Abstrakty článků z čísla 3/98
Projektování
pozemkových úprav Práce projektanta pozemkových úprav zasahuje do různých oborů lidské činnosti, má multidisciplinární charakter, od osvojení si práce s mapovými, databázovými i archivními materiály na katastrálních úřadech, přes znalosti pedologie, ekologie, geodézie, zemědělství a smyslu pro vztahy v krajině až po schopnost otevřeného a konstruktivního jednání s vlastníky a jinými dotčenými subjekty. Je to zkrátka člověk milý, komunikativní, optimistický za každých okolností, zvládající a řešící každý problém se samozřejmou lehkostí i odbornou odpovědností. Simona Cikánová Většina českých měst od bývalých krajských měst až po ta desetitisícová, a někdy i menší, projevila od roku 1990 určitou míru aktivity vybudovat svůj vlastní GIS. Ta větší již tento záměr v různé úrovni realizuje, množí se však případy vypsaných a opět zrušených výběrových řízení na GIS. Důvodem bývá nejasné zadání a z toho vyplývající velký nákladový rozptyl nabídek. Cílem příspěvku je nabídnout pracovníkům IS ekonomické aspekty pro definici záměru na tvorbu městského GIS. ing. Libor Štefek (digis@ova.pvtnet.cz) 
Historický vývoj českého katastru Úkolem katastru nemovitostí je získávat, uchovávat, zpracovávat a vydávat informace o nemovitostech, které slouží k ochraně vlastnictví, k zajišťování právních vztahů k nemovitostem, k oceňování a zdanění nemovitostí. Doc. Ing. Josef Novák, CSc. Je libo
státní digitální mapu? Data jsou palivem geografických informačních systémů (GIS). Bez nich je sebepřevratnější GIS prázdnou hračkou. Příchod geoinformačních technologií do naší republiky počátkem 90. let byl provázen právě takovýmto nedostatkem. Dříve embargované systémy byly náhle dostupné, ale nebylo je čím naplnit. Nedostatek podkladových digitálních dat nemohly dostatečně nahradit ani zárodky GISů založených již v 80. letech (mj. Informační systém o území spravovaný Terplanem, Digitální model území 1 : 200 000 z Vojenského topografického ústavu či data Geografického ústavu ČSAV). Proto se digitalizace dostupných map zejména středních měřítek často stala oblíbenou “kratochvílí” GISovských pracovišť. Že výsledky byly různorodé, není třeba připomínat. RNDr. Jan Vodňanský (honza@arcdata.cz) Informační technologie ve službách krizového managementu okresu Při současné dostupnosti počítačového a programového vybavení se tvorba a využívání informačních systémů nejrozmanitějšího druhu stává i v oblasti státní správy a samosprávy významným vývojovým trendem pro zkvalitňování poskytovaných služeb. pplk. Ing. Jiří Hruška GIS na referátu obrany a ochrany Okresního úřadu Chrudim Technologie geografických informačních systémů představuje jiný, komplexnější pohled na známá data. Tato parafráze v podstatě vysvětluje, proč jsme se vydali směrem k budování datové základny a maximálního využívání GISu na referátu obrany a ochrany Okresního úřadu v Chrudimi. Ing. Oldřich MAŠÍN (oku@chr.czn.cz) Jak lze také využít technologie GIS při řešení havarijních situací? Technologie GIS se stává díky svým jedinečným vlastnostem nedílnou součástí informačních systémů, jejichž pole působnosti se neustále rozšiřuje. Ve svém příspěvku bych rád poukázal na jedno z aplikačních použití GIS ve spojení s klasickou databázovou aplikací, které bylo vyvinuto v Institutu civilní ochrany ČR a nadále je na tomto pracovišti rozvíjeno jako podpůrný informační systém pro manažery CO ČR a spolupracujících organizací zabývajících se problematikou řešení havarijních situací. Ing. Jiří Stach (icocr–pa@icocr–pa.anet.cz) Využitie
leteckých snímok S úlohou získavania dát sa stretávajú špecialisti zaoberajúci sa geoinformačnými systémami (GIS) z rôznych oblastí napr. životného prostredia, vodného a cestného hospodárstva, štátnej správy, samosprávy a iných. Článok sa zameriava na využitie leteckých snímok ako zdroja topografických údajov pre tvorbu a aktualizáciu informačných systémov pomocou fotogrammetrie v oblasti samosprávy t.j. v mestách a obciach Ing. Renáta Šrámková (geodisfoto@isternet.sk)
Potřeba orientovat se ve svém okolí je nezbytnou potřebou člověka již od úsvitu lidské komunity. První geografické situační náčrty jsou datovány do období paleolitu (asi 20 000 let př.n.l.) do doby, kdy se člověk učí pospolitě jednat a myslet, kdy ještě nezná písmo. S rozvojem třídní společnosti se rozvíjí i snahy o poznání reality. Ve starověkém Egyptě se v souvislosti s opakovanými záplavami Nilu a potřebou každoročního vyměřování pozemků pro daňové účely rozvinula praktická geometrie. V období antiky se vedle map objevují i písemné informace vztahující se k zobrazenému území, jedná se však o dva nezávislé celky. Na konci 18. století jsou pro daňové účely vytvářeny soupisy nemovitého majetku, které jsou již vázány na mapová díla a k přesně geometricky definované poloze jsou vztaženy tematické informace. Mapová díla a knihy s doplňkovými popisnými informacemi tak tvoří jeden celek. Ing. Dana Tollingerová (tollin@lf.czu.cz)
Využití MapInfo v podmínkách pozemkových úřadů MapInfo je pro své jednoduché uživatelské rozhraní využíváno v subjektech zabývajících se analýzou grafických a databázových dat, státní správu nevyjímaje. Nejmasivnějšího nasazení dosahuje na pozemkových úřadech. Blahoslav Novák
GIS města
Nový Jičín Příspěvek popisuje vývoj IS na Městském úřadě v Novém Jičíně se zaměřením na využití prostředků GIS nejen pro práci úřadu, ale i dalších složek. Informuje o podpoře GIS v procesu realizace programu certifikace ekonomického rozvoje města a využívání výstupů v práci s potenciálními zájemci o investice v Novém Jičíně. V neposlední řadě se zabývá technickou podporou rozvoje nadstavby ZIS s využitím ortofotomapy města a pořizováním technické mapy města a dalších prvků. jejich cílem je uspořádat veškeré dostupné a aktuální informace ve správném čase na správné místo tak, aby sloužily všem subjektům pracujícím na úrovni místní a státní správy města. Ing. Karel Kozelský (kozelsky@novyjicin–town.cz) Geografický informační systém rekultivací Dolů Bílina V prvním čtvrtletí roku 1995 se na projektovou kancelář životního prostředí a rekultivací Báňských projektů v Teplicích, a.s. obrátili zástupci výrobního odboru Dolů Bílina, a.s. s požadavkem konstrukce základního topografického pozadí zájmového území dolů Bílina. Topografické pozadí mělo být sestaveno podle základních map 1:10 000.Po dokončení prací byl předán uživateli návrh na další použití a rozšíření vytvořeného souboru dat. Proto se počátkem září 1995 na naše pracoviště obrátili zástupci odboru rekultivací Dolů Bílina s požadavkem zpracování jednak základního topografického pozadí okolí lomu a výsypek, kde probíhaly a nadále probíhají intenzivní rekultivační práce, a jednak tématických geografických vrstev vztahujících se k řešené problematice. Ing. Josef Kalát, CSc. |
Své náměty a připomínky posílejte na adresu geoinfo@cpress.cz