|
Spamming, Velveeta a Jello v USENETu
S problémem spammingu mají nejdelší a největší zkušenosti uživatelé sítě USENET - sítě, vzniklé pro potřeby kolektivní diskuse v mnoha různých diskusních skupinách (tzv. newsgroups), dohromady tvořících tzv. síťové noviny (news, netnews). Již poměrně záhy se zde rozmohl nešvar, spočívající v rozesílání jedné a téže "nepatřičné" zprávy do více diskusních skupin současně - "nepatřičné" v tom smyslu, že zpráva se netýkala meritu věci (předmětu diskuse) v oslovených diskusních skupinách, a nepřispívala k tomu, co si uživatelé od své účasti v diskusi slibovali. Formálně se takovýmto aktivitám začalo říkat "Excessive Multi-Posting" (zkratkou EMP), ale uživatelé si zvykli spíše na označení "spam", resp. "spamming" (o původu tohoto termínu se můžete dočíst zde).
Vzhledem ke způsobu fungování síťových novin a sítě USENET takovýto spamming znamenal, že různé exempláře jedné a téže zprávy, zaslané do jednotlivých diskusních skupin, byly distribuovány na všechny servery síťových novin odebírající příslušné diskusní skupiny. Přitom nejen zbytečně spotřebovávaly přenosovou kapacitu, ale spotřebovávaly také místo na disku pro své uložení, a v neposlední řadě otravovaly i uživatele, kteří je museli mazat či jinak eliminovat.
Díky vlastnostem síťových novin a způsobu jejich fungování je přitom dodnes možné, aby jeden a tentýž příspěvek byl zaslán (anglicky: posted) do více diskusních skupin současně (tzv. cross-posted). V případě spammingu (resp. techniky EMP) se tak neděje, a do každé diskusní skupiny je zaslán jeden samostatný exemplář "nepatřičné" zprávy (který se pak také šíří samostatně, nezávisle na ostatních exemplářích). Pokud se tak děje, tj. "nepatřičný" příspěvek je zaslán v jediném exempláři s určením do mnoha diskusních skupin současně (tedy tzv. cross-posted), pak se jedná o jev označovaný jako "Velveeta" (formálně jako ECP, neboli Excessive Cross-posting).
Důsledky "Velveety" nejsou tak drastické jako u spammingu - obě techniky (Velveeta a spamming) však mohou být zkombinovány, takovým způsobem že několik exemplářů jedné a téže "nepatřičné" zprávy (či mírně modifikovaných zpráv) se pošle současně do mnoha diskusních skupin. Pak se jedná o něco, čemu se začalo říkat "jello".
Spamming v Internetu
Síť USENET byla zpočátku samostatnou fyzickou sítí (propojením počítačů, které si v roli news serverů distribuovaly mezi sebou obsah jednotlivých diskusních skupin). Později roli přenosového mechanismu převzal Internet, servery síťových news se staly "běžnými" uzly Internetu, a síť USENET se tak stala spíše virtuální podsítí.
Spolu s integrací síťových novin (news) do Internetu pak bohužel došlo i k rozšíření spammingu do dalších Internetových služeb, zejména do elektronické pošty. Zde našel spamming živnou půdu především v prostředí elektronických konferencí, které také fungují na principu rozesílání jedné a téže zprávy mnoha různým příjemcům - jelikož ale mezi jednotlivými elektronickými konferencemi neexistují vzájemné vazby (zatímco mezi diskusními skupinami ano), není zde žádná analogie pro cross-posting, a tudíž ani pro Velveetu jako mírnější obdobu spammingu.
Ušetřeny však nezůstaly ani další služby Internetu - se spammingem se lze setkat i v prostředí on-line diskusí, realizovaných službami IRC či talk, a obecně asi u všech služeb, které fungují na distribučním principu a oslovují více příjemců současně.
Jaké zprávy jsou rozesílány prostřednictvím spammingu?
V zásadě platí, že formou spammingu lze rozeslat jakoukoli zprávu, kterou je kdo schopen sepsat - tedy třeba nenávistné a ničím nepodložené osočení konkrétní osoby, či všelijaká "popíchnutí" apod. Spammingem se může stát i seriózně míněný názor, zaslaný do nevhodných (věcně nepříslušných) diskusních skupin či elektronických konferencí. Zdaleka největší procento spammů ale představují takové zprávy, které mají komerčně-reklamní charakter (a v angličtině se pro ně vžilo označení "Unsolicited Commercial Email", UCE).
Zajímavé ale je, že se jen výjimečně jedná o nabídky seriózních produktů a služeb - v drtivé většině jde o záležitosti značně "pochybného" charakteru, u kterých by se vzhledem k jejich povaze ani nevyplatilo inzerovat je klasickým, korektním způsobem (také proto, že by to inzerenta přišlo mnohem dráž, a on si řádnou a korektní inzerci svého produktu či služby nemůže dovolit).
Typickými příklady spammů jsou:
- Řetězové dopisy
- Návody na rychlé zbohatnutí ("Get Rich Quick" or "Make Money Fast", MMF)
- Výzvy k účasti v tzv. pyramidových hrách a nabídky na tzv. multi-level marketing (MLM)
- Nabídky erotických telefonů a inzeráty pornografických WWW serverů (příklad)
- Nabídky programů pro sběr emailových adres a programů pro rozesílání spammů (příklad)
- Nabídky služeb masového rozesílání emailů (příklad)
- Nabídky akcií neznámých začínajících firem
- Nabídky zázračných léků a léčebných postupů
- Nabídky nelegálního softwaru
- Výzvy k zaslání malé částky (příklad)
- Falešné poplašné zprávy (příklad)
- Recese (příklad)
Spamming prostřednictvím elektronické pošty
Hromadné rozesílání nevyžádaných zpráv (spamming) elektronickou poštou má ještě další odlišnost oproti spammům v prostředí síťových novin, a to nutnost shromáždit emailové adresy příjemců (zatímco v případě síťových novin jsou jednotlivé zprávy zařazovány do jednotlivých diskusních skupin fungujících jako distribuční kanály,a odesilatel nemusí ani nemůže vědět, kdo všechno si je na "výstupu" těchto distribučních kanálů odebere).
Nejhorší formou "poštovního" spammingu je zasílání "nepatřičných práv" (spammů) do elektronických konferencí - zde spammer využívá toho, že potřebné adresy za něj shromáždil někdo jiný, konkrétně provozovatel konference, a svůj spam zašle do konference stejně, jako "normální" diskusní příspěvek. Jelikož většina dnešních elektronických konferencí je tzv. nemoderovaných (tj. rozesílání jednotlivých příspěvků zajišťuje automaticky fungující program, který neinterpretuje obsah zprávy), dostává se spam okamžitě ke všem účastníkům konference.
Další forma "poštovního spammingu" počítá s tím, že rozesilatel (spammer) si sám vytvoří vlastní databázi emailových adres, a podle ní pak své příspěvky rozesílá, případně svou databázi dokonce ještě prodává dalším subjektům (příklad nabídky).
Ještě další formou je pak "spammingový outsourcing", neboli situace kdy nevyžádané zásilky rozesílá specializovaný subjekt, na zakázku po konkrétního zadavatele (příklad takovéto nabídky). Tato forma spammingu je zvláště nebezpečná také proto, že rozesilatel může vůči zadavateli reklamy vystupovat jako seriózní subjekt zabývající se korektními formami reklamy, a svou nekorektností posléze poškodí image samotného zadavatele, který o faktickém spammingu nemusí mít předem ani ponětí (rozesilatel například slíbí, že nabídky pošle pouze zainteresovaným subjektům, které samy vyjádřily zájem o přijímání takovýchto nabídek, ale ve skutečnosti je rozešle těm, kteří si nic takového nepřejí).
| |
