstvi. Neexistuji zadni primi svedci vyslechu, avsak dochovaly se utrzky vypovedi policejniho praktikanta Josefa Cmuchalika, ktery lici jak Cimrman nekolik mesicu upravoval elektricke vedeni k mistnosti pro zadrzene a nasledne byl spatren s podivnymi bankami. Vyslech pytlaka pak trval nekolik hodin, kdyz se z mistnosti ozval mistruv vitezny vykrik - "Franto, prokoukl jsem te".

Obr 6. Jedinecny snimek ukazuje aplikaci "Roentgenovych" paprsku pri vyslechu zvlast nebezpecnych zlocincu.

Obr 7. Unikatni je snimek ruky snatkoveho podvodnika Dobromila Liboveho ze dne 9.9.1898. Krouzek na druhem prstu zdola ho jednoznacne usvedcil z manzelstvi.

J-ray, J-ray,
s paprsky si nehrej.
Zareni ma velkou silu,
ktera neni ani v syru,
ruku snadno prosviti,
zustane ti na niti.
J-ray, J-ray,
s paprsky si nehrej.

Obr 8. Vlevo: O nekolik let pozdeji pouzil Cimrman snimkovaci techniku ve sve poradne pro zamilovane. Na fotografii Jaruv pomocnik studuje stupen poraneni srdce. Vpravo: Zkoumani nohou Hugo Setrneho, ktery byl obvinen svou tchyni Herminou Nerudnou, ze ji vykopl z domu (1905).

Zlodej kdyz se ozari,
mysl tvou to ozari. [3]

1. Cimrman and the others (vydavatele a rok vydani se dosud nepodarilo zjistit)
2. Cirmanova DEtektivni KAncelar (misto, rok vydani a jmeno vydavatele tajne)
3. J.d.Cimrman : Sbirka basni. Dil III. Pisne policejni (bude publikovano ?)

[na obsah][na domovskou stranku Jary Cimrmana]