Velmi zajimavy pohled na zdrazovani telefonnich poplatku, ladeny ponekud odborneji a hloubeji, nabizi predstavitel iniciativy Obcane proti zdrazovani telefonu, Ing. Mrazek, jehoz dokument jsme dostali.

Zkraceni zakladniho intervalu pro mistni hovory na dve minuty a soucasne zvyseni poplatku za impuls na 2,60 Kc, ktere chce Ministerstvo financi Telecomu povolit od 1. 1. 1999, by znamenalo velke zdrazeni vsech hovoru delsich, nez dve minuty. U nekterych az o 117,6 % a nejcasteji o 62,5 %. Ozyvaly se hlasy, ze to tak musi byt kvuli spatne smlouve FNM s Telecomem. Rozhodli jsme se zjistit, jak to je, a dat o tom zpravu verejnosti.

Pracovnici odboru regulace cen na MF nam sdelili jen to, ze uvedena smlouva je tajna a ze ji nemaji a neznaji, ale Telecomu musi vyhovet, protoze by od te smlouvy mohl odstoupit. Prislo nam lito, ze mame takove uredniky, a hledali jsme dale. Zminovanou smlouvu jsme ziskali diky Internetu, kde byla uverejnena jiz pred lety, brzo po jejim uzavreni. Smlouvou se Telecom, mimo jine, zavazuje k rozsahle investicni cinnosti ("rozvojovy cil"), a za duvod k neplneni teto povinnosti je opravnen povazovat, cituji: "kazdou zmenu tarifni politiky pro obdobi 1995 - 1999, jak je stanovena ve "Sdeleni Ministerstva financi o regulaci cen vykonu v telekomunikacich platnem od roku 1997" (Cenovy vestnik, castka 4/1995, ze dne 21. unora 1995), ktera ma podstatny nepriznivy financni dopad na SPT a omezuje jeho schopnost dosahnout Rozvojovych cilu nebo Ukolu z Povereni."

Citovane "Sdeleni MF" ma klicovy vyznam, protoze je ve smlouve FNM s Telecomem a Tel Sourcem uvedeno jako jedine zavazne kriterium tarifni politiky, a obe smluvni strany s tim souhlasily. Nez popisu jeho konstrukci a obsah, pripojim pro lepsi pochopeni strucnou vzpominku na historii smlouvy.

Tel Source, jako financujici partner Fondu narodniho majetku, pozadoval za sve smluvni zavazky zaruku monopolniho postaveni Telecomu v sortimentu mezinarodnich a mezimestskych spojovych sluzeb do roku 2000. Tato zaruka je ve smlouve obsazena, a vzhledem k tarifnimu i technickemu propojeni pasma mistnich hovoru a prvniho mezimestskeho pasma znamena monopol na vsechna pevna spojeni. FNM se pojistil proti zneuziti monopolniho postaveni Telecomem tim, ze si ponechal vlastnictvi 51% akcii a Ministerstvu financi zustalo pravo regulovat ceny spojovych sluzeb. Telecom si naopak zajistil trvale vysokou uroven prijmu tim, ze regulace muze podle smlouvy byt provadena jen v mire definovane vyse zminenym "Sdelenim" MF.

Nyni k obsahu a smyslu "Sdeleni". Podle rozhodnuti MF, jak je vyjadreno ve "Sdeleni", se omezuje rust cen telekomunikacnich sluzeb podlehajicich cenove regulaci celkove tak, ze index maximalniho zvyseni cenove hladiny "M" v celkovem pohledu se vypocte z indexu oborove rocni inflace ICPV snizenim nebo zvysenim o korekcni koeficient X (nejvyse dva procentni body), ktery stanovuje MF v zavislosti na hospodarskem vysledku Telecomu. Pro pristi rok stanovilo X = - 2, protoze stavajici poplatky za posledni rok vynesly mnohem vice, nez cinily naklady. Dale se jeste muze index M upravit v pripade podstatne zmeny menoveho kursu. Plati

M = ICPV + (-) X.

"Sdeleni" zvlast omezuje uhrnnou cenovou hladinu poplatku za pouzivani stanice, mistni hovory a mezimestske hovory, ktera muze byt zvysovana take nejvyse o M % a to take jen jednou do roka, stejne, jako celkova hladina cen. Pripadna korekce podle zmeny kurzu Kc zde neni uvazovana.

Pro rok 1999 ma index M hodnotu 103,9%. Byla provedena korekce o dva procentni body, coz je malo ve srovnani se ziskem Telecomu, ktery byl asi 19%.

Vestnik dale obsahuje navod, jak smi byt vysledneho M dosazeno pri kombinaci ruzneho zvyseni nebo snizeni cen mistnich hovoru, mezimestskych hovoru a ucastnickych pausalu. K tomuto vypoctu je treba znat podil trzeb za jednotlive druhy sluzeb na celkove trzbe za vsechny uvazovane dilci sluzby. "Sdeleni" umoznuje priblizovani cen jednotlivych sluzeb ekonomicky opravnenym nakladum tak, ze vetsi zvyseni cen nekterych sluzeb muze byt kompenzovano mensi cenou jinych, dosud vynosnejsich sluzeb. Ceny mistnich a mezimestskych hovoru a poplatky za uzivani stanice chrani autori "Sdeleni" zvlast pravdepodobne proto, ze ceny mezinarodnich hovoru jsou, a jiz i za vlady komunistu byly z politickych a hospodarskych duvodu neprirozene vysoke a dnes by jejich, konkurenci vynucene, snizeni mohlo byt zaminkou pro neprimerene zvyseni cen uvedenych sluzeb.

Od roku 1995 do roku 1998 ceny telekomunikacnich sluzeb rostly tak, ze Telecom musel vykazat za posledni rok zisk, podle mezinarodni normy 8 mld Kc a podle ceskych zpusobu asi 6,2 mld Kc. Jsou zde ovsem pochybnosti, zda udaje o nakladech a vynosech odpovidaji skutecnosti a zda byl vypocet cen proveden v souladu se "Sdelenim" z roku 1995 a vysledek spravne pouzit. Mela by byt provedena alespon dodatecna kontrola.

Ohlasene zdrazeni neni zduvodnitelne smlouvou mezi FNM a Telecomem a je v rozporu se Sdelenim v Cenovem vestniku, na ktere smlouva odkazuje. Ministerstvo financi vydalo v Cenovem vestniku cenovy vymer datovany 21. rijna 1998, kterym se snazi legalizovat letosni navrh zdrazeni. Tento vymer je v rozporu se "Sdelenim" z roku 1995 zejmena tim, ze snizeni cen mezinarodnich hovoru chce kompenzovat zvysenim cen zvlast chranenych sluzeb. Take je tam potvrzena chybnost pouziteho postupu, kdyz se zde pise, ze cena mistnich hovoru se musi zvysit o dalsich 20,9 %, aby se postupne priblizovala k ekonomicky opravnenym nakladum. Je zrejme, ze timto se jiz dnes ziskova cena techto hovoru naopak vzdali od udavanych, to jest spise vyssich nez opravnenych nakladu, smerem nahoru zhruba o 30 %.

Rozbor, ktery jsme provedli, ukazuje, ze navrzene zdrazeni neni pozadovano zakladnimi dokumenty upravujicimi vztah statu a Telecomu a je v rozporu s jednim z nich. Neni zde ani vecny duvod. Mezimestske hovory jsou pro Telecom ziskove a mistni hovory mirne ziskove. Mezinarodni hovory jsou tak predrazene (zisk asi 55 %), ze nemohou dostatecne celit zahranicni konkurenci, ktera se muze zatim uplatnit jen u teto sluzby. Chapeme, ze Telecom musi zde zlevnit aspon o 25 % a muze si to s ohledem na vynosnost teto sluzby dovolit. Celkove mel Telecom zisk minimalne 19 %, to je asi 6,2 miliardy Kc. Pri ponechani poplatku za ostatni sluzby v prumeru na dosavadni urovni, mirne zvysene s ohledem na inflaci, jak to pozaduje vyse citovane a Telecomem odsouhlasene Sdeleni, byl by predpokladany zisk Telecomu asi 12 %, tedy stale dost na to, aby mohl plnit sve ukoly a zavazky!

K udrzeni telefonnich poplatku v prijatelnych mezich staci, aby Ministerstvo financi trvalo na platnosti drive prijatych dokumentu a pokud to samo, jako svou samozrejmou povinnost nedela, je nutne plneni teto povinnosti vyzadovat!

Verejnost by nemela byt udrzovana v nevedomosti, ale informovana tak, aby mohla nezbytnost neprijemnych opatreni posoudit. V tomto pripade o nezbytne opatreni nejde a kazdy se o tom muze presvedcit.

Ing. Josef Mrazek, Obcane proti zdrazovani telefonu

Archiv komentaru...