Ačkoli dvě brněnská nakladatelství, FT Records a Indies Records, věnují svoji pozornost většinou poněkud odlišným hudebním žánrům, jejich činnost se protíná v žánrech folku a folkrocku. Není tedy ani velkým překvapením, že spojila své síly a vybrala ze své nabídky to nejlepší právě z těchto v současnosti poněkud opomíjených oblastí české hudby. Nechybí tu písně z asi nejlepšího folkového alba současnosti Skleněná vrba dua Navarová & Gutiérrez, skladba předčasně zesnulého moravského sitarového mága Emila Pospíšila, valašská poezie zhudebněná Tomášem Kočkem i folkrocková klasika AG Fleku z vysoce ceněného alba Tramtárie. Celkem Motýlí hra nabízí takřka třicítku skladeb, které lemuje titulní Motýlí hra hned od dvou interpretů - brněnského Folk teamu a pražského folkového barda Jakuba Nohy.

Skupina Už Jsme Doma je možná populárnější v USA, než u nás doma. A říká se, že je lepší naživo, než ve studiu. Obě pravidla potvrzuje tato nová, živá deska. UJD si ani naživo nebrali servítky, nenechali se strhnout k uměřenosti a soustředění jen na perfektní technické zvládnutí svých skladeb (a to je přesto bezchybné). I zde jsou živelní, nespoutaní, skladby nepostrádají dynamičnost a jsou zdánlivě chaoticky strukturované. Jejich hudba bije, láme se, tepe a zneklidňuje. Údernost kapely je ještě mocnější, než na jejích studiových albech, zvuk je skutečně hutný a plný, zároveň však konkrétní a projasněný.
Vychutnejte si živou atmosféru na mp3.

Indies je sice vydavatelství především alternativní a nezávislé hudby, ale to neznamená, že čas od čas nevydají desku, která se hodně odlišuje a přitom je stejně originální a zajímavá. Takovou je i nová deska Tomáše Kočka s názvem Horní chlapci.
Už podle názvu nejde o žádný bigbít, ale pohodové balady na motivy lidových písniček. Elektrickou kytaru tu nehledejte, namísto toho si užijete flétny, cimbálu, houslí, violy či perkusí. Všech 14 skladeb má duši, čistý zvuk, upřímný text a poctivou atmosféru. Taková hudba se nedá jen nahrát, musí se z vnitra duše zahrát. Tyhle skladby vás chytí za srdce, ať je váš hudební vkus jakýkoliv.

Další kapelou, kterou vám na Vltavě představujeme je Zlá žena. Otestujte si svou hudební imaginaci. Zkuste si představit něco mezi intelektuální zadumaností kapely Sledě, živé sledě a zběsilými dadaistickými hrátkami spolčení Ženy, které týralo svou hravostí posluchače počátkem 90. let, to vše balené do vskutku obskurního obalu, za který by se nemusela stydět ani kdejaká synthypopová německá kapela. Přidáme-li k tomu, že deska vyšla za přispění švýcarské hodinářské firmy a podpory Českého hudebního fondu, máme dovařeno.
Ačkoli Zlá Žena nehraje skladby čistě orchestrální, přichází zpěv nečekaně a stejně tak se zase v hudebním bludišti ztrácí. Texty jsou navýsost neuchopitelné a absurdní, podobají se spíše volným a nezávazným slovním hříčkám, a tak ani ony nám v uchopení "Podstaty Zlé Ženy" nepomohou. Zlá Žena je příliš ďábelsky neuchopitelná, složitá a nejednoznačná. Zlou Ženu lze vychutnat jen v domácnosti, individuálně. A pak už je na každém, zda jí uvykne.

Je velice těžké někam zařadit skupinu, která o sobě říká: "Našim cílem je, aby Southpaw byli neustále stylově neuchopitelní." Album Ballet! je druhé, které Indies spolu s našim internetovým obchodem vydáváme. V čem se liší od předchozího Dustman´s Dream? Největší znatelná změna je neúčast zpěvačky Heike Sommer, v druhých vokálech ji však s přehledem nahradil Rodriguez Finn (především na skladbě Skyrapers). Obě dosavadní alba byly skupinou natočeny v krátkém rozmezí, takže nemůžeme hovořit o nějakém výrazném posunu ve stylu kapely, nicméně určitou sehranost a celkově vylepšený zvuk tu zeznamenáme. Deska je hodně melodická a rytmická - dá se říct, že o něco přístupnější. Southpaw jsou ale také kapelou, která na svých koncertech ničí klávesnice a tato vnitřní dravost se odráží jak v určitých pasážích, tak ve zpěvu a podmanivém hlasu Gregory Finna. Pětiskladbové album by však na masovém trhu určitě neuspělo, už proto je skupina ráda, že ho může nabídnout touto cestou.

Celkem tři skladby se vešly na nikdy nevydaný singl skupiny Here z roku 1998 s názvem "Trojka". My vám jej v našem obchodě nabízíme nejen jako jediný obchod na světě, ale také za výborných podmínek. Můžete si ho buď koupit samostatně nebo pokud si koupíte celou diskografii kapely Here, tak vám ho vypálíme jako bonus zdarma. Deska byla nahrána v dubnu roku 1998, mixoval ji a produkovat měl Jan P. Muchow (ten si také na albu zahrál na perkuse). Na hudební stránce se podílela další známá osobnost Dušan Vozáry a aby toho nebylo málo, tak na vše dohlížel a řídil Radim Hladík junior. I na této desce i skupina Here udržela svůj osobitý zvuk.

Že tuto desku neznáte? Ani nemůžete. Minialbum s podnázvem Patero drobných surovostí bylo původně plánované k vydání na začátek tohoto roku, ale pak z projektu sešlo. Obsahuje pět živých nahrávek kapely (mimochodem, booklet říká, že natočených 23.12. 1998), z nichž žádná nikde zatím nevyšla. Jde o čistý, rytmický bigbít, kde nechybí ani nápaditá viola ani chraplavější hlas Fumase. Ten je mimochodem i autorem vtipného bookletu a dá se tušit, že i s neméně nápaditým názvem bude mít co do činění. Snad jen zvuk mohl být lepší, ale možná právě proto deska nebyla vydána. Nemusíme snad zdůrazňovat, že tuto desku nabízíme opět jako jediný obchod a vy máte tudíž jedinečnou příležitost, v rámci našeho zahájení provozu, si ji pořídit.