Abstrakty článků z čísla 2/98
DKM žádá mnoho
uživatelů Půda je základním přírodním zdrojem, bez kterého nelze zachovat život na Zemi. Správa pozemků je proto velmi podstatným úkolem ve snaze o trvale udržitelný rozvoj. Zaměříme-li se na pozemek jako na předmět vlastnického práva, předmět daňového systému a jeden ze základních instrumentů hospodářství, musíme si nutně položit otázku: Jaký je dnes základní smysl a cíl pozemkové evidence? Ing. Karel Večeře Využití aplikací GIS pro tvorbu komplexních pozemkových úprav Husté osídlení Čech a Moravy, které způsobuje rozsáhlé zásahy člověka do krajiny, nutí k obezřetnému zacházení s takřka každou pídí země. Proto je třeba mít na paměti známou zásadu, že krajina a osídlení krajiny tvoří jeden funkční celek.
Ortorektifikácia leteckých meračských snímok v GISe GRASS Každý, kto sa už pokúšal georeferencovať leteckú snímku do súradnicovej sústavy v GISe, mi dá za pravdu, že je to v prípade členitého terénu takmer nemožné. Akokoľvek meníme vlícovacie body, snímka nám nie a nie presne sadnúť tam, kde by podľa topografickej mapy mala. Je to spôsobené skreslením, ktoré letecká snímka nesie. Toto skreslenie rastie s vertikálnou členitosťou územia a rastie smerom od stredu k okrajom snímky. Proces, ktorým sa projekcia leteckej snímky stáva planimetrickou (rovinnou) sa nazýva ortorektifikácia. Ide teda o proces v ktorom sa obraz (letecká snímka) presúva z jednej súradnicovej sústavy do inej. V procese ortorektifikácie sa súradnice snímky (x, y; – počet riadkov, počet stĺpcov rastra) konvertujú do súradnicovej sústavy mapy. Výsledkom je obraz v súradnicovej sústave mapy, bez skreslení, ktoré boli spôsobené vertikálnou členitosťou reliéfu a parametrami kamery v čase snímkovania. Radoslav Bonk (rado@flashweb.sk) Přátelské služby se Karlovickým neúčtují První červencový týden loňských prázdnin byl hodně otravný. O to víc, že jsem si ho zvolila jako dovolenkový. Měl přinést pohodu a klid, slunko a turistiku. Ale všechno dopadlo jinak. Určitě si také vzpomínáte na neustávající intenzivní deště i přesto, že jste jim třeba nevěnovali svou dovolenou jako já. Z jednoho týdne totiž najednou byly týdny tři.Pokud ten první byl otravný, ty další jsem prožila ve zcela nezvyklých starostech s uchem na rádiu a očima na televizi, s obavami co doma a jak se tam dostat. Ing. Bronislava Horáková (horakova@cpress.cz) RADARSAT byl svědkem DPZ, neboli dálkový průzkum Země, je mladý obor lidské činnosti, který využívá tentýž fyzikální princip jako lidský zrak. Lidské oko vnímá odražené elektromagnetické záření v rozsahu viditelné části spektra a člověk je tak schopen rozpoznávat svět kolem sebe, vidí tvary, barvy, a díky pohledu dvou očí je jeho pohled plastický. Přístroje využívané v dálkovém průzkumu Země jsou mnohem dokonalejší, srovnáme-li je s lidským zrakem a mozkem, neboť jsou schopny trvale registrovat v analogové nebo digitální podobě odražené či emitované elektromagnetické záření, a zaznamenat tak okamžitý stav zemského povrchu.
Cílené
hospodaření Zemědělství z pohledu laika je historické, existenční spojení půdy s člověkem-výrobcem potravin. Z širšího pohledu jde o spojení a kombinaci nástrojů, které jsou nezastupitelnými pomocníky - vyspělá strojová technika, převratné objevy v oblasti chemie, biologie, pedologie, genetiky a spousty dalších oborů a odvětví. Využití těchto prvků v zemědělské prvovýrobě má ovšem jeden společný rys – chybí jim prostorová vazba. Tento handicap doposud nahrazují dlouhodobě nabité zkušenosti farmářů, jejich znalost půdních poměrů na svých polích, generacemi přenášené informace o místních podmínkách ovlivňujících jejich produkci. Ing. Bronislava Horáková (horakova@cpress.cz) Dálkový průzkum v zemědělské statistice Přesné a aktuální informace o zemědělské produkci jsou rozhodujícím nástrojem při uplatňování dobře fungující zemědělské politiky. Snahy o využití družic dálkového průzkumu Země pro získání takovýchto informací jsou stejně staré, jako jsou staré první družice pro pozorování zemského povrchu. V současné době se použití družicových dat vyvinulo natolik, že se ve světě uplatňují v několika operačních nebo poloprovozních systémech na národní i nadnárodní úrovni. Vedle přirozeného pokroku ve vývoji zpracovatelské technologie a rozvoje výpočetní techniky se o to zasloužilo rozšíření špičkových nástrojů geoinformačních systémů a rychle rostoucí počet družic. Ing. Jaroslav Jahoda (jahoda@lesprojekt.cz) Eroze půdy a modely jejího hodnocení Eroze půdy je proces rozrušování půdního pokryvu a přemísťování půdní hmoty činností vody, větru a ledu i působením člověka. Patří mezi nejškodlivější přírodní jevy. Problém půdní eroze je problémem celosvětovým a je mu nutno věnovat prvořadou pozornost. Škodlivým účinkům eroze půdy nelze v našich klimatických podmínkách zcela zabránit. Nelze počítat s tím, že bude možné erozi půdy zcela zastavit, ale je nutné ji omezit na přípustné hodnoty, kdy ztráta půdy erozí je v rovnováze s procesem její tvorby. Doc. RNDr. Vít Voženílek, CSc Digitální technologie v ústavu pro hospodářskou úpravu lesů V dnešní době, kdy velmi rychle stoupá výkonnost PC počítačů a kdy se nám operace, se kterými se ještě nedávno „zapotil“ i sálový počítač provádějí na pracovním stole, jsme svědky prudkého rozvoje „počítačové grafiky“. Právě tato oblast je velmi náročná na výkonnost a operační paměť počítače. Grafická data jsou dnes stále více žádána v digitální podobě. Tento trend se nevyhnul ani lesnictví a tradiční oblasti lesního hospodářského plánování. Přirozenou součástí lesních hospodářských plánů (LHP), lesních hospodářských osnov (LHO), a oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) jsou totiž různé účelové lesnické mapy. ing. Richard Slabý (slaby@uhul.cz) Plánovanie lesnej dopravnej siete a
ťažbovo dopravných operácií Dopravné sprístupnenie porastov a výber optimálneho variantu technologického postupu ťažby a sústreďovania dreva predstavujú veľmi zložité a komplexné problémy, v dôsledku čoho sa nikde vo svete nepodarilo vytvoriť úplne prepracované, zdôvodnené, overené a praxou plne uznávané postupy ich riešenia. Výskum v tejto oblasti sa dynamicky rozvíja najmä s ohľadom na prudký rozvoj výpočtovej techniky dovoľujúcej overiť metódy, ktoré boli dlho na úrovni teoretických modelov. Zložitosť výpočtových postupov zabraňovala ich využitiu vo svete praktických aplikácii. Progresívne trendy v poslednom období smerujú k vypracovaniu metodík technických riešení v prostredí GIS a CAD systémov. Tie umožňujú rýchlu tvorbu užívateľských modelov riešiacich špecifické úlohy, umožňujúcich flexibilný prístup do rôznych databázových zdrojov a schopných zabezpečiť prepojenie s modulárnymi článkami lesného informačného systému. ing. Erich Pacola
Rastrové
digitálne modely reliéfu Reliéf je významný prvok v krajine, ktorý ovplyvňuje tak prírodné procesy, ako aj rôzne hospodárske aktivity. Preto pri riadení činností človeka je potrebné poznať geometrické vlastnosti reliéfu. Tvorba a využitie digitálnych modelov reliéfu (DMR) v praxi sa tak stávajú zaujímavými pre technicky ako aj prírodovedne orientovaných odborníkov pripravujúcich podklady pre rozhodovacie procesy na rôznych úrovniach. Mgr. Jaroslav Hofierka, PhD. Môže DMR odhaliť tajomstvá Zeme? Putikov vŕšok a jeho okolie reprezentuje geomorfologicky výrazný relikt štvrtohornej sopky, ktorá je najmladším a najzachovalejším fenoménom tohto typu v strednej Európe. Táto významná prírodná pamiatka sa nachádza na juhozápadnom okraji Štiavnických vrchov medzi obcami Brehy a Tekovská Breznica na ľavom brehu Hrona neďaleko Novej Bane na strednom Slovensku (obr. 1).
Údaje DPZ – zdroj cenných informácií Získavanie nových údajov ako aj aktualizácia údajov už existujúcich sa stávajú najproblematickejšou a mnohokrát i finančne najnáročnejšou časťou GIS projektov. Je to vlastne odraz skutočnosti, že práve údaje tvoria jadro samotného GISu, pričom sú spracovávané GIS nástrojmi za účelom ich správy, analýz, modelovania, vizualizácie a pod. V niektorých prípadoch je získavanie a aktualizácia údajov samotným predmetom celého GIS projektu. Z týchto dôvodov otázka získavania a aktualizácie údajov nikdy nezostarne, ale naopak možno sa dostane ešte viac do popredia. Mgr. Tomáš Cebecauer (cebecauer@savba.sk) |
Své náměty a připomínky posílejte na adresu geoinfo@cpress.cz
